Drama a divadlo v kontextu české kultury 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Zuzana SÍLOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Zuzana SÍLOVÁ

Obsah

Obsahem tematického bloku je studium divadla a dramatu v české kultuře, spojující historické hledisko s typologickým, tj. se snahou o identifikaci příznačných tendencí, při jejichž zkoumání se spojuje diachronní zřetel se synchronním také v souvislosti se zájmem věnovaným teoretické a kritické reflexi jednotlivých období a problémů. Zvláštní pozornost se přitom věnuje vztahům k divadlu a dramatu ve světě i spojitosti či diferencovanosti jednotlivých aspektů divadla (umělecké, mediální, institucionální), rovin (dějové, obrazové, zvukové) a složek, které je tvoří (drama, herectví, režie, scénografie, hudba) v jejich vzájemném vztahu i ve vztahu k dalším uměním a a médiím, a to se zvláštním zřetelem ke scénování české společnosti a médiím tohoto scénování v jednotlivých historických obdobích, tedy k problematice historické kontinuity a diskontinuity, tradice a novátorství i vazby jednotlivých děl i etap na tendence českého myšlení a na jednotlivé myšlenkové tendence a tradice s jejich (sebe)scénováním. K vlastnímu předmětu divadlo a drama v české kultuře se přidružují předměty volené v souladu s projektem disertační práce: Herectví a hraní v české kultuře, Drama a dramaturgie v české kultuře, Režie v české scénické kultuře, Česká scénografie a moderní divadlo, Hudba a zvuk v české scénické kultuře a Zábavněhudební divadlo v české kultuře.

Výsledky učení

Výstupy: samostatný umělecký a/či teoretický výzkum v podobě scénického produktu umělecké povahy (inscenace, původní dramatická tvorba) a jeho analýzy; výsledky teoretického výzkumu jsou předkládány formou komentovaných rešerší, analýz a dílčích studií k diskusi v doktorském semináři a následně mohou být zpracovány do publikačních výstupů.

Předpoklady a další požadavky

Literatura

Povinná:

CÍSAŘ, J. Česká divadelní tradice: mýtus, nebo živá skutečnost? Praha: KANT 2011

KUČERA, K. Kultura v českých dějinách 19. století (Ke zrodu, genezi a smyslu avantgard), Praha: Academia 2011

MACURA, V. Znamení zrodu (České obrození jako kulturní typ), Praha: Čs. spisovatel 1983

VOSTRÝ, J., SÍLOVÁ, Z. České drama a český hrdina, Praha: KANT 2017

Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby DAMU:

SÍLOVÁ, Z., ŠOTEK, M. (eds.) Jak rozumět českému divadlu 19. století, Praha: NAMU 2019

SÍLOVÁ, Z., VOSTRÝ, J. (eds.) Jindřich Vodák k historii českého divadla, Praha: NAMU 2017

Doporučená:

CÍSAŘ, J. Přehled dějin českého divadla, Praha: NAMU 2009

Československá vlastivěda, díl VIII. Umění, Praha: Sfinx 1935

Divadlo v české kultuře XIX. století, Praha: NG 1985

KALISTA, Z. České baroko, Praha: ELK 1941

VOSTRÝ, J. / SÍLOVÁ, Z. (eds.) Josef Kajetán Tyl 1808–1856–2006–2008, Praha: KANT 2007

Hodnoticí metody a kritéria

Ověřování výsledků zkouškou na konci AR - ústním pohovorem na základě prací odevzdávaných v průběhu studia.

Při zrpacování rešerší či dílčích případových studií v rozsahu cca 10 a více ns se hodnotí samostatnost, původnost přístupu při osvojení si příslušných odborných (uměleckých, historických, teoretických) znalostí, úroveň analytických, interpretačních, komparačních a dalších zvolených metod a jejich prezentace příslušnou formou.

Minimální požadovaná docházka není stanovena.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Scénická tvorba a teorie scénické tvorby (Povinné předměty hlavní)