Projekce současného autorského filmu - filmová řeč 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

PSeminář práce s filmovým jazykem je čistě praktická oborová příprava režisérů k práci na schválených literárních scénářích.

Jeho cílem je překonání literární a dramaturgické tendence, které se věnuje většina času náplně režijních dílen a směřuje k praktičtějším otázkám oboru, jako vedení námětu praktického cvičení k režijní explikaci, technickému scénáři a filmovým vizuálům.

Jako klíčový vnímám návrat k výuce práce na storyboardu.

Na konzultace samotného technického scénáře většinou nezbývá v dílnách čas a storyboardy úplně z výuky vymizely. Rád bych podněcoval naše studenty k hledání vlastního režijního klíče a pojetí vybrané látky. Seminář funguje jako přemostění od schválené verze literárního scénáře k režijní koncepci, technickému scénáři a storyboardu.

Obsah semináře je dále rozvíjen při projekcích katedry režie, na kterých studentům představuji díla výrazných filmových autorů současnosti.

Koncept

Proces vizualizace

• námět a literární scénář – vedle literární práce rozvíjet režijní pojetí textu

( režijní explikace již u samotného námětu spolu s referencemi a rešeršemi )

Co mi daný námět nabízí z hlediska filmové režie? Proč to má být film?

• práce s prostorem, role prostoru - přírody, architektury v námětu, umístění postav v prostoru ( již ve fázi námětu koncipovat prostor, střídání exteriéru a interiéru, jejich role, práce s barvou prostoru ve vztahu k barvě kostýmů, světlo a stín )

Proč se můj příběh odehrává právě zde? Používám prostor jen jako zázemí pro postavy nebo mu dávám jiný význam? Chci, aby reflektoval vnitřní svět mých postav?

• technický scénář a storyboard - rozzáběrování scén, plán půdorysů s postavením kamery. Perspektiva.

Subjektivní perspektiva vs. objektivní perspektiva – určení základní optiky vyprávění. Kdo se dívá? Proč?

Proč bych měl svým filmem jen ilustrovat literární scénář? Nechci mít v popředí svého filmu samotný filmový pohyb? Nechci psát film rovnou záběrováním? Kam se mi posouvá původní námět určením režijního klíče? Není to tak, že důsledně dodržená forma zpětně vytváří obsah?

(J.Epstein, C. Reygadas, A. Serra, C. Guerra)

• forma – posun od literárního scénáře k technickému scénáři - určení tempa, délky záběrů, hledání klíče ke kompozicím a pohybu kamery

Jak mám literárním scénářem popsat čas a ticho, kterými chci vyprávět? Jak použít elipsu, abych více zapojil diváka? Jak mi poslouží „zapečetěný čas“, abych vyjádřil niternější psychologické proměny mých postav? Jak překonat literu, která mě svazuje k popisnosti, kauzalitám a psychologizování? Jak namísto kauzality vytvořit intenzitu? Vizuál, storyboard, visualboard, grafická novela, teaser?

• styl hereckého projevu - vedení herců ve vztahu ke kompozici a pohybu kamery, rytmus dialogů ve vztahu k velikosti záběru, pohybu kamery a střihu. Určení herecké stylizace. Civilnost vs. stylizace. Rytmus, kompozice, věrojatnost tady a teď.

V mém filmu nehraje herec, ale jeho obraz. Co je autentický filmový projev? Má můj herec hrát pro kameru nebo má kamera jen sledovat hercův projev? Musí můj herec znát psychologický portrét své postavy? Nehrozí, že bude rovnou předvádět svou domněnku výsledku? Jak má být herec před kamerou pravdivý? Jak mu můžu já - režisér být nápomocný?

• zvukový koncept - režijní koncept zvukové složky mít promyšlený již ve stádiu literárního scénáře (zvuková stylizace, kontaktní zvuk vs. postsynchron, dialogy a ruchy, jejich vzájemné působení a rytmus, určení prvního a druhého plánu)

Nemohu zvukovou složkou nahradit obraz? Nevybízím tak divákovu fantazii k tomu, aby se více zapojila? Co slyší má postava a co slyší divák? Nemohu použitím ruchů předznamenávat obraz a tak dráždit divákovu představivost? Nejprve ukážu mou postavu jak slyší a pak teprve ukazuji co slyší. Zvukem předznamenávám obrazový nástřih (K.Loach, Hou Hsiao Hsien).

Dále k rozvinutí

Tvar a barva – určení základních barev a tvaru pro film. Dodržení celku.

Ochrana autorské vize od námětu po distribuci (režisérova vize, pitching, materiály k filmu, logline, explikace, presskit)

Role autorského režiséra v současném kontextu evropského producentství.

Výsledky učení

Cílem projekcí je mj. vlastní reflexe, bádání a uvědomění si různorodosti, bohatství filmového vyjadřování na podkladě vesměs nestandardních filmových děl.

Rozbor by měl především obohatit - inspirovat samotného pisatele.

Předpoklady a další požadavky

Před zapsáním předmětu je nutná orientace a základní znalosti z doporučené literatury, která je uvedena ve studijních materiálech.

Literatura

Literatura:

Gaston Bachelard: Poetika prostoru, Gaston Bachelard: Poetika snění, Steven D. Katz: Film Directing Shot by shot, Eric Sherman: Directing The Film, David Bordwell: Figures Traced in Light, Zwischen Film und Kunst (Storyboards von Hitchcock bis Spielberg), Roy/Leweke: The Berlin School a další.

Vizuály, práce s prostorem, malíři, architekti:

Daniel Pitín, Vilhelm Hammershoi, Andrew Wyeth, Luca Servino, László Rajk a další.

Hodnoticí metody a kritéria

UDĚLENÍ ZÁPOČTU bude podmíněno podrobným rozborem jednoho libovolného filmu uváděného na projekci (minimálně 4 strany textu A4), případně (při slabé docházce, nevyhovujícím rozboru) přepracovaným rozborem či/a úspěšně zvládnutým pohovorem o problematice ostatních filmů uváděné série, včetně filmu, jehož rozbor student dodal. Pro udělení zápočtu je též nutná znalost povinné literatury, může se to stát předmětem prozkoušení.

ROZBOR se týká všech složek filmového díla a jeho poetiky (např. téma, obraz, zvuk, mizanscéna, narace, styl, forma, montáž, herectví, kontext s ostatní tvorbou režiséra, jiných autorů či s filmovou historií, jinými druhy umění, apod.) a je přínosné uvést i své subjektivní názory, ale podložené , ne pouhé dojmy či osobní averze, případně jen nadšenectví. Nejde o recenzi či anonci nebo článek z barevného časopisu nebo popis děje!

Poznámka

-

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů