Současné teorie divadla 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207STC1 ZK 3 1PT + 1ST česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student se po absolvování cyklu samostatně orientuje v problematice současné divadelní teorie, a to v celé její šíři.

Jednotlivé tematické okruhy a tendence, které se v současné divadelní teorii objevují, dokáže nejenom podrobně popsat a vyhodnotit, ale také je zařadit do širšího kulturního a společenského kontextu.

Forma studia

Seminář s přednáškou.

Předpoklady a další požadavky

Předpokládá se osvojený přehled základní teoretické literatury z bakalářského studijního programu.

Obsah kurzu

Cílem předmětu je seznámit studenty s nejsoučasnějšími trendy v zahraniční, ale částečně i v české teorii divadla. Výuka předmětu Současné teorie divadla I., II. v zimním semestru sice vychází ve své první fázi z tradice strukturálně-sémiotického pojetí divadelního díla, které má v kontextu euro-americké divadelní teorie dnes už velice dlouhou a hluboce zakořeněnou tradici, předmět je ovšem orientován zejména na ony zlomové momenty strukturalistického uvažování o divadle, které tato tradiční východiska překonávají, a to v určité chronologii jak se ony momenty postupně objevovaly v evropském i angloamerickém divadelně-teoretickém myšlení v druhé polovině 20. století a v první dekádě století 21. Předmět je koncipován jako kombinace semináře s přednáškou. Jeho základ tvoří četba textu (vybraná kapitola, tematicky uzavřený celek) a následná, pedagogem vedená diskuse.

Náplň:

V prvním semestru se posluchač seznámí se základními principy strukturalistického přístupu k divadlu Cílem předmětu je tedy shrnutí přínosu strukturálně orientovaného myšlení o divadle a zhodnocení jeho pozitiv, ale také jeho mezí a evidentních metodologických nevýhod.

Tematické okruhy:

1.Francouzský strukturalismus a sémiologie

2.Francouzský poststrukturalismus

3.Tzv. sémiotika „druhého dechu“

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BARTHES, Roland. Nulový stupeň rukopisu; Základy sémiologie. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1967. 145 s. Dílna; sv. 29.

R. Barthes: Třetí smysl, Praha, 1994.

J. Kristeva: Text a román, Praha, 1999.

C. Lévi-Strauss: Struktura a forma, Praha, 1970.

P. Kyloušek (ed,): Struktura, znak, vyprávění, Brno, 2002.

E. Fischer-Lichte : Estetika perfomativity, Praha, 2014.

H.-T. Lehmann: Postdramatické divadlo, Bratislava, 2009.

R Schechner: Performancia: teórie, praktiky, rituály, Bratislava, 2010.

Doporučená literatura:

J. Kristeva: Jazyky lásky, Praha, 2004.

P. Pavis: Divadelní slovník, Praha, 2003.

A. Nünning (ed): Lexikon teorie literatury a kultury, Brno, 2008.

M. Carlson: Dejiny divadelních teorií, Bratislava, 2006.

A. Ubersfeld: L´espace théatral, Paris, 1979.

K. Elam: The Semiotics of Theatre and Drama, London, 1980.

M. Quinn: Prager school Thetre teory, New York, 1995.

Hodnoticí metody a kritéria

80% docházka, aktivní spolupráce na hodině, ústní zkouška.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů