Filmová režie (B0211A310408)

Studium se zaměřuje na rozvíjení představivosti, tvořivosti a odpovídající míry kritického myšlení filmových a televizních režisérů, jejichž postavení při vzniku filmového, nebo televizního díla je klíčové.

Katedra režie byla jednou z prvních na FAMU. U zrodu stál - jako její první vedoucí a tvůrce koncepce výuky - Otakar Vávra. Na katedře od počátku působili významní filmoví režiséři, jakými byli Václav Wassermann, Jiří Weiss, Václav Krška, Bořivoj Zeman, Elmar Klos, Zdenek Sirový, František Filip, Jan Matějovský, Vlado Delong i herecké osobnosti významu Karla Högera a Radovana Lukavského.

Cílem studia je výchova všestranně vzdělaného filmového a televizního režiséra; proto zahrnuje vedle oborových předmětů i přednášky a semináře z dějin filmu, literatury a výtvarného umění, dále z filozofie, sociologie a cizích jazyků. Vysoký počet praktických cvičení (9) prověřuje míru talentu studenta jak ve filmové, tak i televizní produkci, učí jej řemeslu od volby tématu přes literární zpracování zvolené látky až k vlastní realizaci.

Vysoký počet praktických cvičení (9) prověřuje míru talentu studenta jak ve filmové, tak i televizní produkci, učí jej řemeslu od volby tématu přes literární zpracování zvolené látky až k vlastní realizaci. Výsledky, tj. filmová a televizní cvičení, jsou pak předkládány k postupovým zkouškám, klauzurám. V praktických cvičeních spolupracuje student režie s celou řadou příbuzných profesí (kamera, střih, zvuk, produkce, scénografie, dramaturgie), kde prokazuje svou schopnost komunikace a řízení filmového či televizního štábu a vedení herce.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
bakalářský prezenční akademicky zaměřený 3 roky česky Katedra režie

Garant studijního programu

Bohdan SLÁMA

Cíle studia ve studijním programu

Cílem bakalářského studijního programu Filmová režie je vzdělávání a rozvoj tvůrčích

osobností pro uplatnění v oboru režie audiovizuální tvorby a to hlavně s důrazem na

krátkometrážní a středometrážní formáty. Audiovizuální tvorbou se myslí formáty,

která nachází své uplatnění v kinosálech, v televizi, ale i v současnosti v rychle se

rozvíjejícím prostředí internetu. Studium se zaměřuje především na problematiku

hrané dramatické tvorby, ale rozvíjí i řemeslné a teoretické dovednosti nezbytné pro

tvorbu dokumentů i jiných audiovizuálních formátů.

Studium se zaměřuje na rozvíjení představivosti, tvořivosti a odpovídající míry

kritického myšlení filmových a televizních režisérů, jejichž postavení při vzniku

filmového, televizního, či jiného audiovizuálního díla je klíčové. Výuka se dělí na

teoretickou část, která je zaměřena na studium dějin kinematografie, osvojení si

principů filmového jazyka, orientaci ve struktuře filmové štábu, porozumění

různorodým režijním postupům, popřípadě koncepčním autorským rozhodnutím a na

praktické semináře zaměřené na filmové herectví nebo práci v ateliéru. V praktické

části si posluchači ověřují teoretické poznatky v systému cvičení od jednoduchých

elementárních cvičení zaměřených na konkrétní aspekty filmové režie až po

bakalářský hraný film, který je svébytným autorským dílem. Studijní program

umožňuje studentovi pracovat v dílnách pod vedením tvůrčích osobností a setkat se s

různorodými přístupy ke kinematografii a audiovizi.

Možnost zvolit si od druhého ročníku jednu ze čtyř dílen vyučovaných vždy dvojící

pedagogů, kteří jsou zároveň výrazné autorské osobnosti, umožňuje studentům

samostatně hledat a rozvíjet svůj osobitý tvůrčí výraz. V dílnách si studenti osvojují

režijní a dramaturgické myšlení a to nejenom v dialogu s pedagogem, ale i sami v roli

dramaturga v debatách nad připravovanými cvičeními svých spolužáků

Studenti se v průběhu studia seznamují rovněž s metodologickými základy vědecké

činnosti v oblasti filmové historie a teorie a se základy odborného psaní, směřujícími k

autorství bakalářské práce.

Bakalářský studijní program Filmové režie pak především směřuje k tomu, aby si

student osvojil veškeré potřebné praktické i teoretické základy v oboru režie

audiovizuálního díla, dostatečně porozuměl principům dramatické stavby i tematickým

aspektům látky. Nabyté kompetence jsou nezbytným základem pro posílení

dovedností v navazujícím magisterském programu zaměřeném na rozvíjení talentu,

osobitého autorského vidění a způsobilosti k režii ambicioznějších audiovizuálních děl

(např. celovečerní film, televizní seriál).

Profil absolventa studijního programu

Absolvent oboru Filmová režie ovládá na pokročilé úrovni všechny aspekty práce režiséra

krátkometrážního či středometrážního audiovizuálního díla. Je schopný samostatně vytvořit

filmové dílo od promýšlení dramaturgické koncepce, tematických rozměrů díla a režijního

pojetí přes důslednou přípravu natáčení a samotnou realizaci až po fázi zpracování výsledného

obrazu (postprodukce). Při práci je schopen řídit své spolupracovníky z dalších oborů realizace

audiovizuálního díla v menších a středních štábech, dokáže prakticky komunikovat se

souvisejícími technickými a uměleckými obory a rozumí náplni jejich práce. Je schopný

uplatnit svoji orientaci ve výrobě audiovizuální díla i na asistentských pozicích profesionálních

natáčení (zejména pak například v pozici 2. režiséra, asistenta režiséra atd.). Absolvent je

seznámen s okruhem pojmů a faktů z historie i teorie kinematografie od počátku do

současnosti v rozsahu odpovídajícím bakalářskému stupni oboru filmové režie. Rozumí

souvislostem v historii kinematografie, zná dominantní tendence i proudy a při své vlastní

tvorbě je schopen o nich uvažovat v kontextu svých tvůrčích rozhodnutí. Zároveň je schopný

se vyjadřovat písemnou formou včetně adekvátních formálních náležitostí.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu -

● Má základní znalosti dějin kinematografie, je poučen o hlavních proudech,

dominantních tendencích a jejich významu pro současnost.

● Má teoretické znalosti především v oblasti filmové řeči a orientuje se v široké škále

výrazových prostředků ve všech formálních stránkách audiovizuálního díla.

● Zná rozšířené konvence filmového vyprávění i případy jejich překračování a

ozvláštňování.

● Má znalosti o všech fázích přípravy a výroby audiovizuálních děl.

● Zná profesní náplň všech základních tvůrčích složek nezbytných pro vytvoření

audiovizuálního díla.

● Rozumí struktuře dramatické tvaru, umí přemýšlet nad tématem dramatických děl a je

schopný to aplikovat při vlastní tvorbě.

● Zna dominantní teorie a proudy týkající se práce s hercem.

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu -

● Ovládá na pokročilé úrovni všechny aspekty režie krátkometrážních a středometrážních

audiovizuálních děl.

● Dokáže připravit promyšlenou smysluplnou koncepci formální a obsahové stránky

audiovizuálního díla.

● Dokáže na pokročilé úrovni spolupracovat s hercem a vést ho k žádoucímu hereckému

projevu v rámci zamýšlené herecké stylizace.

● Zvládá koncipovat herecké zkoušky.

● Při tvorbě dokáže koncepčně uvažovat o svých režijních rozhodnutích (v kontextu

svých teoretických znalostí) tak, aby směřoval k fungujícímu ucelenému

audiovizuálnímu tvaru.

● Dokáže zdůvodnit smysl dramaturgických a režijních rozhodnutí v díle jiných autorů a

reflektovat to při vlastní tvorbě.

● Je schopný dramaturgicky uvažovat o audiovizuálních dílech ve všech fázích od

námětu až po hotový tvar.

● Je schopný pracovat se scénářem, analyzovat ho, přemýšlet o jeho tématu a najít

optimální cesty k jeho režijní interpretaci.

● Je schopný kritického a analytického myšlení a to nejen v souvislosti s audiovizuální

tvorbou a příslušnými tvůrčími rozhodnutími.

● Je schopný zpětné reflexe své tvorby a svých režijních rozhodnutí.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu -

● Je schopen se samostatně a zodpovědně rozhodovat, hledat kompromisy a řešit

problémy při vývoji i samotné realizaci vlastních audiovizuálních děl i při plnění

konkrétního zadání.

● Zvládá koordinovat činnost menších a středních týmů (filmových štábů) a nést

odpovědnost za výsledek, dokáže srozumitelně obhájit i vysvětlit svá rozhodnutí.

● Zvládá komunikovat a vést tvůrčí dialog o povaze výsledného díla s ostatními

složkami, které se podílejí na jeho tvorbě.

● Na základě dialogu s ostatními složkami filmového štábu dokáže vyslechnout různé

názory, rozhodnout a nést za rozhodnutí zodpovědnost.

● Zvládá pracovat ve filmovém ateliéru a řídit příslušné výtvarné složky.

● Umí v rámci svého oboru komunikovat v cizím jazyce (AJ).

● Je připravený samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na

základě dalšího studia, praktických zkušeností a jejich reflexe i studiem odborných

teoretických poznatků týkajících se oboru Filmové režie.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního

hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále

formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní

programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace

(divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na

základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů

hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího

základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování

atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj.

prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a

dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně

vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená

flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr,

vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním

uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u

akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících

profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky

anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer

System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a

integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u

ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací

není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky

jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře

zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou

intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů

označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není

specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční

prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu

neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a

semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán bakalářského programu Filmová režie je postaven na pevném pořadí povinných

předmětů, jimiž studenti budují znalosti a dovednosti (160 ECTS kreditů). Program obsahuje i

skupinu povinně volitelných předmětů B (mimo profilující základ), bez vazby na ročník studia

(10 ECTS kreditů). Předměty dále rozvíjí znalosti studentů získané v rámci povinných

předmětů. Především v oblastech filmové teorie a historie, ale i v širším kontextu

společenských věd a uměnověd. Praktické dovednosti v oblasti audiovizuálního průmyslu pak

rozvijí v angličtině vyučovaná kategorie předmětů s názvem Pitching.

Studijní plán obsahuje 2 skupiny povinně volitelných předmětů B

  1. „Spektrum audiovize” - z této skupiny musí student získat minimálně 4 kredity v

průběhu studia.

  1. „Dějiny kultury“ - z této skupiny musí student získat minimálně 6 kreditů v průběhu

studia.

Studijní plán obsahuje také volitelné předměty: Student si vybírá volitelné předměty

minimálně v hodnotě 10 ECTS kreditů za studium z nabídky všech programů FAMU. Může jít

o předměty vyučované v angličtině zaměřené na praktické dovednosti (např. na práci s hercem

zaměřený Directing Actors - Jerry Coyle´ workshop a Advanced Directing Actors - Jerry

Coyle´ workshop, kurz na práci s pohybem kamery Moving Camera Seminar with Gil Bettman

nebo kurz zaměřený na režii náročných scén Fluid Master Workshop with Gyula Gazdag),

předměty vyučované v angličtině zaměřené na teoretické znalosti (např. Central European

Cinemas within the Context of the World Cinema, Circulating within The Modern Cinematic

Image), předměty zajišťované jako primárně jako povinné, či povinně volitelné pro ostatní

studijní programy (např. Dokumentaristický seminář, Moderní literatura, Filmový marketing) a

o předměty pořádané jinými katedrami určené přímo pro studenty jiných programů

(Konzultační dílna CAS, Konzultační dílna KSD, Konzultační dílna KDT).

Specializace: Není

Obecné informace o přijímacím řízení

Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro program

Filmová režie jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v oborech

bakalářského studijního programu FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na úřední desce

FAMU – viz odkaz https://www.famu.cz/cs/uchazeci/bakalarske-studijni-programy/

Oborová přijímací komise hodnotí talentové a znalostní předpoklady uchazeče/čky. Nejvyšší

váhu mají talentové předpoklady, dále schopnost kritického myšlení a zaujetí vlastního

stanoviska.

Předpoklady ke studiu:

Uchazeč o studium oboru režie musí prokázat, že je tvůrčí osobností, která dokáže prezentovat

svou kreativní osobitost adekvátně zvládnutými uměleckými prostředky. Pracemi, které

předkládá, musí uchazeč prokázat zejména svůj smysl pro dramatickou stavbu a obrazové

vidění. Uchazeč dále prokazuje široký znalostní rozhled zejména v oboru kinematografie, ale

také v oblastech divadla, literatury hudby, výtvarného umění a společenských věd.

Povinné práce k přijímacímu řízení:

POPIS POVINNÝCH PRACÍ A ZPŮSOB JEJICH ODEVZDÁNÍ

A) ELEKTRONICKY JE POŽADOVÁNO ODESLÁNÍ :

  1. ŽIVOTOPIS a VLASTNÍ FOTOGRAFIE.

Krátký životopis se jménem a datem narození, max. rozsah 10 vět a foto

(pasový formát)

  1. DVA VLASTNÍ FILMY:

a) FILM na volné téma, který uchazeč sám režíroval, v maximální délce 10 minut.

b) FILMOVÝ AUTOPORTRÉT NEBO PORTRÉT OSOBY BLÍZKÉ

v maximální délce 1-2 minuty bez hudby.

Oba filmy jako link na Youtube nebo Vimeo bez hesla, kde jsou nahrány v podobě video streamu. Neakceptujeme odkazy na datové soubory určené pouze ke stažení. Link uveďte do emailu spolu s elektronickými verzemi ostatních prací.

Zasláním filmů, které nedodržely stopáž nebo jsou technicky nezpůsobilé k promítnutí, uchazeč nesplnil podmínky přijímacího řízení.

Přijímací komise hodnotí u obou filmů schopnost uchazeče vyjadřovat se filmovým jazykem, vést herce a vyprávět děj,

  1. FOTOSCÉNÁŘ na téma „ TOHLE UŽ STAČILO “.

Fotoscénář – tvoří maximálně 10 fotografií ve formátu 10x15 cm.

Přijímací komise hodnotí schopnost uchazeče vyprávět v obrazové zkratce jednoduchý příběh. Fotoscénář musí být srozumitelný bez uvedení vysvětlujícího textu.

  1. SYNOPSE neboli NÁMĚT 20 až 30 minutového filmu

Původní námět, ve kterém uchazeč popíše téma, charakterizuje hlavní postavy

a naznačí zápletku. Přijímací komise hodnotí uvedené schopnosti uchazeče.

  1. SCÉNÁŘ
  1. POVÍDKA NA VOLNÉ TÉMA
  1. ESEJ na téma „ Co chápu pojmem filmová režie “

Osobní úvaha nad specifickým vyjadřovacím prostředkem a prezentace vlastní umělecké vize

( POZOR! Nikoli definice „ kdo je režisér a co dělá “ či „ jaké by měl mít vlastnosti “)

  1. SEZNAM 10 AUDIOVIZUÁLNÍCH a 10 LITERÁRNÍCH DĚL,

která uchazeč z hlediska svého dosavadního vývoje považuje za podstatná a která se mohou stát východiskem rozpravy při ústní zkoušce.

Pro zajištění rovných a transparentních podmínek je uchazeč povinen dodržet zadaný formát a úpravu prací. Všechny povinné práce musejí být čitelně označeny: název a typ díla, jméno uchazeče, věk, kontaktní telefon, e-mail.

Všechny povinné práce budou zaslány na e-mailovou adresu prijimackykr@famu.cz,

v předmětu e-mailu bude jméno uchazeče.

Všechny práce budou označeny názvem a jménem uchazeče.

B) Písemně je požadován fotoscénář na téma „ TOHLE UŽ STAČILO “.

C) Volitelně je možno odevzdat nebo odeslat přijímací práce i v písemné podobě,

a to nejpozději 1. prosince 2021, kdy je uchazeč buď:

a) osobně podá na Podatelně Akademie múzických umění v Praze, Malostranské náměstí 259/12, 118 00 Praha 1 (označené na uzavřené obálce jménem uchazeče)

nebo

b) pošle doporučeně poštou na adresu:

Filmová a televizní fakulta AMU

Studijní oddělení

Malostranské náměstí 12

118 00 Praha 1

(rozhoduje termín podání na podatelně či poště – 1.12.2021 včetně)

Všechny práce jak v povinné elektronické podobě , případně v písemné podobě, musejí být řádně označeny jménem uchazeče a názvem a typem díla a elektronicky odeslány, případně volitelně osobně podány do 1.12.2021

Pokud uchazeč podal povinné přijímací práce i písemně, tyto se po skončení přijímacího řízení uchazečům nevracejí poštou. Uchazeč si talentové práce může vyzvednout osobně na příslušné katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče, což uchazeč potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč nesplnil podmínku pro přijetí do studia.

Všechny elektronické práce musí být řádně označeny jménem uchazeče, názvem a typem díla a odeslány do 1. 12. 2021.

Povinné práce uchazeč/ka nejpozději 1. prosince 2021 buď:

a) osobně podá na Podatelně Akademie múzických umění v Praze, Malostranské náměstí 259/12, 118 00 Praha 1 (označené na uzavřené obálce jménem uchazeče)

nebo

b) pošle doporučeně poštou na adresu:

Filmová a televizní fakulta AMU

Studijní oddělení

Malostranské náměstí 12

118 00 Praha 1

(rozhoduje termín podání na podatelně či poště - 1. prosince 2021 včetně)

Předložené povinné práce se po skončení přijímacího řízení uchazečům nevracejí poštou. Uchazeč si talentové práce může vyzvednout osobně na příslušné katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče, což uchazeč potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč nesplnil podmínku pro přijetí do studia.

A) PRŮBĚH PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (FORMA A RÁMCOVÝ OBSAH)

Přijímací pohovory jsou tříkolové.

První kolo:

Přijímací komise posoudí zaslané povinné práce podle výše uvedených kritérií, na jejichž základě vybere uchazeče, kteří splnili podmínky přijímacího řízení pro postup do dalšího kola.

Druhé kolo:

Přijímací zkouška v druhém kole se skládá z následujících částí.

• Projekce a rozbor celovečerního filmu

• Test všeobecně kulturního rozhledu, zejména z oblasti kinematografie

• Napsání dramatické situace na zadané téma (do 2 stránek)

• Esej na dané téma (do 2 stránek)

• Pohovor

Přijímací komise při nich formou bodového hodnocení ověřuje schopnost uchazeče vyjadřovat svou kreativitu adekvátně zvládnutými uměleckými prostředky, orientaci

v oboru a znalostní předpoklady ke studiu

Třetí kolo:

• Pohovor s uchazeči, kteří uspěli ve druhém kole

• Možnost zadání praktického úkolu

• Natočení krátké situace na zadané téma

Přijímací komise si doplňuje a ověřuje informace získané v předchozích kolech a získává komplexní obraz o předpokladech uchazeče pro studium oboru, který hodnotí formou bodového hodnocení.

B) ZPŮSOB HODNOCENÍ (KRITÉRIA VYHODNOCENÍ)

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkance FAMU k přijetí do studia.

Maximální počty možných udělených bodů a minimální počty bodů nutných pro přijetí ke studiu:

Míru talentových předpokladů, znalostí a schopnosti ke studiu uchazeče posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí.

Režie Vzhledem k aktuálnímu počtu přihlášek uchazečů o bakalářské studium režie pro AR 2020/2021 byl v rámci širšího rozsahu a objektivnosti bodování navýšen počet možných a minimálních bodů ve všech třech kolech: 1 kolo max. 70, min 40 bodů 2 kolo max. 50 min 30 bodů 3 kolo max. 30 min 20 bodů

C) NEJVYŠŠÍ POČET UCHAZEČŮ PŘIJÍMANÝCH KE STUDIU

FAMU stanovuje nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních oborech. Počet uchazečů přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, budou do studia přijati uchazeči do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších.

Maximální počet přijatých uchazečů do studijního oboru: 5

D) ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST

Pro přijetí do tohoto studijního programu se nevyžaduje.

E) TERMÍN, KDY MŮŽE UCHAZEČ NAHLÉDNOUT DO MATERIÁLŮ, KTERÉ MAJÍ VÝZNAM PRO ROZHODNUTÍ O PŘIJETÍ/NEPŘIJETÍ

Uchazeč může nahlédnout do materiálů (Protokol o přijímacím řízení), které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí, respektive nepřijetí do studia, po doručení písemného rozhodnutí děkanky o přijetí, respektive nepřijetí do studia, a to nejpozději 30 dní po doručení tohoto rozhodnutí, a to na základě předběžné domluvy se Studijním oddělením FAMU.

Na základě předběžné domluvy se sekretariátem příslušné katedry, při níž bude stanoven termín návštěvy katedry za účelem vyzvednutí či nahlédnutí do zaslaných povinných prací. Neúspěšní uchazeči si mohou po předchozí domluvě se sekretariátem příslušné katedry domluvit také konzultace, a to nejpozději 30 dní po doručení rozhodnutí o nepřijetí.

F) ZPŮSOB POSUZOVÁNÍ OMLUV

V případě, že uchazeč se přijímací zkoušky v druhém nemohl z velmi vážných důvodů zúčastnit, může nejpozději následujícího dne po termínu zkoušky děkanku FAMU písemně požádat o možnost konat ji v náhradním termínu. V žádosti uchazeč důvody své neúčasti podloží relevantními a přezkoumatelnými dokumenty. Děkanka v součinnosti s předsedou zkušební komise neprodleně posoudí, zda lze, nebo nelze vzhledem k harmonogramu probíhajícího přijímacího řízení a vzhledem ke kapacitním a personálním možnostem fakulty žádosti vyhovět, a písemně oznámí uchazeči své rozhodnutí s odůvodněním. Na náhradní termín zkoušky uchazeč nemá právní nárok.

G) ZPŮSOB VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Po přijímacích zkouškách může uchazeč sledovat v jakém stavu je rozhodnutí o jeho přijetí/ nepřijetí na: https://prihlaska.amu.cz.

Rozhodnutí děkanky o přijetí nebo nepřijetí uchazeč obdrží písemně. Přijatým uchazečům bude rovněž oznámen den zápisu a případně další informace.

H) DOPORUČENÉ STUDIJNÍ MATERIÁLY

Seznam 50 filmů, které se mohou stát předmětem rozpravy v rámci ústní části přijímací zkoušky:

  1. Ch. Chaplin Moderní doba
  2. S. M. Ejzenštejn Křižník Potěmkin
  3. O. Welles Občan Kane
  4. A. Hitchcock Psycho
  5. Dreyer Utrpení panny Orleánské
  6. L. Bunuel Nenápadný půvab buržoazie
  7. Antonioni Zvětšenina
  8. F. Fellini Sladký život
  9. L. Visconti Smrt v Benátkách
  10. P. P. Pasolini Evangelium sv. Matouše
  11. V. de Sica Zloději kol
  12. K. Saura Starý dům uprostřed Madridu
  13. A. Kurosawa Rašomon
  14. L. Anderson: Kdyby
  15. Arthur Penn: Bonnie a Clyde
  16. S. Kubrick 2001: Vesmírná odysea
  17. S. Leone Tenkrát na Západě
  18. T. Malick Nebeské dny
  19. R. Polanski Hnus
  20. A. Tarkovskij Stalker
  21. Ingmar Bergman: Mlčení
  22. L. von Trier Prolomit vlny
  23. T. Vinterberg Rodinná oslava
  24. M. Haneke Utajený
  25. R. W. Fassbinder Katzelmacher
  26. W. Herzog Fitzcarraldo
  27. D.Hopper: Bezstarostná jízda (Easy Rider)
  28. W.Wenders Nebe nad Berlínem
  29. J. Jarmusch Podivnější než ráj (Stranger than Paradise)
  30. M. Scorsese Taxikář
  31. R. Altman Svatba
  32. J. L. Godard U konce s dechem
  33. A. Varda Štěstí
  34. F. Truffaut Jules a Jim
  35. A. Resnais Loni v Marienbadu;
  36. R. Bresson Peníze37. F. F. Coppola Apokalypsa
  37. D. Lynch Zběsilost v srdci;
  38. A. Wajda Popel a démant
  39. K. Kieślowski Tři barvy
  40. M. Forman Přelet nad kukaččím hnízdem
  41. S. Spielberg Duel
  42. B. Tarr Turýnský kůň;
  43. A. Kaurismäki Bohémský život
  44. B. Bertolucci Poslední tango v Paříži
  45. J.Kadár – E.Klos Obchod na korze
  46. Ivan Passer Intimní osvětlení
  47. Jan Němec Démanty noci
  48. Věra Chytilová Sedmikrásky
  49. Jiří Menzel Ostře sledované vlaky

Doporučená literatura pro nabytí všeobecného znalostního přehledu o kinematografii, jehož ověření je součástí přijímací zkoušky:

Plazewski, Jerzy: Filmová řeč

Bazin, André: Co je to film?, ČFÚ, Praha 1979

Deleuze, Gilles: Film1: Obraz – pohyb, NFA, Praha 2000

Ejzenštejn, Sergej: Kamerou, tužkou i perem, Orbis, Praha 1953

Ejzenštejn, Sergej: O stavbě uměleckého díla, Čs. spisovatel, Praha 1963

Rak, Jan: Antická tragédie, AMU, Praha 1983

R. Lukavský: Stanislavského metoda herecké práce; Být nebo nebýt

M. Čechov: O herecké technice

Film je umění (Sborník statí)

J.Vostrý: Režie je umění; O hercích a herectví

J.-C. Carriere: Vyprávět příběh

S.M.Ejzenštejn: Umenie mizanscény I,II

David J. Novotný: Chcete psát scénář?

J.Valušiak: Střihovou skladbou k n-té dimenzi

L. V. Kulešov: Základy filmové režie

Jan Císař: Základy dramaturgie

F. Daniel – M. V. Kratochvíl: Cesta za příběhy

Návaznost na další typy studijních programů

Ke studiu bakalářského studia programu Filmová režie se mohou hlásit zájemci s předchozím

úplným středoškolským vzděláním (obvykle gymnázium, nebo střední odborná škola, střední

umělecká škola).

Absolventi bakalářského programu Filmová režie se mohou hlásit do navazujícího

magisterského programu nebo do jiných navazujících programů na FAMU a jiných

uměleckých školách v ČR i zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
24. 6. 2021 24. 6. 2031

Výčet oborů/specializací