Dějiny a teorie fotografie 2

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307DATF2 zkouška 4 4 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 58 až 78 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Tomáš DVOŘÁK, Michal ŠIMŮNEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DVOŘÁK, Michal ŠIMŮNEK

Obsah

Předmět uvádí do dějin a teorie fotografie, umění a vizuální kultury 20. století, rozvíjí základní výzkumné metody a techniky kritického psaní. Věnuje se primárně následujícím tematickým oblastem: vernakulární fotografie a spotřební kultura; modernismus a moderní doba; surrealismus a obraz; dokumentární fotografie a fotožurnalismus; fotografie v konceptuálním umění; postmoderní umění; nová média a fotografie; operativní obrazy.

(14/02)

Vernakulární fotografie a spotřební kultura (Michal Šimůnek)

Přednáška se zaměřuje na vernakulární (zejména rodinnou) fotografii, ke které přistupuje perspektivou vybraných konceptů a přístupů z oblasti kulturálních studií, sémiotiky, historie, sociologie a antropologie fotografie. V kontextu úvah o souvislostech mezi spotřební, populární a vizuální kulturou se budeme věnovat vymezení sociálních funkcí a významů vernakulární fotografie a ukážeme si, jakým způsobem je rodinný život fotograficky zobrazován v historicky proměnlivých a vzájemně se prolínajících diskurzech spotřební kultury a reklamy, ateliérové fotografie, novinářské a dokumentární fotografie, umění a samotného rodinného života. Závěrečná část přednášky se bude věnovat proměnám vernakulární fotografie v soudobé digitální kultuře.

Geoffrey BATCHEN, “Whither the Vernacular?” In: T. M. Campt et al. eds., Imagining Everyday Life. Engagements with Vernacular Photography. Göttingern, New Your, Neu-Ulm: Steidl, The Walther Collection, s. 33–40 + s. 61–66 (Discussion).

(21/02)

Piktorialismus (Josef Ledvina)

V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).

A. D. Coleman, „The Directorial Mode. Note Towards a Definition” (1976), in: Vicky Goldberg, ed., Photography in Print. Writings from 1816 to the Present, Albuquerque: University of New Mexico Press, 1981, s. 480–491.

(28/02)

Dokumentární fotografie a fotožurnalismus (Michal Šimůnek)

Přednáška je koncipována jako komentované dějiny dokumentární fotografie a fotožurnalistiky. Komentáře se budou týkat zejména sociálních, kulturních a technologických souvislostí, jež se podílely na proměnách očekávání, se kterými bylo a je k těmto žánrům přistupováno. Přednáška je rovněž věnována aktuálním proměnám a novým formám fotožurnalismu a dokumentární fotografie v rámci současné digitální vizuální kultury. Důraz je kladen zejména na postavení fotografie v kontextu nových dokumentárních žánrů, jakými jsou například dokumenty interaktivní, webové, transmediální, cross-platformní, kolaborativní, databázové, algoritmické, VR, v přímém přenosu apod.

Mette SANDBYE. “New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287

(06/03)

Bezkamerová fotografie (Michal Šimůnek)

Bezkamerová fotografie má své pevné místo v dějinách (první fotografie vznikaly bez použití kamery) i současnosti fotografie, zároveň se však nachází spíše na okraji fotografie, jejíž hranice v mnoha ohledech znejišťuje. Přednáška nabízí historický přehled různých bezkamerových technik a experimentálních fotografických procesů (fytofotografie, anthotypie, kyanotypie, chlorofylový/fotosyntézový proces, cliché verre, fotogram, rentgenografie a jinými-než-světelnými-paprsky vytvořené obrazy, chemigram, skiagrafie, screenshoty, in-game fotografie, skenované obrazy apod.) a příkladů jejich využití vybranými vynálezci, vědci, umělci či foto-amatéry. Pozornost je věnována roli materiality fotografických obrazů a úvahám o různých „mimo-kamerových“ (post-)produkčních technikách a „proti-aparátových“ taktikách, jimiž bývá rozrušována mechaničnost kamerami pořízených či jinak „automaticky“ vytvořených obrazových záznamu. V této souvislosti budeme rovněž uvažovat o specifičnosti fotografie a dotkneme se vybraných teoretických koncepcí, jež nám umožňují o dílčích aspektech bezkamerové fotografie přemýšlet.

Joan FONTCUBERTA – Geoffrey BATCHEN. Dialogue between Joan Fontcuberta and Geoffrey Batchen. Correspondence. October/December 2016. Available at http://correspondencias.fotocolectania.org/en/2016-en/

(13/03)

Surrealismus a obraz (Josef Ledvina)

Přednáška jednak představí historii samotného surrealistického hnutí a práci jeho hlavních protagonistů a jednak bude příležitostí k nastolení obecnějších otázek týkajících se povahy obrazů a zobrazování, jež jsou pro pochopení surrealistického programu podstatné. Dotkneme se tak například tématu „vnitřních obrazů“ (snů a halucinatorních vizí) a pokusů o jejich vizualizaci nebo problematiky pareidolií, které rozdíl mezi vnitřním a vnějším podnětně komplikují.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

(20/03)

Modernismus a moderní doba (Josef Ledvina)

Jak se umění na začátku 20. století a mezi válkami stavělo k pásové výrobě, továrním komínům, letadlům, konfekčním výrobkům, reklamně nebo populárním časopisům? Postoje se pohybovaly na škále mezi nadšeným přitakáním technickému pokroku a jeho paušálním odmítnutím, jako něčeho, co ohrožuje samu „podstatu lidství“. Hlavní roli v přednášce sehraje Bauhaus, dotkneme se ale i technopesimistických postojů, například některých stoupenců hnutí dada nebo německých expresionistů.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

(27/03)

Mezi estetismem a propagandou (Josef Ledvina)

Přednáška se věnuje proměnlivým vztahům mezi uměním a politikou na začátku 20. století a mezi válkami. Zajímat nás budou napětí a konflikty mezi ideou čistého umění či umění pro umění a pojetím umění jako nástroje společenské změny. Zazní tak pojmy jako formalismus, estetismus, lidová výchova nebo propaganda a k vidění budou abstraktní obrazy, plakáty i obálky časopisů. Hlavní roli přitom sehraje sovětská avantgarda a nástup socialistického realismu, dotkneme se ale například i otázky vážnosti a nevážnosti deklarovaných politických postojů u stoupenců hnutí dada.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

(03/04)

Konzultace témat semestrálních prací (Michal Šimůnek)

(10/04)

Plenér Ateliéru klasické fotografie – výuka se nekoná

(17/04)

Fotografie, nová a sociální média (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována proměnám fotografických postupů a teoretických koncepcí v souvislosti s nástupem nových digitálních médií v 80. a 90. letech 20. století.

Nathan Jurgenson, Sociální fotografie: O fotografii a sociálních médiích. Praha: Karolinum 2022 (kapitola “Dokumentární pohled”).

(24/04)

Operativní obrazy (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována posunu od chápání (technického) obrazu coby reprezentace k obrazům instrumentálním či operativním – autonomně vykonávajícím nějakou činnost. Sleduje konvergenci fotoaparátu s ostatními technologiemi a aparáty a posun od optických procesů k digitální komputaci obrazu (skenery, drony, satelity, vypočítaná fotografie, digitální zpracování obrazu, strojové vidění).

Adrian MacKenzie – Anna Munster, “Platform Seeing: Image Ensembles and Their Invisualities.” Theory, Culture & Society 2019, vol. 36, no. 5, pp. 3–22.

https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0263276419847508

1/5 & 8/5 státní svátek

Literatura:

Texty jsou dostupné na https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Výsledky učení

Výsledky učení: student získá znalosti z dějin fotografie, umění a vizuální kultury 20. století, naučí se pracovat s odbornou literaturou, provádět rešerše, analyzovat fotografické obrazy a prezentovat své znalosti formou kritické eseje a interpretace.

Předpoklady a další požadavky

-

Literatura

Hal FOSTER, Rosalind KRAUSS, Yve-Alain BOIS, Benjamin BUCHLOH, David LOSELIT, Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha: Slovart 2015.

Gary S. CROSS – Robert N. PROCTOR, „Packaging Sight: Projections, Snapshots, and Motion Pictures“. In: G. S. Cross, R. N. Proctor, Packaged Pleasures. How Technology & Marketing Revolutionized Desire. Chicago, London: The University of Chicago Press 2014, s. 167–206.

Mette SANDBYE. “New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287

Jimena CANALES. A Tenth of Second. A History. Chicago, London: The University of Chicago Press, 2009. Ch. 5 Captured by Cinematography, pp. 117–154.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

Jay David BOLTER – Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69–93.

Joanna Zylinska, Nonhuman Photography. Cambridge, Mass.: MIT Press 2017, s. 13–50.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, kriticky interpretuje vybraný odborný text (výběr textu konzultujte s M. Šimůnkem)

termín odevzdání: 31.03.2023

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 31.05.2023

(oba texty ve formátu pdf posílejte na michal.simunek@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Poznámka

-

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost
()
DVOŘÁK T.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
St 14:50–18:05 Tomáš DVOŘÁK
přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů