Inovace v audiovizuálním průmyslu a médiích

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
305IAV zápočet 2 česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra produkce

Obsah

Dynamika digitálních inovací a jejich dopad na audiovizi – stručný exkurz do historie digitálních inovací, který zahrnuje fenomény technologické a obsahové konvergence audiovizuálních médií, platformizace/deplatformizace, generativní umělou inteligenci se zaměřením na velké jazykové modely, rekomandační algoritmy atd. Předmětný úvod je ilustrován na konkrétních kazuistikách z prostředí české i zahraniční audiovize.

Dynamický model fungování audiovizuálních médií – lineární model audiovizuálních médií, v němž na sebe v logickém sledu navazovaly tvorba obsahů a jejich distribuce, nahradil model dynamický, kdy je tvorba obsahů v reálném čase propojena s personalizovanou distribucí. Limity a výhody dynamického modelu, distribuční možnosti dynamického modelu. Uplatnění modelu v praxi na příkladu platformy ČRo Můj rozhlas či platformy iCNN

Uplatnění umělé inteligence při tvorbě audiovizuálních obsahů – metody nasazení umělé inteligence v módech data to text, text to speech, text to video. Limity datových sad týkající se syntézy řeči či syntézy obrazu doplněné kazuistikami již realizovaných projektů v České republice a v zahraničí jako Gott navždy Českého rozhlasu, syntézy řeči webů Seznam a Seznam Zprávy, vliv syntetického obsahu na sledovanost, poslechovost či návštěvnost audiovizuálních digitálních médií.

Syntéza obrazu jako zásadní inovace v audiovizi – vznik reklam a dalších audiovizuálních žánrů s pomocí nástrojů generativní umělé inteligence, kazuistika AI audiovizuální tvorby Barletta Production, nejnovější technologické inovace z pohledu odborníků Centra strojového vnímání FEL ČVUT (prof. Jiří Matas), fenomén deepfakes aneb jak odlišit reálný a syntetický obraz, fenomén hyperrealismu

Syntéza řeči a její uplatnění v audiovizi – jak vzniká syntetický hlas, trénovací data a jejich limity, syntéza řeči a její uplatnění v českých audiovizuálních médiích, automatizovaný hlasový průvodce službami Českého rozhlasu a zahraničních televizí, srovnání vzniku syntetického hlasu v češtině a jiných jazycích, kazuistika českého startupu MAMA AI (dr. Jan Kleindienst) a jeho projektů syntézy řeči pro využití v audiovizuálních médiích

Rekomandační nástroje a jejich uplatnění v audiovizuální distribuci – principy fungování rekomandačních algoritmů, vývoj v této oblasti, rekomandace v českých médiích (příklady ČT, ČRo a Seznam), příklad českého startupu Recombee a vyžití jeho nástrojů TV Prima a dalšími televizními stanicemi v zahraničí (doc. Pavel Kordík), klady a zápory automatizace v oblasti doporučování

Volně dostupné AI nástroje a promptování – volně dostupné platformy generativní umělé inteligence (GenAI) od ChatGPT, přes Gemini až po Midjourney, preferované platformy GenAI českou populací (výsledky trackingového šetření), fenomén promptu a taje promptinženýringu, možnosti využití GenAI v práce producentek a producentů např. v rešerši při podávání žádostí na grantové a fondové instituce atd.

Etické aspekty technologických inovací v audiovizuálních médiích – zkreslení obsažená v trénovacích datech generativní umělé inteligence (GenAI), právo na spravedlivou odměnu vztaženou k biometrickým datům hereček/herců, moderátorek/moderátorů atd., vývoj etických nástrojů generativní umělí inteligence atd.

Právní aspekty technologických inovací v audiovizuálních médiích – AI Act jako základ normativního prostředí v EU vztaženého k umělé inteligenci, jeho implementace do českého právního řádu, umělá inteligence a autorské právo (prof. Radim Polčák)

Vlastní seminární projekt využití AI v práci producentky/producenta – seminář se zaměří i na praktické využití představených nástrojů umělé inteligence studentkami/studenty semináře

Výsledky učení

Absolventi/absolventky kurzu získají přehled a základní dovednosti v nejnovějších technologických inovacích (především z oblasti umělé inteligence), s nimiž se ve své práci mohou setkat producentky/producenti. Teoretická část seminářů bude přiblížena na konkrétních kazuistikách z prostředí české i zahraniční audiovize, včetně přítomnosti špičkových odborníků z oborů umělé inteligenci či práva nejnovějších technologií.

Předpoklady a další požadavky

-

Literatura

AMATRIAIN, Xavier; BASILICO, Justin. Recommender systems in industry: A netflix case study. In: Recommender systems handbook. Boston, MA: Springer US, 2015. p. 385-419.

BAO, Yanrong. Application of virtual reality technology in film and television animation based on artificial intelligence background. Scientific Programming, 2022, 2022.1: 2604408.

BARRON, Lee. AI and Film. In: AI and Popular Culture. Emerald Publishing Limited, 2023. p. 89-128.

CONNOCK, Alex. Media management and artificial intelligence: understanding media business models in the digital age. Routledge, 2022.

CONNOCK, Alex. British TV and AI: explore and exploit. European Journal of Cultural Management and Policy, 2024, 14: 13225.

DYNEL, Marta. Say what you want: Evaluation and engagement with YouTube broadcasts on ChatGPT. Journalism, 2025, 26.3: 714-732.

FRÍAS, Claudia López. The paradox of artificial intelligence in cinema. Cultura Digital, 2024, 2: 5-25.

GROSS, Nicole. What ChatGPT tells us about gender: a cautionary tale about performativity and gender biases in AI. Social Sciences, 2023, 12.8: 435.

HAN, Jing; SHAO, Lin. Study film and television postproduction and innovation strategy based on an artificial intelligence algorithm. Mobile Information Systems, 2022, 2022.1: 3084493.

HERAS, Daniel Chávez. Cinema and Machine Vision. Edinburgh University Press, 2024.

HILAL, Riham. Artificial intelligence systems impact on film sets in the 21st century. International Design Journal, 2024, 14.4: 319-326.

CHU, Haoran; LIU, Sixiao. Can AI tell good stories? Narrative transportation and persuasion with ChatGPT. Journal of Communication, 2024, 74.5: 347-358.

JONES, Bronwyn; JONES, Rhianne. Public service chatbots: Automating conversation with BBC News. In: Algorithms, automation, and news. Routledge, 2021. p. 53-74.

KAVITHA, L. Copyright challenges in the artificial intelligence revolution: Transforming the film industry from script to screen. Trinity Law Review, 2023, 4.1: 1-8.

KRAUSOVÁ, Alzbeta; MORAVEC, Václav. Disappearing authorship: Ethical protection of AI-generated news from the perspective of copyright and other laws. J. Intell. Prop. Info. Tech. & Elec. Com. L., 2022, 13: 132.

LEES, Dominic. Deepfakes in documentary film production: images of deception in the representation of the real. Studies in Documentary Film, 2024, 18.2: 108-129.

MENG, Jiayi. A Study on ChatGPT Film and Television Subtitle Translation from the Perspective of Three-Dimensional Transformation---Take The Story of Minglan for example. Arts, Culture and Language, 2025, 1.2.

MORAVEC, Vaclav, et al. Human or machine? The perception of artificial intelligence in journalism, its socio-economic conditions, and technological developments toward the digital future. Technological Forecasting and Social Change, 2024, 200: 123162.

MORAVEC, Vaclav, et al. Human-machine in the vortex of digital synergy. Humanities and Social Sciences Communications, 2025, 12.1: 1-13.

MORAVEC, Vaclav, et al. Algorithmic personalization: a study of knowledge gaps and digital media literacy. Humanities and Social Sciences Communications, 2025, 12.1: 1-12.

SINGH, Hardeep; RASTOGI, Ajay; KAUR, Kamaljeet. Artificial intelligence as a tool in the visual effects and film industry. In: Recent Advances in Computing Sciences. CRC Press, 2023. p. 312-316.

STECK, Harald, et al. Deep learning for recommender systems: A Netflix case study. AI magazine, 2021, 42.3: 7-18.

TAULLI, Tom. Generative AI: How ChatGPT and other AI tools will revolutionize business. Berkeley, CA: Apress, 2023.

ZHU, Yilun; ZHANG, Bo. Ai film creation oriented transformation in the era of artificial intelligence. Art and Design Review, 2022, 10.2: 272-279.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou pro získání zápočtu je minimálně 70% účast na semináři a závěrečná seminární práce/projekt (tzn. kazuistika analyzující inovační potenciál pro obor producentka/producent v audiovizi).

Poznámka

-

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů