Seminář hudební teorie 3
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
186SHTE3 | zápočet | 2 | 2 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 32 až 42 hodin domácí příprava | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Obsah
Cíl výuky:
Cílem studia je výchova k samostatné tvůrčí práci v oboru hudební teorie, postupné rozvíjení tvůrčí invence při formulaci a řešení hudebně teoretických problémů a postupný rozvoj schopnosti studenta účastnit se kvalifikovaně a kompetentně odborné diskuse.
Tematické okruhy:
Základní náplní semináře je prezentace výsledků vlastní samostatné práce posluchačů v hudebně teoretickém oboru (předkládají se témata z oboru hudební teorie systematické, analytické i syntetické). Student 2. roč. bakalářského stupně volí pro svůj referát téma z připravované bakalářské práce nebo z látky probírané přímo v předmětu Hudební teorie – systematika 3 popř. z dalších hudebně teoretických předmětů 3. semestru. Na půdě semináře též vystupují hosté - pedagogové a doktorandi z příbuzných pracovišť akademií a univerzit z domova i ze zahraničí. Každé vystoupení a rozprava k němu je následně podrobena společnému hodnocení.
Výsledky učení
Student přistupuje k přípravě svého referátu samostatně, používá znalosti z hudebně teoretické literatury nastudované během 1. a 2. semestru a využívá vlastní kreativity při práci v oblasti hudební teorie, rozvíjí tvůrčí invenci při formulaci a řešení teoretických problémů, účastní se kvalifikovaně a kompetentně odborné diskuse a umí při ní využívat věcné argumenty.
Předpoklady a další požadavky
nejsou
Literatura
Povinná literatura:
GANTER, Claus. Kontrapunkt für Musiker. 1. München; Salzburg: Katzbichler, 1994. ISBN 3-87397-130-5.
HŮLA, Zdeněk. Nauka o kontrapunktu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958.
HŮLA, Zdeněk. Nauka o kontrapunktu. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965.
RISINGER, Karel. Nauka o kontrapunktu XX. století. Praha: Panton, 1984.
TICHÝ, Vladimír. Místo nauky o kontrapunktu v soustavě hudebně teoretických disciplín. K aktuálním otázkám hudební teorie. In: Hudebně teoretické texty k diskusi o stavu a perspektivách oboru a jeho výuky. 1. Praha: AMU, 2000, s. 93-102.
Doporučená literatura:
JEPPESEN, Knud. Kontrapunkt: Lehrbuch der klassischen Vokalpolyphonie,. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1956.
JIRÁNEK, Jaroslav. Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy. Praha: St. pedag. nakl., 1991.
RISINGER, Karel. Metodika výuky evropského kontrapunktu XX. století. Živá hudba. Praha: AMU, 1976. s. 139 - 158, ISSN 0514-7735.
TANEJEW, Sergej a Andreas WEHRMEYER. Die Lehre vom Kanon. 1. Berlin: E. Kuhn, 1994.
Hodnoticí metody a kritéria
Udělení zápočtu podmiňuje vystoupení studenta na semináři s referátem o celkové délce 45 minut a jeho aktivní účast v diskusi o svém vystoupení i o dalších referátech.
Minimální požadovaná docházka 90 %.
Poznámka
nejsou
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Hudební teorie (Bc) - od 2021/22 (Povinné předměty s možností opakovaného zapsání)