Teorie a kritika (8203R069)
bakalářský obor
Požadavky na přijetí
Maturita, zájem o divadlo a umění vůbec, přehled o aktuálním dění v českém divadle, informovanost o základní divadelně-vědné literatuře, jistá čtenářská zkušenost s dramatickou literaturou, literární předpoklady, schopnost porozumět obrazu, znalost jednoho jazyka. Přijímací řízení probíhá dvoukolově: v prvním kole, které je vyřazovací, se ověřují základní znalosti uchazečů v oboru a příbuzných oblastech (společensko-kulturní dějiny, literatura, film, hudba, výtvarné umění) na úrovni maturitní zkoušky a schopnost porozumět odbornému textu. V druhém kole se podrobněji zkoumají další předpoklady pro studium (analyticko-kritické myšlení, vyjadřovací schopnosti, schopnost formulovat názor atd.); dále probíhá diskuse o dodaných domácích pracích (analýza dramatického textu, popis hereckého výkonu).
Požadavky na uznání předchozího vzdělání
Obor nemá žádné specifické požadavky pro uznávání předchozího vzdělání.
Postup uznávání se na AMU řídí články č. 89 a č. 90 Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v platném znění a Studijním a zkušebním řádem AMU (články 8, 14, 18).
Kvalifikační požadavky a předpisy
Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou.
Předpisy: Český vzdělávací systém je upraven Zákonem o vysokých školách v platném znění (zákon č. 111/1998 Sb.) a vnitřními předpisy Akademie múzických umění v Praze.
Profil oboru
Základním východiskem oboru je nahlížení na dramatickou a divadelní tvorbu nikoliv jako na výsledek, ale jako na proces. Výuka probíhá v úzkém sepjetí s tvorbou, jejíž konkrétní praktické aspekty mohou studenti katedry poznávat i prostřednictvím vlastního tvůrčího zkoušení. Studenti se seznámí s veškerými složkami divadelní tvorby: režií, dramaturgií, herectvím, scénografií, produkcí; jsou uvedeni do problematiky loutkového divadla a do problematiky specifičnosti překladu dramatického textu, důraz je kladen i na poznání výrazných trendů současného evropského dramatického a divadelního umění. Páteří bakalářského studia je seminář kritiky, v jehož rámci se studenti učí vnímat a reflektovat konkrétní divadelní díla nejrůznějších žánrů, seznamují se s vývojem české divadelní kritiky i se zásadami kritického psaní. Teorie pěstovaná na katedře rovněž bere v potaz divadelní tvorbu jako proces a snaží se na ni nahlížet „zevnitř“, tzn. přes její konkrétní a praktické aspekty, které jsou posléze zobecňovány. Historie divadla je probírána v rámci celoškolních předmětů a také výběrově formou několika seminářů; má studentům pomoci pochopit souvislosti ve vývoji divadla, prolínání a vzájemné ovlivňování divadelních kultur na evropském kontinentě, a v neposlední řadě naučit je vnímat stav současné divadelní kultury jako nutný a logický výsledek tohoto vývoje. Ve třetím ročníku absolvují studenti dvě stáže (ve školním divadle DISK při přípravě absolventské inscenace či v některém z pražských divadel), jejichž výstupem je podrobná kritická reflexe procesu se zaměřením na všechny složky a jejich interakci.
Hlavní výsledky učení
Absolvent se orientuje v dějinách divadelní tvorby v souvislosti s dějinami západní kultury jako celku; má přehled o základních trendech současného divadelního umění a dokáže je reflektovat i s ohledem na dlouhodobější vývojové tendence i aktuální stav umění i společnosti. Je seznámen s hlavními trendy a osobnostmi teoretického myšlení o divadle, dokáže je shrnout, interpretovat, eventuálně je schopen s nimi vést polemiku. Rozumí interakci jednotlivých složek součinných při vzniku divadelního díla, dokáže analyzovat jejich podíl v případech konkrétních inscenací. Je schopen kriticky reflektovat a hodnotit divadelní díla vznikající v různých žánrech, písemně i ústně, na patřičné vyjadřovací úrovni. Má zkušenost s překladem uměleckého textu, je schopen posoudit kvalitu překladu a vhodnost pro jevištní ztvárnění.
Profesní profil absolventů s příklady
Absolventi nacházejí uplatnění v prvé řadě v oblastech reflexe umělecké tvorby (deníková kritika, odborná publikační činnost, média), dále v samotném divadelním provozu (lektor dramatugie, asistent atd.), v institucích kulturní politiky (referent, metodik atd.), a dále samozřejmě v šířeji pojaté kulturní a vzdělávací sféře (nakladatelství, vydavatelství, agenturní činnost atd.).
Přístup k dalšímu vzdělávání
Studium magisterského oboru Teorie a kritika na DAMU, studium příbuzných oborů na DAMU, magisterské studium humanitních či uměleckovědních oborů na jiných vysokých školách.
Organizace a pravidla zkoušek, hodnocení a hodnocení (známkování)
Formami kontroly studia jsou zápočet a zkouška, stanovené studijními plány. Student je o nich informován prostřednictvím informačního systému.
Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému.
Student má právo na dva opravné termíny. Neuspěje-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. Děkanský termín je zkouška komisionální, které se zúčastní děkan nebo jím pověřený proděkan. U hlavních předmětů a u klauzurních zkoušek není přípustný opravný termín.
Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia. Uděluje se za splnění povinností stanovených pro jednotlivé předměty a zapisuje do informačního systému slovem Započteno (Z). Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. V hlavních oborech jsou zkoušky komisionální. Zkouška může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětu probíhají zkoušky obvykle před komisí.
Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E, F.
Požadavky pro úspěšné absolvování
Student splní požadavky odpovídající studijnímu plánu.
Státní bakalářská zkouška z oboru Teorie a kritika má tyto části:
Diplomová práce a její obhajoba.
Teorie a historie dramatického umění.
Teorie a historie oboru.
Forma studia
prezenční
Garant oboru
Obor je součástí studijního programu
- Dramatická umění – (B8203)