Kamera (B0211A310400)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem studia v bakalářském studijním programu Kamera je vzdělávání a rozvoj tvůrčích osobností pro uplatnění v profesi kameraman a vedení k odpovědnosti k celému kolektivu tvůrčích profesí filmového štábu, ve smyslu spolupráce kateder FAMU, kooperujících na filmovém díle, vycházející z dlouhodobé tradice této filmové vysoké školy. Filosofie předmětného pedagogického procesu je prověřenou a kvalitou dlouhodobě uznanou cestou k přípravě studentů na profesionální dráhu budoucích kameramanů po absolutoriu. Základem studia je, mimo osvojení si technických a technologických dovedností, precizní orientace v žánrech natáčení jak čistě dokumentárních, tak dramatických filmových nebo televizních. Základem všech těchto odlišných nároků na natáčení je společná výchova k chápání filmového obrazu z hlediska estetického, ale i dramaturgického, ve vztahu k literárnímu základu díla, zakotvenému ve scénáři.

Součástí výuky je kvalitní jazyková příprava absolventů na profesionální dráhu v anglickém jazyce v odborné terminologii i běžné komunikaci. K této erudici přispívá organizování workshopů a masteringů se zahraničními kameramany, pořádaných katedrou kamery. Neoddělitelnou součástí výchovy kameramanů na KK je získání takové odpovědnosti k přijatému dílu, že následné jeho zpracování nevede k pouhé realizaci, bez autorské odpovědnosti k výsledku díla. Právě taková výchova budoucích kameramanů, pod vedením zkušených a v praxi prověřených profesionálů, může vštípit hodnotný fundament teoretických vědomostí a dovedností pro kameramanskou profesi na odpovídající technické, odborné a umělecké úrovni.

Shrnutím všech vyjmenovaných aspektů dlouhodobě korigované a neustále „upgradované“ koncepce struktury výuky na katedře kamery je však jediný cíl a tím je odpovědnost k profesi kameramana, aby jeho invence a aktivita obohatila filmové dílo v kontextu se záměrem režiséra, při splnění nároků a podmínek producentAby absolvent nalezl plnohodnotné a uspokojivé uplatnění v profesionální praxi, aby dokázal tvůrčím a technicky správným způsobem uplatnit získané vědomosti a praktické dovednosti.

Aby obstál v konkurenci absolventů obdobných studijních programů, nejen v České republice, ale případně i v zahraničí

Profil absolventa studijního programu

Bakalářské studium na KK je tradičně rozděleno do ročníkové výuky a koncipováno jako základní a univerzální vysokoškolská příprava budoucích samostatných tvůrců – kameramanů. Absolventa lze charakterizovat jako začínajícího profesionála. Díky nabytým teoretickým znalostem a po zkušenostech získaných v praxi, na řadě oborových i společných cvičeních s dalšími realizačními katedrami FAMU se u něho předpokládá dynamický profesionální rozvoj a růst. Absolvent je schopen natáčení jak čistě dokumentárních, tak dramatických filmových nebo televizních žánrů ve funkci kameramana hlavního, v žánru televizním, dokumentárním nebo tvorbě hrané, rovněž také ale v úloze asistenta kameramana, kameramana trikového nebo kameramana filmů artového zaměření. V rámci své dramaticko-výtvarné činnosti vybírá pro snímání vhodnou hmotnou realitu, kterou včleňuje do koncepce audiovizuálního díla a tím jí povýší kvalifikovaným využitím výrazových prostředků audiovizuální fotografie na emocionálně působivou či fakticky korektní.

Absolvent bakalářského studia je schopný profesně kvalitní komunikace se všemi tvůrčími složkami filmového štábu tak, aby vzájemná koordinace profesí souzněla v jeden organický tvar, podpořený individualitou všech tvůrců, s náležitou odpovědností producentovi projektu. Absolvent je schopný komunikovat v anglickém jazyce, erudovaný v terminologii profesní i běžně hovorové

Odborné znalosti

•absolvent ovládá na přijatelné úrovni stylizační obrazové nástroje, jako jsou například světelná atmosféra, kompozice, pohyb kamery, výřez, barevný cit pro sestavu prvků v obraze

•absolvent samostatně tvůrčím způsobem využívá inspirační zdroje, které si analyzoval ze znalostí výtvarného umění, hudby, literatury, ale především současné kinematografie

•absolvent získá odborné znalosti o obrazových postprodukčních technologiích a ty ve své práci uplatňuje a postupně je rozvíjí

•absolventi KK jsou schopni logické orientace ve filmové historii, ale i současné kinematografii a aktuálních žánrech filmového obrazu, dějinách umění, aktuálnímu dění na umělecké scéně domácí i zahraniční

Odborné dovednosti

•absolvent ovládá výrazové prostředky kinematografického obrazu: světlotonální a barevné řešení obrazu, kompozice obrazového formátu, optická kresba, rakurs, pohybové prostředky, jakož i další speciálně zvolené postupy

•absolvent je schopen pružně reagovat na aktuální technologický vývoj

•absolventi analytickým rozborem načerpaných zkušeností jsou schopni aplikace ve vlastní tvorbě, aniž by usilovali o pouhé módní formalistické epigonství

•ovládají nástroje filmové techniky, ať ve smyslu kamerové nebo světelné, či pohybové techniky, v oblasti digitálních nebo klasických fotochemických technologiích, či jejich kombinací

•v digitální kinematografii se absolvent orientuje v práci s parametry digitálního záznamu, dokáže základním způsobem korigovat záznam digitálního obrazu - grading v procesu DaVinci Resolve

•v oblasti postprodukce rozpoznává hlediska pro využívání VFX efektů. Ovládá teoreticky i prakticky zpracování digitálních obrazových dat – digitálního workflow a to během natáčení, ale i postprodukce, orientuje se v lineárních i logaritmických datech, barevných prostorech, umí pracovat s LUT pro snímání i postprodukci

Obecné způsobilosti

•absolvent přijímá zodpovědnost za vyznění díla, které spoluvytváří a to s přihlédnutím k základní funkci práce kameramana, kterou je služba zpracovávané látce

•absolvent je schopen přizpůsobit se režisérově osobnosti a jeho záměrům a pomocí současných uměleckých a technologických dovedností přispívat k realizaci jeho díla

•absolvent je odpovědný ke své profesi, ale i k ostatním členům výrobního štábu, a to jak složky organizační, tak umělecké

•dokáže komunikovat v anglickém jazyce i v odborné terminologii

•dokáže smysluplně koordinovat svou posádku, ke které patří i štáb osvětlovačů a pohyblivých prostředků kamery

•absolvent je schopen prezentovat svůj záměr před širším plénem a prosadit ve smyslu koncepce díla svůj záměr

•absolvent je schopen se dále vzdělávat, získávat další potřebné odborné znalosti a dovednosti a rozvíjet tvůrčí schopnosti v navazujícím magisterském studiu

•absolventi vnímají prakticky i teoreticky vztah kostýmního výtvarníka, architekta, maskéra i speciálních efektů na smysl filmového díla, dokáží koordinovat vazbu k producentovi filmové zakázky.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje skupiny předmětů:

Povinné předměty:

Skupina obsahuje 99 předmětů, za které student musí během celého studia získat celkem 160 kreditů.

Zcela zásadní jsou předměty Filmová technika a technologie, Teorie fotoprocesu, Reprodukce barev, Kolorimetrie, Optika, Filmová laboratoř, Vizuální efekty ve filmu a TV, Digitální snímání a reprodukce a Barevná kinematografie. Z praktických cvičení jsou to Anticorro, Sen a Portrét – letopis. Tyto předměty jsou také součástí SZZ.

Do skupiny povinných předmětů také spadá výuka Anglického jazyka a Metodologický seminář - povinné předměty s možností opakovaného zapsání, za které musí student získat celkem 8 kreditů.

Povinně volitelné předměty B – Dějiny kultury, Spektrum audiovize, Tělocvik:

Skupina obsahuje 25 předmětů, které jsou ohodnoceny celkem 43 kredity. V rámci této skupiny předmětů musí student během celého studia získat 8 kreditů.

Předměty v této skupině rozvíjí znalosti studentů získané v rámci povinných předmětů. Slouží především k prohloubení jejich rozhledu v oblasti umění a pochopení filmu v širším kontextu humanitních oborů.

Volitelné předměty:

V této skupině předmětů si student vybírá z nabídky v rámci celé FAMU. Musí získat během studia celkem 4 kredity.

Možnosti výběru předmětů z nabídky – Asijská dokumentární kinematografie, Ex Oriente Film workshop, Filmová a televizní scénografie, Filmová řeč, Guest Lecture, Herectví 1 – řeč těla, How to Festival, Historie a současnost televizních žánrů a mnoho dalších.

Obecné informace o přijímacím řízení

Obecné informace o přijímacím řízení do magisterského studia FAMU jsou zveřejněny na webových stránkách – www.famu.cz v sekci „uchazeči“. Konkrétní podmínky pro přijetí na katedru kamery jsou následující:

1) Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

2) Pro I. kolo přijímacího řízení se odevzdávají povinné talentové práce „A“, „B“, „C“, „D“ . Komise posoudí zaslané povinné práce (tj. fotografické soubory s označením A, B, C, D). Uchazeči, kteří nesplnili podmínky přijímacího řízení v I. kole, nepostupují do II. kola a nebudou navrženi k přijetí do studia. Hodnocena je vysoká výtvarná, originální i technická úroveň předkládaných fotografií. Správně pochopená střihová vazba záběrů v obou fotoscénářích. Kvalitní adjustace předkládaných souborů.

Druhové označení „A“

Soubor 10 volných fotografií formátu 24x30cm nebo formátu s delší stranou dlouhou 30 cm. Má to být reprezentativní „výstavní soubor“ uchazeče. Vyžaduje se žánrová – tematická různost. Fotografie barevné jen v případě důvodné tvůrčí autorské potřeby, jinak jsou preferovány práce černobílé.

Druhové označení „B“

Fotoscénář hraného výjevu. Níže popsaný výjev kandidát rozzáběruje, jako by šlo o projekt filmu, zvolí vhodné představitele, prostředí, určí velikost záběru, umístění osob v záběru, směry pohybů a pohledů apod. Každá fotografie představuje charakteristický okamžik jednoho záběru (tj. každá fotografie představuje jeden záběr). Celkový počet záběrů = nejméně 10, nejvíce 15. Jde o normální hraný výjev, odehrát se může v současnosti i minulosti, obraz má mít zjevně výtvarný charakter (nejde o reportáž). Děj, který je v principu závazný, je tento: Někde se nachází dívka (např. sedící na lavičce v parku). Přichází mladík a zpozoruje, že je hezká. Uvažuje o možnosti seznámení. Jde kolem dívky a upustí na zem vlastní kapesník. Dívka o této akci ví, ale chová se tak, aby to mladík nepoznal. Mladík se vrací, zvedá kapesník a nabízí ho dívce. Dívka jej k jeho překvapení s úsměvem přijímá a ukrývá kapesník do své kabelky. Mladík je poněkud zmaten a zklamaně odchází. Provedení černobílé.

Druhové označení „C“

Osm náladových fotografií Náladové fotografie mají charakterizovat jednotlivé dny vánočního týdne od 24. do 31. prosince včetně. Na každý den připadá jedna fotografie. Jde především o obrazovou charakteristiku poetické atmosféry krátkých dnů kolem zimního slunovratu, poskytujících příležitost ke konfrontaci denního i umělého světla. Formát pouze na šířku, velikost 18x24cm. Každá fotografie má na rubu manipulační značku a datum dne, ke kterému je určena. Barevné fotografie jen v případě autorského zdůvodnění.

Druhové označení „D“

Fotoscénář II Téma je volné, je možné použití cizí literární předlohy. Fotoscénář může být hraný i jiný, reportáž je přípustná jen při dodržování vysokých výtvarných hodnot záběrů. Jeden záběr musí na druhý skladebně navazovat. Počet záběrů = minimálně 10, maximálně 15. Uvedené rozmezí nesmí být překročeno. Adjustace přesně stejná jako u fotoscénáře „B“. Provedení nejlépe černobílé. Barevné provedení není vyloučeno v případě tvůrčího záměru.

Úprava prací k odevzdání:

1. Každá povinná práce má druhové označení (např. „A“). Každá předložená fotografie (i nalepená) musí být na zadní straně (na ochranu před ztrátou) označena manipulační značkou tj. kombinací jména a druhového označení práce, ke které snímek patří, tedy např. Novák Jan - A - kamera. Manipulační značka se také musí objevit na obálce, resp. na první stránce fotoscénáře a na katalogu.
2. Technická úprava fotoscénářů „B“ a „D“: fotografie 13x18cm na šířku jsou přichyceny na kartonu neutrální barvy formátu 18x18cm. Ve spodní části bílých listů jsou vysvětlivky k záběrům, zejména popis pohybu osob a pohyby kamery, půdorysný náčrtek apod. Celek je upraven jako skládanka (leporelo), takže fotografie se dotýkají kratší stranou. Výhodný je tuhý podklad.
3. Jednotlivé práce (tj. A, B, C, D) musí být vloženy zvlášťˇ do obálek, např. od fotografických papírů 30x40cm, otevřených na kratší straně. Na obálku do levého horního rohu napište příslušnou manipulační značku, tj. Novák Jan „A“. Práce „A“, „D“ mohou být černobílé i barevné. Bezdůvodně barevné snižují dojem i výsledné hodnocení komisí.

Zvláštní upozornění: Alespoň jeden ze souborů A, C by měl uchazeč zpracovat klasickou fotochemickou technologií, tj. pořídit primární záznam na negativní film. K přijímací zkoušce přinese uchazeč negativy prací s sebou a předkládá je na zvláštní vyzvání komise. K přihlášce je nutné přiložit potvrzení očního lékaře o barvocitu.

3) Ve druhém kole se pozvaní uchazeči podrobí písemným zkouškám:

testu všeobecně kulturnímu – z oblasti hudby, literatury, filmu a výtvarného umění

testu technickému – z oblasti matematiky, fyziky, optiky, chemie

testu výtvarnému – umělecké ztvárnění zadaného tématu

Dále uchazeči absolvují ústní pohovor, ve kterém komentují své povinné práce a jsou s nimi rozebrány výsledky písemných testů. Komise hodnotí schopnost pohotově reagovat a orientovat se v dané problematice. Součástí zkoušek je také praktický fotografický úkol (digitální fotoaparát si uchazeč přinese s sebou) – realizace zadaného konkrétního tématu v časovém limitu. Hodnotí se pohotovost, originalita a technická kvalita.

4) Přijímací řízení probíhá v českém jazyce. Při přijímacím řízení není možné mít tlumočníka.

Doporučená literatura: Dějiny filmu (G. Sadoul, J.Toeplitz, L. Bartošek). Dějiny výtvarného umění a architektury (české i světové). Kulhánek: Černobílá fotografie. Šmok, Pecák, Tausk: Barevná fotografie, Filmové technické minimum (vydal Čs. filmový ústav). Technické základy fotografie (vydala Komora fotografických činností r. 2002

Návaznost na další typy studijních programů

Po absolvování bakalářského programu na katedře kamery je možné pokračovat dále v navazujícím magisterské studium FAMU.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška bakalářská se skládá ze dvou částí:

Podle Studijního a zkušebního řádu (č. 27 odst 2.) se Státní závěrečná zkouška skládá z obhajoby VŠKP (písemné práce a absolventského uměleckého výkonu) a ústní zkoušky z teorie:

1. Část – obhajoba VŠKP

Součástí této části jsou:

• Umělecký soubor bakalářský

I) Společné cvičení s bakalářským stupněm hrané, dokumentární, animované nebo multimediální režie FAMU (KR, KDT, KAT, FAMU International). Akceptovatelná je po předchozí domluvě s vedoucím katedry spolupráce s jinou katedrou nebo i školní koprodukce.

II) Anticorro, Metro, Portrét – Letopis, Sen – oborová cvičení studenta katedry kamery

Při zkoušce je brán zřetel na otázku, jestli je posluchač připraven stát se tvůrčím partnerem režiséra schopným kreativního řešení filmového obrazu. Posuzuje se, jestli je schopen při tvorbě přihlédnout k charakteru díla, režisérově osobnosti i současným uměleckým i technologickým trendům. Zároveň se na ústní zkoušce posuzuje, zda je za svou spolupráci schopen přijmout zodpovědnost za společensko-etické vyznění audiovizuálních děl. Je-li schopen se podílet na formulování a vytváření profesních postupů a standardů oboru.

Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (písemná explikace a následně ústní obhajoba)

Předměty PZ: Anticorro, Portrét – Letopis, Sen, Společná cvičení 2. a 3. ročníku bc 2, Klauzurní zkouška 1 a 2

• Písemná práce

Ústní obhajoba písemné práce na základě písemného posudku vedoucího práce a oponenta.

1. Část – ústní zkouška z teorie

Ústní zkouška se skládá ze dvou předmětů:

”Teorie kameramanské tvorby”

Předměty PZ: Barevná kinematografie 1, 2

„Filmová a TV technika a technologie“

Předměty ZT: Filmová technika a technologie, Teorie fotoprocesu, Kolorimetrie, Optika, Digitální snímání a reprodukce 1, 2, Reprodukce barev

Předměty PZ: Filmová laboratoř, Vizuální efekty ve filmu a TV 1, 2

Zkušební komise klade doplňující otázky z teorie, které se často týkají filmového obrazu a zvolené filmové techniky, případně postprodukce při tvorbě školních cvičení na kterých se studenti podíleli. Další doplňující otázky se týkají odevzdané bakalářské práce.

Během obhajoby probíhá diskuze v širším kontextu kameramanské tvorby nejen z historického hlediska, ale také ze současnosti. Často jsou probírány novinky týkající se kamerové techniky a vybavení, které mají vliv na výslednou kvalitu obrazu. Odpovědi a reakce studentů komisi ukazují zájem a orientaci v oboru.

Okruhy otázek k oběma předmětům:

1. Vztah kameramana k literární předloze filmu. Obrazová stylizace v závislosti na technickém zajištění natáčení
2. Výběr lokality, dekorace v atelieru v kontextu s kostýmním výtvarníkem
3. Koncepce obrazu v dokumentárních žánrech, pohyb kamery, osvětlení
4. Komunikace s producentem filmového díla
5. Inspirace obrazové koncepce filmu výtvarnými vzory klasického i moderního umění
6. Problémy, které mohou vznikat v průběhu natáčení v souvislosti s atmosférickými vlivy a počasím
7. Společenský kontext a postavení filmaře v současnosti i dobách minulých
8. Vliv charakteru osvětlení na náročnost stavby ateliéru, plasticita stěn, odstup od pozadí, barevnosti dekorací
9. Postprodukční zpracování obrazu. Trikové dokončení, bluescreen.
10. Klasické trikové techniky.
11. Grading obrazu a jeho význam ve stavbě atmosféry příběhu
12. Snímací objektiv a kvalita obrazu (Rozptylová funkce bodu. Airyho disk. Funkce přenosu modulace. Rozlišovací schopnost).
13. DCI specifikace – výroby digitální kopie (Digital Cinema Package).
14. Trichromatická soustava CIE, odvození diagramu chromatičnosti.
15. Základní nástroje pro předzpracování obrazu; histogram a převodní charakteristika.
16. Zásady kameramanské práce při natáčení podkladů pro digitální kompozice.
17. Motion tracking – sledování bodu (vysvětlení pojmu, využití v digitální postprodukci).
18. Výroba 3D scény (popište modelaci, pohyb kamery, objektivy, osvětlování, využití reflexů apod.)

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Hlavní kameraman, asistent kameramana, ostřič, švenkr