Výzkum a teorie audiovize (P0211D310001)

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský studijní program Výzkum a teorie audiovize se orientuje na původní výzkum v oblasti audiovize –

tedy v oblasti filmu, televize, fotografie, galerijních, internetových či interaktivních forem audiovize. Cílem

studia je rovněž zkoumat a rozvíjet oborovou pedagogickou praxi a propojovat výzkum a reflexi s uměleckou

prací. Vlivem kontaktu s praktickým prostředím audiovize doktorské studium na FAMU nabízí nadstandardní

možnosti orientovat se na současná, spíše nežli historická témata, a rozvíjet základní i aplikovaný vědecký

výzkum zaměřený specificky na reflexi a analýzu audiovizuální tvorby a jejích institucionálních, ekonomických,

estetických či kulturních podmínek. Svým důrazem na analýzu a výzkum audiovizuální tvorby se odlišuje od

ryze teoretických doktorských oborů, které mají své zázemí na filosofických či humanitně orientovaných

fakultách českých univerzit.

Doktorský program na FAMU tvoří v rámci fakulty specifický segment akademické komunity, která přirozeně

integruje absolventy (F)AMU s absolventy jiných škol, a nabízí tak potenciál obohacení školy i o budoucí

pedagogy se zkušeností z jiných prostředí, kontextů a přístupů a ze strategického hlediska je jednou z pojistek

fakulty proti „akademickému inbreedingu“.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent doktorského studijního programu Teorie a výzkum audiovize je připraven na vysoce specializované

profese v oblasti praktické audiovizuální tvorby, na koncepční a analytickou práci v audiovizuálních institucích a

na samostatnou vědeckou, případně akademicko-pedagogickou kariéru. Absolvent díky vlastnímu výzkumu a

následnému psaní disertační práce pronikl hluboko do metod vědeckého myšlení o filmové, televizní,

fotografické apod.a novomediální tvorbě a stal se specialistou na vybranou oblast reflexe audiovizuální tvorby v

závislosti na konkrétní metodologii a tématu své práce a na svém individuálním studijním plánu. Zároveň si

osvojil zevrubné a systematické znalosti současných teoretických konceptů o audiovizi stejně jako obecné

výzkumné postupy a prezentační dovednosti, které mu umožňují účinně a přesně analyzovat a řešit komplexní

problémy spjaté s fungováním kreativních audiovizuálních průmyslů.

Odborné znalosti

Absolvent

● Vykazuje nadstandardně hluboké a systematické znalosti teorií a konceptů z oblasti audiovize.

● Umí charakterizovat hlavní aktuální proudy vědeckého bádání o audiovizi a jejich specifické metody

práce, jejich přednosti a limity.

● Současná témata a problémy audiovize dokáže reflektovat a chápat v jejich dějinném kontextu i v

příčných souvislostech.

● Umí propojovat praktickou perspektivu tvůrčích profesí v oblasti audiovize s vědecko-výzkumným

pohledem.

● Reflektuje pojmy a představy o učení a vzdělanosti v oblasti audiovize a má jasnou představu o různých

pedagogických přístupech.

● Disponuje teoretickým základem z oblasti didaktiky pro vlastní pedagogickou činnost v oblasti

audiovize v prostředí vysoké školy.

(Tyto znalosti student získává především díky povinným předmětům Mentoring a průběžná práce,

Seminář doktorandů, Oborová didaktika a pedagogické dovednosti pro výuku na VŠ 1, Zahraniční

spolupráce a díky povinně volitelné skupině předmětů Teorie audiovize pro doktorandy.)

Odborné dovednosti

Absolvent

● Dokáže identifikovat relevantní témata z oblasti audiovize a formulovat výzkumné úkoly a koncepce na

tomto poli v oblasti základního i aplikovaného výzkumu.

● Dokáže v této oblasti samostatně bádat, publikovat a případně se podílet na koncepčním utváření a

řízení procesů v oblasti audiovize.

● Je schopný výstižně a srozumitelně prezentovat své badatelské výsledky a záměry a konstruktivním

způsobem vést debatu o tématech a metodologiích vědeckého výzkumu.

● Dokáže sestavit a řídit výzkumný tým a účastnit se grantových soutěží v oblasti vědy a výzkumu.

● Orientuje se v procesech a postupech vědeckého bádání a publikování, včetně veškerých zásad etiky

vědecké práce, které aplikuje na svůj výzkum.

● Má jasnou představu o procesech výuky a je schopný se podílet na pedagogických procesech na úrovni

vysoké školy či nižších typech škol.

● Umí samostatně připravit a vyučovat odborný předmět na vysoké škole.

(Tyto akademické, analytické a prezentační dovednosti absolventa jsou přímo spjaty s povinnými

předměty Mentoring a průběžná práce, Výzkumné a publikační metody, Seminář doktorandů, Excerpta

z disertační práce 1, 2, Oborová didaktika a pedagogické dovednosti pro výuku na VŠ 2, Pedagogická

praxe 1, 2 a povinně volitelnou skupinou předmětů Prezentace vědeckých výsledků.)

Obecné způsobilosti

Absolvent

● Je schopný tvořivé reflexe i vysoké úrovně artikulace, která nalézá uplatnění od vědecké a tvůrčí práce

po koncepčně-strategické aktivity na úrovni expertních činností v audiovizuálních institucích.

● Má jazykovou výbavu a argumentační schopnosti, které mu umožňují komunikovat vlastní poznatky v

kontextu odborné komunity na mezinárodní úrovni i vůči široké veřejnosti.

(Trénink v těchto způsobilostech zajišťují povinné předměty Mentoring a průběžná práce, Seminář

doktorandů, Výzkumné a publikační metody, Excerpta z disertační práce 1, 2, Zahraniční spolupráce a

skupina předmětů Prezentace vědeckých výsledků.)

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí Pravidla vnitřního hodnocení AMU,

specifikující základní principy akreditačních procesů. Stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád

AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část

odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty. Další podmínky pak

stanovuje Studijní a zkušební řád AMU.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl

zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v

Evropské Unii.

Předměty určené doktorandům jsou dle Studijního a zkušebního řádu AMU vždy ukončené zkouškou a

klasifikovány prospěl / neprospěl.

Výuka v doktorském studijním programu probíhá na základě individuálního studijního plánu, který sestavuje

školitel po dohodě se studentem a schvaluje oborová rada DSP. Přímá výuka v DSP probíhá nejčastěji v

měsíčním cyklu nebo modulárně, což odpovídá vysoké míře individuální práce, usměrňované mentorským

vedením školitele. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení a konzultace.

Doporučený studijní plán obsahuje dvě skupiny povinně volitelných předmětů: první je skupina předmětů Teorie

audiovize pro doktorandy, která zahrnuje vysoce specializované odborné teoretické kurzy, které mají prohloubit

znalosti doktorandů co se týče aktuálních metod, konceptů a výzev vědeckého bádání v oblasti audiovize a

poskytnout jim konkrétní nástroje využitelné při psaní disertace. Druhá skupina předmětů se jmenuje Prezentace

vědeckých výsledků a zahrnuje sérii předmětů pojatých jako cvičení spočívající v různých typech vědecké

činnosti, v níž se mají doktorandi trénovat a zdokonalovat - primárně jde o publikování v odborných periodicích

a prezentaci vlastních příspěvků na konferencích.

Studijní plán může obsahovat volitelné předměty, které si doktorand po dohodě se školitelem volí z nabídky

volitelných předmětů AMU, z nabídky jazykových kurzů Centra jazykové přípravy AMU apod.

Čtvrtý rok studia je celý věnován intenzivnímu psaní a dokončování disertační práce studenta.

Obecné informace o přijímacím řízení

Podmínkou přijetí je ukončené vysokoškolské magisterské vzdělání a úspěšné absolvování dvoukolového

přijímacího řízení.

Uchazeč předkládá projekt disertační práce o rozsahu 5 až 8 normostran (zahrnující cíl výzkumu, dosavadní stav

vědeckého poznání daného tématu, metodologii, seznam relevantní literatury), text své předchozí vysokoškolské

kvalifikační práce v magisterském stupni, strukturovaný životopis, motivační dopis o rozsahu maximálně 2

normostrany, osvědčení o znalosti anglického jazyka minimálně na úrovni B2 a návrh případného školitele.

Nepovinně pak může uchazeč přiložit své dosud publikované texty či portfolio umělecké činnosti.

První kolo probíhá bez účasti uchazečů. Přijímací komise hodnotí došlé materiály podle těchto kritérií:

1. objevnost a vědecká aktuálnost výzkumných cílů projektu disertační práce, s přihlédnutím k jejímu přínosu

pro FAMU (max. 40 bodů)

1. metodologická kvalita a realizovatelnost projektu (max. 30 bodů)
2. předpoklady uchazeče pro vědecko-výzkumnou práci na základě posouzení jeho diplomové práce, příp. též

publikovaných textů a uměleckého portfolia (max. 30 bodů)

Do druhého kola jsou pozváni uchazeči, kteří v prvním kole získali minimálně 60 bodů. Druhé kolo probíhá

formou ústního pohovoru, při němž přijímací komise hodnotí:

1. schopnost prezentovat plánovaný výzkum v rámci disertační práce (max. 25 bodů)
2. připravenost uchazeče na doktorské studium a jeho motivaci s ohledem na předpoklad úspěšného dokončení

doktorského studia (max. 25 bodů)

1. schopnost argumentace (max. 25 bodů)
2. orientaci v oblasti vědeckého výzkumu audiovizuální tvorby (max. 25 bodů)

Do doktorského studia mohou být přijati uchazeči, kteří získali v druhém kole od přijímací komise minimálně 60

bodů. Při větším počtu uchazečů, než je plánovaný počet přijímaných studentů, rozhoduje bodové pořadí.

Návaznost na další typy studijních programů

Předkládaný DSP Výzkum a teorie audiovize může sloužit coby návazný studijní program pro výzkumně

zaměřené absolventy magisterských studijních programů FAMU, a to všech jejích kateder. Vedle toho je otevřen

pro absolventy umělecky zaměřených studijních programů v oblasti audiovize, které probíhají např. na

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, UMPRUM apod.

Program bude kromě uchazečů s primárně uměleckým vzděláním otevřen i pro uchazeče, kteří vystudovali

humanitní a společenské obory zaměřené mj. na zkoumání audiovize (filmová studia, mediální studia, kulturální

studia, televizní studia, sociologie, psychologie, historie, estetika, dějiny umění apod.).

Absolvent předkládaného DSP může pokračovat v rámci akademické kariéry zaujmutím pozice postdoca

v některé instituci, která pro ně zřizuje pracovní místa – nejedná se nicméně už o studijní program.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška sestává z veřejné přednášky v délce minimálně 30 minut a z obhajoby disertační práce.

Disertační práce musí mít minimálně 120 normostran a splňovat všechna akademická kritéria co se týče

samostatnosti výzkumu, metodologie, akademické etiky, aktuálnosti a přínosnosti výzkumu.

Možná témata disertačních prací:

Zdroje a sémantika národních stereotypů české kinematografie od 50. let do současnosti

Dobrá praxe v rámci kariérní strategie českých filmových producentek v období po roce 1989

Nelineární střihové technologie a proměny filmového narativu po roce 2000

České filmové parodie z let normalizace

Státní strategie veřejné podpory české kinematografie v letech 1989-2020

Feministické aspekty tvorby Věry Chytilové

Nové modely distribuce filmových děl v prostředí globalizovaného TVOD

Prostorový zvuk a jeho vliv na recepci filmového díla

Režijní práce s neherci v současné artové kinematografii

Industry sekce na českých festivalech po roce 1990 a jejich vliv na vytváření profesního diskurzu

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)