Seminář režijního myšlení 2
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
302SRM2 | Z | 2 | 2ST | česky |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
● Student prohloubí svoji schopnost uvažovat o prostoru a dalších audiovizuálních aspektech připraveného
filmového díla
● Student zná možnosti stylizace hereckého projevu a dokáže o nich uvažovat v souvislosti s dalšími
formálními prostředky filmového stylu
● Student chápe možnosti stylizace zvukové a hudební stopy a dokáže o nich koncepčně přemýšlet
Forma studia
semináře
Předpoklady a další požadavky
nejsou
Obsah kurzu
Seminář se zaměřuje na práci s filmovým jazykem. Jeho cílem je překonání literární a dramaturgické tendence,
které se věnuje většina času náplně režijních dílen a směřuje k praktičtějším otázkám oboru, jako vedení námětu
praktického cvičení k režijní explikaci, technickému scénáři a filmovým vizuálům. Dál se zaměřuje na hledání
režijního klíče a pojetí vybrané látky. Obsah semináře je rozvíjen při projekcích KR, na kterých se představují díla
výrazných filmových autorů současnosti.
Seminář 2 dále rozvíjí vizualizaci AV díla: formální posun od literárního scénáře k technickému scénáři a
storyboardu, určení stylu hereckého projevu, vedení herců ve vztahu ke kompozici a pohybu kamery, režijní koncept
zvukové a hudební složky, rytmizace a filmový pohyb.
Doporučená nebo povinná literatura
BACHELARD, Gaston. Poetika prostoru. Praha: Malvern, 2009. ISBN 978-80-86702-61-2.
BACHELARD, Gaston. Poetika snění. Praha: Malvern, 2010. ISBN 978-80-86702-71-1.
KATZ, Steven D. Film directing shot by shot: visualizing from concept to screen. Studio City, CA: Michael Wiese
Productions in conjunction with Focal Press, c1991. ISBN 0941188108.
SHERMAN, Eric. Directing the film: film directors on their art. Los Angeles: Acrobat Books, 1976. ISBN 0918226155.
BORDWELL, David. Figures traced in light: on cinematic staging. Berkeley: University of California Press, c2005.
ISBN 0520241975.
HENKEL, Katharina. Zwischen Film und Kunst: Storyboards von Hitchcock bis Spielberg. Emden: Kunsthalle
Emden, [2011]. ISBN 9783939429883.
ROY, Rajendra, Anke LEWEKE, Thomas ARSLAN, et al. The Berlin school: films from the Berliner schule. New
York: The Museum of Modern Art, [2013]. ISBN 9780870708749.
DE LUCA, Tiago a Nuno Barradas JORGE. Slow cinema. Edinburgh: Edinburgh University Press, [2016]. Traditions
in world cinema.
TUPITSYN, Masha. Picture Cycle. Semiotext(e), 2019. ISBN 978-1635901047
TUPITSYN, Masha. Laconia: 1,200 Tweets on Film. John Hunt Publishing, 2011. ISBN 1846946085.
COUSINS, Mark. The Story of Looking. Canongate Books, 2017. ISBN 1782119116.
GREEN, Eugène. Poétique du cinématographe. Actes Sud, 2009. ISBN 2742785450.
Seznam filmových ukázek ze semináře režijního myšlení na téma Herecký projev v AV díle.
Úterý po Vánocích ( Marti, dupa Craciun, 2010 ), r. Radu Muntean – Rumunská nová vlna, ( autenticita hereckého
projevu, divák v pozici pozorovatele, vložený rovnou do konkrétní situace, jednozáběrová nazkoušená scéna plná
jemných hereckých gest a pomlk, mimozáběrový prostor)
Můj pomalý život ( Mein langsames Leben, 2001), r. Angela Schanelec – Berlínská škola, ( civilní dialogy, rytmika
dialogu, aranžmá scény, vrcholící v tichu )
The Portugese Nun ( 2009 ), r. Eugene Green – bressonovský režijní přístup
Wendy and Lucy ( 2009 ), r. Kelly Reichardt – nový americký nezávislý film, ( civilní herecký projev, odstředivý
nedramatický dialog )
Aurora (2010), r. Cristi Puiu – Rumunská nová vlna, ( kamera slouží hereckému projevu, pomlky, prázdné
nedramatické momenty k dokreslení postav, část dialogů mimo záběr )
Let červeného balónku ( 2008 ), r. Hou Hsiao Hsien – Taiwanský filmový zázrak, ( improvizované dialogy a pohyb
kamery na základě herců, nové pojetí mizanscény u Houa, popírá pravidla osy, často stříhá po ose, herecký projev
v jeho filmech jako základní vodítko pro snímání, dialogy často vznikají až před kamerou )
Literatura na téma herecké metody a práce s hercem:
STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví. Praha: Orbis, 1954. Knihovna divadelní tvorby.
STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Dotvoření herce: kapitoly o pracovní a umělecké disciplině herce, jeho
etice a vzdělání. Praha: Athos, 1949. Knihovna divadelní vědy.
DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Přeložil Josef POSPÍŠIL. Olomouc: Votobia, 1997. Malá díla. ISBN 80-7198-
187-7.
ČECHOV, Michail Aleksandrovič. Hercova cesta: O herecké technice. Vydání druhé, první společné vydání
v nakladatelství KANT. V Praze: KANT – Karel Kerlický pro AMU, 2017. Disk (Akademie múzických umění v Praze).
ISBN 978-80-7437-241-4.
VINAŘ, Josef. Divadlo J. Grotowského. I. Díl, Sešit druhý. Praha: [s.n.]], 1985. 131 s. fotogr.
VINAŘ, Josef. Divadlo J. Grotowského. I. Díl, Sešit první. Praha: [s.n.]], 1985. 73 s. Fotogr.
BROOK, Peter. Prázdný prostor ; z 137eori. Orig. Přel. Alois Bejblík ; dosl. Naps. Lída Engelová. Praha: Panorama,
- Dramatické umění.
Pohyblivý bod: 40 let divadelního výzkumu 1946-1987 / Peter Brook ; Překl. [z 137eori. Orig.] Jan Hančil. – 1. vyd. –
Praha : Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. – 246 s.
VYSKOČIL, Ivan. Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Praha: Brkola, 2012-. ISBN 978-80-905152-5-3.
DÜRRENMATT, Friedrich. Problémy divadla. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1965. Knižnica
estetického vzdelania.
Aristotelés. Poetika. Překlad Milan Mráz. Vyd. V Antické knihovně 1., celkem 8. Praha: Svoboda, 1996. 226 s.
Antická knihovna; sv. 67. ISBN 80-205-0295-5.
a další
Aristoteles: Poetika – základní pojmenování stupňů dramatu a jejich funkcí (antické divadlo)
Stádia dramatu dále rozvíjí Gustav Freytag: Technika dramatu
Freytagovská pyramida – iniciace hlavní postavy ( mainstreamový film nejvíce používá )
Denis Diderot: Herecký paradox – vnější, racionální kontrola emocí a hereckého projevu, maska. Herec nemá nikdy
úplně podlehnout svým emocím, stále je mít pod kontrolou, herec jako pozorovatel sebe sama, odstup
K.S. Stanislavskij: Výchova k herectví, Dotvoření herce, Monology o herectví
- nejvíce rozšířená metoda ve filmu, (americký film, generace herců školy L. Strasberga – Brando, Dean, Monroe,
Steiger…) založená na citové paměti, prožívání jako základ herecké metody, psychoanalýza, rozbor
psychologického profilu postavy, hledání styčných souvisejících prvků mezi postavou a jejím představitelem.
Stanislavskij také rozvíjel metodu fyzického jednání, která byla v kontrastu s emoční pamětí a rozebírala vnější
stránku hereckého projevu, v jeho práci je spoustu paradoxů, stále sám sebe zpochybňoval, nicméně metoda
prožívání je základem.
Bertolt Brecht: Psychická distance, Technika herectví a zcizující efekt, Epické divadlo
- Herec nejen pozoruje, ale často i komentuje svůj projev, politicko-sociální rozměr, odcizení jako společenský
komentář.
Michail Čechov: Hercova cesta, O herecké technice, Rozum, cit, vůle
Navazuje na Stanislavského, ale dále rozvíjí vnější herecké gesto, tělo je většinou vedeno automatismy, bez
vnitřního prožití, psychologické gesto jako určující pro vytvoření postavy
Jerzy Grotowski: Divadlo J. Grotowského I, II
Inspirace Jungem, osvobození se od psychologie skrze mučené tělo, fyzické divadlo, hledání svatého herce,
asketický herecký projev, nehrát, ale být.
Ivan Vyskočil: Dialogické jednání
Hledání vnitřního partnera, prázdný prostor a jeho naplnění, vyprázdnění mysli, často nekontrolované gesto či pohyb
může propojit s vnitřním partnerem, pravdivost tady a teď, zbavit se předem vytvořených nánosů a konstrukcí
Peter Brook: Pohyblivý bod, Prázdný prostor
Inspirace východní filozofií, buddhismem, herectví jako meditace, herecká synergie v prostoru tady a teď
Robert Bresson: Poznámky o kinematografu
Herec jako součást mizanscény, bez prožívání a emocí.
Emoce dodá filmový pohyb sám, herec nemá nic hrát, jen být, filmová řeč je určující.
Hlavně žádné analýzy! Ztišení, duchovní rozměr. Transcendentní film.
A dál:
Antoine Artaud: Divadlo krutosti
Friedrich Durrenmatt: Problémy divadla
Sanford Meisner: Actor‘s notebook
Eugéne Green: Poétique du Cinématographe
Hodnoticí metody a kritéria
Student předkládá režijní explikaci spolu s vizuálem či moodboardem, na jejichž podkladě nachází a rozvíjí své
režijní pojetí, koncepci a stylizaci látky u praktických cvičení. Svou koncepci dál rozvíjí například při kamerových
zkouškách a práci na technickém scénáři nebo storyboardu. Cílem je, aby ještě před samotným natáčením měl
vyjasněný koncept mizanscény.
Poznámka
-
Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2021/2022:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
---|---|
Po |
|
Út |
|
St |
|
Čt |
|
Pá |
|
Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
---|---|---|---|---|---|---|
Út | 09:50–13:05 | Václav KADRNKA | Seminární místnost KR 239 Lažanský palác |
přednášková par. 2 |
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Režie - bakalář-1920-1ročník (povinný předmět)
- Režie - bakalář-1920-2ročník (povinný předmět)
- Režie - bakalář_2021 (povinný předmět)