Dramaturgie prostoru 3
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 203DPR3 | zkouška | 2 | 3 hodiny výuky týdně (45 minut), 19 až 29 hodin domácí příprava | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Katedra
Předmět zajišťuje Katedra scénografie
Obsah
Předmět je organizován formou série seminářů a praktických, kreativních cvičení s důrazem na prostor jako principiální zdroj inspirace, tvorby a realizace. Výuka se zaměřuje na dramaturgické ukotvení a vývoj tématu a na následnou praktickou aplikaci jednotlivých scénických technologií.
Studující třetího semestru se aktivně podílí na výuce prvního semestru, kde působí jako sestavovatelé týmů, vedoucí a spolupracovníci při zadávání studijních úkolů.
Sběr referenčního materiálu, analýza získaných pramenů a vypracování autorského projektu směřuje na základě individuálního pedagogického přístupu ke konceptuálnímu výzkumu/performanci v otevřeném prostoru. Případně může projekt směřovat k jiné formě zvolené společně s pedagogem. Studujícím je ponechána autorská volba tématu, která směřuje k výstupu magisterské práce.
Na studující jsou kladeny vysoké nároky na interpretační, dramaturgické, řemeslné a technologické dovednosti. Zásadním aspektem zůstává analýza viděného materiálu jak ze záznamu, tak na základě návštěvy konkrétního představení nebo instalace v nedivadelním prostoru a komplexně problematika plenéru.
Součástí předmětu jsou také konzultace nad konkrétními problémy, se kterými se studující setkávají při začleňování technologií do vlastních projektů.
Výsledky učení
Studující rozumí hodnotě technologického pokroku a jeho potenciálu pro optimalizaci inscenačních procedur a procesů a potenciálně dokáže formulovat nové postupy využití technologií ve své inscenační praxi. Je schopen komplexní analýzy viděného projektu – performance, instalace v kontextu svého profesního zaměření. Zároveň nabývá organizační a pedagogické schopnosti.
Předpoklady a další požadavky
Nejsou.
Literatura
Literatura týkající se zadaných úkolů, zejména v oblasti scénografie činohry, opery, hudebního divadla, pohybového divadla, alternativního a loutkového divadla a výstavních instalací.
Povinná literatura:
WIENS, Birgit E. Contemporary Scenography: Practices in German Theatre, Arts and Design. Methuen/Bloomsbury, 2019.
TAYLOR, Clifton: Color & Light: Navigating Color Mixing in the Midst of an Led Revolution a Handbook for Lighting Designers. Quite Specific Media a Division of Silman-James Press 2019.
KLÍMA, Miloslav a kolektiv autorů. Divadlo a interakce série 1-11, Pražská scéna, AMU Divadelní fakulta 2006-2018
KLÍMA, Miloslav. Petr Matásek – prostor, hmota, divadlo, AMU 2013,197 s. ISBN 978-80-7331-272-5
KLÍMA, Miloslav. O dramaturgii, Pražská scéna 2016, ISBN: 978-80-86102-98-6, 240 stran
Doporučená literatura:
KOLEGAR, Jan. Historie scénických technologií. 2. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2011. 68 s., 136 s. obr. příl. ISBN 978-80-86928-94-4.
PEJCHA, Jiří a ŠKUBAL, Jan. Zvuk v divadle: učební texty pro výuku předmětu Základy scénického zvuku. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2005. 86 s. ISBN 80-86928-01-2. Zvuk v divadle Škubal
SYROVÝ, Václav a GUŠTAR, Milan. Malý slovník základních pojmů z hudební akustiky a hudební elektroniky. 3. vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze (Nakladatelství AMU), 2016. 121 stran. ISBN 978-80-7331-383-8.
SYROVÝ, Václav. Hudební zvuk: příspěvek k teorii zvukové tvorby. 2., dopl. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2014. 317 s. Akustická knihovna Zvukového studia Hudební fakulty AMU; 9. ISBN 978-80-7331-323-4.
Česká divadelní fotografie, edice IDU od roku 2020
KOLEKTIV. Akustika hudebních prostorů v České republice díly 1-4, NAMU 2008-11 ve spolupráce s firmou Soning Praha a.s.
BROOK, Peter. Prázdný prostor. Panorama, 1988, 229 s., ISBN 402-22-855.
GOEBBELS, Heiner. Proti gesamtkunstwerku. AMU, 2021, s. 15-131, ISBN 978-80-73315-33-7.
NYTRA, Matěj. Filmové divadlo intimity. Metoda Live Cinema v inscenacích Katie Mitchell. Brno, 2015. Bakalářská práce. JAMU. Vedoucí práce prof. PhDr. Václav Cejpek.
MÄKELÄ, Mia. Publications. dostupné na https://www.miamakela.net/publications
Hodnoticí metody a kritéria
Docházka 80 %, průběžné referáty k zadaným tématům – analýza, obhajoba (zdůvodnění přístupu atd.), hodnocení – vše kolektivně.
Podmínkou ukončení semestru je úspěšné splnění zadání, které zahrnuje analýzu konkrétního scénického díla v rovině interpretační, výtvarné – světlo, zvuk, projekce včetně technologie– v rozsahu min. 1 normostrany psaného textu nebo prezentace ústní.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Světelný a audiovizuální design pro živá umění (M.A.) (Povinné předměty hlavní)