Herecká výchova 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205XHEV4 ZK 2 10S česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je dále rozvíjet možnosti vlastního těla jako nástroje sdělování. Dále vnímat charakter pracovní skupiny a nacházet své místo uvnitř celku.

Forma studia

Improvizování, práce na roli, postupně i podíl na tvorbě jevištního tvaru.

Předpoklady a další požadavky

Schopnost kooperace, vnímavost k partnerovi, empatie, představivost, smysl pro rytmus slova i pohybu. Schopnost pravdivého jednání v dialogu, v autorské práci či divadelní hře.

Obsah kurzu

Předmět prohlubuje uvědomělou rovnováhu v psychosomatické rovině posluchačovy osobnosti. Smyslem práce v herecké výchově je formou intuitivně sdílené zkušenosti vznášet nárok na organickou kultivaci posluchačovy osobnosti a zároveň učit se pojmenovat technický nárok, jenž je sledovatelný intelektem a směřuje k pochopení a uchopení konkrétní dovednosti.

Doporučená nebo povinná literatura

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Přel. z: The Shifting Point.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta. Přel. Zoja Oubramová. Praha: Panorama, 1990. 224 s. Přel. z: Puť akťjora. ISBN 80-7038-154-X.

---. O herecké technice. Přel. Zoja Oubramová. Praha: Divadelní ústav; Praha: DAMU, 1996. Přel. z: To the Actor. 134 s. Edice Světové divadlo. ISBN 80-7008-054-X.

DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Přel. Jan Binder. In DIDEROT, Denis. O umění: výbor statí a textů. Praha: Odeon, 1983. 436 s. Ed. Estetická knihovna, sv. 9. Přel. z: Paradoxe sur le comédien.

GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál: texty 1965-1969. Přel. z polštiny. Bratislava, Kalligram, 1999. 208 s. ISBN 80-7149-276-0.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. Praha: Pražská scéna, 2000. ISBN 80-86102-07-6

KRÖSCHLOVÁ, Eva. Jevištní pohyb: Herecká pohybová výchova. 2., dopl. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra autorské tvorby a pedagogiky, 1998. 240 s. ISBN 80-85883-32-5.

LUKAVSKÝ, Radovan. Být nebo nebýt: Monology o herectví. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 248 s.

MARTINEC, Václav. Herecké techniky a zdroje herecké tvorby: Příručka pro adepty a studenty herectví. Praha: Pražská scéna-IPOS-Vyšší odborná škola herecká, 2003. 192 s. ISBN 80-7068-171-3.

RUTTE, Miroslav. O umění hereckém: K estetice a psychologii divadelní a filmové tvorby. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946. 416 s.

STANISLAVSKIJ, vl. ALEXEJEV, Konstantin Sergejevič. O hereckej práci. Prel. a prepracovala Viera Mikulášová-Škridlová. Bratislava: TÁLIA-press, 1997. 276 s. Prel. z: Rabota akťjora nad soboj. Dněvnik učenika [1938]. ISBN 80-85455-47-1.

VOSTRÝ, Jaroslav. Proměny herectví: Metodický materiál pro potřeby amatérských divadelních souborů. Praha: OKS Praha-západ, 1983. 58 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na odborných cvičeních.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů