Myšlení o divadle 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

Volitelný předmět prohlubující vědomosti z různých oblastí teatrologie, zejména ve vztahu ke specifice divadla hraného dětmi a mládeží.

• Vývoj divadelního jazyka od Aristotela do současnosti.
• Zichova Estetika dramatických umění.
• Český strukturalismus: Mukařovský, Jakobson, Veltruský, Procházka.
• Drama a divadlo.
• Stavba dramatu.
• Složky divadelního výrazu.
• Znak, pohyb divadelního znaku.
• Hierarchie složek v divadelním artefaktu, výstavba inscenace.
• Divadelní žánry.
• Dramatická a jevištní situace, jednání v dramatu, vespolné jednání.
• Divadlo a komunikace.

Výsledky učení

• Prohloubit vědomosti z teatrologie.
• Propojit znalosti z dějin a teorie divadla se zkušenostmi z divadla hraného dětmi.
• Uvědomit si specifika divadla hraného dětmi a mládeží.

Předpoklady a další požadavky

• Schopnost analýzy a interpretace.
• Znalosti z dějin českého a světohé divadla (absolvování předmětu Dějiny českého a světového divadla).
• Orientace v divadelním pojmosloví.
• Absolvování předmětu Metodika divadelní práce s dětmi a mládeží.

Literatura

ARISTOTELÉS. Poetika. Přel. Julie Nováková. 5. vyd. Praha: Orbis, 1962. 96 s.

BRECHT, Bertolt. Myšlenky. Přel. Ludvík Kundera a Marta Staňková. Praha: ČS, 1958. 168 s. Otázky a názory, sv. 7.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny).

CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 142 s. Média. ISBN 80-85866-67-6.

---. Teorie herectví loutkového divadla. Praha: AMU, 1985. 116 s.

---. Vývoj divadelního jazyka. České Budějovice: Krajské kulturní středisko České Budějovice, 1990. 134 s. ISBN 80-85028-36-0.

---. Základy dramaturgie I: Situace. 2., dopl. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 1999. 142 s. ISBN 80-85883-49-X.

---. Základy dramaturgie. II. Dramatická postava. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra činoherního divadla, 2002. 168 s. ISBN 80-7331-903-9.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle. Praha: Pražská scéna, 2000. 296 s. ISBN 80-86102-07-6.

LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s. Ed. Svetové divadlo. Prel. z: Postdramatisches Theater. ISBN 978-80-88987-81-9.

OSOLSOBĚ, Ivo. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí: teorie jedné komunikační formy. Praha: Supraphon, 1974. 244 s.

---. Mnoho povyku pro sémiotiku: Ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo semiotika divadla. Brno: Nakladatelství ?G? hudba a divadlo, 1992. 224 s. ISBN 80-901112-0-3.

---. Ostenze, hra, jazyk: Sémiotické studie. Brno: Host, 20025. 400 s. Teoretická knižnice, sv. 5. ISBN 80-7294-076-7.

---. Principia parodica: totiž Posbírané papíry převážně o divadle. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra teorie a kritiky, 2007. 360 s. ISBN 978-80-7331-082-0.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre. ISBN 80-7008-157-0.

PROCHÁZKA, Miroslav. Znaky dramatu a divadla: Studie k teorii a metateorii dramatu a divadla. Praha: Panorama, 1988. 304 s.

VELTRUSKÝ, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Nakladatelství Host, 1999. 168 s. Strukturalistická knihovna, sv. 1. ISBN 80-86055-60-4.

---. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav; Praha: DAMU, 1994. 272 s. ISBN 80-7008-046-9.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987. 416 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na přednáškách a seminářích a vypracování semestrální práce.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů