Autorství a psychosomatika 3
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
282APS3 | zápočet | 5 | česky | akademický rok |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Obsah
Student si zvolí jednu ze sady psychosomatických disciplín (dialogické jednání s vnitřním partnerem, výchova k řeči, výchova k hlasu, výchova k pohybu, herecká propedeutika, autorské čtení a autorská prezentace), které jsou zpravidla rozvrhovány v rámci magisterských studijních plánů, a absolvuje ji prezenční formou (obvykle 1x týdně 90 min.). Jedná se o studování a zkoumání podmínek nabývání psychosomatické kondice v té které konkrétní disciplíně. Toto studium je zejména empirické (zkušenostní), ale student se rovněž postupně učí sebereflexi a introspekci i teoretické reflexi. Na vlastní osobě hledá vztah mezi individuálním (autorským) záměrem a jeho sdělením skrze tělový bytostný výraz. Jde rovněž o hledání mezioborových souvislostí i specifického zaměření dle studijního zaměření studenta. V prvním ročníku se jedná především o základní tříbení tělového vnímání. Ve třetím ročníku se jedná již o tvořivé zacházení se získanými psychosomatickými dovednostmi.
Výsledky učení
Student se orientuje v oboru a konkrétní psychosomatické disciplíně na základě vlastní zkušenosti i teoretického studia (začátečník). Má komunikativní i tvůrčí dovednosti v konkrétní psychosomatické disciplíně, schopnost precizní reflexe, sebereflexe a analýzy, schopnost pedagogického působení v konkrétní psychosomatické disciplíně na asistentské úrovni (pokročilý).
Podrobný popis, viz jednotlivé psychosomatické disciplíny:
202AUN3 Autorské čtení 3
202DPN3 Dialogické jednání a jeho pedagogika 3
202IHN3 Individuální hlasová tvorba před skupinou 3
202VRM3 Výchova k řeči 3
202TPH4 Tělo v pohybu 3
202VVO3 Výchova k vědomému pohybu 3
202HTA2 Herecká tvorba 2
Předpoklady a další požadavky
Nejsou.
Literatura
Dialogické jednání s vnitřním partnerem:
ČUNDERLE, Michal – ROUBAL, Jan: Hra školou: dvakrát o Ivanu Vyskočilovi. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2001.
KOLEKTIV: Psychosomatické disciplíny v teorii a praxi. Praha: NAMU, 2011.
HONZÁK, Radkin. Psychosomatická prvouka. Praha: Vyšehrad, 2017.
ROUBAL, Jan: Divadlo jako neodhozený žebřík. Brno: JAMU, 2015.
RUT, Přemysl – ČUNDERLE, Michal (eds.): Nedivadlo Ivana Vyskočila. Praha: Brkola, 2016.
RUT, Přemysl: Vždyť přece létat je o hubu (rozhovory Přemysla Ruta s Ivanem Vyskočilem). Praha: Portál, 2000.
VYSKOČIL, Ivan a kol.: Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Praha: Brkola, 2012.
VYSKOČIL, Ivan: Ke studiu herectví (řeč ku přiznání profesury v oboru herectví), in Svět a divadlo 1–2/1992.
www.ivanvyskocil.cz
https://www.autorskeherectvi.cz
https://www.svetadivadlo.cz/cz/vyskocil
Výchova k řeči:
ČUNDERLE, Michal: Dialogy řeči. Praha: Brkola, 2013.
ČUNDERLE, Michal: O řeči. Praha: Brkola, 2012.
FRYNTA, Emanuel: Závratné pomyšlení (zejm. Odsouzeni k poezii, Hospodská historka, Zaříkadla, K čemu je verš, Slovesná umění a kniha). In týž: Eseje. Praha: 2013.
FRYNTOVÁ, Vítězslava: O podstatě přednesu. In Čunderle, Michal – Slavíková, Eva (eds.): Řeč, mluva, hlas. Praha: AMU, 2006. Viz také https://www.autorskeherectvi.cz
POTUŽÁKOVÁ, Markéta: Psáno ústy, čteno ušima. Praha: Brkola, 2013.
POTUŽÁKOVÁ, Markéta – RUT, Přemysl (eds.): Téměř vždycky trapným dojmem. Praha: NAMU, 2018.
PULICAROVÁ, Irena: K naplněnému sdělení. Praha: Brkola, 2013.
RAISOVÁ, Michaela: Vířivé kroužení, vynořování, zanořování: O výchově k řeči na KATaP [online]. Ústav pro výzkum a studium autorského herectví. Dostupné z: https://www.autorskeherectvi.cz/post/vířivé-kroužení-vynořování-zanořování-o-výchově-k-řeči-na-katap-2021
RUT, Přemysl: Parlando cantabile. Praha: Brkola, 2017.
SACKS, Oliver: Muž, který́ si pletl manželku s kloboukem. Praha: Portál, 2024.
VYSKOČIL, Ivan: Chvála přednesu [online]. Ústav pro výzkum a studium autorského herectví. Dostupné z: https://www.autorskeherectvi.cz/post/chvala-prednesu
Výchova k hlasu:
ČUNDERLE, Michal (ed.): Hlas, mluva, řeč / Řeč, mluva, hlas. Praha: AMU, 2006.
HANČIL, Jan: Hlas individuality, in Svět a divadlo 1993, č. 1.
LEWIS, Denis: Tao dechu. Praha: Pragma, 2000.
LUKAVSKÝ, Radovan: Kultura mluveného slova. Praha: AMU, 2000.
MARTIENSSENOVÁ-LOHMANOVÁ, Franziska: Vědomé zpívání. Praha: SNP, 1987.
OSWALDOVÁ, Petra: Feldenkrais, dech a hlas. Praha: Brkola, 2018.
ROGLOVÁ, Tereza: Výchova k hlasu: cesta k vědomé osobnosti. Disertační práce, Praha: AMU, 2015.
SCHIRNER, Marcus: Dechové techniky. Praha: Fontána, 2003.
SOVOVÁ, Pavla: Hlas jako psychosomatická disciplína. Disertační práce, Praha: AMU, 2009.
VÁLKOVÁ, Libuše – VYSKOČILOVÁ, Eva: Hlas individuality: psychosomatické pojetí hlasové výchovy. Praha: AMU, 2017.
VASILJEV, Jurij A.: Jevištní řeč. Praha: AMU, 2020.
Výchova k pohybu:
BARBA, Eugenio – SAVARESE, Nicola: Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Divadelní ústav, 2000.
ELIÁŠOVÁ, Bohumíra – RAISOVÁ, Michaela: Okamžitá kompozice jako svébytná umělecká disciplína, ArteActa, 2023, roč. 6, č. 09, <https://arteacta.cz/okamzita-kompozice-jako-svebytna-umelecka-disciplina/> [cit. 13. 9. 2023].
HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. Praha: KANT a AMU, 2011.
HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. Praha: Pražská scéna, 2000.
KRÖSCHLOVÁ, Eva: Jevištní pohyb. Praha: AMU, 2015.
KRÖSCHLOVÁ, Kröschlová, Eva: Ladění: psychosomatická příprava k výuce herectví, Praha: AMU, 2002.
LÖSSL, Jiří: Výchova vědomým pohybem v pedagogické a tvůrčí praxi. Habilitační práce, Praha: AMU, 2021.
TUFNELL, Miranda – CRICKMAY, Chris: Tělo, prostor, představa. Praha: NAMU, 2020.
VYSKOČIL, Ivan: Předmět: Jevištní improvizace [online]. Ústav pro výzkum a studium autorského herectví. 6. 1. 2021. Dostupné z: <https://www.autorskeherectvi.cz/post/předmět-jevištní-improvizace.
Herecká propedeutika:
BRECHT, Bertolt: Myšlenky. Praha: Československý spisovatel, 1958.
BROOK, Peter: Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.
BROOK, Peter: Pohyblivý bod. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996.
ČECHOV, Michail: O herecké technice. Praha: 1996, 2017.
DONNELLAN, Declan: Herec a jeho cíl. Praha: Brkola, 2007.
GOFFMAN, Erving: Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.
HANČIL, Jan: Mezi autorstvím a herectvím: k herecké propedeutice na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. In: Tendence v současném herectví a jeho pedagogice, Brno: JAMU, 2017.
HANČIL, Jan: Autorské herectví jako dialog. Praha: AMU, Ústav pro studium a výzkum autorského herectví, 2022.
HONZL, Jindřich: Mimický znak a mimický příznak. In týž: Základy a praxe moderního divadla. Praha: Orbis, 1963.
JOHNSTONE, Keith: Impro: improvizace a divadlo. Praha: AMU, 2014.
KEMP, Rick: Embodied acting: what neuroscience tells us about performance. London: Routledge, 2012. [online] Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1024593 [cit. 2024-03-23].
LUKAVSKÝ, Radoslav: Stanislavského metoda herecké práce. Praha: SPN, 1978.
VOSTRÝ, Jaroslav: O hercích a herectví. Praha: KANT, 2014.
VOSTRÝ, Jaroslav (ed.): Stanislavskij: Od prožívání k jednání. Praha: KANT, 2022.
Autorské čtení a autorská prezentace:
EJCHENBAUM, Boris: Iluze skazu, in týž: Jak je udělán Gogolův Plášť a jiné studie. Praha: Triáda, 2012, s. 29–31.
FRISCH, Max: K lyrice, in týž: Deník 1946–1949. Praha: ERM, 1995, s. 163–169.
KOLEKTIV: Psychosomatické disciplíny v teorii a praxi. Praha: Nakladatelství AMU, 2011 (zejm. texty věnované autorskému čtení: Čunderle, Rut, Vyskočil).
HAMZOVÁ PULICAROVÁ, Irena: Vyznání autorskému čtení, in Čunderle, Michal (ed.): Autor – autorství. Praha: AMU, 2010.
MACHKOVÁ, Markéta – RAISOVÁ, Michaela – ZAJÍČEK, Pavel: Po čtení ticho. In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). Almanach textů studentů autorské tvorby/2009–2014. Praha: MAKE*detail, 2014, s. 15–19.
RUT, Přemysl: O autorském čtení, In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). Almanach textů studentů autorské tvorby/2009–2014. Praha: MAKE*detail, 2014, s. 233–241.
RUT, Přemysl – ČUNDERLE, Michal (eds.): Nedivadlo Ivana Vyskočila. Praha: Brkola 2016.
TURGENĚV, Ivan Sergejevič: Gogol. In týž: Vzpomínky na literaturu. Praha: Odeon, 1985, s. 68–70.
VYSKOČIL, Ivan: Předmluva. In Pokorná, Jaroslava: Maminka není doma. Praha: Brkola, 2006.
ZEMAN, Vít: Jak se čte autor(sky)?: výzkum autorského čtení. Disertační práce, Praha: AMU, 2023
Výchova k pohybu:
BARBA, Eugenio – SAVARESE, Nicola: Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Divadelní ústav, 2000.
ELIÁŠOVÁ, Bohumíra – RAISOVÁ, Michaela: Okamžitá kompozice jako svébytná umělecká disciplína, ArteActa, 2023, roč. 6, č. 09, <https://arteacta.cz/okamzita-kompozice-jako-svebytna-umelecka-disciplina/> [cit. 13. 9. 2023].
HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. Praha: KANT a AMU, 2011.
HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. Praha: Pražská scéna, 2000.
KRÖSCHLOVÁ, Eva: Jevištní pohyb. Praha: AMU, 2015.
KRÖSCHLOVÁ, Kröschlová, Eva: Ladění: psychosomatická příprava k výuce herectví, Praha: AMU, 2002.
LÖSSL, Jiří: Výchova vědomým pohybem v pedagogické a tvůrčí praxi. Habilitační práce, Praha: AMU, 2021.
TUFNELL, Miranda – CRICKMAY, Chris: Tělo, prostor, představa. Praha: NAMU, 2020.
VYSKOČIL, Ivan: Předmět: Jevištní improvizace [online]. Ústav pro výzkum a studium autorského herectví. 6. 1. 2021. Dostupné z: <https://www.autorskeherectvi.cz/post/předmět-jevištní-improvizace.
Herecká propedeutika:
BRECHT, Bertolt: Myšlenky. Praha: Československý spisovatel, 1958.
BROOK, Peter: Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.
BROOK, Peter: Pohyblivý bod. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996.
ČECHOV, Michail: O herecké technice. Praha: 1996, 2017.
DONNELLAN, Declan: Herec a jeho cíl. Praha: Brkola, 2007.
GOFFMAN, Erving: Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.
HANČIL, Jan: Mezi autorstvím a herectvím: k herecké propedeutice na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. In: Tendence v současném herectví a jeho pedagogice, Brno: JAMU, 2017.
HANČIL, Jan: Autorské herectví jako dialog. Praha: AMU, Ústav pro studium a výzkum autorského herectví, 2022.
HONZL, Jindřich: Mimický znak a mimický příznak. In týž: Základy a praxe moderního divadla. Praha: Orbis, 1963.
JOHNSTONE, Keith: Impro: improvizace a divadlo. Praha: AMU, 2014.
KEMP, Rick: Embodied acting: what neuroscience tells us about performance. London: Routledge, 2012. [online] Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=1024593 [cit. 2024-03-23].
LUKAVSKÝ, Radoslav: Stanislavského metoda herecké práce. Praha: SPN, 1978.
VOSTRÝ, Jaroslav: O hercích a herectví. Praha: KANT, 2014.
VOSTRÝ, Jaroslav (ed.): Stanislavskij: Od prožívání k jednání. Praha: KANT, 2022.
Autorské čtení a autorská prezentace:
EJCHENBAUM, Boris: Iluze skazu, in týž: Jak je udělán Gogolův Plášť a jiné studie. Praha: Triáda, 2012, s. 29–31.
FRISCH, Max: K lyrice, in týž: Deník 1946–1949. Praha: ERM, 1995, s. 163–169.
KOLEKTIV: Psychosomatické disciplíny v teorii a praxi. Praha: Nakladatelství AMU, 2011 (zejm. texty věnované autorskému čtení: Čunderle, Rut, Vyskočil).
HAMZOVÁ PULICAROVÁ, Irena: Vyznání autorskému čtení, in Čunderle, Michal (ed.): Autor – autorství. Praha: AMU, 2010.
MACHKOVÁ, Markéta – RAISOVÁ, Michaela – ZAJÍČEK, Pavel: Po čtení ticho. In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). Almanach textů studentů autorské tvorby/2009–2014. Praha: MAKE*detail, 2014, s. 15–19.
RUT, Přemysl: O autorském čtení, In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). In Bartoš, Kristýna et al. (eds.). Almanach textů studentů autorské tvorby/2009–2014. Praha: MAKE*detail, 2014, s. 233–241.
RUT, Přemysl – ČUNDERLE, Michal (eds.): Nedivadlo Ivana Vyskočila. Praha: Brkola 2016.
TURGENĚV, Ivan Sergejevič: Gogol. In týž: Vzpomínky na literaturu. Praha: Odeon, 1985, s. 68–70.
VYSKOČIL, Ivan: Předmluva. In Pokorná, Jaroslava: Maminka není doma. Praha: Brkola, 2006.
ZEMAN, Vít: Jak se čte autor(sky)?: výzkum autorského čtení. Disertační práce, Praha: AMU, 2023
Hodnoticí metody a kritéria
Kredity jsou udělovány především na základě vlastního zkoušení v hodinách psychosomatických disciplín (min. 75 %) a účasti na klauzurách (jsou-li vyhlášeny). Podmínkou úspěšného absolvování předmětu jsou alespoň dvě písemné reflexe zabývající se kromě praktického studentova zkoušení, také teoretickou a zejména pedagogickou stránkou předmětu. Povinná je také min. jedna konzultace nad četbou doporučené odborné literatury.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje