Didaktika dramatické výchovy I. 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

I. Specifika DV a její principy

• Principy DV společné s jinými směry a obory výchovy a vyučování. Principy specifické pro DV.

II. Proces v DV

• Vztah procesu a produktu v DV. Skupina, prostor, styly vedení, chování a jednání učitele v lekci. „Třídní management“ (řízení procesu). Verbální metody řízení, učitel v roli, další typy motivace a vedení. Stavba lekce.

III. Plánování v DV a stanovení cílů

• Plánování. Formulace cílů, volba vyučovacích prostředků.

IV. Formy dramatické výchovy

• Formy v pedagogice. V DV různé formy organizační a institucionální: zájmová dramatická výchova, školní dramatická výchova. Dramatické metody ve vyučování jiných předmětů, na různých stupních. DV ve speciální pedagogice, zdravotnictví a sociálních službách. DV v přípravě učitelů.

V. Obsah dramatické výchovy

• Zdroje obsahu DV. Didaktická transformace vybraných poznatků.

VI. Metody dramatické výchovy

• Směry dramatu ve světě. Typy třídění metod. Modely improvizací. Tematické celky a dramatické strukturování. Improvizace podle příběhu (playmaking). Hry a cvičení, jejich systémy, cíle a uspořádání.

VII. Divadelní práce s dětmi a mládeží

• Problematika veřejného vystupování. Podmínky veřejného vystupování a jeho hodnoty, psychologie dětského jevištního projevu. Proces vzniku inscenace. Kritika v dětském a mladém divadle, soutěže a přehlídky.

VIII. Hodnocení v DV

• Diagnostika, klasifikace, evaluace. Hodnocení kriteriální a normativní, průběžné a závěrečné. Hodnocení jednotlivců a skupiny, pomocné hodnotící tabulky. Sebehodnocení učitele.

IX. Didaktické projekty

• V průběhu lekcí didaktiky se realizuje tzv. didaktický projekt. Skupina ve spolupráci s pedagogem vybírá látky, na základě společně dohodnutých témat nebo předloh pak menší skupiny (2-3 posluchači) projekt realizují s vlastní či jinou skupinou.

X. Seminární práce

• Posluchači si volí didaktická témata z nabídky pedagoga, buď obecná témata, nebo vázaná na některou z forem DV, některý typ školy, věk či instituci, předmět atp.

Výsledky učení

Vybavit posluchače celou šíří poznatků o vyučování dramatické výchovy ve všech jejích formách, dovést je k uvědomělému a cílevědomému zacházení s praktickými zkušenostmi, k formulování a pojmenovávaní všech složek a částí odbornosti učitele dramatické výchovy.

Předpoklady a další požadavky

1. Student je schopen uvažovat o kontextu dramatické výchovy.
2. Student je schopen uvažovat o cílech své práce, tvořit a hodnotit s vědomím těchto cílů.
3. Student je schopen reflektovat a hodnotit svou práci.
4. V jednotlivých semestrech výuky didaktiky student vnáší do výuky poznatky získané v prakticky zaměřených kurzech (Praktikum I, II, Metodika práce s dětským souborem...).
5. Jednotlivé semestry výuky didaktiky jsou navazující, zapsání do výuky předpokládá splnění požadavků předcházejícího semestru didaktiky.

Literatura

BUDÍNSKÁ, Hana. 2008 [1984]. Hry pro šest smyslů: Kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 7., uprav. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA. 28, 16, 218 s. ISBN 978-80-7068-217-3.

CANGELOSI, James S. 1994. Strategie řízení třídy: Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Přel. Milan Koldinský. Praha: Portál. 296 s. Přel. z: Cooperation in the classroom: Students and teachers together. ISBN 80-7118-022-7.

ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. 2001. Psychologie pro učitele. Praha: Portál. 656 s. ISBN 80-7178-463-X.

DISMAN, Miloslav. 1976. Receptář dramatické výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 148 s.

HELUS, Zdeněk. 2004. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Praha: Portál. 228 s. ISBN 80-7178-888-0.

KASÍKOVÁ, Hana. 1997. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál. 152 s. ISBN 80-7178-167-3.

MACKOVÁ, Silva. Dramatická výchova. Brno: JAMU, 2004. 216 s. ISBN 80-85429-93-4.

MACHKOVÁ, Eva. 2007 [1978]. Metodika dramatické výchovy: zásobník dramatických her a improvizací. 11., upravené vyd. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku. 156 s. ISBN 978-80-901660-9-0.

---. 2007. Úvod do studia dramatické výchovy. 2., upravené vyd. Praha: NIPOS. 198 s. ISBN 978-80-7068-207-4.

---. 2007. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. 2. vyd. AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky. 224 s. ISBN 978-80-7331-089-9.

MILLAROVÁ, Susanna. 1978. Psychologie hry. Přel. Jarmila Milnerová. Praha: Panorama. 360 s. Přel. z: The Psychology of Play. Edice Pyramida.

MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 2. vyd. Praha: IPOS-ARTAMA; Sdružení pro tvořivou dramatiku, 2004. 152 s. ISBN 80-7068-163-2.

MORGAN(OVÁ), Norah; SAXTON(OVÁ), Juliana. Vyučování dramatu: hlava plná nápadů. Přel. Helena Zymonová a Jaroslav Provazník. Praha: STD, 2001. 252 s. Přel. z Teaching drama: a mind of many wonders. ISBN 80-901660-2-4.

PALARČÍKOVÁ, Alena. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. Praha: STD; Společnost Amatérské divadlo a svět, 2001. 144 s. ISBN 80-901660-5-9.

PASCH, Marvin; GARDNER, Trevor G.; SPARKS-LANGER(OVÁ), Georgea; STARK(OVÁ), Alane J.; MOODY(OVÁ), Christella D. 1998. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Přel. Milan Koldinský, Praha: Portál. 424 s. Přel. z: Teaching as Decision Making. ISBN 80-7178-127-4.

PIAGET, Jean; INHELDER(OVÁ), Bärbel. 1970. Psychologie dítěte. Přel. Eva Vyskočilová, Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 116 s. Klub přátel pedagogické literatury. Přel. z: La psychologie de l´enfant.

ULRYCHOVÁ, Irina; GREGOROVÁ, Vlasta; ŠVEJDOVÁ, Hana. 2000. Hrajeme si s pohádkami: dramatická výchova v mateřské škole a na 1. stupni základní školy. Praha: Portál. 120 s. ISBN 80-7178-355-2.

VALENTA, Josef. 2008. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

WAY, Brian. 1996. Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací. Přel. Eva Machsková. Praha: ISV nakladatelství. 220 s. Přel. z: Development Through Drama. ISBN 80-85866-16-1.

Tvořivá dramatika (vyd. ARTAMA ve spolupráci s STD a katedrou výchovné dramatiky DAMU, Praha, od roku 1990)

Školní dokumenty (RVP, osnovy ZUŠ, vzdělávací program Obecná/Občanská škola, alternativní programy aj.)

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity z navazujících semestrů didaktiky dramatické výchovy jsou postupně udělovány na základě:

• aktivity na seminářích,
• vypracování semestrální práce,
• vytvoření didaktického projektu,
• realizace projektu a jeho hodnocení,
• hodnocení zvoleného projektu jiné skupiny, jiného pedagoga,
• absolvování závěrečného testu a ústního pohovoru.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů