Současné teorie divadla II. 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
207STB1	zkouška	3	2 hodiny výuky týdně (45 minut), 57 až 72 hodin domácí příprava	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra teorie a kritiky

Obsah

Přednášky ve třetím a ve čtvrtém semestru zdůrazňují odklon současné teatrologie od zakládajících rysů evropského myšlení, především od pojmů jako identita, podstata a kauzalita, které jsou stále častěji v dnešních uměnovědách nahrazovány jinými pojmy: analogie, vztah, souvislost, opozice, dialogismus, kontextualita, ambivalence a diference. V divadle pak jsou to pojmy: performativní projevy, koncept postdramatického divadla, ontologické prvky divadelního aktu, přičemž kompaktnost divadelního útvaru je nahrazována důrazem na jeho procesuální povahu atd.

Třetí semestr:

Počátky divadelní antropologie v souvislosti s impulzy tzv. Druhé divadelní reformy (Grotowski, Barba, Schumann, Brook).
Vliv výtvarných happeningů na divadlo, performativní projevy ve výtvarném umění (Kaprow, Schechner, Fischerová-Lichte).
Krize pojmu inscenace v divadelní teorii (Pavis).
Interpretační a non-interpretační divadlo na počátku 21. století. Srovnání tradičních interpretačních přístupů k jevištnímu dílu s novými metodami inscenování, inspirovanými dekonstrukcí a tzv. „postmodernou“ (Císař, Pavis, Lehmann, Derrida).

Výsledky učení

Student by se měl po absolvování cyklu umět samostatně orientovat v problematice současné divadelní teorie, a to v celé její šíři. Měl by být schopen napsat na toto téma odbornou studii nebo esej a měl by umět jednotlivé tematické okruhy a tendence, které se v současné divadelní teorii objevují, nejenom podrobně popsat a vyhodnotit, ale také je zařadit do širšího kulturního a společenského kontextu.

Předpoklady a další požadavky

Absolvování přednáškového cyklu v 1. ročníku magisterského studia a v ZS 2. ročníku.

Literatura

Základní literatura pro celý čtyřsemestrální cyklus.

Jan Mukařovský: Studie I., Brno, Host, 2002

Jan Mukařovský: Studie II., Brno, Host, 2002

Jiří Veltruský: Příspěvky k teorii divadla, Praha: Divadelní ústav, 1994

Jiří Veltruský: Drama jako básnické dílo, Brno, Host,1999

Jindřich Honzl: K novému významu umění, Praha, Orbis, 1956

Jindřich Honzl: Základy a praxe moderního divadla Praha, Orbis, 1963

Petr Bogatyrev: Souvislosti tvorby, Praha, Odeon,1971

Petr Bogatyrev: Lidové divadlo české a slovenské, Brno, Stezky, 1940

Jan Císař: Proměny divadelního jazyka, Praha, Melantrich, 1986

Zdeněk Hořínek: Herectví jako hra, in: Divadlo 21, 1970, č. 2.

Zdeněk Hořínek: Divadlo, drama, divák, Bratislava, Tatran,1985

Ivo Osolsobě: Principia parodica, Praha, NAMU, 2007

Ivo Osolsobě: Mnoho povyku pro sémiotiku Brno, „G“, 1992

Jaroslav Etlík: Divadlo jako zakoušení, in: Divadelní revue 1999, č.1.

Jaroslav Etlík: Termíny k dohodnutím in: Divadlo a interakce I., Praha, 2007

Jaroslav Etlík: Ještě jednou k termínům, in: Divadlo a interakce III., Praha, 2009

Erika Fischerová-Lichte: Estetika perfomativity, Praha Na konári, 2011

Erika Fischerová-Lichte: Čím je představení v kultuře performací? Pokus o definici, in: Souřadnice a kontexty, Praha, DÜ, 2004

Hans Thies Lehmann: Postdramatické divadlo, Slovenský divadelný ústav Bratislava, 2009

Jan Rouba: Představení jako Kaosmos. K jeho chápání v performativní estetice Eriky Fischer - Lichte, Praha, DAMU, 2008

M. Carson: Dejiny divedelných teorií, Slovenský divadelný ústav, 2006

A. Nünning (ed): Lexikon teorie literatury a kultury, Brno, Host, 2008

A. Ubersfeldová: L´espace théatral, Paris 1979

K. Elam: The Semiotics of Theatre and Drama, London, 1980

M. Quinn, Prager school Thetre teory, New York, 1995

P. Pavis: Divadelní slovník, Praha, Divadelní ústav, 2003

Richard Schechner: Performancia: teórie, praktiky, rituály, Bratislava, Slovenský divadelný ústav, 2010