Ateliér dokumentární fotografie 10

Zobrazit rozvrh

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
307AD10	zkouška	4	28 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 79 až 99 hodin domácí příprava	česky	letní

Garant předmětu

Markéta KINTEROVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Markéta KINTEROVÁ

Obsah

Dokumentární fotografie zahrnuje širokou škálu výkladů a přístupů. Počínaje snahou o zachycení reality, důrazem na realismus nebo podřízení záměru určité koncepci nebo ideologii. Dokumentární fotografie prošla obrovským vývojem zejména v minulém století a v české tradici se zároveň může opírat o skutečně výrazné milníky. Je podstatné tuto tradici zahrnout mezi zdroje, vzácně mezi aktuální východiska. Allan Sekula již před 40 lety upozornil ve vztahu k fotografickému dokumentu neboli sociální fotografii na selhání estetiky realismu, která paradoxně staví zobrazované jedince do role pasivních obětí, vůči čemuž jsme vlivem médií již mnoho desetiletí jako diváci a přijímatelé těchto vizuálních zpráv poměrně úspěšně rezistentní. Toho hledisko je potřeba znovu otevřít, revidovat a nacházet nová východiska a způsoby dokumentování událostí okolo nás.

Práce vznikající v rámci ateliéru mají v důsledku klást otázky společenského charakteru, kriticky se vymezovat k problematickým a palčivým místům stavu současné společnosti a zároveň hledat nové komunikační kanály prezentace (od výstavního projektu, autorské publikace, uveřejnění v médiích, online publikování, ad.).

Cílem projektu je v této elitní úzké skupině studentů získat možnost se setkávat se špičkovými autory ve svém oboru, a dále skrze multioborové a multižánrové propojení dospět k otevřené formě konečného výsledku kombinujícího v rámci oboru fotografie doposud poměrně neobvyklé formy spolupráce. Fotografie v současnosti není jen estetickou záležitostí, ale široce rozprostřeným médiem napříč mnoha obory, profesemi a společností.

Inovace výuky předmětu má poskytovat co nejširší prostor, jak pro konceptuální a výtvarný přístup v rámci média fotografie, tak pro čistě řemeslnou dovednost zaznamenání události a zároveň klást vysokou metu v kvalitě provedení výsledného celku (publikování, výstavní instalace, spolupráce s FSV atd.) a znalost kontextu a argumentace zvoleného přístupu. Ateliér má být think tankem forem počínaje dokumentárními projekty až po efemérní nemateriální projekty, které mohou hraničit s utopií, ale dokládat principy myšlení o fotografii a o dokumentárním přístupu.

Výsledky učení

Forma a výrazové prostředky jsou velmi široké – analýza konkrétních cvičení, promítání prací, jež mají souvislost s tématem, samostatná tvůrčí práce od tradičního pojetí dokumentu, často svázaného se sociální nebo společensky odpovědnou tematikou, přes dokumentaci změn a posunů ve společnosti, životní styl, ekologii, topografii jednotlivých lokalit až k subjektivnímu vyjádření vztahu k blízkému okolí nebo světu obecně.

Předpoklady a další požadavky

Obecná znalost historie výtvarného umění a fotografie, obecná znalost teorie současného vizuálního umění, schopnost analytické reflexe, kreativní předpoklady, chuť rozvíjet a překračovat naučená schemata či vlastní rukopis

Literatura

Alberro, Alexander - Norvell, Patricia (ed.): Recording Conceptual Art, Berkeley, Los Angeles a London: University of California Press, 2001

Alberro, Alexander, Sabeth Buchmann: Art After Conceptual Art, MIT Press, Cambridge and London, 2006

Fried Michael: Why Photography Matters as Art as Never Before, Yale University Press, New Haven 2008

Bourriaud, Nicolas: Postprodukce, Praha: Tranzit, 2004

Bourriaud, Nicolas: Relational Aesthetics, Dijon: Les presses du réel, 2002 Cotton Charlotte: The Photography as Contemporary Art, London, Thames Hudson, 2004

Císař, Karel (ed): Co je to fotografie? Herrmann a synové, Praha 2004 Foster, Hal (ed): Postmodern Culture, London: Pluto Press, 1990

Foster, Hal; Krauss, Rosalind; Bois, Yves-Alain; Buchloh, Benjamin H.D.: Art since 1900, London: Thames & Hudson, 2004

Michel Frizot: Nouvelle Histoire de la Photographie, Larousse-Bordas, Paris, 1996

Grygar Štěpán, Konceptuální umění a fotografie, Praha, AMU, 2004

Petříček Miroslav: Myšlení obrazem, Herrmann a synové, Praha 2009 Silverio, Robert: Postmoderní fotografie, Praha: AMU, 2007

Liz Wells. The Photography Reader, Routledge, London, 2003

Wall, Jeff: Selected Essays and Interviews, New York: The Museum of Modern Art, 2007

Hodnoticí metody a kritéria

Studenti mohou být hodnoceni na základě docházky 70% účasti a na společných výjezdech.

Poznámka

Téma letního semestru: umělecký výzkum a angažovaná praxe:

Spolupráce s FSV – kurz: Umělecký výzkum a vizuální sociální vědy

Spolupráce Katedry fotografie FAMU (ateliér dokumentární fotografie) a Katedry sociologie ISS FSV UK při řešení společného uměleckého a badatelského záměru. Výuka bude mít projektovou povahu, studenti FAMU a FSV utvoří několik smíšených týmu, ve kterých budou společně pracovat na realizaci vybraného badatelského projektu. Zamýšleným a preferovaným výstupem semestrální práce studentů je výstava s doprovodným diskusním programem, možné jsou však i jiné odůvodněné formy výstupů.

Resumé Politiky pravdy: 1 večer projekce videí v galerii etc. – výběr ze série Politika Pravdy

Série výstav a projekcí s názvem Politika pravdu se zabývala dokumentárními strategiemi v současném uměleckém videu a otevírala otázku jakým způsobem se formy zažité jako dokumentární vztahují k pravdě a jak se proměňuje jejich podoba. Dokumentarismus v umění” se ptáme, jak může být dokumentární praxe aktuálním prostředkem politického jednání a jaké dnes umění nalézá způsoby, díky kterým se vyrovnává se ztrátou důvěry v reprezentaci reality.

Plenér a exkurze Art for Climate: Severní Čechy – Horní Jiřetín, Litvínov, Most – duben 2019

Spolupráce s: Limity jsme my / Art for climate. Cílem projektu je prostřednictvím jazyka umění přiblížit veřejnosti dopady těžby uhlí na klima, krajinu i jednotlivé lidské osudy. Spalování uhlí je jednou z hlavních příčin změny klimatu, jedné z největších výzev, kterým lidstvo čelí. Těžba uhlí má i zásadní lokální dopady - úrodnou půdu proměněnou v měsíční krajinu, desítky zaniklých obcí, tisíce lidí, kteří přišli o své domovy, proměnu sociální skladby celých regionů.

Téma semestru: veřejný prostor

Tomáš Moravec – série workshopů + výstava

Workshop Tomáše Moravce si klade za cíl rozvinout mezi jeho účastníky diskusi o proměnách a funkcích veřejného prostoru. Cílovou oblastí přitom nejsou notoricky známá a rutinně navštěvovaná místa, ale naopak oblasti na periferii občanského zájmu. Nastíněná dystopická vize prostředí, v němž je nemožné nadále vykonávat jakákoliv svobodná gesta a využívat sdílený prostor k poetickým aktivitám je možná, pokud se jí nepokusíme vyvrátit aktivním vstupem. Výstavou by měla vyústit spolupráce se studenty a diskuse o proměnách a funkcích veřejného prostoru.

přednáška vybraného hosta – prezentace vybraných festivalů a projektů ve veřejném prostoru se zaměřením na proměny krajiny, přírody, nebo městských „ekosystémů“.
přednáška vybraného hosta – otázka práva v souvislosti s problematikou veřejného prostoru. Debata o legálním využití veřejného prostoru pro umělecké aktivity. Co je veřejný prostor a vymezení aktivit v něm v rámci legislativy. Problematika “POPS” (privately owned public space), kvazi-veřejných prostor, vlastněných většinou developerskými společnostmi.