Individuální hlasová výchova před skupinou 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
202HVS1	zápočet	3	2 hodiny výuky týdně (45 minut), 57 až 72 hodin domácí příprava	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra autorské tvorby a pedagogiky

Obsah

Hlasová výchova je chápána jako jeden z komponentů autorské výchovy - kvalitní seberealizace - ve smyslu směřování k sebepoznání a vlastní mohoucnosti. V tomto nasměrování je též nazývána výchovou hlasem. K tomuto směřují všechny psychosomatické disciplíny studia KATaP.

Výsledky učení

Vytvořit podnět k obecnému uznání významu psychologického základu funkčně optimálního hlasového výcviku jedince,
vypracovat základy hlasové a tudíž i psychosomatické kondice jedince; k tomu je zapotřebí navodit hlasovým výcvikem systém psychosomaticky odpovídajících, pro každý organismus harmonicky sladěných funkcí (ve smyslu harmonické souhry zdravého, životadárného, psychického, somatického a hlasového projevu),
prostředníkem je především vědomé ovládání dechu, které obnovuje harmonickou rovnováhu mezi tělem, myslí a emocemi,
pochopit mechanismus přirozeného (smíšeného) dýchání a jeho vztah k myšlení, svalům a emocím, tj. navodit princip sebeuvědomování a pokoušet se tak o integraci racionálního, smyslového a citového vědomí,
odůvodnit skutečnost, že hlas je sdělování o kvalitě lidské psychosomatiky a spoluvytváří celostný výraz individuality,
v kvalitě hlasu se odráží sladění vědomého a podvědomého života jedince.

Předpoklady a další požadavky

Lze vyžadovat základní hudebně-teoretické znalosti; středoškolské znalosti dechového, hlasového a artikulačního ústrojí; hudebnost, zájem o obor, vzdělanostní předpoklady.

Literatura

BAR, J.: Pravý tón a pravé pěvecké umění 1, 2. Praha: Supraphon, 1976.

ČUNDERLE, M. (ed.).: Hlas, mluva, řeč, Řeč, mluva, hlas. Praha: AMU, 2006.

HANČIL, J.: Hlas individuality. In Svět a divadlo 1993, č. 1.

LEWIS, D.: Tao dechu. Praha: Pragma, 2000.

MARTIENSSENOVÁ-LOHMANOVÁ, F.: Vědomé zpívání. Praha: SPN, 1987.

VÁLKOVÁ-JONÁŠOVÁ, L.: Abeceda hlasových cvičení. Praha: Panton, 1971.

VÁLKOVÁ, L.: Hlasová výchova herců a její řešení. In Svět a divadlo 1993, č. 1.

VÁLKOVÁ, L.: K psychologickým aspektům výchovy k profesionálnímu hlasovému a zpěvnímu projevu. In Psychosomatický základ veřejného vystupování, jeho studium a výzkum. Praha: AMU, 1999.

VÁLKOVÁ, L., VYSKOČILOVÁ, E.: Hlas individuality – Psychosomatické pojetí hlasové výchovy. Praha: AMU, 2007.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě:

Pracovní aktivity ve cvičeních a seminářích; vypracování dvou reflexí na klauzurách obou semestrů; teoretického pohovoru o základech pěvecké techniky a jejím významu pro rozvoj osobnosti.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje