Dějiny dokumentárního filmu 1
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
303DDF1 | ZK | 3 | 4PT | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Výsledky učení:
•Studenti získají základní vědomosti a znalosti z historie českého a dokumentárního filmu.
•Studenti shlédnou kánonická díla non-fiction kinematografie.
Forma studia
Přednáška doplněná promítáním ukázek či celých filmů.
Předpoklady a další požadavky
žádné
Obsah kurzu
Popis předmětu:
Základní oborová přednáška a projekce filmů. Během přednášky si studenti osvojí nejpodstatnější historiografické linie vývoje českého a světového dokumentárního filmu a shlédnou nejpodstatnější ukázky či celé filmy, které je reprezentují.
10 tematických okruhů v ZS:
13. 10. DAVID ČENĚK
Pojetí označení dokumentární film v počátcích kinematografie, estetické a společenské kontexty. Bratři Lumièrové a T. A. Edison – jejich pojetí dokumentu. Fabulované/rekonstruované dokumenty – Georges Méliès. Dokumentární aspekty raných filmů – Alice Guy. Dokument jako vědecký a popularizační nástroj – Jean Painlevé, lékařské filmy, Étienne-Jules Marey, Eadweard Muybridge. Dokument jako zdroj poznání - Albert Kahn, Albert Machin. Fenomén cestovatelských filmů a jejich vliv na estetiku dokumentu.
20. 10. DAVID ČENĚK
Třetí avantgarda a její dokumentární pohled (městské symfonie). Joris Ivens, Jean Epstein, René Clair, Luis Buñuel, Jean Vigo, László Moholy-Nagy, Ilja Kopalin, Michail Kaufman, Charles Sheeler, Paul Strand, Jay Leyda, Alberto Cavalcanti, Henri Storck. Vztah surrealistů k dokumentárnímu filmu. Dokument jako reflexe filmové profese (Charles Chaplin, Buster Keaton) a rané filmy o filmu.
10. 11. ALICE RŮŽIČKOVÁ
Regionální fokus na Československo 1918-1939: dokument a instituce, dokument a reklama, dokument a umění. Alexander Hackenschmied, Karel Plicka, Jiří Lehovec, Jiří Weiss.
24. 11. DAVID ČENĚK
Vlna poetismu a romantismu – Robert Flaherty, Ernest B. Schoedsack a Merian C. Cooper, Jean Epstein – Finis Terrae. Stírání hranice mezi inscenovaným a dokumentárním. Produkce amerického kontinentu ve vztahu k národnímu obrození – dokument jako zdroj poznání a reflexe (Kanada, Mexiko, Argentina, Brazílie, USA).
1. 12. PETR KUBICA
Sovětská montážní škola a její pokus změnit kinematografii až na úroveň pojmů, estetika a teorie materialismu, anti-narace a a dedramatizace jako nové východisko kinematografie. Dziga Vertov.
8. 12. MARTIN KOHOUT
Dokumentární mizanscéna ve filmech I. světové války a mimo evropské příklady (Abel Gance, Hollywood a mexická revoluce, Léon Porier, Charles Chaplin). Dokumentární film a propaganda – Leni Riefenstahlová versus střihový dokument – Esfir Šubová (SSSR). Dokumentární film a vládní zakázkové filmy: Frank Capra, John Ford, John Huston, William Wyler, George Stevens – hollywoodská praxe mění estetiku reportážního dokumentu.
15. 12. PETR KUBICA
Dokumentární film a státní agenda – nový model institucionální praxe a diskurzy konstituce: John Grierson a tzv. Britská dokumentární škola.
22. 12. JAN ROUSEK
Filmový dokumentární esej a experimentální tendence (Benjamin Christensen, José Val del Omar). Skupina třiceti. Alain Resnais, Agnès Vardová, Chris Marker. Časosběrný dokument – Georges Rouquier. Krátké filmy jako nový formát (Georges Franju). Poválečná renesance dokumentárního filmu, změny v produkci a v distribuci. Dokument jako zdroj historického poznání (Nicole Védrès). Počátky vizuální antropologie (Jean Rouch).
5. 1. DAVID ČENĚK
Rozvoj politického dokumentárního filmu: Bída v Borinage (r. Henri Storck a Joris Ivens), Země bez chleba. Témata na okraji (bezdomovectví – Georges Lecombe, chudoba, rasismus) – USA, Španělsko, Belgie, Německo, Velká Británie, Francie.
12. 1. PETR KUBICA
Syntéza impulzů avantgard a sociální narace: Joris Ivens – komplexní pohled.
Doporučená nebo povinná literatura
Doporučená literatura:
BARSAM, Richard Meran. Non-fiction Film: A Critical History. Indiana University Press, 1992. 467 s.
NAVRÁTIL, Antonín. Cesty k pravdě či lži: 70 let československého dokumentárního filmu. 2. vyd., (1. v nakl. AMU). Praha: Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta v Nakladatelství AMU, 2002. 285 s. ISBN 80-7331-909-8. - ad historie českého dokumentu do konce 60. let
BARNOUW, Erik. Documentary: A History of the Non-fiction Film. New York: Oxford University Press, 1993. 400 s.
GAUTHIER
NICHOLS viz stažená kniha o non-fikčním filmu
Kapitoly Bordwell + Thompsonová
- ad historie světového dokumentu do konce 80. let
NAVRÁTIL, Antonín. Dziga Vertov, revolucionář dokumentárního filmu. Praha: Čs. filmový ústav, 1974. 252 s., [63] s. obr. příl. - ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality
EPSTEIN, Jean a MAYDL, Přemysl, ed. Poetika obrazů. Překlad Ladislav Šerý. Praha: Herrmann & synové, 1997. 303 s. ISBN 80-238-1138-X. - ad počátky jednoho z klíčových proudů reinterpretace reality
GAUTHIER, Guy. Dokumentární film, jiná kinematografie. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2004. 507 s. ISBN 80-7331-023-6. - ad historie dokumentu západní provenience a dalších okruhů, teorie
ALLEN, Robert C., GOMER, Douglas. Film History: Theory and Practice. McGraw-Hill Companies, 1985. 276 s.
SZCZEPANIK, Petr, ed. Nová filmová historie: antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2004. 528 s., [12] s. obr. příl. ISBN 80-239-4107-0.
Monografie věnované dílu jednotlivých autorů (najdete v knihovně dle hesla „dokumentární film“ v předmětovém katalogu knihoven), využijte též časopisecké články.
Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška vycházející z tematických okruhů a seznamu filmů. Hodnotí se jak znalost historicko-kontextuálních reálií, tak divácká zkušenost a schopnost kontextuální interpretace filmů. Student si vylosuje téma a následně především na základě zhlédnutých filmů prokáže schopnost analytického uvažování, základního historického přehledu a schopnosti aplikovat poznatky na konkrétní umělecká díla.
Absence empirické / divácké zkušenosti klíčových filmů může vést k opakování zkoušky. Z tohoto důvodu hraje roli i důraz na účast v přímé výuce, je požadováno minimálně 70 %, aby byl student připuštěn ke zkoušce. V odůvodněných případech lze zkoušku absolvovat i bez splnění této podmínky.
Poznámka
Předmět se koná vždy jednou za dva roky. Vypsán bude v ak. roce 2021/22.
Další informace
Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty
Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
---|---|
Po |
|
Út |
|
St |
|
Čt |
|
Pá |
|
Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
---|---|---|---|---|---|---|
St | 14:50–18:05 | David ČENĚK | Učebna KDT 217 Lažanský palác |
přednášková par. 1 |
Rozvrh na letní semestr 2021/2022:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Scenáristika a dramaturgie - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Scenáristika a dramaturgie - bakalář_2020 (povinně volitelný předmět)
- Režie - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Režie - bakalář-1920-2ročník (povinně volitelný předmět)
- Režie - bakalář_2021 (povinně volitelný předmět)
- Dokumentární tvorba - bakalář-1920-1ročník (povinný předmět, povinně volitelný předmět)
- Dokumentární tvorba - bakalář_2020 (povinný předmět)
- Kamera - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Produkce - Bakalářské studium (povinně volitelný předmět)
- Střihová skladba - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Střihová skladba - bakalář_2021 (povinně volitelný předmět)
- Fotografie CZ - bakalář_2022 (volitelný předmět)
- Fotografie CZ - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Zvuková tvorba - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Zvuková tvorba - bakalář_2020 (povinně volitelný předmět)
- Animovaná tvorba - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Audiovizuální studia - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
- Audiovizuální studia - bakalář_2020 (povinně volitelný předmět)