Herecká tvorba 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Předmět zaměřený na osvojení praktických poznatků a dovedností, které studentům režie a dramaturgie slouží k hlubšímu poznání problematiky herecké tvorby. Východiskem této přípravy je dramatičnost jako kvalita, jež dává impulzy a předpoklady k tvorbě herecké postavy prostřednictvím dramatického jednání. Součástí rozvíjených schopností je rovněž teoretická reflexe specifických problémů herectví i obecných problémů dramatického umění.

1. Autenticita a improvizace.
2. Herecké chování a jednání.
3. Vnímání dramatického prostoru a řešení mizanscény.
4. Dialogičnost a partnerská souhra.
5. Tvořivé rozehrání dramatické situace.
6. Stylizace v různých žánrech a poetikách.
7. Principy strukturovaného budování herecké postavy.

Na základě rozehrávání dramatické situace je rozvíjena schopnost improvizace a autentického jednání v daných okolnostech. Studenti jsou vedeni k vnímání dramatického prostoru a tvořivému řešení mizanscény v souladu s inscenačním záměrem. V průběhu studia se prohlubuje schopnost dialogického jednání a partnerské souhry. Studenti se seznamují s různými dramatickými žánry, divadelními poetikami a druhy veršů v dramatu, zejména s blankversem.

Výsledky učení

1. Získání schopnosti uvolnění a soustředění.
2. Osvojení základních psycho-somatických technik.
3. Zvládnutí verbální a nonverbální komunikace.
4. Rozvinutí fantazie, imaginace, hravosti a tvořivosti.
5. Schopnost analýzy a interpretace dramatického textu.
6. Zvládnutí základních hereckých postupů v různých žánrech.

Předpoklady a další požadavky

1. Talentové a psychofyzické předpoklady, které jsou schopny dalšího rozvoje.
2. Schopnost otevřít se kritickým podnětům a korigovat vlastní jednání a chování.
3. Smysl pro kolektivní práci.

Literatura

K. S. Stanislavskij: Můj život v umění, Praha 1962

Radovan Lukavský: Stanislavského Metoda herecké práce, Praha 1978

Michail Čechov: O herecké technice, Praha 1996

Otakar Zich: Estetika dramatického umění, Praha 1931, 1986

Jiří Frejka: Smích a divadelní maska, Praha 1942

Jindřich Honzl: K novému významu umění, Praha 1956, a Základy a praxe moderního divadla, Praha 1963

Jaroslav Vostrý: O hercích a herectví, Praha 1998

Jan Hyvnar: Herec v moderním divadle, Praha 1998

Radovan Lukavský: Být nebo nebýt hercem - Monology o herectví, Praha 1981

Denis Diderot: Herecký paradox

Bertolt Brecht: Myšlenky

Peter Brook: Prázdný prostor

Hodnoticí metody a kritéria

Výuka probíhá formou přípravy a nastudování zvolených situací a dialogů, od jejich literárního tvaru až po prostorové řešení, jednání v prostoru a vyjadření dramatické situace a vztahů aktivním hereckým jednáním a chováním.

1. Získání schopnosti uvolnění a soustředění.
2. Osvojení základních psycho-somatických technik.
3. Zvládnutí verbální a nonverbální komunikace.
4. Rozvinutí fantazie, imaginace, hravosti a tvořivosti.
5. Schopnost analýzy a interpretace dramatického textu.
6. Zvládnutí základních hereckých postupů v různých žánrech.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Herectví činoherního divadla (M.A.) (Povinné předměty hlavní)