Nostalgie v českém divadle a kultuře

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Peter DEMETER

Obsah

Cílem předmětu je představení fenoménu nostalgie jakožto estetické a kulturně-společenské kategorie, jejíž působnost lze sledovat a zkoumat v rozličných divadelních hrách a kulturních či společenských jevech obecně (včetně například marketingových strategií). V rámci předmětu je studentstvo seznámeno s vybranými teoretickými koncepty nostalgie, jež lze užívat při interpretaci. Důležitým vodítkem je rozlišení dobových reprezentací a reprezentací, které odkazují k „původním“ dobovým reprezentacím, pozornost je tak věnována nejen historickým kontextům a jejich přesahům do současnosti, respektive nostalgickému vzpomínání na ně, ale i jejich reflexím a zobrazováním v retrospektivních typech různorodých, nejen divadelních, děl aj.

1 a 2/ Nostalgie: Její kulturní a společenský význam

Při úvodním setkání se zaměříme na problematiku nostalgie obecně. Představíme si její „dějiny“ a možná zařazení do různých kulturních a společenských kontextů. Na základě teorie Svetlany Boym si rozdělíme nostalgii na tzv. obrodnou a reflexivní. S těmito modely budeme následně pracovat v průběhu celého předmětu. Umožní nám sledovat, jakým způsobem probíhá (nostalgické) vzpomínání na daná období a jakým způsobem lze s danými reprezentacemi pracovat a interpretovat je. Zároveň se zaměříme i na další kategorie spjaté s nostalgií: anemoia, ostalgie, westalgie, jugonostalgie, retro, vintage aj.

3 a 4/„Zlatá šedesátá“

Šedesátá léta 20. století bývají vzhledem ke sledované problematice poměrně často zobrazována s jistou mírou idealizace. Hovořit tak (nejen) v kontextu československém můžeme o určité estetizaci socialismu, který se projevuje například v různých pozdějších filmových zpracování daného období. Pomůckou v tomto ohledu může být tzv. performativní pojetí reprezentace. „Zlatá šedesátá“ a vzpomínání na ně tedy v rámci tohoto setkání reflektujeme s patřičným kulturně-historickým kontextem.Seznámíme se také s kulturními fenomény dané doby, jako byla například Bratislavská lyra, divadlo Semafor nebo česká nová vlna aj.

5 a 6/Pozlátko televizních revue i didaktické seriály z období normalizace

Ústředním tématem tohoto setkání bude zejména fenomén televize, a to jak fungování televize v dobovém kontextu, tak i přesahy a návraty dobové televizní tvorby na obrazovky současných televizních stanic, typicky například návraty televizní seriálové tvorby jako je seriál Žena za pultem. Pozornost však bude věnována i televizním revue, které doznaly v období normalizace na velké popularitě a jejich „sláva“ pokračovala i v pozdějších obdobích. Zaměříme se na analýzu vybrané dobové televizní tvorby a v širším kontextu se pokusíme reflektovat její kulturně-společenský význam pro dnešní dobu.

7 a 8/ „Divoká devadesátá“

Pro pochopení kontextu období ekonomické, společenské a kulturní transformace Československa v devadesátých letech začneme analýzou druhé poloviny osmdesátých letech a snahou zavádět změny v zemích východního bloku, které lze shrnout pod označení perestrojka a glasnost. I proto začneme analýzou příznačného hospodářského „zázraku“ JZD Slušovice a jeho kulturně-společenského významu. Pokračovat budeme rozborem již demokratického Československa a změn, které tehdy nastaly a kulminovaly v euforických touhách po svobodě, která se vyznačovala idealizací a přebíráním schémat Západu,zejména tedy „západního konzumu“. V kulturně-společenském kontextu sehrává důležitou roli opět televize, ale postupně také internet. Pro rozbor devadesátých let pak nelze opomenout význam estetických kategorií campu a kýče – v současných (nostalgických) reflexí bývají devadesátá léta často pojímána za bizarní –či tzv. mcdonaldizace.

9 a 10/Milénium a estetika Y2K

Devadesátá léta se relativně plynule překlenula v období milénia, s nímž bylo spojeno očekávání velké prosperity a výrazného technologického pokroku. Nové tisíciletí bylo do značné míry přijímáno jako zcela nová a částečně i revoluční éra. Například ve videoklipech populární hudby, na jejichž analýzu se mimo jiné zaměříme, se objevuje hra s gravitací, zobrazení vědeckofantastických technologií a jiné prostředky napomáhající k futuristicky ztvárněným reprezentacím.Mainstreamová dobová estetika tak byla výrazně ovlivněna představami o (zářné a často velmi idealizované) budoucnosti. Soubor těchto rozličných vizuálních, audiovizuálních aj. reprezentací běžně shrnujeme pod označení estetika Y2K, která je dnes velmi oblíbená a se kterou samozřejmě souvisí i rozmach výpočetních techniky, internetu a postupně i sociálních sítí.

11 a 12/ Retrofuturismus a závěrečné shrnutí

Při závěrečném setkání se soustředíme na tzv. retrofuturismus, do něhož lze ostatně z perspektivy současnosti zařadit též estetiku Y2K (a její návrat). Retrofuturismus vyvěrá z dobových historických představ o budoucnosti, pročež je tento kulturně-estetický fenomén úzce spjat se sci-fi, zajímavé je však nakolik retrofuturismus ovlivňuje současné představy o budoucnosti, které kulminují v různých oblíbených stylech, zejména v tzv. cyberpunku, s nímž konvenují myšlenky transhumanismu a posthumanismu. Jak je ale naznačeno samotným názvem kategorie retrofuturismu, do těchto představ se dostávají i určité formy nostalgie, a to dokonce reflexivní nostalgie. Vzhledem k jiným podobám nostalgie, které si připomeneme a shrneme, tak vzniká specifická esteticko-kulturní směsice minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tento fenomén ovšem nepodléhá tak často idealizaci a technooptimismu, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Výsledky učení

Studentky a studenti se orientují v základní problematice nostalgie jakožto kulturně-společenského fenoménu s přesahem do estetiky a jiných uměnověd. Dílčí kategorie a teoretické modely nostalgie používají při analýze dobových i soudobých divadelnícha kulturních jevů.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

BARTL, Rita; NOVOTNÁ, Kateřina; DANKERT, Susan; HIEPE, Theresa; Anonym. Ostalgie in Gesellschaftund Literatur. Norderstedt, 2016.

BOYM, Svetlana. Kýč a nostalgie v postsovětském filmu [Kitsch et nostalgiesdanslecinémapostsoviétique]. In: FEIGELSON, Kristian; KOPAL, Petr, eds. Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus. Praha, 2012.

BREN, Paulina. Zelinář a jeho televize. Kultura komunismu po pražském jaru 1968. Praha, 2013.

ČERNÍK, Jan. Ostalgická nálada v českém historickém filmu po roce 1989. In: PTÁČEK, Luboš; KOPAL, Petr a kol. Film a dějiny 6. Post-komunismus. Proměny českého historického filmu po roce 1989. Praha, 2016.

DANIEL, Ondřej; KRÁTKÁ, Lenka; LEHEČKA, Michal;ONDRÁČEK, Vojtěch;PATOČKOVÁ, Jana; PEHE, Veronika; RYCHLÍKOVÁ, Apolena; SPURNÝ, Jaroslav.Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989. Praha, 2023.

DEMETER, Peter. Akvabely, vousaté ženy a jiné campy stylizace v dramatické tvorbě Davida Drábka.In: BÍLEK, Petr A.; ŠEBEK, Josef, eds. Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Praha, 2017.

DEMETER, Peter. Láska k přehnanému. Fenomén camp v českém kulturně-historickém kontextu. České Budějovice, 2021.

KRÓLAK, Joanna. Prvky camp-estetiky v recesistických projevech ostalgie. In: JUNGMANNOVÁ, Lenka, ed. Česká literatura rozhraní a okraje. Praha, 2010.

KUNŠTÁT, Daniel; MRKLAS, Ladislav, edd. Historická reflexe minulosti aneb „Ostalgie“ v Německu a Česku. Praha, 2009.

MAREŠOVÁ, Ina. Mezi etikou a estetikou. Ostalgie jako typ kolektivní paměti. In: DANIEL, Ondřej; KAVKA, Tomáš; MACHEK, Jakub, eds. Populární kultura v českém prostoru. Praha, 2013.

SHARP, Sharon. Nostalgiaforthefuture: Retrofuturism in Enterprise. Science Fiction Film and Television, 4(1), 2011.

VERED, KarenOrr. TelevisualAesthetics in Y2K: From Windows on theWorld to a Windows Interface. Convergence, 8(3), 2002.

Hodnoticí metody a kritéria

Zkouška formou eseje.

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů