Teorie divadla 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
204TDV1	zápočet	1	2 hodiny výuky týdně (45 minut), 7 až 12 hodin domácí příprava	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra alternativního a loutkového divadla

Obsah

Volitelný seminář Teorie divadla pro navazující ročníky magisterského programu KALD se věnuje analýze specifických mediálních aspektů divadla a měl by studentům ozřejmit jedinečnost českého myšlení o divadle ve vztahu k jejich vlastní tvorbě. Studenti se s ním seznámí na základě kritického čtení stěžejních textů především české „pozichovské” strukturálně-sémiotické školy a rozboru výrazných současných českých inscenací, které zhlédnou v rámci semináře (vč. vybraných DISKových inscenací a jejich vlastní tvorby). Zároveň seminář studentům nabídne začlenění poznatků do kontextu zahraniční teorie divadla i teorie umění (performativita E. Fischer-Lichte, postdramatické divadlo H. T. Lehmana ad.). Závěry by měly studentům sloužit mj. k hlubšímu porozumění předmětu jejich studia a k jeho dalšímu zkoumání v rámci jejich vlastní praxe.

Seminář se koná zhruba jednou za 14 dní buď přímo po zhlédnutém představení anebo v případě kritické analýzy textů v neformálnějším mimoškolním prostoru v čase, na kterém se všichni shodnou.

Výsledky učení

Seznámit posluchače s analýzou specifických mediálních aspektů divadla a ozřejmit jim jedinečnost českého myšlení o divadle ve vztahu k jejich vlastní tvorbě.
Uvést posluchače do zahraničního divadelně - teoretického myšlení o divadle, především pak do problematiky zaměřené na divadelní dílo.
Aplikovat teoretické vzdělání při recepci vybraných představení.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou žádné znalostní požadavky nutné pro zapsání předmětu.

Literatura

CÍSAŘ, Jan. Proměna Herectví. In České divadlo 4: Nad současným českým herectvím. Praha: DÚ, 1981, s. 7–19.

DANTO, Arthur C.. Svět umění. In: Aluze: časopis pro literaturu, filozofii a jiné . Olomouc: Univerzita Palackého, 2009 č. 1, s. 66-74.

DANTO, Arthur C.. Konec umění. In: Estetika 35, 1998, č. 1, s. 1-18.

ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení: Vztah noetického a ontologického principu v divadelním umění. In. Divadelní revue 10, 1999, č. 1, s. 3-30.

ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In KLÍMA, Miloslav a kol. Divadlo a interakce. Praha: Pražská scéna, 2006, s. 13–26.

FISCHER-LICHTE, Erika. Čím je představení v kultuře performancí? Pokus o definici. In Divadelní revue, 2009, č. 3, s. 13-21.

HOSTINSKÝ, Otakar. O klasifikaci uměn. In. O umění. praha: Československý spisovatel, 1956, s.

PŠENIČKA, Martin. Nejen k postdramatickému konceptu Hans – Thiese Lehmanna. In. Divadelní revue, 2010, č. 1, s. 29-49.

VEDRAL, Jan. Horizint události: Dramaturgie řádu, postdramaturgie chaosu. Divadelná fakulta Vysokej školy múzických umení Bratislava. Vyd. 2009. 232 s. Vedoucí disertační práce Miloš Mistrík.

CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986. 195 s. (vybrané kapitoly)

FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Praha: NA KONÁRI, 2011, 336 s. (vybrané kapitoly)

HONZL, JINDŘICH. Roztočené jeviště: Úvahy o novém divadle. Praha: Odeon, 1925. 182 s.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970. 152 s.

KULKA, Tomáš a Denis CIPORANOV (eds.). Co je umění?: texty angloamerické estetiky 20. století. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 437 s.

LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelní ústav Bratislava, 2007. 365 s. (vybrané kapitoly)

MAKONJ, Karel. Od loutky k objektu. Praha: Pražská scéna, 2007. 275 s. (vybrané kapitoly)

MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon, 1966. 375 s. (vybrané kapitoly)

OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002. 398 s. (vybrané kapitoly)

PETŘÍČEK, Miroslav. Myšlení obrazem: průvodce současným filosofickým myšlením pro středně pokročilé. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2009. 201 s.

VOSTRÝ, Jaroslav. Scénologie dramatu: Úvahy a interpretace. Praha: Kant, 2010. 270 s. (vybrané kapitoly)

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama 1987. 412 s. (vybrané kapitoly)

Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé teorie. Ed. Jan Roubal. Praha: Divadelní ústav, 2005. 162 s. (vybrané kapitoly)

Hodnoticí metody a kritéria

Od studentů se očekává pravidelná příprava na seminář, tj. četba vybraných textů a zhlédnutí vybraných představení. Hodnocení studentů bude vycházet z aktivity na seminářích a z ústní závěrečné zkoušky, která prověří schopnost studentů analyzovat probíraná témata. Známky a kredity jsou uděleny na základě minimálně 75% účasti.