Prostorové vztahy - úvod do scénografie 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205YPVU2 Z 1 20 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 10 až 15 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Předmět si klade za cíl:

  1. seznámit posluchače se základními možnostmi kompozice a prostorových vztahů (architektura, sochařství, environment, land art),
  2. zprostředkovat posluchačům základní informace o vývoji divadelního prostoru, scénografie i jejích jednotlivých prostředků (typy divadelních prostorů, scénografické prostředky),
  3. umožnit posluchačům osobní zkušenost práce s dramatickým textem s ohledem na prostor a scénografii (cesta od textu k prostoru dramatu).

Ve výsledku jde o pochopení místa a smyslu scénografie v procesu tvorby divadelní inscenace nebo dramatické akce. Absolvent by měl být schopen použít v praxi prvky výtvarné práce ve struktuře inscenace jako součást divadelního jazyka.

Forma studia

Kontaktní výuka, výroba, diskuse, analýza ukázek divadelních produkcí zaznamenaných na médiích, čtení, analýza textů.

Předpoklady a další požadavky

Obsah kurzu

Úvod do scénografické disciplíny. V předmětu jde hlavně o zúročení poznatků a zkušeností získaných v práci s materiálem a hmotou a prohlubování se schopnosti divadelně a výtvarně vnímat kvalitu hmoty a prostorového uspořádání na úrovni zvoleného oboru.

  1. Vývoj jevištního prostoru a scénografických prostředků. Tvar a orientace jeviště a hlediště.
  2. Scénografická dramaturgie: praktická zkušenost s rozborem textu ze scénografického hlediska.
  3. Výtvarně režijní koncepce - budování výtvarně režijní koncepce na konkrétním textu a její názorný záznam výtvarně-grafickými prostředky.

Doporučená nebo povinná literatura

ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Přel. Jan Kopecký a Ladislav Šerý. Praha: Herrmann & synové, 1994. 176 s. Přel. z: Le Théâtre et son double.

BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. Přel. Jiří Vondráček. Praha:ÄMU, Divadelní fakuta, katedra scénografie, 2001. 268, s. Přel. z: Przestrzeń teatralna. ISBN 80-85883-73-2.

---. Druhá divadelní reforma? Přel. Jiří Vondráček. Praha: Divadelní ústav; Praha: Městská knihovna; Praha: AMU; Brno: JAMU, 1993. 176 s. Přel. z: Druga reforma teatru? ISBN 80-7008-037-X.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny).

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Přel. z: The Shifting Point.

---. Prázdný prostor. Přel. Alois Bejblík. Praha: Panorama, 1988. 232 s. Přel. z: The Empty Space.

ČECHOVÁ, Jana. Kostým v amatérském divadle. Praha: SKKS, 1982. 90 s.

HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás: přehled stavebních slohů. Praha: Orbis, 1961. 236 s.

JINDRA, Vladimír. Specifičnost scénografie: soubor statí. Praha: Divadelní ústav, 1983. 144 s., 12 s. příl. Scénografie, sv. 50-51.

KOUŘIL, Miroslav. Divadelní prostor. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1945. 124 s.

KYBALOVÁ, Ludmila; HERBENOVÁ, Olga; LAMAROVÁ, Milena. Obrazová encyklopedie módy. Praha: Artia, 1973. 624 s., 32 bar. příl.

MAREŠOVÁ, Sylva (ed.). Naše současná loutkářská scénografie. Praha: Divadelní ústav, 1987. 110s. 18 s. příl. Scénografie 55.

PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982. 366 s.

---. Zrcadlo světového divadla: Pražské quadriennale 1967-1991. Praha: Divadelní ústav, 1995. 382 s. ISBN 80-7008-047-7

PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo. Přel. Jan Rak, Praha: Orbis, 1965. Horizont, sv. 1. 176 s. Přel. z: Experiment Theater.

STEHLÍKOVÁ Eva. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2005. 384 s. ISBN 80-246-1105-8.

---. Římské divadlo. Praha: Koniasch Latin Press, 1993. 132 s. ISBN 80-901508-2-9.

TOMÁNEK, Alois. Scénický prostor současného loutkového divadla. Praha: AMU, 1986. 126 s.

---. Scénický prostor současného loutkového divadla II: Jevištní praktikum. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 72 s.

VACKOVÁ, Růžena. Výtvarný projev v dramatickém umění. Praha: Václav Tomsa, 1948. 650 s.

VITRUVIUS. Deset knih o architektuře. 2., přep. vyd. Přel. Alois Otoupalík. Praha: Svoboda, 1979. 432 s. Přel. z: De architectura libri decem.

ZAVARSKÝ, Ján. Kapitolky zo scénografie. Bratislava: Osvetový ústav, 1980. 204 s.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987. 416 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů