Hudební estetika 1
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
108HES1 | Z | 5 | 1+1/T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Získání základních znalostí z obecné estetiky, teorie umění a z hudební estetiky. Posílení stylové a hodnotové orientace a samostatného kritického myšlení v oblasti umění a hudební kultury.
Forma studia
Lektorská činnost, čtení, řízený dialog, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, analýza textů. Pracovní přednáška doplněná a obohacená referáty studentů a praktickými příklady probíraných tematických okruhů v semináři.
Předpoklady a další požadavky
Povinný předmět. Nejsou žádné znalostní požadavky nutné pro zapsání tohoto předmětu.
Obsah kurzu
Obsahem přednášky jsou teorie, dějiny a současný stav obecné estetiky i teorie umění a hudební estetiky. Přednáška má pracovní charakter (umožňuje bezprostřední reakce a diskusi studentů) a je volně tematicky propojena se seminářem.
Obsahem semináře jsou témata vyplývající z referátů studentů, praktické příklady související s tematickými okruhy probíranými v přednáškách a všeobecné seminární diskuse.
Přednášky:
- Úvod do studia estetiky a obecné teorie umění. Doporučená literatura – 2. Předmět estetiky. Estetika jako nauka o estetičnu. Estetika jako nauka o estetickém osvojování skutečnosti – 3. Základní estetické kategorie. Předpoklady estetického procesu. Průběh estetického procesu – 4. Základní estetické kategorie. Výsledky estetického procesu – 5. Metody a význam estetiky. Vztah estetiky k příbuzným oborům (filozofii, obecné teorii umění, estetické výchově a umělecké výchově a jiným disciplínám – 6. Hudební estetika a její současná problematika – 7. Filozofie hudby – 8. Rozjímání nad „Poemem“ Zdeňka Fibicha: Šíře hudební estetiky formou jedenadvaceti problémových okruhů (1. část) – 9. Rozjímání nad „Poemem“ Zdeňka Fibicha: Šíře hudební estetiky formou jedenadvaceti problémových okruhů (2. část) – 10. Vztah hudební estetiky k jiným disciplínám (obecné teorii umění, hudební psychologii, hudební sociologii aj.) – 11. Hudební estetika, hra, tón a čas – 12. Shrnutí. Závěrečný test (a odevzdání konečných verzí referátů ze semináře)
Semináře:
Každý student přednese v zimním semestru referát v rozsahu 20-25 minut (včetně případných hudebních ukázek) na dohodnuté (vlastní nebo doporučené) téma. V případě standardních parafrází témat/kapitol z doporučené literatury se navíc očekává praktická aplikace poznatků do hudební oblasti, aktualizace tématu, vlastní kritické stanovisko apod. K výběru témat v zimním semestru viz převážně ad A) a B), v letním semestru C) a D).
Tematické okruhy k referátům studentů:
A) Obecná estetika:
Vybraná kapitola z příručky Vlastimila Zusky: Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha. Triton 2001 (1. Předmět estetiky - 2. Estetický objekt - 3. Estetický objekt, artefakt, umělecké dílo – 4. Estetický objekt jako objekt časový – 5. Estetický objekt jako možnost naplnění potenciálu – 6. Estetický prožitek – 7. Krása a další kategorie estetiky – 8. Estetická kvalita – 9. Emocionální kvalita – 10. Estetická hodnota – 11. Nezainteresovanost estetického prožitku – 12. Estetická distance – 13. Reflektující estetické já – objektový pól – estetický objekt – reflektované já – 14. Estetický postoj – 15. Estetický prožitek jako vyplňování rámce, jako akt v procesu vyplňování – 16. Proměna estetické recepce v době postmoderní – povrchnost)
Vybraná kapitola z dostupné knihy (nehudebního) estetika podle vlastní volby (Umberta Eca, Tomáše Kulky nebo jiného – viz studijní literatura)
B) Hudební estetika a hudební styly, druhy a žánry, hudební teorie, hudební kultura:
Volné vlastní téma dle dohody s pedagogem
Konkrétní případy a analýzy estetické funkce, normy a hodnoty v hudbě
Postmodernismus v hudbě a estetické problémy hudební kultury v současném světě
Hudební recepce jako součinitel dějin hudby
Evropocentrismus a mimoevropské hudební kultury
Srozumitelnost a přirozenost v hudbě
Novátorství a tradice v hudbě. Otázky postmodernismu v hudbě
Hudba umělecká a hudba populární
Hudba estetická a hudba funkční
Problematika umělecké hodnoty v hudbě (konkrétní příklady skladeb)
Umění, hudba a kýč
Hudba a slovo. O české deklamaci hudební
Hudební zájmy a preference dětí a mládeže
Stratifikace hudby a společnost
Příklady hudebně estetických názorů a hudebních poetik v Evropě od antiky po současnost
Formální, sémantická a axiologická analýza hudebního díla
Komplexní analýza skladeb různých hudebních druhů, forem a žánrů jako východisko poznání a stanovení potencionální umělecké hodnoty hudebního díla
POLEDŇÁK Ivan, Hudba jako problém estetiky. Praha 2006. Kapitoly vhodné jako východisko k referátům:
Kapitola 9. (Hudební) vkus a móda (aneb Na hranicích hudební estetiky, psychologie a sociologie), s. 111-121
- Pojem „(hudební) umění“, s. 122-138
- Hranice hudby, definice hudby, stratifikace sféry hudby, s. 139-156
- Problematika hudebního díla, s. 157-170
- Hudební myšlení a emoce, s. 171-193
- Hudební obsah, forma, struktura, s. 194-208
- Apercepce hudby jako společný problém hudební estetiky a psychologie, s. 246-260
C) Hudební estetika a teorie hudební interpretace:
Volné vlastní téma dle dohody s pedagogem
Analýza interpretačních výkonů – hodnotící srovnání 2-3 nahrávek téhož hudebního úryvku v provedení různými interprety
Srovnání a hodnocení různých interpretací (zvukových realizací) z hlediska grafického záznamu téhož hudebního díla
Hudební dílo a jeho zápis (např. problematika Souborného kritického vydání díla L. Janáčka)
Koncertní umění a současná versus dobová provozovací praxe
D) Hudební estetika s přesahy do historiografie, sociologie, psychologie, pedagogiky:
Vybraná kapitola z knihy Ross, Alex: Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha, Argo 2011 (například kapitola č. 2 Doktor Faust: Schoenberg, Debussy a atonalita, s. 43-77, č. 7 Umění strachu: Hudba ve Stalinově Rusku, s. 203-241, č. 8 Hudba pro každého: Hudba v Roosveltově Americe, s. 242-281, č. 9 Fuga smrti: Hudba v Hitlerově Německu, s. 282-314, č. 15 Potopené katedrály: Hudba na konci století, s. 463-488 aj.)
Nejvýznamnější představitelé světové a české hudební estetiky
Významné české nebo slovenské hudebně estetické dílo (studie, kniha apod.) a výklad jeho hlavních myšlenek (autoři O. Hostinský, O. Zich, J. Zich, J. Volek, I. Poledňák, J. Fukač, J. Jiránek, V. Godár aj.)
Významné cizojazyčné (resp. přeložené) dílo (studie, kapitola z knihy v rozsahu cca 10-20 stran) a jeho ucelený výklad (např. E. Fubini, E. Lippman, R. Scruton, C. Dahlhaus aj.).
Konfrontace koncepcí hudebních estetiků (H. H. Eggebrecht, C. Dahlhaus, R. Scruton aj.) a hudebních poetik (F. Busoni, I. Stravinskij, A. Schönberg, A. Honegger, O. Messiaen, L. Bernstein, J. Cage ad.).
Doporučená nebo povinná literatura
Povinná literatura:
Poledňák, Ivan: Hudba jako problém estetiky. Praha, Karolinum 2006. 287 stran. ISBN 80-246-1215-1. (Vybrané kapitoly – hudební sémiotika)
Vičar, Jan – Dykast, Roman: Hudební estetika, Praha, Akademie múzických umění 1998, 184 s. (Vybrané kapitoly, pro studenty HAMU v pdf – viz https://filr.amu.cz→ID→Heslo→Sdíleno se mnou→Oddělení hudebně-teoretických disciplín→Hudební estetika)
Zich, Jaroslav: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1987. 207 s. (Vybrané kapitoly, pro studenty HAMU v pdf – viz: https://
Zuska, Vlastimil: Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha. Triton 2001. (Vybrané kapitoly)
Doporučená literatura (2018-2019):
Eggebrecht, Hans Heinrich: Hudba a krásno. Praha, Lidové noviny 2001. 220 s. (Z německého originálu Die Musik und das Schöne, München 1997, přeložila a životopisnou studii napsala Jarmila Gabrielová.)
Fukač, Jiří: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína, Brno, Masarykova univerzita 1998, 167 s.
Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu (Vom musikalisch–Schönen, 1854) Praha, Supraphon 1973. 137 s. (Včetně předmluvy Jaroslava Stříteckého.)
Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 1996. 139 s.
Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1982. 222 s.
Mihule, Jaroslav: Otázky hudební estetiky. Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 197 s.
Literatura k referátům, semináři, rozšiřujícímu studiu apod.:
Adorno, Theodor Wiesengrund: Philosophie der Neuen Musik. Tübingen 1949, Frankfurt am Main 1969, 203 s.
Bartel, Dietrich: Handbuch der musikalischen Figurenlehre. Laaber-Verlag, Freiburg 19873.
Bimberg, Siegfried: Handbuch der Musikästhetik. Leipzig, VEB Deutsche Verlag für Musik 1979. 484 S.
Branberger, Jan: René Descartes, filosof hudby. Nákladem vlastním, Praha 1933.
Brejka, Rudolf: Vybrané kapitoly z dejin hudobnej estetiky I–III. Bratislava 1999–2002.
Busoni, F.: Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst. Triest 1907.
Černý, Miroslav K.: Hudba antických kultur. Univerzita Palackého, Olomouc 1995.
Dahlhaus, Carl: Musikästhetik. Köln 1967.
Dahlhaus, Carl: Esthetics of Music. Translated by William Austin. Cambridge University Press 1982. 112 pp.
Dykast, Roman: Hudba věku melancholie. Togga, Praha 2005.
Dorůžka, Lubomír: Populárna hudba. Priemysl, obchod, umenie. Bratislava, Opus 1978. 258 s.
Eggebrecht, Hans Heinrich: Musikalisches Denken. Aufsätze zur Theorie und Ästhetik der Musik. Wilhelmshaven 1977.
Eggebrecht, Hans Heinrich: Musik verstehen. München-Zürich 1995.
Eggebrecht, Hans Heinrich: Heinrich Schütz: musicus poeticus. Heinrichshofen?s Verlag, Wilhelmshaven 19842.
Eggebrecht, Hans Heinrich (ed.): Handwörterbuch der musikalischen Terminologie. I., II., III., IV, Stuttgart 1994.
Eggebrecht, Hans Heinrich: Hudba a krásno. Praha, Lidové noviny 2001. 220 s. (Z německého originálu Die Musik und das Schöne, München 1997, přeložila a životopisnou studii napsala Jarmila Gabrielová.)
Einstein, Alfred: Od renesance k hudbě dneška. Editio Supraphon, Praha 1968.
Elschek, Oskár: Hudobná veda súčasnosti. Systematika, teórie, vývin. Bratislava, Veda 1984. Kapitola Hudobná estetika, s. 151–194.
Fubini, Enrico: Geschichte der Musikästhetik. Verlag J. B. Metzler, Stuttgart-Weimar 1997 (nebo italské, nebo anglické vydání).
Fukač, Jiří: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína, Brno, Masarykova univerzita 1998, 167 s.
Fukač, Jiří: Mýtus a skutečnost hudby. Praha, Panton 1989. 262 s.
Fukač, Jiří – Poledňák, Ivan: Hudba a její pojmoslovný systém. Praha, Academia (Studie ČSAV, č. 14) 1981. 114 s.
Fukač, Jiří – Jiránek, Jaroslav – Poledňák, Ivan – Volek, Jaroslav a kolektiv: Základy hudební sémiotiky I, II, III. Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity, Brno 1992. 233, 303, 251 s.
Godár, Vladimír: Kacírske quodlibety. Music Forum, Bratislava 1998.
Goldschmidt, Harry: Die Musik-Ästhetik des 18. Jahrhunderts. Zürich 1915.
Haar, James: The Science and Art of renaissance Music. Princeton University Press, New Jersey 1998.
Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu (Vom musikalisch–Schönen, 1854) Praha, Supraphon 1973. 137 s. (Včetně předmluvy Jaroslava Stříteckého.)
Harnoncourt, Nicolas: Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava 2003.
Hostinský, Otakar: O hudbě. Praha, Supraphon 1961. 462 s. (zvláště stati: Hudební krásno a souborné umělecké dílo, Nauka o hudebních zněnách, O české deklamaci hudební, Česká světská píseň lidová)
Hutter, Josef: Hudební myšlení. Václav Tomsa, Praha 1943.
Chailley, Jacques: 40 000 let hudby. Státní hudební vydavatelství, Praha 1965.
Jiránek, Jaroslav: Asafjevova teorie intonace, její geneze a význam. Praha, Academia 1967. 303 s.
Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 1996. 139 s.
Jiránek, Jaroslav: Tajemství hudebního významu. Praha, Academia 1979. 164 s.
Kresánek, Jozef: Úvod do systematiky hudobnej vedy. Bratislava, SPN 1980. Kapitola Hudobná estetika, s. 150–222.
Lébl, Vladimír a kolektiv: Hudební věda. Praha, SPN 1988. Díl II. Kapitola Hudební estetika, s. 454–516.
Lippman, Edward A.: A History of Western Musical Aesthetic. University of Nebraska Press 1992. 551 pp.
Lissa, Zofia: Wstep do muzykologii. Warszawa, PWM 1974. Kapitola Estetyka muzyczna, s. 244–258.
Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1982. 222 s.
Mihule, Jaroslav: Otázky hudební estetiky. Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 197 s.
Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Nakl. Lidové noviny, Praha 2000.
Palisca, V. Claude: Humanism in Italian Renaissance musical thought. New Haven, Yale University 1985.
Polák, Pavol: Hudobno-estetické náhľady v 18. storočí. Od baroka ku klasicizmu. Veda, Bratislava 1974.
Poledňák, Ivan: Hudba jako problém estetiky. Praha, Karolinum 2006. 287 stran. ISBN 80-246-1215-1.
Racek, Jan: Hudební estetika v Descartově Compendiu musicae. Hudební matice Umělecké Besedy, Brno 1943.
Ross, Alex: Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha, Argo 2011.
Scruton, Roger: The Aesthetics of Music. Oxford, Clarendon Press 1997. 530 pp.
Scruton, Roger: Hudobná estetika. Bratislava, Hudobné centrum 2009, 483 s.
Sychra, Antonín: Hudba očima vědy. Praha, Čs. spisovatel 1965.179 s.
Sychra, Antonín: Impresionismus a exprese v hudbě. Praha, Supraphon 1990. 204 s.
Ujfalussy, József: Hudební obraz skutečnosti. Praha, Supraphon 1967. 207 s.
Vičar, Jan – Dykast, Roman: Hudební estetika, Praha, Akademie múzických umění 1998, 184 s.
Vít, Petr: Estetické myšlení o hudbě. České země 1760–1860. Praha, Academia (Rozpravy ČSAV roč. 97, sešit 1) 1987. 99 s.
Vojtěch, Ivan: Komentáře. Praha, Panton 1988. 263 s.
Volek, Jaroslav: Hudební struktura jako znak a hudba jako znakový systém. Opus musicum 1985, č. 5, 6 a 10.
Volek, Jaroslav: Otázky taxonomie umění. Estetika, 1970, č. 3–4; 1971, č. 1–2.
Walker, Daniel Pickering: Der musikalische Humanismus im 16. und 17. Jahrhundert. Kassel 1949.
Yates, A. Frances: The French Academies of the Sixteenth Century. London 1947; francouzský překlad: Les académies en France au XVIe siècle. Presses Universitaires de France, Paris 1996.
Zich, Jaroslav: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1987. 207 s.
Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Estetika hudby. Praha, Supraphon 1981. 451 s.
Zoltai, Dénes: Dejiny hudobnej estetiky. Étos a afekt. Bratislava, Opus 1983. 249 s.
Hodnoticí metody a kritéria
Zápočet je udělen na základě pravidelné účasti v seminářích, aktivity v diskusích, vypracování, přednesení a odevzdání referátu ve stanoveném/dohodnutém termínu a úspěšného absolvování závěrečného písemného testu ověřujícího znalost přednesené látky, resp. zadané povinné či jiné odborné literatury. Váha: kvalita referátu 50 %, úspěšný písemný test 50 %.
Podrobnější informace k semináři:
- Nutná pravidelná účast ve výuce zvolené seminární skupiny (1-4; podle zaměření uměleckého studia). V případě termínové kolize je možno si jednotlivé absence nahradit mimořádnou prezencí v jiné skupině (to se ovšem netýká zvoleného termínu referátu, který je závazný a je nutno ho dodržet).
- V případě malé účasti ve výuce v zimním semestru bude zápočet za ZS udělen až po LS, a to na základě zvýšené prezence a aktivity v seminářích v letním semestru.
- Předpokládá se aktivní podíl na seminárních diskusích k referátům apod.
- V zimním semestru je nutno vypracovat a osobně přednést referát v rozsahu 20-25 minut (včetně případných hudebních ukázek) na dohodnuté (vlastní nebo doporučené) téma. Je rovněž nutno odevzdat jeho písemnou podobu v rozsahu 3-5 normostran textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer). Referát je možno odevzdat i dodatečně, nejpozději však do konce zimního semestru, a to na adresu jan.vicar@hamu.cz.
- Zápočet probíhá formou testu, který prověří znalost tematiky probrané v přednáškách, prodiskutované v semináři i samostatně nastudované z povinné nebo doporučené literatury. Tato studijní literatura bude upřesněna a studentům je každoročně k dispozici v knihovně HAMU nebo prostřednictvím internetu v pdf – viz https://filr.amu.cz→ID→Heslo→Sdíleno se mnou→Oddělení hudebně-teoretických disciplin→Hudební estetika.
- Veškeré individuální či výjimečné požadavky je třeba řešit cestou zdůvodněné písemné žádosti (na příslušném formuláři odevzdaném studijnímu oddělení), která je opatřena stanoviskem vedoucího příslušné umělecké katedry.
- Studenti pobývající v zahraničí v rámci programu ERASMUS aj. se dohodnou na způsobu řešení náhradních úkolů přímo s pedagogem. Standardně platí, že pokud neabsolvují obdobný předmět uzavřený zápočtem nebo zkouškou v zahraničí, zápočet za zimní semestr získávají na základě kvalitního písemného referátu (zaslaného ve stanoveném/dohodnutém termínu v průběhu semestru; totéž platí i pro letní semestr). K závěrečné zkoušce přistupují po letním semestru s ostatními studenty v řádně vypsaných termínech.
Poznámka
Nejsou.
Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
---|---|
Po |
|
Út |
|
St |
|
Čt |
|
Pá |
|
Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
---|---|---|---|---|---|---|
St | 13:40–14:25 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 1 | ||
St | 12:45–13:30 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 1 paralelka 1 |
||
St | 14:25–15:10 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 1 paralelka 2 |
||
Čt | 09:30–10:15 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 2 | ||
Čt | 08:40–09:25 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 2 paralelka 3 |
||
Čt | 10:20–11:05 | Jan VIČAR | Učebna 2017 (HAMU) Lichenštejnský palác |
přednášková par. 2 paralelka 4 |
Rozvrh na letní semestr 2018/2019:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Obor Skladba (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Dirigování (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Operní režie (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Zpěv (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Cembalo (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Klavír (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Varhany (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Harfa (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Housle (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Kontrabas (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Kytara (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Violoncello (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Viola (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Fagot (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Flétna (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Hoboj (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Klarinet (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Lesní roh (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Pozoun (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Trubka (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Tuba (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Hudební produkce (Bc) od 2016/17 (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Hudební režie (Bc) od 2016/17 (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Zvuková tvorba (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Bicí nástroje (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Bicí nástroje-jazz (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Kontrabas-jazz (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Klavír-jazz (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Kytara-jazz (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Saxofon-jazz (Bc) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)
- Obor Hudební teorie (Bc) od 2016/17 (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)