Divadlo a drama v české kultuře 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
288DDC2 zkouška 12 česky akademický rok

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Ústav teorie scénické tvorby

Obsah

Obsahem tematického bloku Divadlo a drama v české kultuře 1 a 2 je studium spojující historické hledisko s typologickým, tj. se snahou o identifikaci příznačných tendencí, při jejichž zkoumání se spojuje diachronní zřetel se synchronním také v souvislosti se zájmem věnovaným teoretické a kritické reflexi jednotlivých období a problémů. Zvláštní pozornost se přitom věnuje vztahům k divadlu a dramatu ve světě i spojitosti či diferencovanosti jednotlivých aspektů divadla (umělecké, mediální, institucionální), rovin (dějové, obrazové, zvukové) a složek, které je tvoří (drama, herectví, režie, scénografie, hudba) v jejich vzájemném vztahu i ve vztahu k dalším uměním a médiím, a to se zvláštním zřetelem ke scénování české společnosti a médiím tohoto scénování v jednotlivých historických obdobích, tedy k problematice historické kontinuity a diskontinuity, tradice a novátorství i vazby jednotlivých děl i etap na tendence českého myšlení a na jednotlivé myšlenkové tendence a tradice s jejich (sebe)scénováním. K vlastnímu předmětu divadlo a drama v české kultuře se přidružují předměty volené v souladu s projektem disertační práce: Herectví a hraní v české kultuře, Drama a dramaturgie v české kultuře, Režie v české scénické kultuře, Česká scénografie a moderní divadlo, Hudba a zvuk v české scénické kultuře a Zábavněhudební divadlo v české kultuře.

TÉMATA pro dvě stěžejní přednášky a z nich se odvíjející semináře vybírá a zpřesňuje přednášející pedagog/pedagožka v souvislosti s tématy doktorských projektů i v návaznosti na grantové projekty probíhající v Ústavu teorie scénické tvorby, přičemž.v druhém ročníku předmětu se problematika soustřeďuje na období od moderny do současnosti.

Jednotlivá setkání probíhají podle počtu zapsaných studentů obvykle čtyřikrát během AR .

Garantka předmětu prof. MgA. Zuzana Sílová, Ph.D. přednáší i doplňující předmět Herectví a hraní v české kultuře, + další přednášející doplňujících předmětů: prof. Jan Dušek (Česká scénografie a moderní divadlo), prof. Jakub Korčák a MgA. Štěpán Pácl, Ph.D. (Režie v české scénické kultuře), MgA. Milan Šotek, Ph.D. (Drama a dramaturgie v české kultuře) a Mgr. Pavel Bár, Ph.D. (Zábavněhudební divadlo v české kultuře). Zváni jsou i další odborníci, např. , prof. Ivan Kurz (Hudba a zvuk v české kultuře), prof. Mgr. Jakub Kudláč (Scéna a zvuk, Hudba a hudebnost v české kultuře), Eliška Vavříková, Ph.D. (Herectví a hraní v české kultuře).

Výsledky učení

VÝSTUPY podle individuálního zaměření a charakteru doktorského projektu: samostatný umělecký a/či teoretický výzkum v podobě scénického produktu umělecké povahy (inscenace, původní dramatická tvorba) a jeho analýzy; výsledky teoretického výzkumu jsou předkládány formou komentovaných rešerší, analýz a dílčích studií k diskusi v doktorském semináři a následně mohou být zpracovány do konferenčních příspěvků a/či publikačních výstupů.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Literatura

Povinná:

HYVNAR, J. O českém dramatickém herectví 20. století, Praha: KANT 2008

MUKAŘOVSKÝ, J. „K umělecké situaci dnešního českého divadla“, in (týž) Studie z estetiky, Praha: Odeon 1966

VOSTRÝ, J., SÍLOVÁ, Z. České drama a český hrdina, Praha: KANT 2017

VOSTRY, J., SÍLOVÁ, Z. Režisér a umělecký soubor. Případ K. H. Hilara, Praha: KANT 2023

Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby:

BURIAN, E. F. Pražská dramaturgie na přelomu 30. a 40. let, Praha: NAMU 2022

HILAR, K. H. O hercích, herečkách a herectví, Praha: NAMU 2023

Jan Grossman k českému divadlu 20. století, Praha: NAMU 2021

RADOK, A. Postupy a účinky, Praha: NAMU 2022

Doporučená:

BÁR, P. Od operety k muzikálu. Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945, Praha: KANT 2013

CÍSAŘ, J. Česká divadelní tradice: mýtus, nebo živá skutečnost? Praha: KANT 2011

FISCHER, O. K dramatu. Problémy a výhledy, Praha: Grosman a Svoboda 1919

GÖTZ, F. Boj o český divadelní sloh, Praha: Družstevní práce 1934

HONZL, J. vybr. články z knih K novému významu umění a Divadelní a literární podobizny, Praha: Orbis 1956 a 1959

Nová česká scéna, zvl. otisk čas. Život: 1937

PTÁČKOVÁ, V. Česká scénografie XX. století, Praha: Odeon 1982

RUTTE, M. / Bartoš, F. Moderní české scéna, Praha: Vladimír Žikeš 1938

SÍLOVÁ, Z. DISK a generace 1945, Praha: AMU 2006

SÍLOVÁ, Z. / VOSTRÝ, J. (eds.) Frejkovy Schovávané na schodech. Poezie a politika, Praha: KANT 2014

SÍLOVÁ, Z. (ed.) Generace a kontinuita (K českému scénickému umění 20. století), Praha: KANT 2009

SÍLOVÁ, Z. Komedianti na české scéně. Od divadla k filmu, Praha: KANT 2014

SÍLOVÁ, Z. / BÁR, P. Městská divadla pražská v éře Oty Ornesta (1950–1972), Praha: KANT 2014

ŠALDA, F. X. O naší moderní kultuře divadelně dramatické, Praha: G. Girgal 1937

VOJVODÍK, J. / WIENDL (eds.) Heslář české avantgardy (Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908–1958, Praha: UK/FF 2011

VOSTRÝ, J. , SÍLOVÁ, Z., BÁR, P. Divadelním ředitelem 1945-1950: Jiří Frejka na Vinohradech, Praha 2017

Hodnoticí metody a kritéria

Ověřování výsledků zkouškou na konci AR - ústním pohovorem na základě prací odevzdávaných v průběhu studia.

Při zpracování rešerší či dílčích případových studií v rozsahu cca 15 a více ns se hodnotí samostatnost, původnost přístupu při osvojení si příslušných odborných (uměleckých, historických, teoretických) znalostí, úroveň analytických, interpretačních, komparačních a dalších zvolených metod a jejich prezentace příslušnou formou.

Minimální požadovaná docházka není stanovena.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů