Teorie dramatického textu

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Pavel JANOUŠEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Pavel JANOUŠEK

Obsah

Cílem předmětu je na počátku studia uvést studenty do základní problematiky textové složky divadelní inscenace a jejího vztahu k jiným složkám. Tématem jednotlivých setkání proto budou různé způsoby textového projektování a fixace potenciálního divadelního díla, počínaje jeho uchováním v kolektivní paměti přes různé formy divadelních scénářů a libret až po drama. To pak bude představeno jako specifický typ dramatického textu, jenž stojí na pomezí divadla a literatury tak, jak jej vymezují druhové triády poezie – próza – drama a lyrika – epika – drama. Probírána bude rovněž problematika dramatičnosti, poetiky dramatu a jejích základních pojmů a narativního konstruování dramatického času, prostoru a děje. Přednášky představí klíčové osobnosti a teorie, s nimiž české myšlení o divadle a dramatu standardně pracuje, výklad bude doplněn četbou vybraných teoretických textů spoluutvářejících v evropské kultuře obsah pojmů divadlo a divadelnost, drama a dramatičnost.

Tematické okruhy:

1. Divadlo jako sociální a umělecký fenomén.
2. Rozmanitost forem projektování a fixace divadelní inscenace.
3. Vliv divadla na podobu dramatického textu.
4. Drama jako specifická forma literárního díla, základní pojmy a historická variabilita jeho poetiky a významové výstavby.
5. Základní teoretické přístupy k divadlu a dramatu.

Výsledky učení

• Student dokáže charakterizovat klíčové osobnosti a teorie, s nimiž české myšlení o dramatu a divadle standardně pracuje (zejm. Aristoteles, Diderot, Freytag, Hostinský, Zich, Veltruský, Brecht, Szondi, postdramatická teorie ad.).
• Student dokáže na konkrétních příkladech doložit historickou, funkční a poetickou proměnlivost, variabilnost dramatických textů a způsobů jejich formální a významové výstavby, jakož i širokou škálu jejich možných vazeb na konkrétní – historicky stejně rozmanité – formy divadla.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

ARISTOTELES. Poetika. Praha: Oikoymenh, 2008. ISBN 978-80-7298-131-1.

BRECHT, Bertolt. Zcizující efekty v čínském hereckém umění. In: Myšlenky. Praha: Československý spisovatel, 1958, s. 39-49.

DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-187-7.

FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy: epochy identity v divadle od antiky po súčasnosť. Bratislava: Divadelný ústav, 2003. ISBN 80-88987-47-4.

FREYTAG, Gustav. Technika dramatu. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944.

HOSTINSKÝ, Otakar. Umění [heslo]. In: Ottův slovník naučný XXVI, Praha: J. Otto, 1907.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Cesty moderního dramatu, Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995. ISBN 80-900066-8-X.

JANOUŠEK, Pavel. Drama jako literární fakt, Interní subjekt v dramatu. In: Studie o dramatu, Praha: ÚČL AV ČR – H & H, 1993, s. 5-38. ISBN 80-85778-04-1.

JANOUŠEK, Pavel. Drama jako metodologický problém. In Kubínová, Marie (ed.). O poetice literárních druhů. Praha: ÚČL AV ČR, 1995. ISBN 80-85778-10-6.

LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. ISBN 978-80-88987-81-9.

LUKEŠ, Milan. Umění dramatu. Praha: Melantrich, 1987.

PROCHÁZKA, Miroslav. O povaze dramatického textu. In: Týž. Znaky dramatu a divadla. Praha: Panorama, 1988, s. 11-30.

STRUCK, Wolfgang. Drama a divadlo. In: Pechlivanos, Miltos, ed. et al. Úvod do literární vědy. Praha: Herrmann & synové, 1999. ISBN 80-238-5329-5.

SZONDI, Peter. Teória modernej drámy. Bratislava: Tatran, 1969.

VELTRUSKÝ, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Host, 1999. ISBN 80-86055-60-4.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama, 1986.

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška ověřující zvládnutí probírané látky (60 %), 80% docházka a aktivní účast v hodině (40 %).

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (Povinné předměty)