Drama a divadlo v sociální praxi 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty s možnostmi využití dramatických principů a praktických přístupů z divadelního procesu využitelných v oblasti sociální práce a v pomáhajících profesích. A dále s hlavní terminologií ze segmentu sociálních prací, sociálního a specifického divadla. Zásadními okruhy zájmu, se kterými se studenti seznámí jsou: divadlo sociální, komunitní a specifické, paradivadlo, divadlo účasti a spoluúčasti, Actor Specific, Art Brut a Outsider Art, performance, antropologické divadlo. Student se též aktivně účastní praktické umělecké a výzkumné praxe v konkrétním (nabídnutém či vybraném) sociálním projektu a své poznatky reflektuje v dialogu s pedagogy.

Výsledky učení

Student má potřebné teoretické znalosti a praktické zkušenosti pro kreativní uměleckou práci ve skupinách lidí se specifickými potřebami. Je schopen aplikovat principy specifické divadelní tvorby a poskytnout možnost seberealizace, sebepoznávání a také možnost estetické komunikace lidem se znevýhodněním. Je schopen tvůrčím způsobem pracovat s psychofyzickými předpoklady a limity lidí se znevýhodněním, což v praxi znamená podporovat jejich osobnost a životní postoj, schopnost odhalovat jejich talent a tvůrčí potenciál. Jedná se o mezioborové studium divadelního zaměření s pedagogicko-sociálními obory a předpokládané zvýšení uplatnitelnosti absolventů specializace na trhu práce. Nabyté zkušenosti praktické i teoretické umožňují studentům hlubší zapojení a širší rozsah pracovního nasazení v budoucím profesním směřování.

Předpoklady a další požadavky

Speciální pedagogika a antropologie

Úspěšná klasifikace předmětu 282DSP1 je podmínkou pro následnou klasifikaci předmětu 282DSP2

Literatura

BLAŽEK, B. Divadlo v proměně civilizace. 1. vyd. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm KALD DAMU, 2018.

BLAŽEK, B., OLMROVÁ, J. Krása a bolest: úloha tvořivosti, umění a hry v životě trpících a postižených. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985.

CAILLOIS, R. Hry a lidé. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998.

FINK, E. Oáza štěstí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992.

FOUCAULT, M. Dějiny šílenství v době osvícenství. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1994.

GOFFMAN, E. Všichni hrajeme divadlo. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.

HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1971.

KARLÍK, J. Základem tvořivosti je hra. In MALINA, J. et al. O tvořivosti ve vědě, politice a umění II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993.

MIKEŠ, VLADIMÍR. Proč hrát: k divadelní antropologii. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU v Praze, 2017.

NOVÁK, V.; ŠPLÍCHALOVÁ, K.; KLÍMA, M. Tětivou snů: metodicko-etické principy divadelní tvorby ve specifických skupinách. 1. vyd. Praha: Nakladatelství KANT a Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního a loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách, 2020. ISBN: 978-80-7331-547-4 (AMU), 978-80-7437-332-9 (KANT)

NOVÁK, V. et al. Hnízdo pro duši – umělecká tvorba lidí s postižením. 1. vyd. Praha: Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2019. ISBN 978-80-7331-505-4.

NOVÁK, V.; ŠPLÍCHALOVÁ MOCOVÁ, K. Problematika režie a dramaturgie ve specifické divadelní skupině. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna a Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2016.

NOVÁK, V., ŠPLÍCHALOVÁ, K. Specifické divadlo. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2014.

NOVÁK, V. et al. Divadelní tvorba ve specifických skupinách. 1. vyd. Praha:

Akademie múzických umění v Praze, 2013.

PRINZHORN, H. Výtvarná tvorba duševně nemocných. 1. vyd. Řevnice: Arbor vitae, 2009.

VOJVODÍK, Josef. Osoba a existence. 1. vyd. Brno: Host, 2009.

Hodnoticí metody a kritéria

1. Podíl na přípravě tvůrčí dílny (workshopu) ve vybrané specifické skupině, případně účast v uměleckého projektu se sociálním zaměřením nebo prezentace činnosti vybraného souboru, skupiny či konkrétního tvůrce z oblasti sociálního, specifického či participativního divadla (z ČR či zahraničí).
2. Účast na seminářích (70 %).
3. Ústní zkouška, během níž student prokáže dostatečné znalosti z praxe, obhájí své postupy a zreflektuje terénní práci. Prokáže schopnost dávat své poznatky do kontextu se znalostmi získanými v rámci předmětu Speciální pedagogika a antropologie.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů