Dějiny a teorie fotografie 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307DTF2 ZK 3 4T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 20. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

n/a

Obsah kurzu

  1. (14/02) Modernismus a moderní doba (Josef Ledvina)

Jak se umění na začátku 20. století a mezi válkami stavělo k pásové výrobě, továrním komínům, letadlům, konfekčním výrobkům, reklamně nebo populárním časopisům? Postoje se pohybovaly na škále mezi nadšeným přitakáním technickému pokroku a jeho paušálním odmítnutím, jako něčeho, co ohrožuje samu „podstatu lidství“. Hlavní roli v přednášce sehraje Bauhaus, dotkneme se ale i technopesimistických postojů, například některých stoupenců hnutí dada nebo německých expresionistů.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

  1. (21/02) Surrealismus a obraz (Josef Ledvina)

Přednáška jednak představí historii samotného surrealistického hnutí a práci jeho hlavních protagonistů a jednak bude příležitostí k nastolení obecnějších otázek týkajících se povahy obrazů a zobrazování, jež jsou pro pochopení surrealistického programu podstatné. Dotkneme se tak například tématu „vnitřních obrazů“ (snů a halucinatorních vizí) a pokusů o jejich vizualizaci nebo problematiky pareidolií, které rozdíl mezi vnitřním a vnějším podnětně komplikují.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

  1. (28/02) Mezi estetismem a propagandou (Josef Ledvina)

Přednáška se věnuje proměnlivým vztahům mezi uměním a politikou na začátku 20. století a mezi válkami. Zajímat nás budou napětí a konflikty mezi ideou čistého umění či umění pro umění a pojetím umění jako nástroje společenské změny. Zazní tak pojmy jako formalismus, estetismus, lidová výchova nebo propaganda a k vidění budou abstraktní obrazy, plakáty i obálky časopisů. Hlavní roli přitom sehraje sovětská avantgarda a nástup socialistického realismu, dotkneme se ale například i otázky vážnosti a nevážnosti deklarovaných politických postojů u stoupenců hnutí dada.

Benjamin BUCHLOH, „Od faktury k faktografii“. In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 171–206.

  1. (07/03) Dokumentární fotografie a fotožurnalismus (Michal Šimůnek)

Přednáška je koncipována jako komentované dějiny dokumentární fotografie a fotožurnalistiky. Komentáře se budou týkat zejména sociálních, kulturních a technologických souvislostí, jež se podílely na proměnách očekávání, se kterými bylo a je k těmto žánrům přistupováno. První část přednášky je zaměřena na vývoj těchto žánrů od poloviny 19. do konce 20. století, druhá část je věnována aktuálním proměnám a novým formám fotožurnalismu a dokumentární fotografie v rámci soudobé digitální kultury.

William URICCHIO. „Things to come: the possible futures of documentary ... from a historical perspective.“ in Judith Aston, Sandra Gaudenzi and Mandy Rose. i-DOCS. The Evolving Practices of Interactive Documentary. New York: A Wallflower Press 2017, pp. 191–205.

  1. (14/03) Vernakulární fotografie a spotřební kultura (Michal Šimůnek)

Přednáška se zaměřuje na vernakulární (zejména rodinnou) fotografii, ke které přistupuje perspektivou vybraných konceptů a přístupů z oblasti kulturálních studií, sémiotiky, historie, sociologie a antropologie fotografie. V kontextu úvah o souvislostech mezi spotřební, populární a vizuální kulturou se budeme věnovat vymezení sociálních funkcí a významů vernakulární fotografie a ukážeme si, jakým způsobem je rodinný život fotograficky zobrazován v historicky proměnlivých a vzájemně se prolínajících diskurzech spotřební kultury a reklamy, ateliérové fotografie, novinářské a dokumentární fotografie, umění a samotného rodinného života. Závěrečná část přednášky se bude věnovat proměnám vernakulární fotografie v soudobé digitální kultuře.

Richard Lowell MacDONALD. „’Going Back in a Heartbeat’: Collective memory and the online circulation of family photographs“. Photographies 2015, 8:1, pp. 23-42.

  1. (21/03) Foto v konceptuálním umění (Hana Buddeus)

V přednášce se zaměříme na užití fotografie v konceptuálním umění a v umění performativního typu a jeho specifickou estetiku, vymezující se vůči tradici umělecké fotografie. Budeme se věnovat jak dílům dnes už kanonických zahraničních autorů (Ed Ruscha, Dan Graham ad.) a jejich teoretické reflexi (Jeff Wall, Nancy Foote), ale poukážeme i na příbuzné projevy v českém umění.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

  1. (28/03) Historické proměny distribuce fotografií (Václav Janoščík)

V přednášce se pokusíme charakterizovat proměny koncepce umění (moderní umění, modernismus, postmediální umění, současné umění) v závislosti na jejich vztahu k fotografii a kontextu jejich distribuce. Klíčové pro nás budou dějiny vystavování, ale projdeme i další formy distribuce (fotografií) až k současným podmínkám ovlivněným internetem.

Rosalind Krauss, „Obraz, text a index: poznámky k umění 70. let“. In: Karel Císař, Co je to fotografie?, Praha: Herrman & synové, 2004, s. 251-253.

  1. (04/04) Umění jako postprodukce (Václav Janoščík)

V rámci tématu se pokusíme zachytit hlavní umělecké strategie, které pracují s fotografií, aniž by nutně zahrnovali samotný proces vytváření jednotlivých snímků. Od problémů manipulace, archivu, nebo apropriace se postupně dostane k postprodukci jako svébytnému chápání umělecké práce.

Nicolas Bourriaud, „Postprodukce“. Praha: Tranzit 2004, s. 3-12.

  1. (11/04) Přednáška se nekoná – plenér
  2. (18/04) Nová média a fotografie (Tomáš Dvořák)

Přednáška zprostředkuje přehled a kritickou analýzu teoretických přístupů k novým médiím od 90. let 20. století do současnosti s důrazem na proměnu forem a funkcí fotografického obrazu. Věnuje se především posunu od „realistických“ forem reprezentace, dominujících ve 20. století (fotografie, film, televize, virtuální realita), k technologiím převažujícím v současnosti: databázím, geografickým informačním systémům a vizualizaci dat.

Jay David BOLTER – Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69–93.

  1. (25/04) Problémy s postmodernou (Josef Ledvina)

Postmodernismus představuje mnohoznačný pojem, o jehož konkrétnějším obsahu se vedly a v menší míře dosud vedou debaty. Snahy učinit z něj univerzální periodizační kategorii pro uměleckou produkci dané doby (nejčastěji 70. a 80. let), zpravidla selhávají kvůli různosti individuálních a skupinových postmoderních programů. Přednáška uvede do dobové teoretické diskuse nad postmodernismem a nastíní jejich vztah k všední dynamice životních postojů k „budoucímu vývoji“ a možnostem tento vývoj pozitivně ovlivňovat. Z dobové umělecké produkce se zaměříme především na teoreticky uvědomělou práci tzv. Pictures Generation, pro niž představovala fotografie klíčový tvůrčí nástroj.

Douglas CRIMP, „Fotografie jako postmoderní aktivita“ (1980). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 305–317.

  1. (02/05) Umělecký výzkum a fotografie
  2. (09/05) Operativní obrazy (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována posunu od chápání (technického) obrazu coby reprezentace k obrazům instrumentálním či operativním – autonomně vykonávajícím nějakou činnost. Sleduje konvergenci fotoaparátu s ostatními technologiemi a aparáty a posun od optických procesů k digitální komputaci obrazu (skenery, drony, satelity, vypočítaná fotografie, digitální zpracování obrazu, strojové vidění).

Joanna Zylinska, Nonhuman Photography. Cambridge, Mass.: MIT Press 2017, s. 13–50.

  1. (16/05) Shrnutí kurzu, konzultace témat seminárních prací (Josef Ledvina)

Doporučená nebo povinná literatura

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, kriticky interpretuje zadaný odborný text

termín odevzdání: 09.04.2018

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 28.05.2018 (oba texty ve formátu pdf posílejte na josef.ledvina@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Poznámka

Předmět se koná pro 1. a 2. ročník společně vždy jednou za dva roky. Vypisuje se v roce 2014/15.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů