Dějiny a teorie fotografie 1
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
307DTF1 | ZK | 3 | 4T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu
Forma studia
přednáška
Předpoklady a další požadavky
n/a
Obsah kurzu
Dějiny a teorie fotografie 1
zimní semestr 2017
(04/10 se přednáška nekoná – Poněšice)
- (11/10) Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)
Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;
úvod k povinné literatuře příští přednášky. Oborové knihovny a elektronické zdroje, metody rešerše a techniky psaní odborných textů.
- (18/10) Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.
Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.
- (25/10) Technologická a sémiotická specifičnost fotografie (Michal Šimůnek)
Specifičnost fotografie je zpravidla vnímána ve třech vzájemně propojených rovinách: v technologické rovině, kdy je často považována za automatickou, mechanickou reprodukci zobrazené reality; v sémiologické rovině, kdy je vyzdvihována její indexická povaha; v epistemologické rovině, kdy je poukazováno na její schopnost dostát konvencionalizovaným představám o tom, co je to realistické a objektivní zobrazení. Přednáška představuje vývoj myšlení o těchto „povahových“ rysech fotografie, přičemž dospívá k typologii tří možných teoretických postojů ke specifičnosti fotografie: 1) fotografie má vlastní specifickou povahu či identitu, jedná se o autonomní, univerzálně srozumitelné médium; 2) fotografie nemá vlastní identitu, nýbrž její význam i povaha jsou veskrze závislé na diskurzech, kontextech a paratextech, které ji obklopují; 3) fotografie je nejisté a ambivalentní médium, kterému je nutno připsat určité specifické rysy a zároveň připustit její hlubokou zakotvenost v kontextech, v nichž se nachází.
Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.
- (01/11) Návštěva fotografického archivu Ústavu dějin umění AV ČR (Petra Trnková)
Představení historických fotografických technik a nejvýznamnějších pražských fotografů 19. století.
- (08/11) Fotografický portrét a problém moderní individuality (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována fotografickému portrétu 19. a počátku 20. století s důrazem na Nadara, Daumiera, Galtona a Sandera; sleduje proměny a vzájemné vztahy portrétního žánru v malířství, kresbě a grafice, včetně tradice siluet či karikatur. Vysvětluje genezi koncepcí fotografického portrétu ve vztahu k tradicím fyziognomie, kriminalistickým metodám identifikace či snaze o definování a zachycení sociálního typu a sleduje tak vzájemnou podmíněnost fotografických konvencí zobrazování lidské individuality a dobového (filosofického, sociologického i byrokratického) chápání subjektu.
John STAUFFER – Zoe TRODD – Celeste-Marie BERNIER, Picturing Frederick Douglass. An Illustrated Biography of the Nineteenth Century’s Most Photographed American, New York – London: W. W. Norton & Co. 2015, pp. 8–55.
- (15/11) Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)
Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.
Thomas KEENAN, „Counter-Forensics and Photography.“ Grey Room, 2014, č. 55, s. 58–77.
- (22/11) Technické obrazy v sociálních vědách (Michal Šimůnek)
Řada autorů uvažujících o vztahu sociálních věd a technických obrazů poukazuje na skutečnost, že technické obrazy (zejména fotografie a později film) a sociální vědy (zejména sociologie a antropologie) se zrodily v kontextu stejných historických podmínek. Příchod fotografie, stejně tak jako sociálních věd, lze tudíž v mnoha ohledech vnímat jako reakci na nejistoty, rizika a touhy, jež se objevily v období rané modernity. Přednáška vychází z analýzy tohoto historického momentu a dále představuje souvislosti mezi proměnami myšlení o fotografii a paradigmatickými posuny v sociálních vědách. Vztah fotografie a sociálních věd tak postupně nahlédneme z perspektivy pozitivismu a kolonialismu; vizuálního, senzorického, reflexivního, postmoderního, dialogického a digitálního obratu a z perspektivy post-pozitivismu a post-kolonialismu. Současně s tímto si ukážeme, jaké odlišné role hraje fotografie v sociálních vědách, pro které může být předmětem badatelského zájmu, zároveň však nástrojem sběru dat a nástrojem reprezentace a šíření poznání. Reflexe vztahu fotografie a sociálních věd bude přitom zaměřena nejen na to, jak technické obrazy ovlivňují sociální vědy, ale rovněž na to, jak sociální vědy (teorie, koncepty, metody a vědění o společnosti) mohou být prospěšné pro fotografickou praxi.
Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.
- (29/11) Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.
Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.
- (06/12) Fotografie v tisku, obraz a text (Hana Buddeus)
Přednáška mapuje prolínání obrazu a textu v dějinách fotografie a možné podoby uplatnění této kombinace v teorii („rétorika“ obrazu, otázka narativity, možnosti „čtení“ obrazu) i v praxi (obrazové noviny a časopisy, fotožurnalistika, fotografické knihy, fotografie v reklamě).
Roland BARTHES, „Rétorika obrazu“ (1964). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 51–61.
- (13/12) Piktorialismus (Hana Buddeus)
V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).
A. D. Coleman, „The Directorial Mode. Note Towards a Definition” (1976), in: Vicky Goldberg, ed., Photography in Print. Writings from 1816 to the Present, Albuquerque: University of New Mexico Press, 1981, s. 480–491.
- (20/12) konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)
Doporučená nebo povinná literatura
viz obsah kurzu
texty ke stažení:
https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU
Hodnoticí metody a kritéria
Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).
Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).
40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany,popisuje a interpretuje vybranou fotografii 19. století
termín odevzdání: 20.11.2017
60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 8.1.2018 (oba texty ve formátu doc nebo pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)
zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty
Poznámka
Předmět se koná každoročně.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje