Přednes 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Gabriela ZELENÁ SITTOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Gabriela ZELENÁ SITTOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student aplikuje zákonitosti mluveného projevu při improvizovaném vyprávění a přednesu prózy.

Student reflektuje dílčí výsledky své přednesové práce a výsledky svých kolegů.

Forma studia

Semináře.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Předmět nabízí studentům, budoucím učitelům dramatické výchovy, získání vlastní zkušenosti s přípravou recitátora a s prací s prozaickými a veršovanými texty. Každý student si vyzkouší postup práce sólového recitátora na textu. Prostor je věnován jak technice mluveného projevu (tady navazuje na předmět Hlasová výchova), tak vlastnímu tvořivému procesu, v němž se může každý přednašeč projevit jako tvořivá osobnost. Výuka je koncipována jako cesta od budování zázemí recitátorovy přípravy k interpretaci textu.

Kurz je koncipován jako dvousemestrální.

I. semestr

Obsah kurzu:

• Osobnostní rozvoj prostřednictvím činností směřujících k přednesu.
• Budování zázemí recitátorovy přípravy. Hledání a nalézání způsobu, jak sdělit publiku vlastní zážitek, vlastní názor a postoj.
• Improvizované vyprávění: probouzení představivosti, schopnosti vybavovat si známé (prožité) nikoliv povrchně, ale konkrétně, až po hluboce soustředěné zapojení představ z oblasti smyslového vnímání. Užití vlastní zkušenosti pro pochopení životní zkušenosti jiných lidí. Staré známé nahlížet nově. Poznávat soustavně slovesnou tvorbu a její smysl.
• Vyprávění: práce s prozaickými texty, důraz kladen na přirozenost mluvy, myšlení a cítění vyjádřené slovy autora.

Příklady probíraných témat:

• Příprava literární předlohy pro čtení. Interpretace, reprodukce. Pointa a tečka. Zvukové prostředky členění souvislé řeči. Analýza prozaického textu. Tvořivé psaní.
• Příběhy – improvizované vyprávění – význam a hodnoty.

Cíle a úkoly: Poznat a uvědomit si zákonitosti mluveného projevu a na vlastním prožitku si vyzkoušet improvizované vyprávění a přednes prózy. Seznámit se s pracovními postupy při přípravě mluveného projevu.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

• BRUKNER, Josef – FILIP, Jiří: Poetický slovník. 2., upr. vyd., v MF první vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 365 s. ISBN 80-204-0650-6
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Tvar slova v přednesu. Praha: IPOS - Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1995. 57 s. ISBN 80-7068-093-8.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. 1. vydání. Praha: Scientia, 1995. 74 s.
• KRÖSCHLOVÁ, Eva. Jevištní pohyb: herecká pohybová výchova. 5. doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2015. 282 s. ISBN 978-80-7331-343-2.
• LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 2., dopl. vyd. Praha: Avicenum, 1991, 284 s. ISBN 80-201-0098-9.
• LUKAVSKÝ, Radovan. Sláva slova: texty Radovana Lukavského o umění přednesu. 1. knižní vyd. Editor Marta HRACHOVINOVÁ, editor Vladimír JUSTL. Praha: Akropolis: ,Slovo a hlas, 2012, 107 s. ISBN 978-80-87481-89-9.
• MAŠATOVÁ, Milada. Cesty k metafoře: náměty a úvahy o možnostech rozvíjení metaforického myšlení a sdělování v tvořivé dramatice. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, 2004, 50 s. Studijní texty. ISBN 80-7331-922-5.
• MISTRÍK, Josef. Hovory s recitátorem. 1. vydání. Přeložil Vlastimil Fišar. Praha: Supraphon 1976, první svazek teorie uměleckého přednesu a 26. publikace v edici Lyry Pragensis. 173 s.
• MUSILOVÁ, Daniela s kolektivem autorů. Slovníček uměleckého přednesu. Krajské kulturní středisko Středočeského KNV a Okresní kulturní středisko Benešov u Prahy, 1976.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Ema. Cesta k přednesu, aneb, Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7068-236-4.

Doporučená literatura:

• BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 10. vydání. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2017. 2 brožury (27; 20 stran), 109 volných nečíslovaných listů v obálce.
• BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky: dramatická výchova pro učitele obecné, základní a národní školy. Praha: IPOS - Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1996, 83 s. ISBN 80-7068-070-9.
• ČAPEK, Karel a Karel ČAPEK. Marsyas; Jak se co dělá. Marsyas 5. vyd., (v Čs. spis. 2. vyd.), Jak se co dělá 9. vyd. (v Čs. spis. 3. vyd.). Ilustroval Josef ČAPEK, editor Milada CHLÍBCOVÁ, autor úvodu Zdeněk PEŠAT. Praha: Československý spisovatel.
• DANEŠ, František. Mluvená próza i verš: o kultuře mluveného projevu. 2. vyd., (V tomto souboru 1.). Editor Jiří HRAŠE. Praha: Akropolis: , Slovo a hlas, 2008, 87 s. ISBN 978-80-86903-85-9.
• DISMAN, Miloslav. Receptář dramatické výchovy: pomocný učební text pro literárně dramatické obory lid. Škol umění, pedagog. školy a pro zájmovou činnost na školách 1. a 2. cyklu. K tisku připravila Eva Machková. 4. vydání. Praha: SPN, 1989. 144 s.
• DISMAN, Miloslav; KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a dramatický projev. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 160 s.
• DURYCH, Jaroslav. Rytmus české prózy. Olomouc: Votobia, 1992, 85 s. Cursus, sv. 3. ISBN 80-85619-27-X.
• FELZMAN, FIŠAR, HRAŠE, ŠRÁMEK. Přednes, interpretace, próza, verš. Sborník metodických studií k problematice uměleckého přednesu. Praha: Středočeské krajské kulturní středisko, 1984. 120 s.
• FIŠAR, Vlastimil. Přednes prózy. 3. upravené vydání. Praha: Ipos Artama; Prostějov: Kulturní klub Duha, 1994. ISBN 80-7068-082-2
• FREJKA, Jiří. Jevištní řeč a verš tragedie. Praha: Umělecká beseda, 1944. 22 s.
• FRYNTA, Emanuel. Eseje. 1. vydání. Praha: Torst, 2013. 788 s. ISBN 978-80-7215-462-3
• HÁLA, Bohuslav. Technika mluveného projevu z hlediska fonetiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 184 s.
• HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny: [Díl] 1. Zásady a pravidla. Výslovnost slov českých. 2. vyd. Praha: Academia, 1967. 100 s.
• HÁLA, Bohuslav; SOVÁK, Miloš. Hlas - řeč - sluch: Základy fonetiky a logopedie. 4., přeprac. a dopln. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962 [1941]. 328 s., 8 s. fot. příl.
• HÁLA, Bohuslav-SOVÁK, Miloš. Hlas - řeč - sluch: Základní věci z anatomie, fysiologie a hygieny hlasového, mluvícího i sluchového ústrojí, z foniatrie, fonetiky, orthoepie, orthofonie atd. Praha: Česká grafická Unie, 1941. 244 s.
• HALADA, Vladimír. Technika jevištní řeči. 1. vyd. Praha: Orbis, 1961. 124 s. Knižnice ochotnického divadla, sv. 5.
• HAVELKOVÁ, Libuše. Cvičné texty pro výuku techniky mluveného projevu. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 43 s. AMU, učebnice vysokých škol.
• HRABÁK, Josef. Poetika. 2. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1977. 361 s.
• HRAŠE, Jiří a Jiřina HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ. Téma: promluva: třicet úvah dvaceti tří autorů. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2006, 105 s. ISBN 80-86903-30-3.
• HRAŠE, Jiří, Jiřina HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ a Daniela MUSILOVÁ. Čítanka statí o uměleckém přednesu: výběr z odborných studií a článků o recitátorské práci. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 179 s. Učební texty vysokých škol / Akademie.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina a MAKOVIČKOVÁ, Hana. Základy jevištní mluvy 2: učebnice pro 2. a 3. roč. konzervatoří. 1. vyd. Praha: SPN, 1986. 283 s. Učebnice pro střední školy.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Kultura mluveného projevu: (Strategie umění komunikace). 1. vydání. Praha: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1994. 25 s.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina a MAKOVIČKOVÁ, Hana. Základy jevištní mluvy 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 136 s.
• JIRSOVÁ, Zuzana. Dramatická výchova jako cesta k literatuře. Tvořivá dramatika. XVIII(50/2007), 28 – 46. ISSN 1211-8001.
• JUSTL, Vladimír (ed.). Ano - slyšet se navzájem. Praha: Divadelní ústav, 1985. 240 s., 112 s. obr. příl.
• JUSTL, Vladimír (ed.). Slyšet se navzájem: 60 hlasů o uměleckém přednesu. Praha: Orbis, 1966. 388 s. Edice malých forem.
• KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. 1. vyd. Ilustroval Dagmar ČÁPOVÁ. Praha: Victoria Publishing, 1995, 102 s. ISBN 80-7187-037-4.
• KUBÁLEK, Vratislav. Abeceda dětského přednesu: Metodika pro učitele, pionýrské pracovníky a vedoucí dětských recitačních kroužků a souborů. 1. vydání. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1978. 121 s. Knihovnička divadelní výchovy; Sv. 8.
• KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a rozvoj kulturních aktivit dítěte. Praha: Albatros, 1983. 152 s.
• Moje práce na přednašečském výkonu. Soubor výpovědí a záznamů o práci na přednašečském výkonu od špičkových amatérských recitátorů. Uspořádali: J. Hraše, J. Hůrková, D. Musilová. Praha: Středočeské krajské kulturní středisko, 1990. 87 s.
• MUSILOVÁ, Daniela; VYSKOČIL, Ivan. Psychologie porotcovy práce. Praha: ÚKVČ, 1981. 48 s. Umělecký přednes, sv. 30
• NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozš. vyd. Praha: Academia, 1997. 438 s. ISBN 80-200-0625-7.
• Není překlad jako překlad. Vydal NIPOS ARTAMA 2005 výhradně jako studijní materiál pro potřeby Celostátní přehlídky přednesu Wolkrův Prostějov 2005. 53 s.
• NOVOTNÁ-HŮRKOVÁ, Jiřina. Výslovnostní norma v uměleckém přednesu. 1. vyd. Praha: SPN, 1983. 144 s.
• Sborník statí o uměleckém přednesu. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1983. 59 s. Edice Umělecký přednes sv. 31.
• SEEMAN, Miloslav. O lidském hlasu. Praha: Orbis, 1953. 50 s. Knihovna Čs. společnosti pro šíření polit. a věd. znalostí, sv. 27, ed. Přírodní vědy, sv. 8.
• Slovník literární teorie. Vyd. 1. Editor Štěpán VLAŠÍN. V Praze: Československý spisovatel, 1977, 471 s.
• ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava. Mimojazykové prostředky v uměleckém přednesu. 2. upravené vydání. Praha: Artama; Prostějov: Duha, kulturní klub u hradeb, 1992. 43 s.
• ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava; HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Mluvený projev a přednes. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 304 s.
• ŠTEMBERGOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Šárka. Výchova dětského přednašeče. 1. vydání. Š. Štembergová; S. Pavelková; J. Vobrubová. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1989. 99 s. ISBN 80-7068-011-3.
• VŠETIČKA, František. Čtyři hlasy: o kompoziční výstavbě poezie pro děti. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1989, 202 s. Slovo a čin, sv. 13. ISBN 80-7034-007-X.
• VŠETIČKA, František. Stavba básně. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994, 158 s. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedagogica. Series monographica, 16. ISBN 80-7067-311-7.
• VŠETIČKA, František. Stavba prózy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1992, 152 s. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedagogica. Series monographica, 14. ISBN 80-7067-203-X.
• ZÁBRANA, Jan. Jak se dělá báseň. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1970, 129 s. Klub přátel poezie.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie. Recitace aneb popelka v základních a středních školách. In Rádce učitele 3: praktické rady pro výuku i Váš osobní rozvoj. Praha: RAABE, 2000-, C 2.19. Praha: Josef Raabe, 2004. ISBN 80-86307-06-9.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie. O přednesu (nejen) na základní umělecké škole v teorii a příkladech. In Deník Dětské scény ´97, č. 1-3
• Tvořivá dramatika: časopis o dramatické výchově, literatuře a divadle pro děti a mládež. Praha: NIPOS-pracoviště ARTAMA, 1990–, roč. 1, č. 0–. ISSN 1211-8001. Vychází ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU. Dostupné také z: http://www.drama.cz/periodika/index.html

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě docházky (min. 75 %) a aktivity v seminářích.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba.

Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2021/2022:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)