Teorie a praxe divadelní tvorby (P0215D310003)

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský program Teorie a praxe divadelní tvorby se zabývá především výzkumem a reflexí současné divadelní praxe a umělecké tradice, z níž vyrůstá. Zaměřuje se zejména na přístupy a pojetí scénického uskutečňování tvůrčího východiska, ať už jde o interpretaci textu či svébytný projekt tzv. postdramatického divadla, performance i divadla participativního a sociálního. Výzkum je otevřen i problematice auditivního slovesného, zejména dramatického umění stejně jako problematice scénických elementů, médií a jejich teoretické reflexi.

Soustředěním na konkrétní materiál a složky dramatického a scénického díla či divadelního performativního tvaru navazuje doktorský program na magisterské studijní programy herectví, režie, dramaturgie, scénografie, a to jak v koncepcích činoherního interpretačního divadla, tak v koncepcích alternativního a loutkového divadla, které jsou na Divadelní fakultě rozvíjeny a zkoumány příslušnými katedrami, a také na studijní programy oborů teorie a kritika, divadelní produkce a autorská tvorba. Svým přístupem ke zkoumané problematice se tento zastřešující doktorský studijní program fakulty, nenavázaný na výzkumné záměry či úkoly jednotlivých fakultních ústavů, opírá o unikátní podstatu studia jednotlivých oborů a specializací, které Divadelní fakulta AMU tradičně rozvíjí ve vzájemné interakci s holistickým důrazem na kolektivní ráz a ansámblovost divadelního a performativního díla. Podstatným prvkem výzkumu je i otázka autorského přístupu, zkoumání a problematizace aktuálních scénických forem, komunikace, ale i politické a společenské dimenze performativního a divadelního aktu.

Mnohotvárnost a obtížnou teoretickou uchopitelnost současných s divadelností, dramatičností a scéničností souvisejících performativních projevů se výzkum v tomto doktorském programu snaží nahlížet nejen v souvislostech aktuálních teoretizujících diskursů a pojetí, ale také s vědomím české a šířeji evropské divadelní tradice. Studijní program je fundován zejména v českém teatrologickém myšlení, které nejen zkoumá, edukuje a prohlubuje, ale také kontextualizuje a obohacuje o inspirace ze soudobého mezinárodního teatrologického a performativního výzkumu. Základní výzkum v doktorském programu je otevřen všem novým projevům divadelnosti, dramatičnosti, scéničnosti a performativity. Jejich stávající reflexe kriticky prověřuje ve snaze vyhnout se zjednodušování. Základní výzkum je ukotven v poznání dosavadního vývoje divadelní praxe a v jeho po několik generací souvisle rozvíjené české teatrologické reflexi.

Poznatky současného základního výzkumu při rozvíjení doktorandských výzkumných projektů program aplikuje na prohloubení a v mnoha ohledech i odborně důkladnější poznání vývoje praxe divadla a performance, na vzájemný vliv jejich českého i zahraničního vývoje i současného stavu, a to z hlediska analýz proměn scénické praxe, tedy zejména herectví, režie, scénografie a dramaturgie, a rovněž z hlediska proměn vztahu dramatického textu, scénáře a textového východiska ke scénickému (příp. auditivnímu) tvaru. Polem pro možný výzkum je zde celá oblast divadelního umění, činohra, divadlo autorské, objektové a loutkové, scénografie i produkční zázemí. Teoretická i praktická část studia se tak může opřít o dosavadní tvorbu, ale i historickou a teoretickou reflexi problematiky intepretace, postupů tzv. devised theatre, divadla loutkového, objektového, divadla postdramatického, postspektakulárního a performativity sociálních interakcí.

Studium je interdisciplinární; probíhá v dialogu s jinými druhy umění i myšlenkovými směry společenských věd, které umožňují divadelní praxi zkoumat coby specifický kulturní a společenský fenomén. V takto široce vymezeném rámci se výzkum vždy opírá o divadelní praxi. Proto je program uskutečňován v součinnosti s kreativními studijními programy rozvíjenými na DAMU, a ne v čistě teoreticko-vědeckém, divadla prostém akademickém prostředí.

Orientace k praxi umožňuje rozvíjet doktorský výzkum jednak jako vědecko-teoretický, divadelně historický, ale také jako umělecký výzkum (výzkum uměním), tj. jako výzkumnou uměleckou činnost provázenou erudovanou teatrologickou reflexí. Tento výzkum uměním, spojený s vlastním tvůrčím výkonem/tvůrčími výkony doktoranda (doprovozenými vždy ve Studijním a zkušebnímu řádu AMU specifikovanou písemnou dizertační prací) může vycházet z potřeby zásadní kritické interpretace dramatického a scénického díla či jejich souboru, ale také z potřeby v dramatické a scénické praxi dopracovat a ověřit inovativní postupy, metody a koncepty. Záměr uměleckého výzkumu a jeho teoretické reflexe musí být zřetelně vyjádřen už při přijímacím pohovoru v předložených tezích a o přijetí či nepřijetí uchazeče bude rozhodovat kromě kvality, originality a potřeby záměru také možnost školicího pracoviště ovlivnit jeho praktické naplnění.

Smyslem studia je rozvoj teoretického myšlení zaměřeného na scénické, performativní, instalační, sociální a auditivní dílo a zároveň i kultivace a kontextualizace nástrojů a metod zkoumajících širší umělecké, duchovní či sociální přesahy a účiny divadelního umění. Teoreticky fundovaná reflexe scénické praxe přispěje ke kritickému poznání její minulé i současné podoby a podnítí její další praktický umělecký i teoretický rozvoj. Doktorské studium prohloubí kompetence a zkultivuje akribii divadelních profesionálů, a to jak teoretiků, pedagogů, kritiků, tak výkonných umělců a producentů divadelních projektů a manažerů divadelního provozu.

Doktorský studijní program je otevřen pro divadelní praktiky, teoretiky, kritiky, pedagogy i organizátory divadelního provozu. Teoretický výzkum se opírá o hluboké teoretické studium, empiricky je možné (ale ne nezbytné) zabývat se i výzkumem uměním. Vlastní umělecká praxe doktorandů je vítána, slouží jednak k její reflexi, zejména však k prověření určitých teoretických principů či předpokladů. Součástí studia je i systematické, samotným doktorandem a jeho školitelem individuálně zaměřované prohlubování věcného vzdělání v otázkách teatrologických či metodologických a studijní plán zahrnuje i publikační, pedagogickou, konferenční či uměleckou praxi

Doktorské studium Teorie a praxe divadelní tvorby jako fakultní doktorský program je organizováno při katedře Teorie a kritiky DAMU ve spolupráci s Katedrou činoherního divadla DAMU, Katedrou alternativního a loutkového divadla, Katedrou scénografie a Katedrou produkce a vytváří profesní zázemí oboru s vědomím jeho uplatnění v širokých akademických i prakticky uměleckých kontextech.

Cíle studia zahrnují několik základních okruhů:

• teoreticky reflektovat a fundovat případnou vlastní tvůrčí činnost;

• získat a prokázat schopnost samostatné výzkumné a teoretické práce v oboru ve vztahu k současným podobám divadelní praxe, zejména k herectví, režii, scénografii, dramaturgii, autorství, divadelní pedagogice, organizaci divadelního života a auditivnímu slovesnému a dramatickému umění;

• zkoumat vývoj a současný stav divadelní teorie a divadelního a performativního (performerského) umění v ČR i v zahraničí v kontextu s dosavadním stavem českého a evropského teatrologického poznání;

• nové teatrologické poznatky a metody využít při výzkumu dosud nedostatečně probádaných oblastí a fenoménů moderní české divadelní praxe;

• zkoumat a interpretovat vztahy divadelní teorie a praxe k dalším oborům lidské činnosti, zejména k dalším uměnovědným a humanitním oborům;

• uplatňovat výsledky teoretického a výzkumného poznání v umělecké, akademické, teoretické a kritické praxi;

• studovat a do hloubky poznávat procesy probíhající v rámci divadelní tvorby a její recepce v kontextu proměn současné společnosti;

• propojit teoretický výzkum s praktickou produkční činností, zkoumat nástroj kritického myšlení produkční a manažerské přístupy v dynamicky se měnících tvůrčích odvětvích pro plánování, realizaci a evaluaci uměleckých projektů se zvláštním zaměřením na adaptabilitu a inovace a na metody budování publika a práce s diverzifikovanými skupinami stávajících i potenciálních diváků a účastníků divadelních a performativních událostí.

Tematické okruhy dizertačních prací:

• Tradice českého myšlení o divadle

• Divák jako klíčový komponent divadelního díla

• Současné podoby interpretačního i neinterpretačního divadla

• Performance a performativita ve vztahu k divadlu

• Česká rozhlasová inscenace – dramaturgie a režie

• Mluvčí, dabér, herec – herectví v auditivním umění

• Pravidelná a projektová dramaturgie

• Interpretační a metakreativní režie

• Herectví a tzv. autenticita v divadle

• Autor – dramaturg – režisér v divadle

• Divadelní konvencionalita a změna paradigmatu v historii českého divadla

• Performance a liminalita v kreativním procesu a jeho percepci

• Česká tradice loutkového divadla a jeho dnešní podoby

• Sociální, socializační a terapeutické funkce divadla

• Scénografie v divadle a jako volná environmentální tvorba

• Soudobé metody developmentu a managementu pravidelné divadelní a performativní tvorby

• Budování publika jako řízený a sebeevaluující proces

Ohled na skutečnost, že program není uskutečňován v čistě akademickém prostředí, ale v přímé součinnosti s kreativnímu studijními programy rozvíjenými na DAMU, se projeví i v přijímání uchazečů a jimi nabízených výzkumných témat. Oborová rada si navíc vyhrazuje právo vypisovat inspirativní témata, která budou případné uchazeče navigovat ke klíčovým a naléhavým otázkám oboru.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent studia je vysoce kvalifikovaný odborník, který díky svému teoretickému zázemí kompetentně vstupuje do tvůrčího procesu, jakož i do současného diskurzu o podobách divadelní praxe prostřednictvím vlastní vědecké a/nebo umělecké, publikační či pedagogické činnosti. Své odborné znalosti, odborné dovednosti a způsobilost prokazuje zejména v těch oborech a specializacích, na které se ve svém doktorském studiu a s ním souvisejícím výzkumu zaměřuje.

Odborné znalosti

Absolvent doktorského studia

• má hluboké, přesné a nezkreslené znalosti v oblasti svého odborného zájmu a bezpečně se orientuje i v širší problematice s tímto zájmem související;

• má komplexní znalosti vývoje a současného stavu studovaného oboru i relevantní odborné literatury jak v českém, tak v mezinárodním kontextu;

• zná současné podoby divadelní praxe a myšlenkové směry, které ji uchopují z perspektivy uměnověd, případně dalších humanitních a společenských věd;

• rozumí specifickým aspektům současné divadelní praxe v synchronních i diachronních souvislostech;

• rozumí múzické podstatě tvůrčího procesu při vzniku a provádění dramatického a scénického díla;

• orientuje se v různých metodologických přístupech a dokáže je aplikovat na předmět zkoumání.

• rozvíjí hluboké porozumění pro strategické a operativní aspekty divadelní produkce, včetně plánování, řízení zdrojů a logistiky, což je nezbytné pro úspěšnou realizaci divadelních projektů;

• má komplexní přehled o nových trendech v divadelním managementu a produkci a o tom, jak tyto trendy transformují současnou divadelní praxi.

Odborné dovednosti

Absolvent doktorského studia

• dokáže rozvíjet na vysoké úrovni samostatnou badatelskou činnost s pomocí osvojeného teoretického, metodologického, případně i praktického aparátu, tj. včetně postupů výzkumu přímo prostřednictvím umělecké tvorby;

• je schopen pracovat v odborném vědeckém či uměleckém týmu, případně takový tým sestavit a řídit jeho činnost;

• dokáže vymezit relevantní výzkumné téma, orientuje se v grantových příležitostech, dokáže vybrat adekvátní schéma financování a kompletně připravit grantovou žádost;

• dokáže pracovat s různými typy zdrojů, efektivně využívat služeb specializovaných knihoven, paměťových i dalších institucí, umí používat elektronické informační zdroje (EIZ)

• dokáže připravit odborný výstup v požadovaném žánru dle zvyklostí oboru, je schopen rozvíjet publikační, konferenční, pedagogickou, případně uměleckou či další odbornou činnost;

• v rámci svého oboru je schopen komunikovat písemně i ústně ve dvou cizích jazycích, přičemž alespoň u jednoho z nich nejméně na úrovni B2, poučeně používá cizojazyčnou odbornou terminologii;

• prokazuje schopnost adaptace a inovace v rámci tvůrčích a produkčních procesů, s důrazem na efektivitu a udržitelnost v uměleckém prostředí;

• dosažená odbornost a praxe mu umožňují působit jako spojnice mezi uměleckými týmy a širším sociálním a obchodním kontextem divadla

Obecné způsobilosti

Absolvent doktorského studia:

• podřizuje svou veškerou práci umělecké a vědecké etice, požadavkům pravdivosti a původnosti výstupů, nárokům akademické svobody a odpovědnosti;

• aktivně vstupuje do odborného oborového dialogu, zaujímá konstruktivní a argumenty podložená stanoviska, prokazuje schopnost kritického a zároveň věcného, ideologicky nezatíženého myšlení;

• dosažená odbornost ho vede k dialogu s jinými druhy umění, myšlenkovými směry, uměnovědami i dalšími humanitními vědami (literární věda, filologie, filozofie, lingvistika atd.), případně dalšími společenskovědními obory (psychologie, sociologie atd.), které umožňují divadelní praxi zkoumat coby specifický kulturní a společenský fenomén;

• je schopen svoje poznatky formulovat písemně i slovně na vysoké odborné úrovni.

• je vybaven praktickými dovednostmi pro produkční práci v divadle, včetně projektového managementu, marketingu a financování divadelních projektů;

• dokáže aplikovat moderní technologie a softwarové nástroje pro efektivní správu divadelních projektů a institucí.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Obsah povinných předmětů Doktorský seminář, Teoretická platforma a Pedagogická praxe určuje a konkretizuje ve shodě se zaměřením dizertačního výzkumu předseda oborové rady a školitel. Obsah povinného předmětu Dizertační výzkum určuje a konkretizuje školitel ve shodě se studentem.

Obligatorní povinné předměty (Výzkumné a publikační metody, Cizí jazyk I a Cizí jazyk II) zajišťují příslušná rektorátní pracoviště AMU. Kreditové hodnocení odpovídá ostatním doktorským programům AMU.

Z povinně volitelných předmětů první skupiny (Umělecko-výzkumná praxe, Vědecko-výzkumná praxe) student po dohodě se školitelem vybírá a konkretizuje obsah podle zaměření dizertačního výzkumu na divadelně-historický, vědecko-teoretický či umělecký. Stejná zásada platí při výběru volitelných předmětů.

Součástí studijních povinností je v rámci povinně volitelných předmětů druhé skupiny absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci. Podle obsahu a odborné validity stáže, zaměření zahraniční instituce a délky pobytu student po dohodě se školitelem navrhuje do individuálního studijního plánu jeden ze tří nabízených typů předmětu.

Individuální studijní plány jednotlivých studentů připravuje na každý rok se studentem školitel a schvaluje je oborová rada. Na závěr akademického roku, při ročníkovém kolokviu, hodnotí oborová rada naplnění studijního plánu na základě vlastní studentské prezentace a reflexe výzkumu a činnosti a zprávy školitele.

POVINNÉ PŘEDMĚTY (celkem kreditů 165)

Doktorský seminář 1–4 (předmět je zařazen ve všech čtyřech ročnících studia, kreditové hodnocení 5 kreditů)

Ročníkové kolokvium 1–4 (předmět je zařazen ve všech čtyřech ročnících studia, kreditové hodnocení 5 kreditů.

Dizertační výzkum 1–4 (předmět je zařazen ve všech čtyřech ročnících studia, kreditové hodnocení se postupně navyšuje: 5, 12, 12, 15 kreditů)

Teoretická platforma 1–4 (předmět je zařazen ve všech čtyřech ročnících studia, kreditové hodnocení v prvním ročníku 5 kreditů, v dalších ročnících 8 kreditů)

Výzkumné a publikační metody (předmět je zařazen v prvním ročníku studia - 6 kreditů)

Cizí jazyk I (předmět musí být ukončen zkouškou nejpozději v druhém ročníku studia – 10 kreditů)

Cizí jazyk II (předmět musí být ukončen zkouškou nejpozději ve čtvrtém ročníku studia – 6 kreditů)

Pedagogická praxe 1–3 (předmět je zařazen v prvních třech ročnících studia, v prvním a druhém v podobě náhledů a asistence s hodnocením 4 kredity, v druhém v podobě asistence a samostatného vedení seminářů s hodnocením 5 kreditů, ve třetím se samostatnou přednáškou s bodovým hodnocením 10 kreditů za ročník)

Konference bez příspěvku (předmět v prvním ročníků předpokládá povinnou pasivní účast studenta na odborné konferenci – např. Teritoria umění pořádaná AMU. 5 kreditů)

Podání grantové žádosti (Student v průběhu studia vypracuje a podá samostatný grant, např. do grantových programů AMU. Grant nesmí být vyřazen pro formální nedostatky, podmínkou pro příděl 6 kreditů však není, že bude schválen a přijat.)

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 1 (minimum kreditů 45)

Umělecko-výzkumná praxe 1–4 (Předmět si volí studenti zaměření na umělecký výzkum. Předmět je dotován v prvním ročníku 5, v druhém 10, ve třetím a čtvrtém 15 kredity. Obsahem předmětu je individuálně školitelem a oborovou radou na návrh studenta stanovovaná tvůrčí spoluúčast na magisterských kreativních programech, workshopy, prezentace tvůrčích výsledků, účast na konferencích, publikační činnost atd.)

(předmět si volí studenti zaměření na vědecko-teoretický či divadelně historický výzkum. Předmět je dotován v prvním ročníku 5, v druhém 10, ve třetím a čtvrtém 15 kredity. Obsahem předmětu je individuálně školitelem a oborovou radou na návrh studenta stanovovaná spoluúčast na výzkumných grantech AMU, další účast na konferencích, publikační činnost, studie v recenzovaném časopise, kapitola v knize.

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 2 (minimum kreditů 10)

Zahraniční stáž A–C (typ instituce, délku a obsah pobytu dojednává student po dohodě se školitelem a oborovou radou podle zaměření svého výzkumu a reálných možností. Typ A, B, C (s rozdílnou dotací 10 až 30 kreditů) odpovídá délce, rozsahu, obsahu a odborné validitě stáže. V odůvodněném případě lze se souhlasem oborové rady nahradit stáží v tuzemské umělecko-výzkumné či vědecko-výzkumné instituci.

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY (minimum kreditů 20)

Realizace samostatného grantového projektu (podle zaměření výzkumu student získá jako řešitel grant, např. v grantových soutěžích AMU, samostatně jej zpracuje a prezentuje či publikuje způsobem deklarovaným v žádosti o grant jeho výstupy. S obsahem, průběhem a výsledky seznámí v písemné zprávě oborovou radu. Ohodnocení 20 kreditů.)

Realizace samostatného uměleckého projektu (podle zaměření výzkumu získá student jako řešitel umělecký grant, případně vyjedná tvůrčí spolupráci s příslušně zaměřenou institucí, výstup – dílo zpracuje a prezentuje způsobem deklarovaným v předem formulovaném záměru. Ohodnocení 20 kreditů.)

Mezinárodní konference s příspěvkem (podle zaměření výzkumu se student přihlásí na mezinárodní konferenci, v případě, že bude jeho návrh pořadateli akceptován zpracuje svůj konferenční referát, osobně jej přednese v jednacím jazyce konference, zúčastní se celé konference a diskusí, v případě, že bude pořadateli vydán konferenční sborník, autorizuje svůj příspěvek k publikaci. S obsahem, průběhem a výsledky seznámí v písemné zprávě oborovou radu. Ohodnocení 20 kreditů-)

Samostatná pedagogická praxe (Student, který vykazuje dispozice a zájem pro další případné pedagogické působení může po dohodě se školitelem získat přípravou samostatných přednášek či cyklů a vedením seminářů volbou předmětu příslušnou erudici. Ve třetím a čtvrtém ročníku, ohodnocení 10 kreditů za ročník.)

Předměty z nabídky studijních programů DAMU (Jako volitelné si student může zapsat po dohodě se školitelem předměty z nabídky magisterských, v odůvodněném případě i bakalářských studijních programů rozvíjených na DAMU. Kreditové hodnocení odpovídá předmětovému listu zvoleného předmětu.)

Obecné informace o přijímacím řízení

Uchazeč musí mít uzavřené magisterské studium. Předpokládá se, že toto studium souvisí s problematikou teorie a praxe divadelní tvorby, tj. s cíli tohoto doktorského programu, tedy že uchazeč je absolvoval na některé z uměleckých škol či v programech divadelní vědy či jiných příbuzných programech společenských věd.

Pokud uchazeč koná přijímací řízení v akademickém roce, ve kterém ukončuje své magisterské studium, může být ke studiu přijímací komisí doporučen k podmíněnému přijetí. Přijat může být, až doloží řádné složení závěrečné zkoušky a obhajoby magisterské diplomové práce.

Vstupním předpokladem je dobrá znalost jednoho cizího jazyka. Přijímací komise ověřuje tuto znalost buď na základě předloženého validního certifikátu nebo jazykovou zkouškou.

Uchazeči o doktorské studium přikládají k přihlášce přehled své tvůrčí, odborné a publikační činnosti a projekt doktorského studia, případně ukázky vlastní umělecké tvorby či odborných textů. Povinnou součástí životopisu je informace, zda student někdy započal (i nedokončené), resp. dokončil doktorské studium na jiné vysoké škole.

Oborová rada si vyhrazuje právo případným zájemcům předem nabízet zajímavá a inspirativní témata, která je budou navigovat ke klíčovým a naléhavým otázkám oboru, tj. vypisovat výzkumné okruhy i s uvedením jejich potenciálních školitelů.

Ve svém projektu doktorského studia uchazeč pojmenuje a specifikuje zaměření doktorského výzkumu a téma uvažované dizertační práce. Opírá se přitom o reflexi dosavadního stavu poznání.

V případě vědecko-teoretického či divadelně historického výzkumu uchazeč popíše problematiku, o které hodlá bádat, její dosavadní poznání (včetně základních zdrojů a hlavní literatury), metodologii výzkumu a jeho inovativnost a potřebnost pro rozvoj oboru. Popíše zde rovněž předpokládané etapy práce a její dílčí výstupy.

V případě uměleckého výzkumu uchazeč popíše problematiku, kterou hodlá prostředky uměleckého výzkumu zkoumat a záměry, cíle a metody svého výzkumu a jeho potřebnost pro rozvoj oboru. Popíše zde rovněž předpokládané etapy práce a její dílčí výstupy.

Vlastní umělecké dílo samo o sobě není výsledkem doktorského uměleckého výzkumu, ale pouze jedním z prostředků jeho provedení; tvůrčí výkon tak musí být od počátku projektován jako nástroj reflexe a poznání zkoumané problematiky. Tato reflexe musí být v souladu se studijními předpisy AMU připravována a předložena k oponentuře jako dizertační práce, jejíž součástí je zaznamenaný umělecký výkon. Je-li podmínkou uměleckého výzkumu vytvoření a zveřejnění divadelního díla / divadelních děl, musí být součástí projektu realistická rozvaha o jejich provedení; oborová rada nemá vlastní prostředky k realizaci inscenace.

V rozpravě s komisí pro přijímací řízení uchazeč rozvede nebo upřesní předložený projekt, přičemž musí prokázat orientaci v oboru a schopnost adekvátně reagovat na dotazy a otázky týkající se jeho projektu.

Návaznost na další typy studijních programů

Doktorský program Teorie a praxe divadelní tvorby navazuje na magisterské studium programu Teorie a kritiky uskutečňované Katedrou teorie a kritiky, dále na magisterské studijní programy dramaturgie, režie, herectví, scénografie, autorské tvorby a pedagogiky, výchovné dramatiky a divadelní produkce, rozvíjené na Divadelní fakultě AMU. Otevřen je ale i absolventům dalších oborově blízkých uměleckých škol a dále i absolventům divadelně vědných, uměnovědných a příbuzných společenskovědních a humanistických magisterských programů.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

V souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU se uzavírá doktorské studium státní doktorskou zkouškou a obhajobou dizertační práce. Úspěšné složení státní doktorské zkoušky je podmínkou k tomu, aby mohl být student připuštěn k obhajobě dizertační práce. Ke státní doktorské zkoušce se student může přihlásit po absolvování čtyř let studia a splnění všech studijních povinností. Doporučuje se absolvovat tuto zkoušku již na konci čtvrtého ročníku a nespojovat ji bezprostředně s obhajobou disertační práce. Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.

Obsahem zkoušky je samostatná přednáška studenta v délce 20–30 minut na předem stanovené téma a následná odborná rozprava s komisí. Téma přednášky souvisí s doktorandovým výzkumem, nekopíruje však obsah dizertační práce. Je stanoveno tak, aby v přednášce mohl student prokázat teoretické i historické znalosti, svou schopnost je metodologicky a tvořivě aplikovat k prozkoumání a objasnění dané problematiky. Téma stanoví na návrh školitele předseda oborové rady poté, co se student ke zkoušce přihlásí, nejpozději však 14 dní před konáním zkoušky. Před přednáškou student předkládá komisi její rozšířené teze v rozsahu nejméně tří autorských stran textu (5 400 znaků ).

V přednášce student osvědčuje jak odbornou kompetenci, tak způsobilost látku přednášky strukturovaně a přesvědčivě veřejně prezentovat. Rozpravu, následující po přednášce, řídí předseda komise pro státní doktorskou zkoušku. Před samotnou zkouškou určí dva členy komise, kteří rozpravu otevřou. V rozpravě se posuzuje odbornost, práce se zdroji, dále původnost přednášky, validita prezentovaných závěrů, jakož i přesvědčivost a účinnost jejich argumentace a podání. Hodnocení státní doktorské zkoušky a další postup v případě, že v ní student neuspěl, vychází ze Studijního a zkušebního řádu AMU.

Obhajoba disertační práce probíhá po úspěšném složení státní doktorské zkoušky podle pravidel stanovených Studijním a zkušebním řádem AMU, a s ohledem na povahu disertační práce: tu tvoří buď odborný text v rozsahu 120 NS, nebo odborný text v rozsahu nejméně 80 NS a absolventský výkon, k němuž je vyhotoven hodnoticí posudek.

Další studijní povinnosti

Student musí v průběhu čtyř let absolvovat povinné předměty, dále v souladu se zaměřením svého dizertačního výzkumu si vybírá z 11 povinně volitelných předmětů tak, aby dosáhl v první skupině (Umělecko-výzkumná praxe 1–4 a Vědecko-výzkumná praxe 1–4) minimálně 45 kreditů a ve druhé skupině (Zahraniční stáž A–C) minimálně 10 kreditů. Studijní plány na každý rok studia konkretizuje student po dohodě se školitelem a v souladu se zaměřením výzkumu je doplňuje o volitelné předměty. Studentem předložené studijní plány projednává a schvaluje oborová rada.

Za povinné předměty a předměty povinně volitelné v obou dvou skupinách získá student 210 kreditů. Podmínkou úspěšného absolvování doktorského programu je získání alespoň 240 kreditů.

Po každém uzavřeném ročníku studia předkládá student a jeho školitel zprávu prostřednictvím studijního informačního systému KOS oborové radě ve shodě se studijními předpisy AMU a DAMU. Tato zpráva se opírá o průběžné výsledky studia prezentované studentem a reflektované školitelem na Ročníkovém kolokviu, pořádaném na konci každého akademického roku. Ročníkové kolokvium svolává a řídí předseda oborové rady zpravidla v červnu či září na konci akademického roku. Zúčastní se jej studenti prezenčního i kombinovaného studia všech ročníků, jejich školitelé a oborová rada.

Student zde prezentuje zejména tyto materiály:

• První ročník: Co nejúplnější komentovaná rešerše k tématu dizertační práce. U prostudovaných titulů bude uveden souhrn každého titulu a jeho hodnocení ve vztahu k tématu. U ostatních prostudovaných titulů student uvede, zda a nakolik se vztahují k předmětu zájmu a z jakého důvodu je nezahrnul do jádra literatury.

• Druhý ročník: Prezentace tezí dizertační práce a komentovaná osnova dizertační práce s uvedením předpokládaných metodologických východisek.

• Třetí ročník: Prezentace rozvedených tezí dizertační práce a úvodní/teoretická/současný stav bádání shrnující kapitola dizertační práce.

• Čtvrtý ročník: Prezentace další ucelené části dizertační práce.

V případech uměleckého výzkumu se uplatňují výše uvedené požadavky přiměřeně jeho problematice a zvolené metodologii.

Postup výzkumu, jeho obsah a metodologii upřesňují průběžně v individuálních konzultacích student se školitelem v předmětu Dizertační výzkum. Ke konzultacím specifických odborných problémů mohou přizvat členy oborové rady nebo po dohodě s předsedou externí odborníky. Podle postupu práce předkládají studenti/tky druhého, třetího a čtvrtého ročníku k diskusi rozšířené teze a dílčí závěry výzkumu v předmětu Doktorský seminář.

Studenti doktorského studia se povinně v rámci předmětu Pedagogická praxe zapojují do pedagogické činnosti některé z kateder zapojených do realizace studijního programu (KTK, KČD, KALD, KS, KP). Způsob zapojení studentů se liší podle typu jejich studia (prezenční či kombinované). Ať už jde o asistování přednášejícím pedagogům, realizaci jednorázových přednášek či vedení dílčích seminářů, obsah stanovují ve shodě student a jeho školitel jakožto konkretizaci individuálního studijního plánů s ohledem na zaměření a problematiku doktorského výzkumu. U studentů, kteří projevují zájem a mají předpoklady pro další případnou pedagogickou činnost, se v tato dispozice prohlubuje jejich školitelem a katedrami kontrolovanou pedagogickou činností v rámci volitelného předmětu.

Součástí studia je rovněž účast na přípravě a průběhu konferencí, seminářů a dalších aktivit katedry teorie a kritiky a dalších pracovišť DAMU a AMU. Studenti spolupracují v průběhu studia s CDS AMU a využívají a podílejí se na jeho publikačních, konferenčních a dalších odborných aktivitách. Předpokládá se, že student se alespoň jednou během studia samostatně přihlásí na odbornou konferenci s konferenčním příspěvkem a že se této konference zúčastní. Předpokládá se, že student alespoň jednou během studia samostatně požádá o výzkumný grant organizovaný AMU a že jeho výstup nabídne k publikaci v recenzovaném odborném periodiku. Očekává se další publikační činnost studenta a případné průběžné zveřejňování výsledků jeho umělecké praxe. Příprava konferenčního příspěvku, studie z grantového výzkumu a zásadnějších publikačních a uměleckých výstupů je diskutována a reflektována v předmětu Doktorský seminář. Všechny tyto povinnosti jsou zakotveny v příslušných povinných či povinně-volitelných předmětech.

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent doktorského studia se uplatní především:

• jako odborný pracovník ve vědecko-výzkumných, umělecko-výzkumných a dalších oborových

institucích, případně jako výkonný umělec;

• jako pedagog ve vzdělávacích institucích od základních uměleckých škol až po univerzity;

• jako divadelní kritik, případně jako teoretik a kritik auditivní slovesné a dramatické tvorby;

• jako odborný redaktor specializovaného periodického i neperiodického tisku a šířeji médií

zabývajících se divadlem a performativním uměním;

• jako odborný pracovník v muzeích, v povoláních souvisejících s rozvojem kreativního průmyslu a v

institucích kulturní politiky;

• jako vedoucí produkce a projektový manažer v divadelních, operních a tanečních společnostech či

festivalových organizacích, kde aplikuje své znalosti v oblasti produkčního plánování, řízení a

financování;

• v manažerských a administrativních pozicích v rámci uměleckých a kulturních institucí, kde spojuje

odborné vědecké znalosti s praktickými dovednostmi v oblasti řízení a rozvoje kreativních projektů;

• jako strategický konzultant nebo specialista na rozvoj kreativního průmyslu, poskytující odborné

rady a podporu v oblasti kulturní politiky a umělecké produkce;

• v pozici producenta nebo dramaturga u nezávislých uměleckých skupin nebo jako organizátor

uměleckých a kulturních akcí ve veřejném i soukromém sektoru;

• jako specialista na marketing a komunikaci v umění, který efektivně propojuje umělecké projekty s cílovými skupinami a širším publikem;

• v akademických a výzkumných institucích, kde se zabývá výzkumem v oblasti divadelní a produkční praxe a přispívá k vývoji nových přístupů a metodologií v oblasti divadelní produkce;

• jako externí či interní hodnotitel divadelních souborů, posuzovatel projektů performativní

tvorby;

• jako organizátor a dramaturg divadelních přehlídek, workshopů a dalších s divadlem souvisejících akcí ve veřejném prostoru.