Teorie a praxe činohry 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
201TPI1 zápočet 2 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 32 až 42 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Předmět výuky režisérů a dramaturgů ve 3. ročníku bakalářského studia, který je má formou semináře vést k pochopení zdrojů a konstitutivních prvků činohry ve smyslu dramatu, resp. dramatu ve smyslu činoherního divadla. Nezbytnost teoretické reflexe stále nejrozšířenějšího a v moderním světě základního divadelního druhu, ze kterého se odvozuje řada příbuzných druhů v jiných médiích, se aktualizuje v situaci eskalujícího všeobecného scénování. Konsekvence tohoto fenoménu, spojené s důsledky současného postavení umění na vše zahrnujícím trhu – nutí činohru v zájmu uchování vlastního možného přínosu a s ním spojeného zájmu potenciálních diváků nově objevovat svůj vlastní prostor. Jde o prostor, který zůstává navzdory snaze normativních estetik nikdy trvale nevymezený nějakými danými hranicemi: je to totiž prostor, který neurčují látkové ani formálně stylové meze, protože je totožný s životní potřebou, ze které drama jako vyjádření a snaha o pochopení dramatu světa a života vzniklo. Tomu odpovídá takový způsob výuky, který je adekvátní vysoké umělecké škole, protože vychází z vlastního dramatického cítění talentovaných studentů a studentek, u nichž se dožaduje vyjádření odpovídajícího zvolenému studijnímu oboru.

Výuka zahrnuje v zimním semestru tyto okruhy pojmů/problémů:

  1. Dvojí zdroj a způsob scénování (mimus a drama) a jejich vzájemný vztah ve vývoji západní kultury od antiky k osvícenství a od preference knižní kultury k mediálnímu dnešku.
  2. Lyrické, epické a dramatické: jejich specifičnost a interference v souvislosti s diferenciací vyprávění a předvádění a vývojem jejich „čistých“ i „smíšených“ druhů v divadle i ve filmu.
  3. Dramatické a epické: příběh a fabule jako rozvíjení příběhu, děj a jednání, hrdina a jednající osoba v situaci, jednání a rozhodování, motivace a tematizace, epizace a dramatizace (i ve smyslu formátu).
  4. Dramatické a lyrické: objektivní vyobrazení a subjektivní postoj, antické plastické vyobrazení a židovsko-křesťanský smysl, představování a prožívání, Hilarův požadavek herce lyrika.
  5. Drama a slovo, resp. slovesnost: orální a literární; slovo a gesto/ gestus; sémantika a prozodie; Veltruského hypotéza dominance intonace, exspirace a témbru; dialog a monolog; próza a verš.

Výsledky učení

Předmět má formou semináře studenty vést k pochopení zdrojů a konstitutivních prvků činohry ve smyslu dramatu, resp. dramatu ve smyslu činoherního divadla pomocí spojování vlastních pokusů o psané dramatické texty s teoretickou reflexí nejdůležitějších tendencí moderní činohry. V tomto případě jde především o tvorbu scénického projektu v té fázi, ve které se rovná psanému dramatickému textu. Tomu odpovídá dvojí východisko reflexe, na níž je výuka založena a která spočívá jednak v analýze příslušných pojmů a jednak v analýze vlastních studentských prací, jejichž problematika se stává polem vlastního (tvůrčího) ověřování těchto pojmů.

Předpoklady a další požadavky

Předpokladem a podmínkou je aktivní účast studentů na všech seminářích a včasné plnění zadaných úkolů.

Literatura

Viz literatura související s příslušnými tematickými okruhy k postupové zkoušce z historie a teorie činoherního divadla a k postupové zkoušce z činoherní režie a dramaturgie.

Hodnoticí metody a kritéria

Udělení zápočtu na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Poznámka

Činohra se tu rovná dramatu, chápanému ovšem nikoli jenom jako psaný text, ale jako divadlo vycházející z psaného textu. Tento text mu totiž nejenom zajišťuje příslušnou slovesnou bázi, ale otevírá právě na této bázi možnosti k takové tematizaci životních látek, která má co dělat s viděním světa jako prostoru lidského jednání totožného s rozhodováním. Tedy na té úrovni vztahu člověka k druhým a ke světu, na které se stýká drama v genologickém smyslu s dramatem v té podobě, v jaké se uplatňuje nejenom v jiných uměleckých druzích, ale i „ve skutečnosti“.

Další informace

Předmět lze absolvovat opakovaně

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů