Světelný a audiovizuální design pro živá umění (N0215P310500)

Vývoj živého umění 21. století posouvá tradiční formát scénografie do podstatně složitějšího a širšího kontextu. Současný trend intenzivního propojování prostoru, technologií, interpretace, dramaturgie, režie, vyžaduje nové kompetence tvůrců a práci v komplexnějších mezioborových týmech.

Nový program se bude zabývat designem pro živá umění v nejširším smyslu slova. Prostřednictvím tohoto programu si studenti osvojí principy designu, tvorby a realizace projektů, které jim umožní vstoupit jak do tradičních rolí v oblasti scénického umění, tak do rozšířené oblasti, která zahrnuje audiovizuální tvorbu, imerzivní zážitky, výstavnictví a event design. Program staví na stávajících odborných znalostech pedagogického týmu nejen v oblasti divadla, ale šířeji v segmentu živých umění, které rozšiřuje o oblast digitálních médií.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční profesně zaměřený 2 roky česky Katedra scénografie

Garant studijního programu

Vratislav ŠRÁMEK

Cíle studia ve studijním programu

Vývoj živého umění 21. století posouvá tradiční formát scénografie do složitějšího a širšího kontextu. Současný trend intenzivního propojování prostoru, technologií, dramaturgie, režie, vyžaduje od tvůrců nové kompetence a práci v komplexnějších mezioborových týmech.

Program navazuje na trendy na evropských divadelních školách, kde jsou designerské studijní programy etablované již řadu let. V posledních letech i tam probíhá jejich revize směrem k větší syntéze jednotlivých médií, provázanosti s vývojem praxe a potřebami divadelních uměleckých oborů. Tento program se inspiruje zejména novými studijními programy na Rose Bruford College, Berliner Hochschule für Technik a UniArts Helsinki a to jak obsahem kurikula i modulovým charakterem výuky.

V prostředí Divadelní fakulty AMU program vytváří prostor pro systematické tvůrčí experimentování s novými médii a scénickými technologiemi a jejich integrální zapojení do výukového procesu ve spolupráci s dalšími studijními programy vyučovanými na fakultě.

Nový program se bude zabývat designem pro živá umění v nejširším smyslu slova. Prostřednictvím tohoto programu si studenti osvojí principy designu, tvorby a realizace projektů, které jim umožní vstoupit jak do tradičních rolí v oblasti scénického umění, tak do rozšířené oblasti, která zahrnuje audiovizuální tvorbu, imerzivní zážitky, výstavnictví a event design. Program staví na stávajících odborných znalostech pedagogického týmu nejen v oblasti divadla, ale šířeji v segmentu živých umění, které rozšiřuje o oblast digitálních médií.

Cílem je umělecky vzdělávat tvůrce v oblasti živého umění v oborech světlo, zvuk, projekce a video, kteří budou současně schopni volit vhodné technické nástroje podle potřeb konkrétního projektu. Struktura studijního programu, realizovaná formou modulární výuky, bude reflektovat současné trendy v oblasti živého umění, kdy se práce s hmotnými materiály prolíná se světelným designem, projekcí a zvukovou krajinou a na celoevropské úrovni roste poptávka po všestranných tvůrcích s technickým přesahem. Díky úzké spolupráci s kulturními institucemi a kreativním průmyslem bude moci studijní program přímo reagovat na aktuální trendy v oboru.

Absolvováním předmětů studijního plánu získá student jistotu v použití audiovizuálních technik a technologií. To mu bude v následné praxi poskytovat potřebnou tvůrčí volnost a sebevědomí v rámci realizace scénických projektů i projektů v jiných oblastech živého umění.

V prvním ročníku studia poskytnou povinné předměty přístup ke všem zmíněným médiím ve stejné míře a na základě výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se mohou studenti dále profilovat. Ve druhém ročníku se očekává zaměření na konkrétní médium, čemuž je přizpůsoben systém výuky. Studenti druhého ročníku si vybírají z nabídky master classes s externími odborníky. Mohou se tedy soustředit na jedno či více médií dle svého výběru. Během studia si prohloubí technické znalosti v oborech světlo, zvuk, projekce a video, znalost jejich teoretické podstaty a osvojí si dramaturgické metody tvůrčí práce s nimi. Budou schopni spolupráce a komunikace v mezioborových týmech jak na technické, tak i umělecké rovině.

Důležitou součástí programu je rozšíření profesního networku, zajištění přístupu studentů k praxi v partnerských institucích, a kontakt se zahraničními umělci, pedagogy a techniky.

Profil absolventa studijního programu

Absolventi budou především tvůrci světelného, zvukového a projekčního designu pro různé typy divadelní, taneční a hudební produkce včetně performancí v divadelním i ve veřejném prostoru. Základem jejich tvorby bude tvůrčí a realizační práce s využitím světelných, zvukových a projekčních technologií, práce s literárním či dramatickým textem nebo hudebně-dramatickou předlohou, a to ve spolupráci s ostatními členy tvůrčího týmu. Důležitá je pak schopnost absolventů rozvíjet vlastní a společné umělecké vize, mít dostatek technologických znalostí k jejich realizaci a dosáhnout vysoké úrovně kreativní komunikace.

Odborné znalosti absolventa:

• má přehled o možnostech aplikace technologií zejména v oblasti živého umění,

• ovládá odborné terminologie a má schopnost odborně komunikovat se všemi technickými profesemi působícími v živém umění,

• má dostatečné znalosti v oblasti světelných technologií a základních softwarů potřebných k přípravě a realizaci projektu,

• má dostatečné znalosti v oblasti projekce a videa a základních softwarů potřebných k přípravě a realizaci projektu,

• má dostatečné znalosti v oblasti zvukových technologií a základních softwarů potřebných k přípravě a realizaci projektu,

• Disponuje technickými poznatky k propojování projekčních, zvukových a světelných technologií a jejich synchronního použití

• Prokazuje dobrou znalost divadelního provozu

Odborné dovednosti absolventa:

• je schopen interpretovat, autorsky i týmově tvořit, vyvíjet a improvizovat,

je schopen nabídnout originální projektovou vizi

• dokáže při své tvorbě reflektovat historické, kulturní, ekonomické, environmentální, umělecké a etické souvislosti,

• je schopen vnímat, aplikovat a reflektovat dramaturgické metody v umělecké tvorbě,

• dokáže propojovat technickou a uměleckou rovinu projektů v oblasti živého umění,

• má komunikační dovednosti potřebné k prezentaci projektů a týmové práci,

Dle profilace v druhém ročníku je absolvent schopen:

• samostatně navrhnout světelný koncept a specifikovat jeho technické prvky, nebo

• samostatně vytvořit koncept projekcí a obrazový obsah pro něj, nebo

• samostatně navrhnout zvukový koncept s ohledem na akustiku prostoru a specifikovat jeho technické prvky.

Je schopen profesionální komunikace na technické i umělecké rovině ve všech zmíněných oblastech.

Je schopen vytvořit dokumentaci o vzniku a vlastnostech autorského díla

Má přehled o aktuálně dostupných technologiích potřebných k realizaci uměleckého projektu a jejich principu fungování

Obecné způsobilosti absolventa:

• je schopen sestavit realizační tým,

• je schopen vytvořit technickou specifikaci pro potřebu plánování projektu,

• určovat priority a rozhodovat se, přebírat odpovědnost za svěřenou práci i skupinu,

• umí motivovat spolupracovníky a vyjednávat,

• zvládá provést relevantní analýzu problematiky a odborně reflektovat vlastní tvůrčí práci, orientuje se v současné vizuální, konceptuální, zvukové a divadelní tvorbě

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Výuka povinných předmětů v studijním programu je organizována podle týdenního rozvrhu, ve kterém je polovina týdenního času, tedy 2,5 dne, vyčleněna pro blokovou výuku hlavních předmětů Světelný design, Zvukový design a Projekce a video. Výuka těchto předmětů se v jednotlivých týdnech střídá dle předem domluveného semestrálního rozvrhu.

Ostatní dny týdne jsou vyčleněny pro pravidelnou výuku ostatních předmětů, která probíhá na pravidelné týdenní bázi v rozsahu 90 nebo 135 minut a také pro výuku povinně volitelných a volitelných předmětů.

Studijní plán obsahuje celkem 12 hlavních předmětů, sestávající ze 4 postupujících trojic, rovnoměrně rozdělených do prvních tří semestrů studia. Kromě výše zmíněných předmětů tvoří čtvrtou trojici předmět Dramaturgie prostoru 1 – 3. Skupina hlavních předmětů je celkem za 60 kreditů.

Skupinu povinných předmětů tvoří celkem 9 předmětů za 42 kreditů a zahrnuje dva semestry výuky angličtiny, tři povinné praxe během studia, dva úvodní semináře v prvním semestru a předměty spojené s přípravou diplomové práce a absolventského projektu v posledním semestru.

Praxe ve studijním programu představují důležitý prostor pro detailní obeznámení se studentů s profesionálním provozem divadla a dalších institucí zabývajících se audiovizuální produkcí, zvukem nebo světlem. Jednotlivé praxe jsou postupně také příležitostí pro ověření a využití znalostí a dovedností nabytých ve studiu během pozorování, asistence a vlastní tvůrčí práce. V neposlední řadě jsou důležitou inspirací a networkingem při hledání profesního uplatnění budoucích absolventů.

Garantem praxe bude garant studijního programu a bude odpovědný zejména za

Garant spolupracuje s administrátorem programu, který praxe organizuje a dohlíží na dodržování smluvních podmínek.

První dvě praxe jsou rozloženy do prvních dvou semestrů studia, externí praxi může student absolvovat v třetím nebo čtvrtém semestru podle možností partnerských institucí. Cílem je postupné zapojování studenta do pracovního a tvůrčího procesu v profesionálním prostředí. Časové rozvržení praxí v rámci čtyř semestrů studia odpovídá zvyšující se odborné připravenosti studentů. Součástí koncepce praxí je i absolventský výkon, který může být realizován v divadelním studiu DISK ve spolupráci se studenty KČD, KALD, KP, KS příp. KATAP nebo, po domluvě s garantem praxí, v jiné instituci, ve které student vykonával externí praxi.

Druhá praxe probíhá na půdě DAMU (výjimky jsou možné po konzultaci s garantem praxí), první a třetí odborná praxe probíhají v partnerské instituci (divadlo nebo jiný prostor pro uměleckou tvorbu, soukromá společnost, studio, ateliér). Umístění každého studenta a supervizí praxe má na starosti garant praxí, který je zároveň kontaktní osobou pro jednání s partnerskou institucí. Pedagogické vedení studenta na praxi může garant svěřit jinému vyučujícímu programu. Instituce a inscenace/projekty pro observační a externí praxi mohou studenti navrhovat také sami z řad partnerských institucí, se kterými má DAMU uzavřenou smlouvu o zajišťování praxe v programu. Garant praxí má v této otázce poradní hlas a pomáhá studentovi v komunikaci a organizaci praxe. V jeho kompetenci je také posoudit, zda zvolená aktivita naplňuje požadavky na praxi. V odůvodněných případech a po konzultaci s garantem praxí může student navrhnout uskutečnění praxe i v nové partnerské instituci. Podmínkou pro realizaci praxe v nové instituci je smluvní dohoda o podmínkách zajištění praxe mezi institucí a DAMU, za kterou zodpovídá garant praxí.

Partnerskými institucemi pro zajištění externí praxe (3. - 4. semestr), popřípadě observační praxe (1. semestr) budou například:

Národní divadlo (již uzavřena smlouva o spolupráci)

Národní divadlo Brno (již uzavřena smlouva o spolupráci)

Moravské divadlo Olomouc (smlouva bude podepsána v březnu 2024)

Jihočeské divadlo České Budějovice (v jednání)

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě (v jednání)

Divadlo Drak Hradec Králové (v jednání)

Alfred ve dvoře (v jednání)

Dejvické divadlo (v jednání)

Lunchmeat (v jednání)

Vašulka kitchen Brno (v jednání)

Roxy (sekce Visuals, v jednání)

NoD (v jednání)

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (v jednání)

a dalšíí

Povinně volitelné předměty jsou členěny do dvou skupin. První skupinu tvoří oborové předměty z oblasti příbuzných světelnému designu, zvukovému designu a projekci a videu, které jsou převážně zajišťované dalšími katedrami na AMU a předmět Asistenční praxe. V této skupině je celkem 23 předmětů a student má povinnost získat v této skupině nejméně 8 kreditů. Volbou předmětů v této skupině dochází k profilaci studenta, k prohlubování znalostí a dovedností v jedné či více oblastech a k rozšiřování potřebného kontextu pro vlastní uměleckou tvorbu. Zároveň jsou povinně volitelné předměty příležitostí pro poznávání dalších studentů a souvisejících studijních programů na AMU, co podporuje rozvoj příležitostí pro další mezioborovou spolupráci a kariérní postup.

Druhou skupinou povinně volitelných předmětů tvoří předměty historické, teoretické a metodologické, které rozšiřují kulturně-společenský rozhled a nabízejí rozvoj zejména obecných kompetencí a odborných znalostí. V této skupině je celkem 11 předmětů a student má povinnost v ní získat nejméně 4 kreditů.

Volitelné předměty v celkové hodnotě nejméně 6 kreditů si student volí z celofakultní a celoškolní nabídky předmětů, případně po domluvě s garantem programu a se souhlasem příslušného pedagoga i z dalších předmětů dle profilace studenta.

Program je navržen tak, aby umožnil studentovi profilovat se volbou povinně volitelných předmětů, zejména oborových. Ve druhém ročníku studia pak student svojí profilaci prohlubuje výběrem master classes, volbou instituce, kde absolvuje externí praxi, stanovením tématu VŠKP a zaměřením absolventského projektu. Student konzultuje svoje studijní zaměření s garantem programu nebo s některým z pedagogů hlavních předmětů.

Hlavní předměty tvoří základ skupiny předmětů profilujícího základu (PZ), kterou doplňují v posledním semestru studia předměty věnované psaní diplomové práce a přípravě absolventského projektu. Studijní plán tohoto profesního programu neobsahuje základné teoretické předměty profilujícího základu (ZT).

Obecné informace o přijímacím řízení

Nároky na uchazeče:

Od uchazeče se očekává vybavenost základními technickými vědomostmi i dovednostmi alespoň v jedné z disciplín, které jsou předmětem studia a znalost jejich teoretické podstaty.

Ke studiu se mohou přihlásit absolventi bakalářského studia v příbuzných uměleckých či technických oborech všech typů vysokých škol. Přijati mohou být i absolventi bakalářského studia humanitních a jiných oborů, kteří v přijímacím řízení prokáží talentové předpoklady, kreativní myšlení, potřebnou úroveň technických znalostí a dovedností, základní orientaci v profesní problematice oboru, vykáží praxi a motivaci.

V rámci AMU je studijní program LADLA možnou návazností zejména na bakalářské studijní programy Scénografie, Scénografie alternativního a loutkového divadla (DAMU), Zvuková tvorba (HAMU), Zvuková tvorba (FAMU) a Audiovizuální studia (FAMU).

Přílohy k přihlášce:

Kritéria vyhodnocována v průběhu přijímacího řízení:

Rámcový obsah přijímacích zkoušek:

  1. kolo

Bez osobní přítomnosti uchazeče, vyhodnocení zaslaných materiálů

Do 2. kola postupuje nejvíce 16 uchazečů.

  1. kolo

A. Pohovor (online, cca týden před druhou, prezenční části druhého kola)

B. Skupinový úkol: řešení technického zadání / zapojení / realizace z nabídnutého materiálu (1. půlden)

C. Test všeobecného kulturně-společenského přehledu, logického myšlení a prostorové představivosti (2. půlden)

D. Test z anglického jazyka (2. půlden)

E. Individuální úkol: obeznámení se s novým software v rámci dvouhodinového workshopu, následně splnění kreativního zadání s využitím tohoto software (3. půlden)

F. Individuální úkol k prověření kreativně-interpretačních schopností (4. půlden)

G. Sluchová analýza, orientace ve zvukové kompozici (poslech, čtení) (4. půlden)

Ke studiu budou přijati uchazeči, kteří dosáhnou požadovaný celkový počet bodů potřebných pro přijetí a zároveň získají dostatek bodů pro přijetí ve všech dílčích součástech druhého kola.

Nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu: 5

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi LAD.LA mohou pokračovat ve studiu v doktorském stupni v kterémkoliv doktorském programu na AMU, dle specifického zaměření na zvuk (HAMU, FAMU) video (FAMU) nebo světlo (DAMU, FAMU) a konkrétního projektu disertace. Další vysoké školy s navazujícím doktorským stupněm jsou VŠUP a AVU, JAMU (Brno), Ostravská Univerzita, Fakulta designu a Umění Ladislava Sutnara ZČU (Plzeň), Univerzita Tomáše Bati (Zlín), Fakulta umění a designu UJEP (Ústí n. L.), Technická Univerzita v Liberci a slovenské VŠMU a VŠVU v Bratislavě.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěreční zkouška sestává ze tří součástí:

A. Obhajoba diplomové práce

Diplomová práce v rozsahu dle vnitřních předpisů a norem AMU. Práce bude vždy doplněna absolventským výkonem. Psaní práce je součástí studijního plánu a je ohodnoceno 10 ECTS.

Předměty profilujícího základu, jejichž výsledky učení se prověřují touto součásti SZZ:

Dramaturgie prostoru 1 – 3

Světelný design 1 – 3

Zvukový design 1 – 3

Projekce a video 1 – 3

Diplomová práce

B. Obhajoba absolventského projektu

Absolventský projekt je doložen uměleckou koncepci a technickou dokumentaci (digitální vizualizace, 3D návrhy, videonahrávky, zvukové nahrávky). Příprava a realizace absolventského projektu je součástí studia v posledním semestru a je ohodnocena 10 ECTS.

Student působí jako designér v tvůrčím týmu inscenace v divadle DISK nebo jiného typu díla srovnatelného rozsahu v jiném prostoru či mimo školu. Mělo by jít o spolupráci se studenty jiných oborů DAMU případně HAMU a FAMU. Podmínkou uznání absolventského výkonu je systematická a dlouhodobá spolupráce na přípravách a realizaci projektu a jeho dokumentaci.

Předměty profilujícího základu, jejichž výsledky učení se prověřují touto součásti SZZ:

Dramaturgie prostoru 1 – 3

Světelný design 1 – 3

Zvukový design 1 – 3

Projekce a video 1 – 3

Absolventský projekt

C. Ústní zkouška

Ústní zkouška prověřuje znalosti a dovednosti studenta získané v předmětech profilujícího základu a schopnost jejich propojování, vyhodnocování, interpretace, kritického nahlížení, kontextualizace, propojení s vlastní tvůrčí práci.

Student si 1 týden před konáním SZZ vybere jedno z nabízených témat, na které si připraví 15minutovou přednášku, kterou na začátku zkoušky přednese před komisi. Následuje odborná diskuse, která prověřuje hlubokou orientaci studenta v tomto i v souvisejících tématech.

Témata ústní zkoušky

Digitální scénografie (1). Video a videomapping jako scénografický nástroj.

Digitální scénografie (2). Virtuální realita ve scénickém umění.

Možnosti interakce. Interaktivita a její využití.

Sublimní umění. Prostředí jako umělecké dílo.

Digitální tělo. Tělo a pohyb v audiovizuální scénické tvorbě.

Dynamika světelného-digitálního prostředí v performanci.

Prostory vnoření. Imersivní prostředí ve výstavním designu.

Sound design konkrétního scénického díla realizace/ analýza/obhajoba

Zvuková scénografie konkrétního scénického díla realizace/ analýza/obhajoba

Zvuk minimální vs. Maximální.

Předměty profilujícího základu, jejichž výsledky učení se prověřují touto součásti SZZ:

Dramaturgie prostoru 1 – 3

Světelný design 1 – 3

Zvukový design 1 – 3

Projekce a video 1 – 3

Absolventský projekt

Diplomová práce

Další studijní povinnosti

Výuka hlavních předmětů Světelný design 1-3, Zvukový design 1-3 a Projekce a video 1-3 bude ve studijním programu metodicky vedena podle následující společné struktury, která zajišťuje jejich vzájemnou propojenost a také provázanost s aplikační sférou:

Moduly

Světelný, zvukový a projekční design tvoří společně základ oboru. Jejich výuka je založena na systému modulů, které jsou z jedné čtvrtiny společné pro všechny tři disciplíny a ze tří čtvrtin probíhají odděleně. Tento systém umožňuje jednotlivým pedagogům jít do hloubky v rámci vlastní výuky, a přitom neustále udržovat návaznost na ostatní disciplíny. Výuka probíhá ateliérovým způsobem, tři po sobě jdoucí dny v týdnu (trvání jednoho modulu je 2.5 dne). V rámci samostatných modulů se studenti soustředí na jedno médium (světlo, projekce nebo zvuk), v rámci společných modulů naopak na jejich propojení.

Společné moduly:

Slouží jako praktický úvod do tématu daného měsíce. Studující společně pracují na cvičení většího rozsahu a během semestru si postupně zkoušejí různé role v rámci tvůrčího týmu. Na společných modulech zimního semestru se setkávají studenti obou ročníků, přičemž studenti druhého ročníku vystupují nejen v roli spolutvůrců, ale i technických poradců. Tato pravidelná spolupráce a komunikace napříč ročníky má potenciál zrychlit proces učení.

Samostatné moduly:

Slouží k hlubšímu ponoření se do jednotlivých témat z hlediska konkrétního média. Jsou složeny z teoretické přípravy a praktické činnosti, která je ovšem v tomto případě postavena na drobných úlohách - „mikro cvičeních“, umožňujících rychlé pochopení probíraných fenoménů a okamžitou zpětnou vazbu.

V druhém ročníku jsou samostatné moduly nahrazeny systémem master classes s externími odborníky (viz níže).

Tematické okruhy

Pro každý měsíc výuky je v prvním ročníku definováno zastřešující téma, které zajišťuje vzájemnou návaznost jednotlivých disciplín. Struktura tematických okruhů se v jednotlivých semestrech opakuje se zvyšující se komplexitou: forma a časovost, prostor a interakce, kontext a příběh. Vždy jsou uvedeny společným modulem. V rámci samostatných modulů potom pedagogové světelného, zvukového a projekčního designu volí individuální způsoby, jak se k tématům vztáhnout a jak je rozvíjet. Každý samostatný modul by se ale měl dotýkat technických i uměleckých aspektů a metodologie.

Praktická činnost

Velký důraz je kladen na praktickou činnost studentů během výuky a na více či méně okamžitou zpětnou vazbu. Na ploše jednoho semestru i celého studia se praktická cvičení stávají postupně komplexnější.

V rámci samostatných modulů probíhají série mikro cvičení, v rámci společných modulů vždy pouze jedno cvičení většího rozsahu (ideálně umožňující veřejnou prezentaci). Tato velká cvičení vyžadují domácí přípravu, realizována jsou v rámci tří dnů modulu. Výstupy ze společných modulů jsou brány jako hlavní součást semestrálních klauzurních prací.

Spolupráce s profesionály a master classes

Důležitou složkou výuky hlavních předmětů je spolupráce s odborníky z praxe. Ta probíhá především formou master classes, které se zaměřují na konkrétní médium a konkrétní problematiku. Studenti druhého ročníku mají povinnost během zimního semestru navštívit tři master classes dle svého výběru, ze šesti nabízených. Během semestru by měly za každou disciplínu proběhnout dvě master classes.

Pedagogové jednotlivých disciplín si vybírají externí lektory s dostatečným předstihem (nejpozději na konci letního semestru) a výběr konzultují s garantem studijního programu. Složení master classes lze přizpůsobit profilaci ročníku. Je také možné realizovat master class společnou pro dvě až tři disciplíny (pokud je v rámci ní propojováno více médií).

S organizační a logistickou stránkou master classes pedagogům pomáhá pracovník administrativní podpory programu a činnost externích lektorů je financována z kombinace zdrojů z příspěvku na vzdělávací činnost, vnitřních rozvojových grantů AMU/DAMU, programu Erasmus+ a případně z dalších externích finančních zdrojů.

Spolupráce s externími odborníky je možná i na úrovni modulové výuky, především společných modulů (praktické cvičení je realizováno s hostujícím lektorem), pokud to rozpočet na daný akademický rok umožňuje.

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi najdou uplatnění zejména v oblasti scénických umění, ale také se mohou uplatnit ve výtvarném a užitém umění nebo v nových médiích.

Absolventi programu mohou působit například jako světelní, zvukoví a video designéři všech druhů divadelních, tanečních a hudebních scénických produkcí, jako mistři zvuku, mistři světel, techničtí ředitelé festivalů a divadel, kreativní zaměstnanci studií a firem zaměřených na výstavní design a interaktivní instalace. Uplatnit se mohou také jako expertní tvůrčí spolupracovníci v projektech živého umění.

Absolventi také můžou být iniciátory a hybateli nových uměleckých a podnikatelských projektů.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
29. 5. 2024 29. 5. 2029