Teorie divadla 1
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 204TDI1 | Z | 1 | 2T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
- Seznámit posluchače s analýzou specifických mediálních aspektů divadla s důrazem na českou „pozichovskou strukturálně-sémiotickou“ školu.
- Začlenění základních poznatků do kontextu zahraniční teorie divadla.
- Aplikování teoretického vzdělání při analýze vybraných představení, především vlastní studentské tvorby.
Forma studia
Výklad pojmů, diskuse, čtení a analýza teoretických textů, analýza zhlédnutých představení.
Předpoklady a další požadavky
Nejsou žádné znalostní požadavky nutné pro zapsání předmětu.
Obsah kurzu
Seminář Teorie divadla se věnuje analýze specifických mediálních aspektů divadla, se kterými jsou studenti seznamováni jednak na základě kritického čtení stěžejních textů především české pozichovské strukturálně-sémiotické školy a jednak na podkladě rozboru výrazných současných českých inscenací. Zároveň seminář studentům nabízí začlenění poznatků do kontextu zahraniční teorie divadla. Závěry by měli studentům sloužit k hlubšímu porozumění termínů české teorie divadla (herecká postava a dramatická osoba, významová představa obrazová a technická, jevištní postava, záměrnost a nezáměrnost, intepretace, komponenty divadelní tvorby, režie a dramaturgie, artefakt a estetický objekt a dílo, autorství, mediální struktura divadelního aktu, zakoušení, ad.). Stejně tak by měl seminář studentům ozřejmit specifika českého myšlení o divadle.
Doporučená nebo povinná literatura
CÍSAŘ, Jan. Hmota v pohybu a prostoru. In Disk, č. 10. Praha: AMU, 2004, s. 30–44.
CÍSAŘ, Jan. Proměna Herectví. In České divadlo 4: Nad současným českým herectvím. Praha: DÚ, 1981, s. 7–19.
ETLÍK, Jaroslav. Činohra. In Divadelní revue, 2001, č. 1, s. 61-62.
ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení: Vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění. In. Divadelní revue 10, 1999, č. 1, s. 3-30.
ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In KLÍMA, Miloslav a kol. Divadlo a interakce. Praha: Pražská scéna, 2006, s. 13–26.
FISCHER-LICHTE, Erika. Čím je představení v kultuře performancí? Pokus o definici. In Divadelní revue, 2009, č. 3, s. 13-21.
HOSTINSKÝ, Otakar. O klasifikaci uměn. In. O umění. praha: Československý spisovatel, 1956, s.
PAVLOVSKÝ, Petr. Člověk a předmět na jevišti. In Divadelní revue, č. 3. Praha: DÚ, 1995, s. 73–75.
PŠENIČKA, Martin. Nejen k postdramatickému konceptu Hans – Thiese Lehmanna. In. Divadelní revue, 2010, č. 1, s. 29-49.
VEDRAL, Jan. Horizint události: Dramaturgie řádu, postdramaturgie chaosu. Divadelná fakulta Vysokej školy múzických umení Bratislava. Vyd. 2009. 232 s. Vedoucí disertační práce Miloš Mistrík.
CÍSAŘ, Jan. Teorie herectví loutkového divadla. Praha: SPN, 1985. 114 s.
CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986. 195 s. (vybrané kapitoly)
FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Praha: NA KONÁRI, 2011, 336 s. (vybrané kapitoly)
HONZL, JINDŘICH. Roztočené jeviště: Úvahy o novém divadle. Praha: Odeon, 1925. 182 s.
HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970. 152 s.
LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelní ústav Bratislava, 2007. 365 s. (vybrané kapitoly)
MAKONJ, Karel. Od loutky k objektu. Praha: Pražská scéna, 2007. 275 s. (vybrané kapitoly)
MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon, 1966. 375 s. (vybrané kapitoly)
OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo sémiotika divadla. Brno: Nakladatelství „G“ hudba a divadlo, 1992, 223 s. (vybrané kapitoly)
OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002. 398 s. (vybrané kapitoly)
OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica: Posbírané papíry převážně o divadle. Praha: AMU, 2007. 358 s. (vybrané kapitoly)
VOSTRÝ, Jaroslav. Scénologie dramatu: Úvahy a interpretace. Praha: Kant, 2010. 270 s. (vybrané kapitoly)
ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama 1987. 412 s. (vybrané kapitoly)
Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé teorie. Ed. Jan Roubal. Praha: Divadelní ústav, 2005. 162 s. (vybrané kapitoly)
Hodnoticí metody a kritéria
- Od studentů je očekávaná pravidelná příprava na seminář, tj. minimálně četba vybraných textů.
- Hodnocení studentů bude vycházet jednak z aktivity na seminářích a jednak z ústní závěrečné zkoušky, která prověří schopnost studentů analyzovat probíraná témata. Známky a kredity jsou uděleny na základě minimálně 75% účasti.
Poznámka
Rozvrh výuky viz www DAMU / katedra ALD / Pro studenty / Rozvrhy
Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:
|
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
|---|---|
| Po |
|
| Út |
|
| St |
|
| Čt |
|
| Pá |
|
| Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | 14:30–16:00 | Vít NEZNAL | Učebna R210 (DAMU) Karlova 26, Praha 1 |
paralelka 1 |
Rozvrh na letní semestr 2021/2022:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Režie a dramaturgie alternativního a loutkového divadla (B.A.) (povinný předmět)
- Scénografie alternativního a loutkového divadla (B.A.) (volitelný předmět)
- Režie a dramaturgie alternativního a loutkového divadla (B.A.) (povinný předmět)