Dějiny tance a baletu v Čechách 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
107KDBC1 zápočet 4 10 hodiny PŘEDNÁŠEK za celý semestr (45 minut), 93 až 113 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Předmět Dějiny tance a baletu v Čechách 1 má podobu přehledové přednášky, zabývající se vývojem tance na českém území od nejstarších dokladů a zmínek do konce 18. století. Důraz je položen na charakteristiku vývoje taneční kultury na našem území a na formování divadelního tance, které je nahlíženo v kontextu ostatních podob tance a dalších uměleckých disciplín. Zvláštní pozornost je věnována utváření specificky české divadelní taneční kultury a jejím vazbám k evropskému tanečnímu dění a také vztahům mezi taneční kulturou a dalšími formami kultury v českém prostředí.

Cílem studia je poskytnout studentům vědomosti o místě taneční kultury ve spektru českého uměleckého dění, pomoci pochopit specifika historického vývoje tanečního umění, jejich příčiny a důsledky pro současnou situaci tance v Čechách.

Témata přednášek

1.Periodizace dějin uměleckého tance v Čechách: vymezení základních fází vývoje, jejich charakteristika, výrazné rysy a hlavní představitelé; přehled a charakteristika pramenů pro studium tance v Čechách; tanec v nejstarším období: zprávy o tanci v písemných památkách českého písemnictví (kroniky, náboženské a mravokárné texty, úřední dokumenty apod.) a možnosti jejich interpretace, nejstarší období v ikonografických dokladech (knižní malba, vyobrazení na užitkových předmětech, sochařství, nástěnná malba, kachle); taneční kultura vrcholného středověku;

2.Taneční umění v raném novověku: taneční kultura jednotlivých společenských vrstev – taneční příležitosti, repertoár, vlivy; ohlasy renesančních a barokních aristokratických tanečních forem, speciálně ballet de cour (Phasma dionysiacum Pragense);

3.Formování divadelní taneční kultury: tanec jako součást produkcí kočovných společností, aristokratická taneční kultura 17. století; zámecká divadla a tanec v jejich rámci, repertoár, osobnosti (Johann Baptista Danese); vzor vídeňské dvorní opery – představení Costanza e fortezza a Sub olea pacis 1723;

4.Počátky divadelního tance ve veřejných divadlech: pražské divadelní scény 18. století - Šporkovo divadlo, Divadlo v Kotcích, Vlastenské divadlo, balet v rámci moravských divadel (Brno v období J. B. Bergopzooma); ohlasy ballet d´action na českých scénách, Anton Rössler, Vojtěch Morávek-Alberti;

5.Balet v měšťanské divadelní kultuře – Nosticovo/Stavovské divadlo v Praze, baletní preromantismus – Martin Porst, Giacomo Brunetti.

Výsledky učení: Student se orientuje v kontextu dějin tance v Čechách v probíraných obdobích.

Výsledky učení

Výsledky učení: Student se orientuje v kontextu dějin tance v Čechách v probíraných obdobích.

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizita: Přehled dějin tance a baletu 1, 2

Literatura

Povinná literatura:

BRODSKÁ, Božena. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945. Praha: AMU, 2006. ISBN 80-7331-047-3.

BUREŠOVÁ, Lucie. Tanec v prostředí aristokratického rodu Schwarzenberků na přelomu 18. a 19. století. Svědectví krumlovských pramenů. In: KOL. Tanec a společnost. Praha: AMU, 2009, s. 108–117. ISBN 978-80-7331-162-9.

JAKUBCOVÁ, Alena. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007. ISBN 978-80-7008-201-0.

KAZÁROVÁ, Helena. Barokní balet ve střední Evropě. Praha: AMU, 2008. ISBN 978-80-7331-130-8. (Speciálně s. 34–41; 97–109; 136–155).

PÁTKOVÁ, Hana. Tanec ve středověkých Čechách. Písemné prameny městské a církevní provenience. In: GREMLICOVÁ, Dorota ed. Stopy tance: taneční prameny a jejich interpretace. Praha: AMU, 2008, s. 24–30. ISBN 978-80-7331-118-6.

SMUGALOVÁ, Zuzana; GREMLICOVÁ, Dorota; BUREŠOVÁ, Lucie. Mísa zvaná Hroznatova. Taneční motivy na dílech středověkého uměleckého řemesla. In: GREMLICOVÁ, Dorota ed. Stopy tance: taneční prameny a jejich interpretace. Praha: AMU, 2008, s. 31–41. ISBN 978-80-7331-118-6.

STRATILOVÁ URVÁLKOVÁ, Eva; STRATIL, Petr. Neznámá známá Waldmädchen. Balet Pavla Vranického. In: KOL. Tanec a společnost. Praha: AMU, 2009, s. 49–67. ISBN 978-80-7331-162-9.

ZÍBRT, Čeněk. Jak se kdy v Čechách tancovalo. Praha: F. Šimáček 1895; Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1960.

Doporučená literatura:

BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. Praha: Svoboda, 1985.

GREMLICOVÁ, Dorota. Tanec jako předmět literární debaty v Čechách na přelomu 18. a 19. století. Nad spisem Ueber Anstand, Schönheit und Grazie im Tanz. Živá hudba, 5, 2014, s. 118-128. ISSN 0514-7735, ISBN 978-80-7331-334-0.

Gremlicová, Dorota ed. Stopy tance: taneční prameny a jejich interpretace. Praha: AMU, 2008. ISBN 978-80-7331-118-6.

Dějiny českého divadla, I-IV, Praha: Academia, 1968, 1969, 1977, 1983.

ČERNÝ, František. Divadlo v Kotcích. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-210-4.

KAZÁROVÁ, Helena. Kdo byl Johann Baptista Danese. Taneční listy 29, 1991, č. 1, s. 15; č. 2, s. 13. ISSN 0039-937X.

KAZÁROVÁ, Helena. Šlechtická divadla a tanec. Taneční listy 31, 1993, č. 5, s. 14; č. 6, s. 14. ISSN 0039-937X.

KOL. Tanec a společnost. Praha: AMU, 2009. ISBN 978-80-7331-162-9.

LOMNICKÝ, Šimon z Budče. Tanec, anebo traktát skrowný o tancy. Wytisstěn w Starém Městě Pražském: v Giřijka Nygrina, [1597].

MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích. I, II. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0895-0.

MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích. III. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0629-X.

MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích. IV. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0699-0.

SCHERL, Adolf. Berufstheater in Prag 1680 – 1739. Wien: Verl. d. Österr. Akad. d. Wiss. 1999. ISBN 978-3-7001-2799-4.

SPECHT, Bernard. Ueber Anstand, Schönheit und Grazie im Tanz. Prag 1789.

e-learningové materiály: https://moodle.amu.cz/course/view.php?id=315

Hodnoticí metody a kritéria

ověření znalostí formou písemného testu;

Studium povinné literatury – předložení vypracovaných poznámek k textům

Další požadavky: Docházka; zapojení do diskuse

Poznámka

Informace ke kombinované formě:

Výuka předmětu probíhá kombinovanou formou kontaktní a bezkontaktní výuky v poměru cca 1:9

Přednášky 10 hodin, distanční forma cca 90 hodin, skupinové a individuální konzultace podle domluvy.

Samostatná práce studenta:

Studium povinné literatury, zpracování písemných poznámek

Písemné úkoly

Formulování otázek pro konzultace

Kontakt v distanční formě bude zajištěn:

Telefonicky, elektronicky (e-mail, Skype apod.)

Prostřednictvím skupinové platformy pro komunikaci (sociální sítě, moodle atd.)

Samostatná práce podle tematických okruhů:

1.Periodizace a nejstarší dějiny tance na českém území: student prostuduje příslušnou pasáž v e-learningu (Téma 1), přečte v Zíbrt, Čeněk: Jak se kdy v Čechách tancovalo – Kniha první, Pátková, Hana: Tanec ve středověkých Čechách. Písemné prameny městské a církevní provenience, Smugalová, Zuzana; Gremlicová, Dorota; Burešová, Lucie: Mísa zvaná Hroznatova. Taneční motivy na dílech středověkého uměleckého řemesla; podle domluvy pročte jeden text z výběru – Kosmova kronika česká; Kronika Dalimilova; Zbraslavská kronika; Břežan, Václav: Životy posledních Rožmberků; Hus, Jan: Dcerka; Nová rada; Vévoda Arnošt, Lomnický z Budče: Tanec. Vypracuje poznámky k jednotlivým textům podle zadaného vzoru.

2.Taneční umění v raném novověku: student prostuduje příslušnou pasáž v e-learningu (Téma 1), Kazárová, Helena: Barokní balet ve střední Evropě, s. 34–41, samostatně vyhledá další materiály k představení Phasma dionysiacum Pragense; vyhledá informace k tématům masopust, posvícení, svatodušní svátky, trhy a jarmarky a oba úkoly písemně vypracuje a odevzdá.

3.Formování divadelní taneční kultury: student prostuduje příslušnou pasáž v e-learningu (Téma 2), pročte Kazárová, Helena: Barokní balet ve střední Evropě, s. 97–109 a případně porovná s další doporučenou literaturou (Kazárová, Helena: Kdo byl Johann Baptista Danese; Kazárová, Helena: Šlechtická divadla a tanec); Burešová, Lucie: Tanec v prostředí aristokratického rodu Schwarzenberků na přelomu 18. a 19. století. Svědectví krumlovských pramenů samostatně vyhledá hudební materiál (notové záznamy nebo nahrávky) taneční hudby české provenience daného období (jeden příklad) a stručně písemně zpracuje podle zadání.

4.Počátky divadelního tance ve veřejných divadlech: student prostuduje příslušnou pasáž v e-learningu (Téma 3), Brodská, Božena: Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945 (s. 11–31; 35–37; 45–51); prostuduje hesla Rösler, Anton; Morávek-Alberti; Kurtz, Joseph; Seve, Franz Xaver; Butteau, Jean v Jakubcová, Alena a kolektiv: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla a zpracuje stručné medailonky.

5.Balet v měšťanské divadelní kultuře: student prostuduje příslušnou pasáž v e-learningu (Téma 3, kapitola 3.4.), pročte Brodská, Božena: Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945 (s. 32–33; 37–44) - především s ohledem na charakteristiku dobového tanečního stylu a náměty a obsahy uváděných baletů; Stratilová Urválková, Eva; Stratil, Petr: Neznámá známá Waldmädchen. Balet Pavla Vranického; Burešová, Lucie: Tanec v prostředí aristokratického rodu Schwarzenberků na přelomu 18. a 19. století. Svědectví krumlovských pramenů. In: Kol.: Tanec a společnost. Praha: AMU 2009, s. 108–117. Vyhledá 1 titul šlechtických deníků, cestovních deníků nebo pamětí.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů