Komunikace

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Kurz je zaměřen k tematice komunikace jako formy sdělování. A to ve třech úrovních. První se týká divadla a dramatu, resp. edukačního dramatu jako (instrumentů) komunikace, druhá se týká základních témat teorie a praxe komunikace bez ohledu na jejich vazbu k divadlu (definice jevů), třetí pak specifik pedagogické komunikace – komunikace se žáky, studenty, klienty atd. Kurz staví na shrnování zkušeností z předcházejících předmětů a z předcházející praxe. Zahrnuje i vlastní praktické aktivity a řízené vytváření zkušenosti přímo v předmětu.

Tematické okruhy:

• Drama/divadlo a dramatická výchova a komunikace.
• Komunikační kódy.
• Čtení signálů nonverbální komunikace.
• Čtení signálů verbální komunikace.
• Mechanismy „dramatické“ komunikace (manipulace; konflikty a jejich řešení).
• Elementy pedagogické komunikace.
• Komunikace a osobnost.

Výsledky učení

Student:

• vysvětlí vztah divadla, dramatické výchovy a komunikace,
• v modelových aktivitách pozoruje a identifikuje různé typy komunikačních zpráv,
• v modelových aktivitách vytváří a adresuje různé typy komunikačních zpráv,
• v modelových aktivitách aplikuje mechanismy efektivní pedagogické komunikace.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

• BIRKENBIHLOVÁ, Vera F. Umění komunikace aneb Jak úspěšně vytvářet mezilidské vztahy. Bratislava: AKTUELL, 1999. 320 s. ISBN 80-88915-21-X.
• TEGZE, Oldřich. Nonverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003. 481. s., ISBN 80-7226-429-X
• VALENTA, Josef. Manuál k tréninku řeči lidského těla: (didaktika neverbální komunikace). Praha: AISIS, 2004. 260 s. Ed. Dokážu to? ISBN 80-239-2575-X.
• VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.
• VALENTA, Josef. Scénologie (každodenního) chování. Praha: AMU-KANT, 2011. 204 s. Ed. Disk. Velká řada, sv. 18. ISBN 978-80-7437-055-7.
• VALENTA, Josef. Učíme (se) komunikovat. 2. vyd. Kladno: AISIS, 2010, 216 s. ISBN 978-80-904071-5-2.
• VÁVRA, Vlastimil. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. 312 s. ISBN 80-7038-128-0.
• VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s. ISBN 80-7178-291-2.

Doporučená literatura:

• CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Přeložila Nina VANGELI. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. 216 s. Přel. z: Les Jeux et les Hommes. ISBN 80-902482-2-5.
• FRAŇKOVÁ, Slávka; KLEIN, Zdeněk. Úvod do etologie člověka. Praha: HZ, 1997. 194 s. ISBN 80-86009-15-7.
• KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. Praha: Svoboda, 1988. 236 s. Členská knižnice.
• MÜLLEROVÁ, Olga; HOFFMANOVÁ, Jana. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. 96 s. ISBN 80-85804-29-8.
• VOSTRÝ, Jaroslav. Předpoklady hereckého projevu. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 1991. 146 s.
• VYSKOČILOVÁ, Eva; SLAVÍKOVÁ, Eva (eds.). Psychosomatický základ veřejného vystupování, jeho studium a výzkum: sborník z konference 14. a 15. 10. 1999: výstup grantu Ministerstva kultury ČR č. 827/99. Praha: AMU, 2000. 182 s. ISBN 80-85883-50-3.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivního zapojení do praktických aktivit, docházky (min. 75 %), seminární práce (zpracování vybraného komunikačního tématu).

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské prezenční (Povinné předměty s možností opakovaného zapsání)