Praktikum dramatické výchovy - Dramatické hry a improvizace 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

V předmětu se studenti seznamují s nejrůznějšími typy lekcí dramatické výchovy v praxi. Účastí v hrách, cvičeních a improvizacích pronikají do podstaty dramatické výchovy a poznávají její výchovně vzdělávací význam. Zároveň se seznamují s metodickými postupy výstavby jednotlivých typů lekcí. Na základě získaných zkušeností se naučí naplánovat lekci dramatické výchovy tak, aby sladili námět se zvolenými aktivitami a vhodně formulovali cíle. Předmět je koncipován jako třísemestrální.

1. semestr: Zkouška. Každý ze studentů uskuteční jednu lekci dramatické výchovy, kterou vede se skupinou spolužáků. Námět lekce si volí samostatně. Plán obsahuje popis jednotlivých kroků s odůvodněním, proč jsou zařazeny, jaké jsou cíle jednotlivých úseků i celé lekce, na co se zaměřují a jaké dovednosti rozvíjejí v rovině osobnostního, sociálního, věcného a divadelně-dramatického učení. Po skončení lekce skupina společně reflektuje průběh hodiny. Student, který vedl lekci, může hodnotit

Výsledky učení

Výsledky učení:

• Student využívá hry a cvičení při přípravě lekce dramatické výchovy.
• Student naplánuje lekci tak, aby sladil námět s příslušnými metodami.
• Student zformuluje dílčí cíle jednotlivých kroků a cíl celé lekce.
• Student reaguje na nečekané, nově vzniklé situace a vyvaruje se necitlivých zákroků.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

BLÁHOVÁ, Krista; VACEK, Pavel; ULRYCHOVÁ, Irina; PROVAZNÍK, Jaroslav. Uvedení do systému školní dramatiky: Dramatická výchova pro učitele obecné, základní a národní školy. Praha: IPOS-ARTAMA; Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku, 1996. 84 s. ISBN 80-7068-070-9.

BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: Kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 7., uprav. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2008 [1984]. 28, 16, 218 s. ISBN 978-80-7068-217-3.

DISMAN, Miloslav. Receptář dramatické výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 148 s

HERMOCHOVÁ, Soňa a Pavel BOSÁK. Hry pro život: Sociálně psychologické hry pro děti a mládež. 2. vyd. Praha: Portál, 1995, 146 s. ISBN 80-7178-042-1

HERMOCHOVÁ, Soňa. Hry pro život: sociálně psychologické hry pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Portál, 1994, 146 s. ISBN 80-85282-79-8.

KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. 1. vyd. Ilustroval Dagmar ČÁPOVÁ. Praha: Victoria Publishing, 1995, 102 s. ISBN 80-7187-037-4.

KRÖSCHLOVÁ, Eva. Jevištní pohyb: herecká pohybová výchova. 5. doplněné vydání. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2015, 282 s. ISBN 978-80-7331-343-2.

MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. 2. vydání. Praha, AMU, 2007. 223 s. ISBN 978-80-7331-089-9 .

MACHKOVÁ, Eva. Volba literární látky pro dramatickou výchovu aneb Hledání dramatičnosti. 3., aktualiz. vyd. Praha : Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2012. 148 s. ISBN 978-80-7331-214-5.

MACHKOVÁ, Eva. Dramatika, hra a tvořivost. 1. vydání. Jinočany: H & H, 2017. 279 stran. ISBN: 9788073191252

MACHKOVÁ, Eva. Metodika dramatické výchovy: zásobník dramatických her a improvizací. 13. vydání. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2015, 156 s. ISBN 978-80-7068-298-2.

MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. 3., aktualizované vydání. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2018. 159 stran. ISBN: 9788070683170.

MACHKOVÁ, Eva; KASE-POLISINI, Judith. Tři typy dramatu. Tvořivá dramatika. 1996, roč. VII, č. 1, s. I-VIII. ISSN 8001-$3.

MACHKOVÁ, Eva; SPOLINOVÁ. Viola. Viola Spolinová : Hry a cvičení pro divadlo. Tvořivá dramatika. 1997, roč. VIII, č. 1, s. I-VIII. ISSN 8001-$3.

MARTINEC, Václav. Lidské tělo - inspirace a nástroj dramatického projevu. Praha: ÚKVČ, 1975. 100 s. Knihovnička divadelní výchovy, sv. 8.

MARTÍNKOVÁ, Nina. Hra a divadlo. 1. vydání. Praha, NIPOS ARTAMA, 2018. 144 S. ISBN 978-80-7068-325-5

MAZAL, Ferdinand. Soubor pohybových her pro děti mladšího školního věku. 2. vyd. Olomouc, HANEX v nakladatelství ARTAD, 1991. 16 s., 45 prac. listů. Ed. Kdo si hraje, nezlobí. ISBN 80-900925-0-0.

MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 2., přeprac. vyd. Praha: IPOS ARTAMA, 1997.152 s. ISBN 80-7068-104-7.

PAVELKOVÁ, Soňa. Dramatická výchova. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1983. 72 s.

PORTMANN(OVÁ), Rosemarie; SCHNEIDER(OVÁ), Elisabeth. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Přel. Pavel Kouba. Praha: Portál, 1993. 72 s. Spiele zur Entspannung und Konzentration [1991]. ISBN 80-85282-67-4.

VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008 [1997]. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

WAY, Brian. Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací. Přel. Eva Machková. Praha: ISV nakladatelství, 1996. 220 s. Přel. z: Development Through Drama. ISBN 80-85866-16-1.

ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her I : Hry v přírodě. 2. vyd. Praha : Olympia, 1987 [1985]. 640 s.

ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her II : Hry v klubovně. Praha : Olympia, 1986. 576 s.

ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her III : Hry na hřišti a v tělocvičně. Praha : Olympia,

1978. 512 s.

ZAPLETAL, Miloš. Encyklopedie her IV : Hry ve městě a na vsi. Praha : Olympia, 1988.

576 s.

Doporučená literatura:

BAKALÁŘ, Eduard. I dospělí si mohou hrát. Praha: PRESSFOTO, 1976. 196 s.

BOLESLAVSKÝ, Richard. Herectví: Šest prvních lekcí. Přel. Kateřina Borková. Praha: Československé filmové nakladatelství, 1948. Přel. z: Acting. The First Six Lessons [1933]. 124 s.

BOGART, Anne; LANDAU, Tina. Úhly pohledu. The Viewpoints Book: praktický průvodce systémem úhlů pohledu a kompozice. Přel. Jana SVOBODOVÁ. Praha: Divadelní ústav ve spolupráci s Divadlem Archa, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7008-210-2.

ČECHOV, Michail. O herecké technice. Přel. Zoja Oubramová. Praha: Divadelní ústav; Praha: DAMU, 1996. 134 s. Edice Světové divadlo. Přel. z: To the Actor [1953]. ISBN 80–7008–054-X.

ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla: S přílohou nápěvů. Nové vydání. Praha: Alois Hynek, 1886. 610 s., 204 s. příl.

HUIZINGA, Johan. Homo ludens : o původu kultury ve hře. Přeložil Jaroslav VÁCHA. Praha: Mladá fronta, 1971. 228 s. Edice Ypsilon, sv. 13. Přel. z: Homo ludens.

KARLÍK, Josef. Úvod do herecké výchovy. Brno: JAMU, 1992. 48 s. ISBN 80-85429-11-X.

KARLÍK, Josef. Cesty k herectví. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009, 184 s. Skripta Divadelní fakulty. Malá řada. ISBN 978-80-86928-55-5.

VINAŘ, Josef. Cesty k herectví : herecká cvičení. Praha: Městská knihovna v Praze. ISBN 80-85041-72-3.

KOPECKÝ, Jan a Jan BERNARD. Co je divadlo. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, 330 s. Pomocné knihy pro žáky.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. Praha : Svoboda, 1988. 236 s. Členská knižnice.

LUKAVSKÝ, Radovan. Stanislavského metoda herecké práce. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 156 s.

MACKOVǍ, Sylva. Dramatická výchova ve škole. 1. vydání. Brno, DIFA JAMU, 1995. 99 s. ISBN 80-85729-16-0

MACHKOVÁ, Eva. Nástin historie a teorie dramatické výchovy. 1. vydání. Praha, Nakladatelství AMU, 2018. 232 s. ISBN 978-80-7331-487-3

MAŠATOVÁ, Milada. Dramatika s loutkou: Metodický materiál literárně dramatického oboru ZUŠ pro potřeby členů STD a zájemců o tvořivou dramatiku. Olomouc: STD, regionální sekce při OKS Olomouc, 1991. 28 s. ISBN 80-85077-36-1.

MILLAROVÁ, Susanna. Psychologie hry. Z angl. originálu přeložila Jarmila Milnerová; úvodní slovo Jarmila Kotásková; doslov Zdeněk Matějček. Praha, Panorama 1978, edice Pyramida. 360 s.

MORRIS, Desmond. Lidský živočich: Osobní pohled na lidský druh. Přel. Jaroslav Kovanda. Praha: Euromedia Group-Knižní klub-Balios, 1997. 224 s. Přel. z: The Human animal [1994]. ISBN 80-7176-529-5.

PIAGET, Jean a Bärbel INHELDER. Psychologie dítěte. Vyd. 6., V této edici 1. Přeložila Eva VYSKOČILOVÁ. Praha: Portál, 2014. 142 s.Klasici. ISBN: 9788026206910

PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky: Vysokošk. příručka. Vyd. 1. Praha: SPN, 1974. Učebnice pro vysoké školy.

READ, Herbert. Výchova uměním. Přel. Jan Caha. Praha: Odeon, 1967. 424 s. Education through Art [1943].

ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. Praha, Orbis 1975, edice Pyramida. 332 s.

UŽDIL, Jaromír. Čáry, klikyháky, paňáci a auta: výtvarný projev a psychický život dítěte. 5., přeprac. a dopl. vyd., V Portále 1. Praha: Portál, 2002, 128 s. ISBN 80-7178-599-7.

VACEK, Pavel. Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Vyd. 3. Hradec Králové: Gaudeamus, 2010, 121 s. ISBN 978-80-7435-051-1.

VACEK, Pavel. Rozvoj morálního vědomí žáků: metodické náměty k realizaci průřezových témat. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 126 s. ISBN 978-80-7367-386-4.

VACEK, Pavel. Psychologie morálky a výchova charakteru žáků. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. Recenzované monografie, 7. ISBN 978-80-7435-108-2.

VALENTA, Josef. Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha: ISV, 1994, 200 s. Pedagogika. ISBN 80-85866-06-4.

VÁVRA, Vlastimil. Mluvíme beze slov. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 308 s. ISBN 80-7038-128-0.

VINAŘ, Josef. Elementy herectví. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra teorie a kritiky, 1999. 182 s. ISBN 80-85883-41-4.

VINAŘ, Josef. Cesty k herectví. Herecká cvičení. Zamlčené předpoklady herectví, 3. sešity. Praha, Městská knihovna, 1995.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě docházky (min. 75 %), aktivity, vedení vlastní lekce, písemného zápisu vlastní lekce, který obsahuje: plán – přípravu lekce; záznam o skutečném průběhu lekce – co z plánu bylo vynecháno, co bylo zařazeno mimo plán, ... ; reflexi / úvahu – záznam hodnocení lekce studenty, co se podařilo, co by se dalo zlepšit, eventuální obhajoba použitých metod a postupů.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů