Kreativní průmysly a divadlo 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra produkce

Obsah

Kreativní sektor jako významný komponent ekonomiky má v centru vždy „živé umění“. V tomto předmětu by mělo dojít k osvojení aktivních vazeb mezi uměním a kreativními průmysly.

Osnova:

1. Definice divadelního systému v ČR.
2. Definice kreativního sektoru.
3. Kreativní sektor v ČR.
4. Kreativní sektor ve vybraných zemích EU.
5. Informační zdroje.
6. Mapování KKP.
7. Vazby mezi divadelním sektorem a kreativním průmyslem.
8. Předpoklady rozvoje divadelního systému jako součásti kreativní ekonomiky.

Výsledky učení

1. Student se seznámí s konceptem kreativního průmyslu a kreativního sektoru.
2. Student by měl nabýt schopnost interpretovat divadelní systém jako organickou součást kreativního sektoru.
3. Měl být nabýt aktivní schopnost prokazovat vzájemné vazby těchto dvou entit.

Předpoklady a další požadavky

Předpokladem je alespoň částečná znalost odborné literatury, vztahující se k základnímu tématu předmětu.

Literatura

Ambrožová V., Měření podmínek pro rozvoj kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity a jeho aplikace pro ČR. Zlín: Univerzita T. Bati, 2008.

Bell, D., Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.

Blackmoreová, S., Teorie memů – Kultura a její evoluce. Praha: Portál, 2001.

Cikánek, M., Kreativní průmysly: Cesta ze země montoven a překladišť. Praha: AMU, Disk č. 37, 2011.

Cikánek, M. a kol., Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku. Pra¬ha: IDU, II. vydání, 2013.

Dostál, P. , Kislingerová, E. a kol., Ekonomika kultury. Praha: Oeconomica, 2012.

Dvořák, J., Kreativní management pro divadla aneb O divadle jinak: Kapitoly k tématu realizace divadla. Praha: Pražská scéna, 2004.

Gajdoš, J., Kreativní průmysly: Rozvoj kultury, nebo nová tržní totalita? Praha: AMU, Disk č. 32, 2010.

Gajdoš, J., Od kulturních průmyslů ke „kontinuu“. Praha: AMU, Disk č. 37, 2011.

Hagoort, G., Umělecký management v podnikatelském stylu. Praha: AMU, Disk, 2009.

Kaiser, M. M., Strategické plánování v umění. Praha: IDU, 2009.

Kloudová, J. a kol., Kreativní ekonomika. Praha: Grada, 2010.

Kraus M., Žáková E., Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích EU, Praha. IU-DÚ, 2014

Nekolný, B., Divadlo a kreativní sektor. Praha: AMU, 2013

Němec, M., Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a Praze. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2013.

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 - 2015). Praha: IU-DÚ, 2015

Mederly, P., Nováček, P., Topercer, J., Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup. Praha: CESES FSV UK, 2004.

Myerscough, J., The Economic Importance of the Arts in Britain, Policy Studies Indy, 2008.

O´Brien,D., Kulturní politika-managment, hodnota a modernita. Brno: Barrister&Principal, 2015.

Raabová T., Produktivita a finanční problémy scénických umění – ekonomická analýza. Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, 2008.

Reeves, M., Measuring the Economic and Social Impact of the Arts. London: Arts Council England, 2002.

Satelitní účet kultury. NIPOS, Praha,2018….

Sedláček, T., Ekonomie dobra a zla. Praha: Nakladatelství 65. pole, 2009.

Souček E., Ježdík V., Chlad M., Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura. Praha: IDU, 2007.

Šesták, J., Divadlo – kultura – podmínky. Praha: AMU, Disk sv. 20, 2012.

Vojík, V., Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008.

Zelinský, M. a kol., Registr uměleckých výkonů. Praha: AMU, 2010.

Žáková, E. a kol., Kulturní a kreativní průmysly v České republice Praha: IDU, 2011.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě účasti a aktivitách při seminářích (20 %), seminární práce (30 %) a písemného testu (50 %).

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Produkce (M.A.) (Povinné předměty)