Directing Cinema and Digital Media (N0211A310004)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Directing Cinema and Digital Media (dále jen Directing CDM) je vzdělávání a rozvoj tvůrčích autorských osobností pro uplatnění v oboru režie audiovizuální tvorby. Audiovizuální tvorbou se rozumí jak hraná dramatická díla, tak díla označovaná jako non-fikční nebo dokumentární. Jádrem programu je tvorba filmová, k níž je nicméně přistupováno s vědomím, že ve dvacátém prvním století rozvoj záznamové technologie i distribučních cest hotového obsahu, v obou případech spojený s digitální technologií, zásadně přispěl k rozostření dříve výrazně vnímaných rozdílů mezi tím, co bylo nazýváno tvorbou filmovou a mezi tvorbou pro další média - dnes vedle televize především on-demand a internetové distribuční platformy.

Studium je zaměřené na získání veškerých potřebných teoretických i praktických dovedností spojených s činností režiséra ve všech stupních procesu vytváření autorského audiovizuálního díla - to je především zpracování námětu a předlohy, adaptace vlastního nebo cizího scénáře, dramaturgie textu, dramaturgie obrazu a příprava vizuálního řešení (storyboarding), koncepce mizanscény, zvuková dramaturgie, práce s hercem, proces realizace audiovizuálního záznamu a jeho další tvůrčí zpracování v procesu postprodukce. Předměty studijního programu tak zahrnují nejen vlastní oblast režie hrané a nonfikční audiovizuální tvorby, ale i hraniční oblasti prací přípravy filmového projektu a jeho postprodukce, včetně prací scenáristických, střihačských a zvukařských.

Výuka se skládá z praktické a teoretické části. Jádrem praktické části výuky, soustředěné do tvůrčích dílen (directing tutorials) je vývoj a realizace jednotlivých krátkých dramatických i nedramatických filmových útvarů (cvičení), zaměřený na uměleckou přípravu filmových tvůrců k samostatné autorské práci. Cílem je jak tvůrčí rozvíjení talentu studentů, s důrazem na schopnost autorské tvorby, tak rozvoj vědomostí a znalostí, jež jim umožní vlastní autorské záměry realizovat, tedy převádět z formy verbální do formy dramatické a obrazové. Důraz je zde kladen na úzkou vzájemnou komunikační vazbu studentů a pedagoga-vedoucího dílny i studentů-účastníků dílny navzájem, zároveň na kolektivní spolupráci studentů při realizaci jednotlivých cvičení.

Teoretická část - výuka teorie a historie filmu a audiovizuálních médií - na praktickou část v mnoha bodech navazuje a slouží k tomu, aby byl absolvent schopen porozumět základním trendům v kinematografii, ať už minulým či současným, a dokázal svou vlastní autorskou tvorbu vnímat v jejich kontextu. Teoretické předměty jsou tak prostředkem k tomu, aby se z absolventů stali sebevědomí autoři, s rozvinutým kritickým myšlením umožňujícím jim chápat audiovizuální tvorbu ve všech jejích souvislostech uměleckých, historických i společensko-kulturních.

Studenti se v průběhu studia seznamují rovněž s metodologickými základy vědecké činnosti v oblasti filmové historie a teorie a se základy odborného psaní, směřujícími k autorství diplomové práce.

Absolvent magisterského studijního programu Directing CDM musí prokázat zvládnutí praktických odborných dovedností potřebných k výkonu povolání filmového režiséra - k závěrečné zkoušce musí odevzdat dokončené filmové dílo a literární scénář. Obojí je kriticky zhodnoceno komisí, rekrutující se vesměs z filmových a televizních scenáristů a režisérů, a dalších filmových odborníků či vědců. Ke každému studentovi se přitom přistupuje jako k „autorovi“, respektují se specifika jeho či její tvorby, v potaz se berou i kulturní odlišnosti.

Pro úspěšné absolvování musí student složit i zkoušku z teorie a historie filmu, která prověří, zda je schopen uvažovat o nabytých vědomostech v souvislostech, zda rozumí historickému vývoji kinematografie a provázání teoretických trendů se specifickými historickými epochami.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent oboru Directing CDM ovládá na profesionální úrovni všechny aspekty práce režiséra audiovizuálního díla a je schopen samostatně vytvořit autorské filmové dílo jak po stránce režie, tak po stránce jeho scenáristické přípravy a následného zpracování hotového obrazového záznamu (postprodukce). Při práci je schopen samostatně řídit tým svých spolupracovníků z dalších oborů realizace filmového díla, komunikovat prakticky se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce. Absolvent je obeznámen s širším okruhem pojmů a faktů historie a teorie kinematografie od počátku do současnosti, chápe souvislosti mezi jednotlivými obdobími a tendencemi v realizaci audiovizuálních děl i v myšlení o nich, uvědomuje si odlišnosti mezi nimi a je schopen zařadit svoji vlastní tvorbu do jejich kontextu. Absolvent je schopen samostatného odborného výzkumu v oblasti filmové teorie a historie a výsledky tohoto výzkumu je schopen ve formě akademického textu.

Odborné znalosti:

-Orientuje se v současné filmové a televizní tvorbě, dokáže jednotlivé tendence zařadit do širších společenských a filozofických souvislostí a zformulovat vlastní postoj k dané problematice.

-Zná odbornou literaturu v oblasti obecné teorie a historie filmu.

-Má znalosti odborné literatury reflektující jednotlivé části tvůrčího procesu vzniku audiovizuálního díla, zejména pak v oblasti scenáristické práce, režijní práce s hercem, režijní práce s kamerou, režijní práce s mizanscénou a tvůrčího použití montáže.

-Popíše historické i současné metody tvorby audiovizuálních děl, definuje také současné tendence a přístupy k filmovému dílu a audiovizuálnímu dílu vůbec.

-Orientuje se v problematice výroby a distribuce audiovizuálního díla.

-Aplikuje principy vědeckého výzkumu v oblasti umění a základy psaní odborného textu.

Odborné dovednosti:

-Dokáže formulovat téma a rozvinout je postupně do podoby námětu a dramatického textu - scénáře.

-Dokáže analyzovat dramatický i nedramatický text, a navrhnout metodu jeho adaptace pro audiovizuální formu.

-Dokáže pracovat s technologií analogového i digitálního filmového záznamu.

-Dokáže realizovat audiovizuální záznam v přirozeném prostředí (lokace) i v prostředí umělé dekorace (ateliér).

-Dokáže kreativním způsobem zpracovat pořízený audiovizuální záznam.

-Ovládá vyjadřovací metody audiovizuálních médií.

-Ovládá tvorbu a využití jednotlivých vyjadřovacích nástrojů audiovizuální tvorby a jejich aplikaci v procesu tvůrčího sebevyjádření.

-Je schopen komplexního způsobu kritického myšlení, kdy dosažené znalosti v teoretické oblasti jsou odrazovou plochou pro jejich aplikování ve vlastní tvorbě.

-Je schopen týmové spolupráce při přípravě a realizaci uměleckého díla.

-Ovládá produkční a postprodukční proces výroby audiovizuálního díla.

-Dokáže písemnou formou reflektovat svoji uměleckou tvorbu v širších souvislostech vlastní tvůrčí dráhy i společenských konotací.

Obecné kompetence:

-Je schopen konstruktivního tvůrčího dialogu.

-Je schopen aktivně hledat tvůrčí řešení uměleckého vyjádření v rámci dostupných materiálních prostředků.

-Je schopen reflektovat ve svém díle společenskou realitu, která jej obklopuje.

-Je schopen svou praxi začlenit do mezinárodního uměleckého i společenského kontextu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uveden v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů: A (profilující základ) a B (mimo profilující základ) bez vazby na ročník studia. Předměty dále rozvíjí znalosti studentů získané v rámci povinných předmětů, v oblasti filmové praxe - zejména scenáristické tvorby a práce se zvukem a filmovým obrazem, a v oblasti filmové teorie a historie, v níž je praktická filmová práce akademicky reflektována.

Studijní plán obsahuje tři skupiny povinně volitelných předmětů:

1. “Theory” - skupina povinně volitelných předmětů typu A, základních teoretických předmětů profilujícího základu, ze které musí student získat minimálně 27 kreditů v průběhu studia

2. “Theory and Practice” - skupina povinně volitelných předmětů typu B, doplňujících teoretických a praktických předmětů, ze které musí student získat minimálně 14 kreditů v průběhu studia

3. “Cinemadance” - skupina povinně volitelných předmětů typu B, doplňujících praktických předmětů, ze které musí student získat minimálně 3 kredity v průběhu prvního ročníku studia

Student si dále vybírá volitelné teoretické a praktické předměty z nabídky katedry FAMU International v hodnotě nejméně 17 kreditů za studium.

Příklad teoretických volitelných předmětů:

History of Animation; Introduction to Intl/TV producing; Soundtrack Aesthetics; Surrealism; Realm of Montage; Uses of Philosophies 1 a 2; Tools of Directing Documentary 1 a 2.

Příklad praktických volitelných předmětů:

AD's @ motion picture scheduling training course; Avid Media Composer Workshop; Editing seminar; Fluid Master Workshop with Gyula Gazdag; Moving Camera Seminar with Gil Bettman; Professional Sound Production 1 a 2; Storyboarding; Post Production Workflow Module 1 a 2.

Obecné informace o přijímacím řízení

Program je určen absolventům bakalářského studia se zaměřením na audiovizuální tvorbu.

Podmínkou k přijetí je úspěšné složení talentové přijímací zkoušky a posouzení talentových předpokladů na základě předložené dokumentace.

Požadavky přijímacího řízení:

Kopie bakalářského diplomu z předchozího studia. Pokud je diplom v jiném jazyce než v angličtině, překlad textu diplomu do angličtiny. Před přijetím ke studiu musí student předložit rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vzdělání v České republice (nostrifikace).

Doporučující dopis od současného nebo minulého pedagoga uchazeče, zaměřený na popis uchazečových schopností v oblasti audiovizuální tvorby a jeho motivaci k dalšímu studiu.

Motivační dopis uchazeče v délce maximálně 300 slov zaměřený na následující oblasti:

- Stručný popis sebe sama - maximálně 50 slov

- Jaké důvody vedou uchazeče ke studiu právě filmové režie.

- Jaké je jeho očekávání od studia režie v programu Directing CDM na Famu

- Jaké oblasti svých dovedností uchazeč hodlá zejména rozvíjet (scénář, režie, dokumentární tvorba)

Seznam tří vizuálních děl (výtvarných děl, fotografií nebo obrazů z filmového záznamu, vlastních nebo cizích), které vyjadřují uchazečovy umělecké inklinace, s krátkým zdůvodněním.

Seznam tří filmových titulů, považovaných uchazečem za jeho inspiraci, s krátkým zdůvodněním proč.

Seznam tří literárních děl, považovaných uchazečem za jeho inspiraci, s krátkým zdůvodněním proč.

Portfolio sloužící k dokumentaci talentové výbavy uchazeče, a skládající se z následujících materiálů:

- Storyboard krátkého narativního příběhu na téma “setkání” - přesně 16 záběrů bez slovního komentáře. Mohou být použity různě stylizované kresby nebo fotografie, výtvarná kvalita kresby není předmětem hodnocení.

- 1 synopse námětu pro libovolný krátký film o délce do 10 min. Rozsah 150 slov.

- 1 synopse námětu pro krátký nebo celovečerní film. Rozsah 150 slov.

- Vlastní filmové dílo (maximálně 10 min), realizované ne déle než dva roky před podáním přihlášky.

- Audiovizuální autoportrét o délce maximálně 2 minuty.

Přijímací řízení je dvoukolové.

V prvním kole komise složená ze zaměstnanců a pedagogů fakulty hodnotí zaslané portfolio uchazeče v následující bodové škále:

Film: 0 - 33 bodů

Storyboard: 0 - 7 bodů

Synopse souhrnně: 0 -10 bodů

Audiovizuální autoportrét: 0 -10 bodů

Rozhodující je celkový součet bodů od všech hodnotitelů.

Druhé kolo probíhá formou komisionálního interview provedeného osobně nebo zprostředkovaného telekonferenčním hovorem.

Členové komise pokládají uchazeči doplňující otázky k předloženému portfoliu, a otázky vztahující se k jeho celkovému kulturně-uměleckému přehledu. Každý člen komise hodnotí uchazeče bodově na škále 1 - 5 bodů, všichni uchazeči jsou hodnoceni na základě předložených materiálů a průběhu komisionálního interview.

Návaznost na další typy studijních programů

Navazuje na bakalářské programy v umění, humatnitních vědách a technických naukách se zaměřením na audiovizuální tvorbu.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Magisterská státní závěrečná zkouška se skládá z těchto samostatně klasifikovaných částí:

1. Absolventský tvůrčí výkon a jeho obhajoba

a) Absolventský film

b) Absolventský scénář

2. Písemná diplomová magisterská práce (VŠKP) a její ústní obhajoba

3. Ústní zkouška z historie a teorie filmu

1) Absolventský tvůrčí výkon a jeho obhajoba

a. Absolventský film - Předměty PZ, jejichž obsah se promítá do této části SZZ: Directing Tutorial 1 - 6, Film Language 1 - 3, Working with Actors 1 - 2, Practical Analysis 1 - 2, Script Analysis 1 - 2

b. Absolventský scénář - Předměty PZ, jejichž obsah se promítá do této části SZZ: Feature Screenwriting 1 - 2, Script Analysis 1 - 2, Fundamentals of Narrative 1 - 2

2) Písemná diplomová magisterská práce (VŠKP) a její ústní obhajoba

3) Ústní zkouška z historie a teorie filmu - Předměty PZ, jejichž obsah se promítá do této části SZZ: Focus on Film History and Theory 1 - 2, Film Style and Form 1 - 2, History of Avant-garde Film, Czech New Wave, Czech Avant-garde Film, Chapters from Contemporary Cinema, History of Film Space, Central European Cinemas within the Context of the World Cinema, Circulating within The Modern Cinematic Image and Circulating within The Postmodern Cinematic Image

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

Film history and theory

1. Silent cinema and establishment of film language
2. The concept of classical, modern, and postmodern cinema
3. Soviet montage school and various approaches towards editing
4. “Isms“ in cinema (German expressionism, French Impressionism, Surrealism)
5. Classical Hollywood Cinema and the stabilization of genres
6. New Waves and modern cinema
7. New Hollywood: its historical context and consequences
8. “Auteur” cinema: its establishment and development; the culture of film festivals from the 60s on
9. “Realistic” trends in cinema: kino-pravda, Italian neorealism, cinema vérité, Dogma, etc.
10. Trends in contemporary cinema (post-2000)
11. Principles of Narrative Construction (plot, story, narration, cause-effect, three-act vs. five-act structure)
12. Certain facets of film screenplay (What is more important, plot or character, and why?)
13. Basic principles of acting and rehearsal techniques
14. Cinematography: Aspects of the cinematic image before and today
15. Types of Montage (Eisenstein typology; Christian Metz; continuity vs. discontinuity editing)
16. Sound: types and functions
17. The concept of avant-garde cinema: past, present, and future
18. Documentary cinema: major trends, key names, modes of documentary
19. Various modes of production and distribution in history and nowadays
20. Television, its development, and formats

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent oboru Directing Cinema and Digital Media se dokáže bez problému vřadit mezi kolegy a zúročit své nabyté vědomosti v oblasti audiovizuální tvorby kdekoliv na světě.

Uplatnění absolventi naleznou zejména v oblasti tvorby narativních i dokumentárních audiovizuálních děl pro film, televizi a další audiovizuální média, jako jsou on-demand platformy a on-line vysílání. Profesně se absolventi dokážou uplatnit rovněž v oblasti filmové a televizní reklamy.

Typickými profesemi pro uplatnění je profese filmového režiséra, pomocného režiséra, režiséra nebo spolurežiséra seriálového díla pro televizi nebo pro on-demand platformu, režiséra krátkých serializovaných dramatických audiovizuálních děl pro internetovou televizi, tvůrce autorských dokumentárních filmových děl, režiséra publicistických pořadů, režiséra reklamních klipů a videoklipů, režiséra jazykových verzí filmového díla (dabing), dramaturga filmového nebo seriálového díla, scenáristy a spoluscenáristy filmového nebo seriálového díla.

Absolventi se rovněž mohou uplatnit ve výuce filmové režie a příbuzných profesních oblastí.