Hudebně rytmická výchova 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205YHTV2 ZK 3 24S česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Základním cílem předmětu v rovině teoretické je orientace v základech hudební nauky a obecně historický přehled vývoje hudby. V poloze dovednostní posluchač zvládne v elementární podobě hru na zobcovou flétnu a využije svých schopností hry na další hudební nástroje a pěveckých zkušeností v souborové hře. Práce studentů je završena samostatnou hudebně dovednostní prací, zvládnutím hudební teorie, hrou na zobcovou flétnou, zpěvem lidové písně z oblasti svého bydliště a obecně hudebním přehledem.

Forma studia

Kontaktní výuka, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, tréninkové činnosti, interpretace jednoduchých hudebních skladeb.

Předpoklady a další požadavky

Rytmické cítění, elementární hudební dispozice, aktivní přístup, ochota experimentovat.

Obsah kurzu

I. Základní hudební pojmy:

II. Notopis:

III. Stupnice:

IV. Intervaly:

V. Akordy:

VI. Časový prostor hudby:

VII. Barevný prostor hudby:

VIII. Hudební formy:

IX. Obecný přehled evropského hudebního myšlení:

X. Hra na nástroj:

XI. Zpěv:

XII. Didaktika rytmických a vokálně-instrumentálních činností:

Doporučená nebo povinná literatura

DOLINSKÝ, Antonín. Hudební nauka: Učebnice hudební nauky pro 1. až 3. třídu hudebních škol: 1. díl. 3. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 132 s.

---. Hudební nauka. Učebnice hudební nauky pro 4. až 7. třídu hudebních škol 2. díl. Praha: SNKLHU, 1957. 120 s.

DIMÉNY, Judit. Zvuk jako hra. Přel. Nadja Jasanová. Praha: Panton, 1992. 184 s. ISBN 80-7039-152-9.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr. Česká Orffova škola II: Pentatonika. Praha-Bratislava: Supraphon, 1969. 56 s.

---. Česká Orffova škola III: DUR - MOLL. Praha: Supraphon, 1972. 108 s.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr aj. Česká Orffova škola I: Začátky. Praha: Supraphon, 1969. 100 s.

KOLAFA, Jiří. Hudební nauka pro nehudebníky. 2., rev. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta / Filmová a televizní fakulta, 1999.108 s. ISBN 80-85883-47-3.

---. O dětské hudbě, hudbě pro děti, divadelní a loutkové zvláště. Ostrava: Krajské kulturní středisko v Ostravě, 1989. 16 s.

KURKOVÁ, Libuše. Dětská tvořivost v hudbě a pohybu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 104 s.

MOUREAU, Michel. K hudbě přirozenou cestou: Využití Martenotovy metody při rozvoji dětské hudebnosti: Určeno předškolním dětským zařízením, mateřským a základním školám. Přel. Jaroslava Modrochová. Praha: ARTAMA, 1995. 40 s. ISBN 80-7068-092-X.

VÁŇOVÁ, Hana. Hudební tvořivost žáků mladšího školního věku. Praha: Supraphon, 1989. 200 s. Comenium musicum, sv. 19. ISBN 80-7058-149-2.

ZENKL, Luděk. ABC hudebních forem. Praha: Supraphon, 1984. 256 s.

---. ABC hudební nauky. Praha: Supraphon, 1976. 200 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na cvičeních, na základě studia odborné literatury a na základě zvládnutí hry na jeden zvolený nástroj.

Zkouška ústní. Celkové hodnocení se skládá ze 60 % z hodnocení aktivity na seminářích, 40 % z ústní části zkoušky.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů