Hudebně rytmická výchova 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

I. Základní hudební pojmy:

• Zvuk, tón, vlastnosti tónu, tónové soustavy, soustavy ladění, italské hudební názvosloví.

II. Notopis:

• Historický pohled na vývoj notace, notová osnova, klíče, takt, posuvky, noty, pomlky, předznamenání, repetice, názvosloví, zápis textu, vícelinkové záznamy - partitura.

III. Stupnice:

• Církevní, durová, mollová, chromatická, celotónová, pentatonická, cikánská intonace a hra stupnic.

IV. Intervaly:

• Intervaly vrchní a spodní, základní a odvozené, doškálné a nedoškálné.
• Intervaly přes oktávu.
• Intonace a hra intervalů.

V. Akordy:

• Definice a stavba akordu.
• Kvintakordy a jejich obraty.
• Dominantní septakord a jeho obraty.
• Septakord.
• Tvorba dalších hlasů k dané melodii.

VI. Časový prostor hudby:

• Pulzace, metrum, rytmus.
• Takt jednoduchý a složený, synkopa, předtaktí, nota s tečkou.
• Tempové hudební označení.
• Rytmická cvičení jednohlasá a vícehlasá.

VII. Barevný prostor hudby:

• Primární tón, alikvotní tóny.
• Úvod do akustiky.
• Soustava hudebních nástrojů - klasické, historické, lidové, elektronické.
• Hudební tělesa - pěvecká, instrumentální, komorní a symfonická.

VIII. Hudební formy:

• Motiv, téma, předvětí, závětí.
• Práce s hudebním motivem.
• Velká a malá forma.
• Písňová forma, sonátová forma, variace, rondo, kánon.

IX. Obecný přehled evropského hudebního myšlení:

• Období do gregoriánského chorálu.
• Gregoriánský chorál, romanika.
• Gotika, ars antiqua, ars nova.
• Renesance.
• Baroko.
• Klasicismus.
• Romantismus.
• Secese, impresionismus, expresionismus.
• Období do 2. světové války.
• Hudba 50. a 60. let 20. století.
• Jazz, country, folklor, folk, pop...

X. Hra na nástroj:

• Hra na zobcovou flétnu v rozsahu c1- g2.
• Hra z listu.
• Hra na jiný hudební nástroj.

XI. Zpěv:

• Přirozený zpěv a capella lidové píseň z oblasti svého rodiště (bydliště) s přihlédnutí k vlastním pěveckým dispozicím.

XII. Didaktika rytmických a vokálně-instrumentálních činností:

• Posouzení vhodnosti skladby pro děti různých věkových skupin podle partitury.
• Metodika a způsoby nácviku skladby vokální a instrumentální.

Výsledky učení

Základním cílem předmětu v rovině teoretické je orientace v základech hudební nauky a obecně historický přehled vývoje hudby. V poloze dovednostní posluchač zvládne v elementární podobě hru na zobcovou flétnu a využije svých schopností hry na další hudební nástroje a pěveckých zkušeností v souborové hře. Práce studentů je završena samostatnou hudebně dovednostní prací, zvládnutím hudební teorie, hrou na zobcovou flétnou, zpěvem lidové písně z oblasti svého bydliště a obecně hudebním přehledem.

Předpoklady a další požadavky

Rytmické cítění, elementární hudební dispozice, aktivní přístup, ochota experimentovat.

Literatura

DOLINSKÝ, Antonín. Hudební nauka: Učebnice hudební nauky pro 1. až 3. třídu hudebních škol: 1. díl. 3. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 132 s.

---. Hudební nauka. Učebnice hudební nauky pro 4. až 7. třídu hudebních škol 2. díl. Praha: SNKLHU, 1957. 120 s.

DIMÉNY, Judit. Zvuk jako hra. Přel. Nadja Jasanová. Praha: Panton, 1992. 184 s. ISBN 80-7039-152-9.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr. Česká Orffova škola II: Pentatonika. Praha-Bratislava: Supraphon, 1969. 56 s.

---. Česká Orffova škola III: DUR - MOLL. Praha: Supraphon, 1972. 108 s.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr aj. Česká Orffova škola I: Začátky. Praha: Supraphon, 1969. 100 s.

KOLAFA, Jiří. Hudební nauka pro nehudebníky. 2., rev. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta / Filmová a televizní fakulta, 1999.108 s. ISBN 80-85883-47-3.

---. O dětské hudbě, hudbě pro děti, divadelní a loutkové zvláště. Ostrava: Krajské kulturní středisko v Ostravě, 1989. 16 s.

KURKOVÁ, Libuše. Dětská tvořivost v hudbě a pohybu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 104 s.

MOUREAU, Michel. K hudbě přirozenou cestou: Využití Martenotovy metody při rozvoji dětské hudebnosti: Určeno předškolním dětským zařízením, mateřským a základním školám. Přel. Jaroslava Modrochová. Praha: ARTAMA, 1995. 40 s. ISBN 80-7068-092-X.

VÁŇOVÁ, Hana. Hudební tvořivost žáků mladšího školního věku. Praha: Supraphon, 1989. 200 s. Comenium musicum, sv. 19. ISBN 80-7058-149-2.

ZENKL, Luděk. ABC hudebních forem. Praha: Supraphon, 1984. 256 s.

---. ABC hudební nauky. Praha: Supraphon, 1976. 200 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na cvičeních, na základě studia odborné literatury a na základě zvládnutí hry na jeden zvolený nástroj.

Zkouška ústní. Celkové hodnocení se skládá ze 60 % z hodnocení aktivity na seminářích, 40 % z ústní části zkoušky.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů