Základy hlasové výchovy a rétoriky 1

Předmět není vypsán Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
107KHVR1 Z 2 10CS česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Alena ŠPAČKOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Studijní cíle a výsledky učení

  1. Student se orientuje v předmětu Rétorika jako interdisciplinárním oboru, který je od starověku po současnost prakticky užitečný všem veřejně vystupujícím mluvčím. Student získává základní informace, aby mohl (poučený o kontinuálním vývoji rétoriky) v dalších tématech zdokonalovat svůj vlastní mluvený projev.
  2. Student se naučí psychofyzicky se naladit před mluvním výkonem, aby posílil svou sebejistotu, chránil si osobní hranice, a přitom působil přátelsky a uvolněně.
  3. Student si ověří, jak výrazně vzhled a řeč těla mluvčího ovlivňují přesvědčivost promluvy.
  4. Student si osvojí základy mluvní techniky – respirace, fonace, artikulace a ortoepie. Naučí se cíleně pracovat se zvukovou osnovou věty, aby působil v komunikační situaci přesvědčivě. Pochopí, jak významnou roli v mluveném projevu hraje volba slov.

Forma studia

cvičení

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Předmět obsahuje osvojení si přístupu ke vnímání hlasu jako nezbytné součástí své osobnosti, jako důležitého komunikačního nástroje. Získá teoretické znalosti o dechovém a hlasovém ústrojí, pochopí principy tvoření hlasu, základy mluvní techniky si osvojí prakticky a soustavným tréninkem v seminářích i v bezkontaktní samostatné přípravě rozvine schopnost tvořit zvučný, vědomě modulovaný hlas, kterým zapůsobí na posluchače sympaticky, fundovaně a spolehlivě i v zátěžových situacích (tréma, neakustický či velký prostor apod.). Student dále trénuje, jak své myšlenky formulovat stručně a výstižně, jak posílit správné komunikační návyky, opravit nevýhodné komunikační stereotypy.

Studijní cíle a výsledky učení

  1. Student se orientuje v předmětu Rétorika jako interdisciplinárním oboru, který je od starověku po současnost prakticky užitečný všem veřejně vystupujícím mluvčím. Student získává základní informace, aby mohl (poučený o kontinuálním vývoji rétoriky) v dalších tématech zdokonalovat svůj vlastní mluvený projev.
  2. Student se naučí psychofyzicky se naladit před mluvním výkonem, aby posílil svou sebejistotu, chránil si osobní hranice, a přitom působil přátelsky a uvolněně.
  3. Student si ověří, jak výrazně vzhled a řeč těla mluvčího ovlivňují přesvědčivost promluvy.
  4. Student si osvojí základy mluvní techniky – respirace, fonace, artikulace a ortoepie. Naučí se cíleně pracovat se zvukovou osnovou věty, aby působil v komunikační situaci přesvědčivě. Pochopí, jak významnou roli v mluveném projevu hraje volba slov.

Předmět je propojen s předměty didaktiky tanečních technik a ostatními teoretickými předměty, které jsou založené na rozvíjení schopnosti formulovat verbálním, neverbálním i písemným projevem svoje znalosti a dovednosti.

Student v nich aplikuje metody získané během mluvních cvičení a trénuje pedagogický projev.

Ve výuce budou probírána následující příkladná témata:

  1. Antika – pilíř moderní rétoriky

Student definuje podmínky vzniku rétoriky i její poslání. Vnímá rétoriku jako interdisciplinární obor a zná její základní pilíře, stejně jako nejvýznamnější reprezentanty antického Řecka a Říma. Vysvětlí aktuální poselství antické rétoriky pro současnost i rozdíly mezi antickou a moderní rétorikou. Přesně se orientuje v pojmech vnější a vnitřní technika projevu. Prokáže, že respektuje současné základní požadavky na úspěšnou komunikaci.

  1. Image mluvčího a komunikační proces

Student osvětlí pojem „image“, uvědomí si nezbytnost vědomého rozvoje image, soustředí se na čtyři základní oblasti image a přesně se orientuje v kategoriích image. Prožije si, jak velký vliv má vnější charakteristika mluvčího na pozornost jeho posluchačů. Student se seznámí s deseti komunikačními zákony a jejich praktickým využitím v mluveném projevu, aby předal své myšlenky jasně a zároveň posílil vztahovou složku komunikace.

  1. Vnitřní postoj

Student si osvojí postupy pro navození stavu uvolněné aktivity, jako základního předpokladu pro svobodné mluvní jednání. Rovněž získá konkrétní inspiraci pro preventivní i akutní zvládání trémy či únavy.

  1. Řeč těla přednášejícího

Student ví, jak dlouho a kam se má během své promluvy dívat, která gesta jsou pro navození vstřícné atmosféry výhodná, kam a jak se postavit, kontroluje si dotyky vlastního těla, užívá cílený pohyb a dodržuje vhodnou vzdálenost od svých posluchačů. Zná pravidla práce s rekvizitou

  1. Dechová a hlasová technika

Student popíše dechové a hlasové ústrojí, ozřejmí pojem „dechová ekonomie“ a předpoklady její funkčnosti zvané „přídechy“, zná podstatu a výhody smíšeného typu dýchání, vnímá v souvislostech plicní kapacitu a druhy vzduchu v plicích, ví, jak využít uvědomělou svalovou souhru „dechová opora“ při nácviku vědomého vedení vzduchového sloupce při mluvě. Student dokáže objasnit proces vědomého hlasového rozeznění při mluvě. Vyjmenuje hlavní rezonanční dutiny a vlastnosti hlasu, rozlišuje tři druhy hlasových začátků, ovládá zásady hlasové hygieny.

Student ovládá smíšený typ dýchání, udrží hrudník v nádechovém postavení, aby zvýšil svou dechovou kapacitu. Aktivizuje bránici pro měkké nasazení tónu. Hlas nasadí měkce bráničním impulsem. Cíleně využívá rezonanční dutiny a tzv. „přední oporu“ pro nosný tón, který dokáže zesílit pomocí mezižeberního svalstva, při intonačních modulacích vyrovnává hranice mezi hlasovými rejstříky.

  1. Artikulace a ortoepie

Student bezpečně rozliší pojmy artikulace a ortoepie, dokáže uvést konkrétní příklady z obou předmětů. Zná a ve svých promluvách respektuje specifika veřejného projevu. Během mluvního výkonu prokazuje, že nejen ví, které artikulační orgány při tvoření hlásek používáme, ale dovede tuto znalost aplikovat v mluvní praxi.

Orientuje se v psycholingvistice, a proto záměrně využívá verbální nástroje vstřícnosti a názornosti. Dokáže se plynule a logicky vyjadřovat hovorovou spisovnou češtinou.

  1. Verbální nástroje vstřícnosti

Student vědomě používá slova a fráze navozující přátelskou atmosféru, dojem zdvořilosti. Zároveň vytváří dojem vlídné řeči záměrnou volbou intonačních průběhů, frázování a umístěním větných důrazů.

Metody kontaktní výuky

  1. V úvodu každého semináře dva frekventanti přednesou tří minutovou informativní promluvu a získají zpětnou vazbu ke způsobu i výstavbě projevu.
  2. Výkladové pasáže s ukázkami a následnou diskusí k tématu.
  3. Trénink – nácvik v dílčích i kombinovaných cvičeních.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

SCHARLAU, Christine. Techniky vedení rozhovoru: zdokonalte své komunikační dovednosti. Praha: Grada, 2008. Praxe & kariéra. ISBN 978-80-247-2234-4.

ŠPAČKOVÁ, Alena. Moderní rétorika: jak mluvit k druhým lidem, aby nám naslouchali a rozuměli. 3., dopl. vyd. Praha: Grada, c2009. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2965-7.

ŠPAČKOVÁ, Alena. Umění dialogu: jak si s lidmi opravdu porozumět. Praha: Grada, 2011. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3810-9.

Doporučená literatura:

BORG, James. Umění přesvědčivé komunikace: jak ovlivňovat názory, postoje a činy druhých. 3., rozš. vyd. Přeložil Radek BLAHETA. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4821-4.

FLUME, Peter. Rétorika v praxi: staňte se přesvědčivým řečníkem. Praha: Grada, 2008. Praxe & kariéra. ISBN 978-80-247-2216-0.

URY, William. Jak překonat nesouhlas: zásady vyjednávání s lidmi, s nimiž nelze vyjednávat. 2. vyd. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-85943-68-9.

URY, William. Síla a moc pozitivního nesouhlasu: jak říci Ne, a přesto se dohodnout. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-163-8.

Hodnoticí metody a kritéria

Diskuse nad vybranými otázkami hlasové výchovy podle obsahu probírané látky, prezentace vybraného tématu ze studentovy pedagogické mluvní praxe.

Další požadavky – docházka 100%, doklad o absolvovaných hospitacích, plnění dílčích úkolů

Poznámka

Informace ke kombinované formě:

Předmět probíhá kombinovanou formou kontaktní i bezkontaktní výuky v poměru cca 1:4, tj. 40 hodin distančně,

10 hodin prezenčně za semestr.

Výuka kombinuje vyučovací metody monologické, aplikační, interaktivní, podporuje samostudium a kritické myšlení studenta.

Kontakt v distanční formě bude zajištěn:

1)telefonicky, emailem, videohovory

2)prostřednictvím skupinové platformy pro komunikaci mezi studenty (soc. sítě, internet. aplikace, moodle atd.)

Samostatná práce studenta v rámci bezkontaktní výuky sestává z:

Zabývá se přípravou prezentace vybraného tématu ze studentovy pedagogické mluvní praxe.

Na každou hodinu si připraví tříminutovou informativní promluvu a získají zpětnou vazbu ke způsobu i výstavbě projevu.

Tematické okruhy:

1)Základní teoretické pojmy, hlas jako nástroj komunikace.

2)Osvojování dechové techniky, cvičení na uvolnění a soustředění, různé typy dýchání, přídechy.

3)Volné vědomě řízené dýchání, nácviky smíšeného typu dýchání, dechová opora. Přídechová cvičení s pohybem.

4)Artikulační technika, otázka správného tvoření samohlásek a souhlásek, využití cvičných textů.

Samostatně trénuje dechová, hlasová a artikulační cvičení a osvojuje si praktickou aplikaci zvukové osnovy věty na pedagogickém výstupu, vysvětlení cvičení, instruktáž, apod.

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů