Hudební estetika 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Získání základních znalostí z hudební estetiky, hudební sémiotiky a teorie hudební interpretace. Poznání hudební poetiky vybraných skladatelských a interpretačních osobností. Posílení stylové a hodnotové orientace a samostatného kritického myšlení v oblasti hudební kultury.

Forma studia

Lektorská činnost, čtení, řízený dialog, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, analýza textů. Pracovní přednáška doplněná a obohacená referáty studentů a praktickými příklady probíraných tematických okruhů v semináři.

Předpoklady a další požadavky

Hudební estetika 2 navazuje na Hudební estetiku 1 (= prerekvizita), která byla absolvována v zimním semestru.

Obsah kurzu

Obsahem přednášky jsou teorie, dějiny a současný stav hudební estetiky, hudební sémiotika, teorie interpretace hudebního umění, hudební kritika a aktuální témata současné hudební kultury. Přednáška má pracovní charakter (umožňuje bezprostřední reakce a diskusi studentů) a je volně tematicky propojena se seminářem.

Obsahem semináře jsou témata vyplývající z referátů studentů, praktické příklady související s tematickými okruhy probíranými v přednáškách a seminární všeobecné diskuse.

Přednášky:

1. Hudební estetika a hudební kritika – 2. Hudební sémantika a sémiotika – 3. Jaroslav Zich a jeho teorie hudební interpretace – 4. Vybrané kapitoly z dějin hudební estetiky – 5. Eduard Hanslick a hudebně estetický formalismus – 6.Vztahy mezi hudební estetikou a hudební poetikou – 7. Hudební poetika: Leoš Janáček – 8. Hudební notace jako „metaznak“. Uměl Janáček zapsat své skladby? – 9. Hudební umělec a společnost. Estetické názory (kdysi) mladé české skladatelské generace – 10. Současný skladatel a jeho svět – 11. Současný hudební interpret a jeho svět – 12. Vztahy mezi populární, jazzovou a vážnou hudbou. Stratifikace současného hudebního umění – 13. Estetika populární hudby: Metoda „háku“ aneb Jak se také komponuje – 14. Shrnutí. Závěrečný test (a odevzdání konečných verzí referátů ze semináře)

Semináře:

Každý student přednese v letním semestru referát v rozsahu 20-25 minut (včetně případných hudebních ukázek) na dohodnuté (vlastní nebo doporučené) téma. V případě standardních parafrází témat/kapitol z doporučené literatury se navíc očekává praktická aplikace poznatků do hudební oblasti, aktualizace tématu, vlastní kritické stanovisko apod. K výběru témat v zimním semestru viz převážně ad A) a B), v letním semestru C) a D).

Tematické okruhy k referátům studentů:

A) Obecná estetika:

Vybraná kapitola z příručky Vlastimila Zusky: Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha. Triton 2001 (1. Předmět estetiky - 2. Estetický objekt - 3. Estetický objekt, artefakt, umělecké dílo – 4. Estetický objekt jako objekt časový – 5. Estetický objekt jako možnost naplnění potenciálu – 6. Estetický prožitek – 7. Krása a další kategorie estetiky – 8. Estetická kvalita – 9. Emocionální kvalita – 10. Estetická hodnota – 11. Nezainteresovanost estetického prožitku – 12. Estetická distance – 13. Reflektující estetické já – objektový pól – estetický objekt – reflektované já – 14. Estetický postoj – 15. Estetický prožitek jako vyplňování rámce, jako akt v procesu vyplňování – 16. Proměna estetické recepce v době postmoderní – povrchnost)

Vybraná kapitola z dostupné knihy (nehudebního) estetika podle vlastní volby (Umberta Eca, Tomáše Kulky nebo jiného – viz studijní literatura)

B) Hudební estetika a hudební styly, druhy a žánry, hudební teorie, hudební kultura:

Volné vlastní téma dle dohody s pedagogem

Konkrétní případy a analýzy estetické funkce, normy a hodnoty v hudbě

Postmodernismus v hudbě a estetické problémy hudební kultury v současném světě

Hudební recepce jako součinitel dějin hudby

Evropocentrismus a mimoevropské hudební kultury

Srozumitelnost a přirozenost v hudbě

Novátorství a tradice v hudbě. Otázky postmodernismu v hudbě

Hudba umělecká a hudba populární

Hudba estetická a hudba funkční

Problematika umělecké hodnoty v hudbě (konkrétní příklady skladeb)

Umění, hudba a kýč

Hudba a slovo. O české deklamaci hudební

Hudební zájmy a preference dětí a mládeže

Stratifikace hudby a společnost

Příklady hudebně estetických názorů a hudebních poetik v Evropě od antiky po současnost

Formální, sémantická a axiologická analýza hudebního díla

Komplexní analýza skladeb různých hudebních druhů, forem a žánrů jako východisko poznání a stanovení potencionální umělecké hodnoty hudebního díla

C) Hudební estetika a teorie hudební interpretace:

Volné vlastní téma dle dohody s pedagogem

Analýza interpretačních výkonů – hodnotící srovnání 2-3 nahrávek téhož hudebního úryvku v provedení různými interprety

Srovnání a hodnocení různých interpretací (zvukových realizací) z hlediska grafického záznamu téhož hudebního díla

Hudební dílo a jeho zápis (např. problematika Souborného kritického vydání díla L. Janáčka)

Koncertní umění a současná versus dobová provozovací praxe

D) Hudební estetika s přesahy do historiografie, sociologie, psychologie, pedagogiky:

Vybraná kapitola z knihy Ross, Alex: Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha, Argo 2011 (například kapitola č. 2 Doktor Faust: Schoenberg, Debussy a atonalita, s. 43-77, č. 7 Umění strachu: Hudba ve Stalinově Rusku, s. 203-241, č. 8 Hudba pro každého: Hudba v Roosveltově Americe, s. 242-281, č. 9 Fuga smrti: Hudba v Hitlerově Německu, s. 282-314, č. 15 Potopené katedrály: Hudba na konci století, s. 463-488 aj.)

Nejvýznamnější představitelé světové a české hudební estetiky

Významné české nebo slovenské hudebně estetické dílo (studie, kniha apod.) a výklad jeho hlavních myšlenek (autoři O. Hostinský, O. Zich, J. Zich, J. Volek, I. Poledňák, J. Fukač, J. Jiránek, V. Godár aj.)

Významné cizojazyčné (resp. přeložené) dílo (studie, kapitola z knihy v rozsahu cca 10-20 stran) a jeho ucelený výklad (např. E. Fubini, E. Lippman, R. Scruton, C. Dahlhaus aj.).

Konfrontace koncepcí hudebních estetiků (H. H. Eggebrecht, C. Dahlhaus, R. Scruton aj.) a hudebních poetik (F. Busoni, I. Stravinskij, A. Schönberg, A. Honegger, O. Messiaen, L. Bernstein, J. Cage ad.).

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

Poledňák, Ivan: Hudba jako problém estetiky. Praha, Karolinum 2006. 287 stran. ISBN 80-246-1215-1. (Vybrané kapitoly – hudební sémiotika)

Vičar, Jan – Dykast, Roman: Hudební estetika, Praha, Akademie múzických umění 1998, 184 s. (Vybrané kapitoly, pro studenty HAMU v pdf – viz https://filr.amu.cz→ID→Heslo→Sdíleno se mnou→Oddělení hudebně-teoretických disciplín→Hudební estetika)

Zich, Jaroslav: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1987. 207 s. (Vybrané kapitoly, pro studenty HAMU v pdf – viz: https://

Zuska, Vlastimil: Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha. Triton 2001. (Vybrané kapitoly)

Doporučená literatura (2018-2019):

Eggebrecht, Hans Heinrich: Hudba a krásno. Praha, Lidové noviny 2001. 220 s. (Z německého originálu Die Musik und das Schöne, München 1997, přeložila a životopisnou studii napsala Jarmila Gabrielová.)

Fukač, Jiří: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína, Brno, Masarykova univerzita 1998, 167 s.

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu (Vom musikalisch–Schönen, 1854) Praha, Supraphon 1973. 137 s. (Včetně předmluvy Jaroslava Stříteckého.)

Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 1996. 139 s.

Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1982. 222 s.

Mihule, Jaroslav: Otázky hudební estetiky. Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 197 s.

Literatura k referátům, semináři, rozšiřujícímu studiu apod.:

Adorno, Theodor Wiesengrund: Philosophie der Neuen Musik. Tübingen 1949, Frankfurt am Main 1969, 203 s.

Bartel, Dietrich: Handbuch der musikalischen Figurenlehre. Laaber-Verlag, Freiburg 19873.

Bimberg, Siegfried: Handbuch der Musikästhetik. Leipzig, VEB Deutsche Verlag für Musik 1979. 484 S.

Branberger, Jan: René Descartes, filosof hudby. Nákladem vlastním, Praha 1933.

Brejka, Rudolf: Vybrané kapitoly z dejin hudobnej estetiky I–III. Bratislava 1999–2002.

Busoni, F.: Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst. Triest 1907.

Černý, Miroslav K.: Hudba antických kultur. Univerzita Palackého, Olomouc 1995.

Dahlhaus, Carl: Musikästhetik. Köln 1967.

Dahlhaus, Carl: Esthetics of Music. Translated by William Austin. Cambridge University Press 1982. 112 pp.

Dykast, Roman: Hudba věku melancholie. Togga, Praha 2005.

Dorůžka, Lubomír: Populárna hudba. Priemysl, obchod, umenie. Bratislava, Opus 1978. 258 s.

Eggebrecht, Hans Heinrich: Musikalisches Denken. Aufsätze zur Theorie und Ästhetik der Musik. Wilhelmshaven 1977.

Eggebrecht, Hans Heinrich: Musik verstehen. München-Zürich 1995.

Eggebrecht, Hans Heinrich: Heinrich Schütz: musicus poeticus. Heinrichshofen?s Verlag, Wilhelmshaven 19842.

Eggebrecht, Hans Heinrich (ed.): Handwörterbuch der musikalischen Terminologie. I., II., III., IV, Stuttgart 1994.

Eggebrecht, Hans Heinrich: Hudba a krásno. Praha, Lidové noviny 2001. 220 s. (Z německého originálu Die Musik und das Schöne, München 1997, přeložila a životopisnou studii napsala Jarmila Gabrielová.)

Einstein, Alfred: Od renesance k hudbě dneška. Editio Supraphon, Praha 1968.

Elschek, Oskár: Hudobná veda súčasnosti. Systematika, teórie, vývin. Bratislava, Veda 1984. Kapitola Hudobná estetika, s. 151–194.

Fubini, Enrico: Geschichte der Musikästhetik. Verlag J. B. Metzler, Stuttgart-Weimar 1997 (nebo italské, nebo anglické vydání).

Fukač, Jiří: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína, Brno, Masarykova univerzita 1998, 167 s.

Fukač, Jiří: Mýtus a skutečnost hudby. Praha, Panton 1989. 262 s.

Fukač, Jiří – Poledňák, Ivan: Hudba a její pojmoslovný systém. Praha, Academia (Studie ČSAV, č. 14) 1981. 114 s.

Fukač, Jiří – Jiránek, Jaroslav – Poledňák, Ivan – Volek, Jaroslav a kolektiv: Základy hudební sémiotiky I, II, III. Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity, Brno 1992. 233, 303, 251 s.

Godár, Vladimír: Kacírske quodlibety. Music Forum, Bratislava 1998.

Goldschmidt, Harry: Die Musik-Ästhetik des 18. Jahrhunderts. Zürich 1915.

Haar, James: The Science and Art of renaissance Music. Princeton University Press, New Jersey 1998.

Hanslick, Eduard: O hudebním krásnu (Vom musikalisch–Schönen, 1854) Praha, Supraphon 1973. 137 s. (Včetně předmluvy Jaroslava Stříteckého.)

Harnoncourt, Nicolas: Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava 2003.

Hostinský, Otakar: O hudbě. Praha, Supraphon 1961. 462 s. (zvláště stati: Hudební krásno a souborné umělecké dílo, Nauka o hudebních zněnách, O české deklamaci hudební, Česká světská píseň lidová)

Hutter, Josef: Hudební myšlení. Václav Tomsa, Praha 1943.

Chailley, Jacques: 40 000 let hudby. Státní hudební vydavatelství, Praha 1965.

Jiránek, Jaroslav: Asafjevova teorie intonace, její geneze a význam. Praha, Academia 1967. 303 s.

Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého 1996. 139 s.

Jiránek, Jaroslav: Tajemství hudebního významu. Praha, Academia 1979. 164 s.

Kresánek, Jozef: Úvod do systematiky hudobnej vedy. Bratislava, SPN 1980. Kapitola Hudobná estetika, s. 150–222.

Lébl, Vladimír a kolektiv: Hudební věda. Praha, SPN 1988. Díl II. Kapitola Hudební estetika, s. 454–516.

Lippman, Edward A.: A History of Western Musical Aesthetic. University of Nebraska Press 1992. 551 pp.

Lissa, Zofia: Wstep do muzykologii. Warszawa, PWM 1974. Kapitola Estetyka muzyczna, s. 244–258.

Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1982. 222 s.

Mihule, Jaroslav: Otázky hudební estetiky. Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 2017, 197 s.

Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Nakl. Lidové noviny, Praha 2000.

Palisca, V. Claude: Humanism in Italian Renaissance musical thought. New Haven, Yale University 1985.

Polák, Pavol: Hudobno-estetické náhľady v 18. storočí. Od baroka ku klasicizmu. Veda, Bratislava 1974.

Poledňák, Ivan: Hudba jako problém estetiky. Praha, Karolinum 2006. 287 stran. ISBN 80-246-1215-1.

Racek, Jan: Hudební estetika v Descartově Compendiu musicae. Hudební matice Umělecké Besedy, Brno 1943.

Ross, Alex: Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha, Argo 2011.

Scruton, Roger: The Aesthetics of Music. Oxford, Clarendon Press 1997. 530 pp.

Scruton, Roger: Hudobná estetika. Bratislava, Hudobné centrum 2009, 483 s.

Sychra, Antonín: Hudba očima vědy. Praha, Čs. spisovatel 1965.179 s.

Sychra, Antonín: Impresionismus a exprese v hudbě. Praha, Supraphon 1990. 204 s.

Ujfalussy, József: Hudební obraz skutečnosti. Praha, Supraphon 1967. 207 s.

Vičar, Jan – Dykast, Roman: Hudební estetika, Praha, Akademie múzických umění 1998, 184 s.

Vít, Petr: Estetické myšlení o hudbě. České země 1760–1860. Praha, Academia (Rozpravy ČSAV roč. 97, sešit 1) 1987. 99 s.

Vojtěch, Ivan: Komentáře. Praha, Panton 1988. 263 s.

Volek, Jaroslav: Hudební struktura jako znak a hudba jako znakový systém. Opus musicum 1985, č. 5, 6 a 10.

Volek, Jaroslav: Otázky taxonomie umění. Estetika, 1970, č. 3–4; 1971, č. 1–2.

Walker, Daniel Pickering: Der musikalische Humanismus im 16. und 17. Jahrhundert. Kassel 1949.

Yates, A. Frances: The French Academies of the Sixteenth Century. London 1947; francouzský překlad: Les académies en France au XVIe siècle. Presses Universitaires de France, Paris 1996.

Zich, Jaroslav: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha, Supraphon 1987. 207 s.

Zich, Otakar: Estetické vnímání hudby. Estetika hudby. Praha, Supraphon 1981. 451 s.

Zoltai, Dénes: Dejiny hudobnej estetiky. Étos a afekt. Bratislava, Opus 1983. 249 s.

Literatura ad Jazzová interpretace:

Povinná literatura:

Dorůžka, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978 aneb Nevšední písničkáři všedních dní. Praha: MF, 1987.

Dorůžka, Lubomír. Panoráma jazzu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1990.

Kuhn, Tomáš. Stručné dějiny populární hudby a jazzu pro studenty a učitele hudební výchovy. Plzeň: ZČU, 2011.

Kotek, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu I. a II. Praha: Academia, 1994.

Lindaur, Vojtěch. Neznámé slasti: příběhy rockových revolucí 1972-2012. [1. vyd.]. Praha: PLUS, 2012.

Poledňák, Ivan. Úvod do problematiky nonartificiální hudby. Olomouc: Univerzita Palackého P, 2000.

Doporučená literatura:

Dorůžka, Petr. Hudba na pomezí. Praha: Panton, 1991.

Kuhn, Tomáš. Hudba jazzové oblasti z pohledu hudební kinetiky. Plzeň: ZČU, 2008.

Kuhn, Tomáš. Rytmicko-melodické modely k doprovodům populárních písní podle akordových značek a jejich klavírní stylizace. Vydání druhé upravené. Plzeň: Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, 2015

Černý, Jiří. Hvězdy tehdejších hitparád. 1. vyd. Praha: Panton, 1989.

Poledňák, Ivan a Cafourek, Ivo. Sondy do popu a rocku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992.

Svoboda, Milan. Praktická jazzová harmonie. Netolice: Jc-Audio, 2013.

Tichý, Vladimír, Kuhn, Tomáš a Matoušek, Vlastislav. Musical kinetics. Praha: Academy of Performing Arts, 2014. Weiss, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty: [průvodce moderní hudbou 90. let]. 1. vyd. Praha: Maťa, 1998.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou přístupu ke zkoušce je pravidelná účast v seminářích, aktivita v diskusích, vypracování, přednesení a odevzdání referátu ve stanoveném/dohodnutém termínu. Výsledná známka závisí na kvalitě referátu (váha 40 %) a úspěšnosti zkoušky (= bodovaného závěrečného písemného testu) ověřující znalost přednesené látky, resp. jiné zadané studijní či odborné literatury (váha 60 %).

Podrobnější informace k semináři:

1. Nutná pravidelná účast ve výuce zvolené seminární skupiny (1-4; podle zaměření uměleckého studia). V případě termínové kolize je možno si jednotlivé absence nahradit mimořádnou prezencí v jiné skupině (to se ovšem netýká zvoleného termínu referátu, který je závazný a je nutno ho dodržet).
2. Předchozí menší účast v seminářích v zimním semestru lze nahradit a doplnit zvýšenou prezencí a aktivitou v letním semestru.
3. Předpokládá se aktivní podíl na seminárních diskusích k referátům apod.
4. V letním semestru je nutno vypracovat a osobně přednést referát v rozsahu 20-25 minut (včetně případných hudebních ukázek) na dohodnuté (vlastní nebo doporučené) téma. Je rovněž nutno odevzdat jeho písemnou podobu v rozsahu 3-5 normostran textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer). Referát je možno odevzdat i dodatečně, nejpozději však do konce letního semestru, a to na adresu jan.vicar@hamu.cz.
5. Nutnou podmínkou zkoušky po letním semestru je předchozí splnění celoročních seminárních povinností. Zkouška probíhá formou testu, který prověří znalost tematiky probrané v přednáškách v letním semestru a prodiskutované v semináři – i samostatně nastudované z povinné nebo doporučené literatury. Tato studijní literatura bude upřesněna a studentům je každoročně k dispozici v knihovně HAMU nebo prostřednictvím internetu v pdf – viz https://filr.amu.cz→ID→Heslo→Sdíleno se mnou→Oddělení hudebně-teoretických disciplin→Hudební estetika.
6. Veškeré individuální či výjimečné požadavky je třeba řešit formou zdůvodněné písemné žádosti (na příslušném formuláři odevzdaném studijnímu oddělení), která je opatřena stanoviskem vedoucího příslušné umělecké katedry.
7. Studenti pobývající v zahraničí v rámci programu ERASMUS aj. se dohodnou na způsobu řešení náhradních úkolů přímo s pedagogem. Standardně platí, že pokud neabsolvují obdobný předmět uzavřený zkouškou v zahraničí, vypracují a zašlou pedagogovi (jan.vicar@hamu.cz) referát v průběhu letního semestru ve stanoveném/dohodnutém termínu (totéž platilo i pro zimní semestr). K závěrečné zkoušce přistupují po letním semestru s ostatními studenty v řádně vypsaných termínech.

Poznámka

Nejsou.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Jazzová hudba (bakalářský studijní program) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)