Scénografie 1

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
203SCM1 zkouška 10 8 hodiny výuky týdně (45 minut), 178 až 228 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jan ŠTĚPÁNEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Martin ČERNÝ, Jana HAUSKRECHTOVÁ, Jan ŠTĚPÁNEK, Nikola TEMPÍR

Obsah

Ateliérová výuka pro I. ročník v rozsahu 8 hod. týdně.

Výuka scénografie rozvíjí talentové předpoklady a koncepční myšlení studentů. Výuka zahrnuje interpretaci scénografického prostoru a dramatická východiska scénografické tvorby všech žánrů a divadelních forem a vychází z osobního magisterského projektu každého studenta. Spolupráce na tvorbě studentských inscenací. Hlavní výuka semestru se skládá z několika části. V první části řeší studenti přípravné úkoly směrované pro řešení úkolu klauzurního.

Výsledky učení

Přípravné úkoly: zkoumání interpretačních možností dramatického textu, libreta, synopse nebo scénáře.

Klauzurní úkol: komplexní scénografické řešení projektu činoherního divadla, opery, pohybového divadla nebo výstavy.

Předpoklady a další požadavky

Literatura

Literatura:

BABLET, Denis. Scénická revoluce 20. století. Scénografie 36, 1976, č. 2.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, [1939].

BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2001.

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Překlad Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.

BURIAN, Emil František a KOPECKÝ, Jan, ed. Divadlo za našich dnů. Praha: Československý spisovatel, 1962.

FREJKA, Jiří a PETIŠKOVÁ, Ladislava, ed. Divadlo je vesmír. Praha: Divadelní ústav, 2004.

GROH, František. Řecké divadlo. Praha: Československá grafická Unie, 1933.

HOFMAN, Vlastislav. 30 let výtvarnické práce na českých jevištích. Praha: Osvěta, 1951.

HONZL, Jindřich. K novému významu umění. Praha: Orbis, 1956.

HONZL, Jindřich. Sláva a bída divadel: režisérův zápisník. Praha: Družstevní práce, 1937.

JINDRA, Vladimír: Scénografické principy. Část 1. Část 2., Praha: Divadelní ústav, 1984.

POKORNÝ, Jaroslav. Složky divadelního výrazu. V Praze: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946.

PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo: přehled, dokumenty, kresby, fotografie. Překlad Jan Rak. První vydání. Praha: Orbis, 1965.

PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.

ŠRÁMEK, Vladimír. Magie divadelního prostoru: Vladimír Šrámek: [Ostravské muzeum 25. září–25. listopadu 2012]. [Ostrava]: Ostravské muzeum, 2012.

VITRUVIUS POLLIO, Marcus, POLLUX, Julius a ALYPIOS. Antické divadlo. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. Praha: Melantrich, 1931.

Literatura s vazbou na vlastní program a zadané úkoly, zejména z oblasti scénografie činoherního divadla, opery, muzikálu, pohybového divadla a výstavních instalací.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná práce v ateliérech a minimálně 80% účast na konzultacích. Podmínkou ukončení semestru je úspěšná klauzurní práce.

Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů