Realizační dílna 6

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Martin MAREČEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Rudolf ADLER, Vít JANEČEK, Miroslav JANEK, Martin MAREČEK, Alice RŮŽIČKOVÁ, Martin ŘEZNÍČEK, Helena TŘEŠTÍKOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Výsledky učení

-Studenti tříbí režijní dovednosti.

-Studenti získávají přehled o uměleckých oborech, ekonomickém a politickém dění a sociální problematice ve vztahu k dokumentární tvorbě.

-Studenti jsou schopni analýzy děl svých kolegů i vlastní sebereflexe.

-Studenti prohloubí svou mediální gramotnost a interpretační citlivost.

Forma studia

dílna

Předpoklady a další požadavky

žádné

Obsah kurzu

Popis předmětu

Realizační dílna je hlavním profesním předmětem studentů Katedry dokumentární tvorby. Těžištěm její náplně je co nejintenzivnější dialog s vedoucím pedagogem dílny.

Realizační dílna je společenství vzniklé vzájemnou volbou studentů a učitele, v němž vznikají svobodně tvůrčí podněty a v procesu tvorby jsou dokončovány konkrétní projekty v atmosféře dělné spolupráce, pedagogicky efektivního sdílení profesních zkušeností ve všech fázích vzniku díla a také v otevřených diskusích, v nichž se tříbí a upevňují osobní stanoviska, umělecký projev a individuální rukopis.

Základem práce jsou důkladné rozbory námětů posluchačů v kolektivu dílny i individuálně, rozpravy o jejich možné společenské i umělecké účinnosti a systematický výklad, jak postupovat při jejich realizaci.

Ve fázi vytváření díla (natáčení a skladebné dokončování) pak pedagog analyzuje materiál především ve střižně.

Realizační dílna vede studenty k tomu, aby nepodléhali profesním stereotypům, ale aby se snažili vlastním ohledáváním stylů překvapovat nejen diváky, ale i sami sebe. Podněcuje je k prověřování způsobů, jak chápat aktuální dění a dobu, v níž žijeme, a ke schopnosti reflektovat ji filmem.

Rozdílem předmětu v magisterském cyklu, oproti bakalářskému, je větší zodpovědnost studentů vůči tvůrčímu vývoji svých služebně mladších kolegů, protože působí již v roli zkušenějších mentorů.

Tematické okruhy

-Tvůrčí dialog. Prostředí zaručuje bezpečí při hledání formulací a stavebních prvků filmového jazyka, ale také vybízí ke kritické reflexi.

-Sonda k tématu. Zrcadlení připravovaného filmu. Promýšlení důvodů a možných významů díla ve společenských souvislostech.

-Analýza detailů tvůrčí praxe. Nahlížení vrstev režijní práce. Prověrka stylů a škály jejich pravidel.

-Autorství. Průběžné ověřování motivací k tvorbě. Rozvíjení osobní filmové řeči.

Doporučená nebo povinná literatura

Doporučená literatura:

BERGER, John et al. Způsoby vidění. Překlad Andrea Průchová Hrůzová. 1. vydání. V Praze: Labyrint, 2016. 150 stran. Labyrint fresh eye; 3. svazek. ISBN 978-80-87260-78-4.

BRESSON, Robert. Poznámky o kinematografu. Překlad Miloš Fryš. Praha: Dauphin, 1998. 115 s. Film; sv. 1. ISBN 80-86019-68-3.

DELEUZE, Gilles. Film. 1, Obraz - pohyb. Překlad Jiří Dědeček. Vyd. v ČR 1. Praha: Národní filmový archiv, 2000. 298 s. Knihovna Iluminace; 13. ISBN 80-7004-098-X.

ECO, Umberto a FIALA, Jiří, ed. Mysl a smysl: sémiotický pohled na svět. Překlad Zdeněk Frýbort a Jiří Fiala. Praha: Moraviapress, 2000. 183 s. Knihovna Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97; sv. 2. ISBN 80-86181-36-7.

EPSTEIN, Jean a MAYDL, Přemysl, ed. Poetika obrazů. Překlad Ladislav Šerý. Praha: Herrmann & synové, 1997. 303 s. ISBN 80-238-1138-X.

JURÁČEK, Pavel. Deník. Vydání první. Praha: Torst, 2017- . svazky. ISBN 978-80-7215-544-6.

MacKENZIE, Scott (editor): Film Manifestos and Global Cinema Cultures: A Critical Anthology. Berkeley, CA: University of California Press. ISBN 9780520957411

MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Vydání první. Praha: ArtMap, 2018. 372 stran. ISBN 978-80-906599-5-7.

PASOLINI, Pier Paolo. Zuřivý vzdor. Vyd. 1. Praha: Fra, 2011. 170 s. Eseje. ISBN 978-80-87429-14-3.

QUINN, James: This Much si True - 14 Directors of Documentary Filmmaking; A&C Black Academic and Professional; UK; 2013. ISBN-13: 978-1408132531

TARKOVSKIJ, Andrej Arsen'jevič a FRYŠ, Miloš, ed. Krása je symbolem pravdy: rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1954-1986. Překlad Miloš Fryš. Vyd. 2., aktualiz. Příbram: Camera obscura, 2011. 480 s. ISBN 978-80-903678-5-2.

HITCHCOCK, Alfred a TRUFFAUT, François. Rozhovory Hitchcock - Truffaut. Praha: Čs. filmový ústav, 1987. 211 s.

Ulver, Stanislav. Západní filmová avantgarda. Vyd. 1. Praha: Český filmový ústav, 1991. iii, 323 s. ISBN 80-7004-071-8.

THOMPSON, Kristin a BORDWELL, David. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. Překlad Helena Bendová. 2., opr. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2011. 827 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7331-207-7.

Hodnoticí metody a kritéria

-prezence, aktivní účast v dialogu (25 %)

-aktivita při dramaturgické přípravě a realizaci literárních podkladů (25 %)

-aktivita při realizaci ročníkového praktického cvičení v konzultacích s pedagogem (25 %)

-včasné dokončení společného praktického cvičení „Filmová báseň“ a následné předvedení při klauzurních projekcích (25 %)

Poznámka

hybridně

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dokumentární tvorba - magistr-1920_1ročník (povinný předmět)
• Dokumentární tvorba - magistr-1920_2ročník (povinný předmět)