Analýza oper 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
103AO2 ZK 2 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Znalosti studenta zahrnují základní operní díla evropského hudebního divadla včetně českých, vývojové zvraty a stylové proměny hudební historie od baroka až po současnost. Vnímá souvislosti historických událostí a jejich vliv na produkci hudebně dramatických děl.

Chápe rozdíl mezi francouzskou a italskou barokní operou, pochopil základy monteverdiovské opery (princip monodie), uvědomuje si vliv francouzských encyklopedistů na zhudebňování jevištní řeči a pochopil historické kořeny Gluckovy reformy, která se obráží mj. v Mozartově zpěvoherní tvorbě. Dokáže vysvětlit, proč Mozart je vyvrcholením této historické etapy, zejména v oblasti hudebního dramatu.

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Poskytnout studentům detailní přehled o operách od barokního období až po klasicismus. Vysvětlit základní principy Florentské cameraty, osvětlit vztah mezi slovem a hudbou jakožto odvěkého antagonismu operního umění (Prima la musica poi le parole), přiblížit východiska Gluckovy reformy, která položila základy období romantismu. Stanovit estetické rozdíly mezi francouzskou a italskou barokní operou v oblasti recitativu, árie, baletu a divadelní předehry.

Tematické okruhy:

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. 4. vyd. Praha: Orbis, 1948.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Lidové noviny, Praha: 1999, ISBN 978-80-87950-66-1.

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudba. Praha: Panton, 1964.

Československý hudební slovník osob a institucí I a II. Praha, SHN, 1965

KUDĚLKA, Viktor. Perly paní O.-úvod do studia české operety. Praha: Supraphon, 1976.

NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny opery ND I. a II. díl. Praha: Práce, 1949.

Doporučená literatura:

BATTA, Andras a Sigrid NEEF, ed. Opera: composers, works, performers. H F Ullmann, 2009, ISBN 978-0841603844.

BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: SHN, 1966.

CELETTI, Rodolfo. Historie belcanta. Praha: Paseka, 2000, ISBN 80-7185-284-8.

FISCHER, Ludwig, ed. Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Bärenreiter 1994.

GRUN, Bernard. Dejiny operety. Bratislava: OPUS 1961, ISBN 62-372-81.

HOLEČKOVÁ-DOLANSKÁ, Jelena. Vývoj a literatura zpěvu. Praha: AMU a Státní pedagogické nakladatelství, 1964.

HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera - Průvodce operní tvorbou. Praha: Svoboda, 1999, ISBN 978-80-205-0637-5.

KAMINSKI, Piotr. Mille et un Opéras.Paris: Librairie Arthème Fayard 2003, ISBN 978-2213600178.

KOBBÉ, Gustave. Tout l’Opéra dictionnaire de Monteverdi à nos jours, Paris: Robert Laffront 1999, ISBN 2221088808.

ORREY, Leslie a Rodney MILNES. Histoire de l‘ opéra.Paris, Édition Thames, Hudson SARI 1991, ISBN 978-2878110357.

RACEK, Jan. Česká hudba. Praha: SNKLU, 1958.

ROLLAND, Romain. Hudebníci minulosti. Praha: SHV, 1962.

SADIE, Stanley, ed. The New Grove Dictionary of Opera. London, Macmillan Reference Limited 1992.

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: Togga, 2001. 657 s. :. ISBN 80-902912-0-1.

ŠAFRÁNEK, Miloš. Divadlo Bohuslava Martinů. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1979.

ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, 1983.

TROJAN, Jan. Dějiny opery. Díl II, Romantismus (19. století). 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1981.

TYRREL, John. Česká opera. Brno: Opus musicum, 1992, ISBN 80-900314-1-2.

WARRACK, John a Ewan WEST. Oxfordský slovník opery. Iris: 1998, ISBN 80-85893-14-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška – může být zadán rozbor opery včetně znalosti scénosledu, orchestrálního obsazení, hlasových oborů, vokálního rozsahu, intonační náročnosti, případného využití koloratury a jiných technických prostředků.

Požaduje se 75% účast na přednáškách

Poznámka

nejsou

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů