Divadelní scénografie (D0N0006A)

Specializace studijního programu Scénografie

Program vlastního studia zahrnuje tyto hlavní oblasti divadelní scénografie:

Scénografie činoherního divadla všech žánrů a stylů, scénografii operní, pohybového divadla a muzikálu, scénografii v netradičním prostoru a v prostoru veřejném.

Skladbu předmětů a jejich náplň si student volí podle svých ambicí a předpokladů. Program je možné modifikovat a měnit v průběhu studia.

Cíle studia

Úvod

Výuka oboru je založena na prolínání umění, humanitních věd a technologií. Rozvíjí individuální vlastnosti studentů a jejich směřování ke konkrétní oblasti scénografické tvorby. Magisterské studium je rozhodující fáze formování umělecké osobnosti a je určující pro další profesní vývoj. Důležitou vlastností je schopnost „myslet jinak“.

Pedagogické vedení vychází z idejí, prvotní představy a vlastního řešení studenta, pomáhá ho rozvíjet a nacházet další umělecké možnosti projektu. Chápeme pedagogické vedení magisterského programu jako tvůrčí proces. Pedagog je především inspirující osobností s nezpochybnitelnou uměleckou reputací, vlastní tvorbou a schopností teoretické reflexe.

Uchazeč o studium musí mít uzavřené bakalářské studium na katedře scénografie DAMU nebo na příbuzném oboru.

Výuka probíhá ve třech specializovaných ateliérech

• divadelní scénografie
• kostýmu a masky
• filmové scénografie

Ateliér divadelní scénografie

Uchazeč předkládá portfolio vlastních prací a osobní projekt studia u konkrétního pedagoga. Projekt musí vycházet z programu katedry scénografie, jejího směřování a musí respektovat její technické možnosti. Uchazeči mimo katedru scénografie přikládají k vlastnímu programu studia vizualizaci scénografického řešení s programem související, absolvují jednodenní talentovou zkoušku. Projekt uchazeč obhajuje v rozhovoru s přijímací komisí.

Program vlastního studia zahrnuje tyto hlavní oblasti divadelní scénografie: Scénografie činoherního divadla všech žánrů a stylů, scénografii operní, pohybového divadla a muzikálu, scénografii v netradičním prostoru a v prostoru veřejném.

Skladbu předmětů a jejich náplň si student volí podle svých ambicí a předpokladů. Program je možné modifikovat a měnit v průběhu studia.

Základní objevy a inovace mají kořeny v počátcích profesního vývoje, velmi často během závěrečné fáze studia. Pedagog je schopný je poznat a vede studenta k pochopení jejich možností a dalšímu rozvíjení. Ideální je stav, kdy absolvent přichází do divadelní praxe s vizí „vlastní“ scénografie.

S každým semestrem stoupají nároky na osobní vklad studenta a vyšší úroveň autentičnosti finálních řešení. V návyku hledat a nacházet nová řešení má student pokračovat i po ukončení studia.

Výuka směřuje k výchově studenta jako koncepčně uvažujícího partnera pro režiséra, choreografa, producenta i libretistu výstav v oblasti autorského scénografického díla.

Ke specifickým problémům student absolvuje přednášky a konzultace předních tvůrčích osobností v dané profesi.

Teoretické předměty doplňují studijní program o nezbytnou reflexi vlastní tvorby a umožňují zpětně hledání vlastního místa v kontextu vývoje scénografie. Teoretické zdůvodnění scénografického projektu je součástí každého zadávaného úkolu.

První tři semestry jsou věnovány naplňování individuálního programu. Ve čtvrtém semestru student pracuje na diplomním projektu. Vedoucími diplomních projektů jsou výrazní scénografové a erudovaní pedagogové.

Profil absolventa

Cílem studia je snaha o vzdělávání kvalitního budoucího umělce, který splňuje kvalitativní parametry scénografa. V prvé řadě by scénograf měl vykazovat výraznou citlivost vůči zadanému tématu na mnoha úrovních. Jde o roviny historické, společenské, stylové interpretační, o např. komplexní souvislosti doby vzniku předlohy i příběhu postavy autora. Na straně druhé má scénograf nasbírané informace zpracovat a interpretovat na základě práce se svými historickými, rodinnými, kulturními, společenskými kořeny. Dále pak scénograf kriticky a otevřeně vnímá organické a živé parametry stavu současné společnosti, její tendence, tabu, potřeby a na základě těchto rovin umělecky bádá, vytváří a klade otázky.

Scénograf by měl být současně i nadstandardním dramaturgem, měl by vykazovat schopnost pracovat v tvůrčím týmu, na jednu stranu naslouchat a vnímat, aniž by popřel svou uměleckou a interpretační integritu. Scénograf musí být svébytným výtvarným umělcem a současně vědomým badatelem, který klade a vytváří otázky. Dle nabytých zkušeností, které získává v procesu interpretace tématu, vytváří postupně duchovní/duševní prostor s precizními atmosférickými parametry, s náladami, které dokáží zprostředkovat cílený vjem ve spolupráci s předlohou, zvukem, textem.

Vytváří precizně laděnou vnitřní krajinu. Tuto krajinu vynáší a přetváří pomocí výtvarných nebo multimediálních technik nejdříve v obrazový vjem. Tento vjem, který je výtvarný a má přesné emotivní parametry, poměry, nálady a struktury dále převádí do prostoru a času, kdy například barevnost nahrazuje charakter materiálu a vzniká zcela nový prostor/prostředí s procesuálními aspekty. V něm se setkávají reálné/hmotné, umělecké, nehmotné/duchovní a spirituální roviny a dochází k ucelenému emotivně přesnému prožitku.

Odborné znalosti:

Absolvent/ka má důkladný teoretický a historický přehled o podstatě oboru.

Absolvent je výrazným samostatným tvůrcem v rámci kreativní interpretační i autorské činnosti na poli divadelní scénografie v širším kontextu.

Dále pak pracuje na poli konceptuální tvorby, instalace, galerijní instalace, kurátorství.

Absolvent zná teoretickou, praktickou, uměleckou a technologickou podstatu oboru scénografie.

Absolvent prokazuje dobrou znalost divadelního technického a ekonomického provozu,

Odborné dovednosti:

Absolvent umí:

• vytvořit koncepčně domyšlený, osobitý, komplexní scénografický projekt s výraznou uměleckou kvalitou.
• prezentovat a obhájit scénografický projekt, vyřešit materiálovou a technologickou koncepci díla, vytvořit koncepci světelného designu, inspirovat tvůrčí tým, vést realizaci uměleckého díla po umělecké stránce.
• vytvořit model a příslušnou dokumentaci díla a svým výtvarným řešením spoluvytvářet prezentaci nejen dramatického díla na veřejnosti.
• vést realizaci díla po umělecké, technické a organizační stránce
• zadávat výrobu prostorových instalací, specifických uměleckých a scénických objektů, rekvizit a nábytku.
• teoreticky reflektovat vlastní uměleckou práci.

Absolvent se orientuje a je schopen kreativně nakládat s možnou kombinací multimediálních technik, např. zvukového designu, projekce, performance, instalace, konceptuálního projektu

Absolvent nakládá kreativně s prostorem, časem, příběhem na multidisciplinární rovině.

Absolvent je výtvarným umělcem s výraznými dramaturgickými schopnostmi

Absolvent je rovnocenným partnerem režijního týmu a je soběstačným autentickým umělcem.

Obecné způsobilosti absolventa:

• je schopen interpretovat, autorsky i týmově tvořit, vyvíjet a improvizovat,

• je schopen nabídnout originální projektovou vizi

dokáže při své tvorbě reflektovat historické, kulturní, ekonomické, environmentální, umělecké a etické souvislosti,

• je schopen vnímat, aplikovat a reflektovat dramaturgické metody v umělecké tvorbě,

• dokáže propojovat technickou a uměleckou rovinu projektů v oblasti živého umění,

• má komunikační dovednosti potřebné k prezentaci projektů a týmové práci,

• je schopen vést a inspirovat umělecky realizační tým,

• je schopen vytvořit technickou specifikaci pro potřebu plánování projektu,

• určovat priority a rozhodovat se, přebírat odpovědnost za svěřenou práci i skupinu,

• umí motivovat spolupracovníky a vyjednávat,

• zvládá provést relevantní analýzu problematiky a odborně reflektovat vlastní tvůrčí práci, orientuje se v současné vizuální, konceptuální, divadelní a prostorové tvorbě

Absolvent má kompetence a schopnost vést umělecký, technický a realizační tým, tak aby zaručil profesionální výstup na co nejvyšší kvalitativní, umělecké úrovni.

Absolvent se uplatňuje v divadlech všech typů a díky jazykovému vybavení i v divadlech v zahraničí.

Je schopen profesionální komunikace na technické i umělecké rovině ve všech zmíněných oblastech.

Je schopen vytvořit dokumentaci o vzniku a vlastnostech autorského díla

Má přehled o aktuálně dostupných technologiích potřebných k realizaci uměleckého projektu a jejich principu fungování

Absolvent má kompetence převzít úlohu scénografa, asistenta scénografa, asistenta architekta, výrobního architekta jevištního provozu, konceptuálního prostorového umělce, libretisty, či kurátora autorské výstavy.

Obecné informace o přijímacím řízení

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah