Základy choreografie pro pedagogiku 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
107KZCH2 zkouška 2 14 hodiny CVIČENÍ za celý semestr (45 minut), 40 až 50 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra tance

Obsah

Výuka předmětu Základy choreografie pro pedagogiku se zaměřuje především na seznámení se s pravidly taneční kompozice. Prakticky se věnuje analýze a syntéze jednotlivých složek pohybu jako je tělo, prostor, čas, dynamika v taneční kompozici, tvorbě pohybových motivů a jejich rozvíjení, strukturování a formování kratších choreografických celků, dramaturgické výstavbě, práci s hudbou, s interpretem.

Předmět rozšiřuje látku probranou v předmětu Taneční improvizace a Taneční výchova dětí.

Cílem studia je pochopení a praktické vyzkoušení si kompozičních zákonitostí tance, procesu tvorby od počátečního nápadu, přes pedagogický záměr, volbu vhodné zvukové složky, tvorbu pohybového materiálu, práci s interpretem, formování vytvořeného materiálu, až k jevištnímu tvaru menšího rozsahu.

Součástí předmětu jsou teoretické analýzy zhlédnutých choreografií a evaluace formou diskuse, umožňující pochopit jednotlivé zákonitosti a principy taneční kompozice.

Tematické okruhy

-hudba - motiv hudební a motiv pohybový, vztah k hudbě rytmický – dynamický – emotivní,

-způsoby práce s hudbou – vztah mezi jednotlivými hudebními složkami a pohybem

-vhodnost volby hudební předlohy ve vztahu k tématu, věku a příležitosti

-základní kompoziční vztahy - kontrast a jednota, vrchol dynamický – emotivní – obsahový,

-forma – ekvivalent pohybové a hudební formy, dramatická výstavba, koláž

-témata a jejich inspirační zdroje ve vztahu k věkové kategorii

-realizace choreografie na jevišti – základy práce se světlem a zvukem, organizace představení

Výsledky učení: Studenti získávají na základě praktických i teoretických zkušeností odborné nástroje pro tvorbu menších i větších choreografických celků, které zpravidla jsou nezbytné jak pro výuku tanečních technik, tak pro prezentaci výsledků vlastní práce.

Výsledky učení

Výsledky učení: Studenti získávají na základě praktických i teoretických zkušeností odborné nástroje pro tvorbu menších i větších choreografických celků, které zpravidla jsou nezbytné jak pro výuku tanečních technik, tak pro prezentaci výsledků vlastní práce.

Předpoklady a další požadavky

Korekvizity – Taneční improvizace, Taneční výchova dětí

Literatura

Doporučená literatura:

BLOM, Lyne Anne, CHAPLIN, L. Tarin. The Intim Act of Choreography, London: Dance Books, 1982, ISBN 1-85273-010-2.

BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2001. 268 s. ISBN 80-85883-73-2.

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 246 s. ISBN 80-238-0632-7.

BURROWS, Jonathan. A Choreographer's Handbook, Oxon: Routledge, 2010. ISBN 0-203-85216-8.

ELIÁŠOVÁ, Bohumíra. Improvizační postupy v současném tanci. 1. vyd. Praha: NAMU, 2013. 95 stran. ISBN 978-80-7331-269-5.

HUMPHREY, Doris. The Art of Making Dances. 2. vydání. New York: Grove Press, c1959. 189 stran.

KRÖSCHLOVÁ, Jarmila. Výrazový tanec. Praha: Orbis, 1964.

MLÍKOVSKÁ, Jiřina. Choreografické etudy. Praha: Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, 1964. 66 s.

MLÍKOVSKÁ, Jiřina. Vybrané kapitoly o choreografii. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 63 s.

MLÍKOVSKÁ, Jiřina. O choreografii: výklady a etudy. 1. vyd. Praha: IPOS-ARTAMA, 1996. 48 s. ISBN 80-7068-086-5.

NOVERRE, Jean Georges. Listy o tanci a baletech. Praha: Družstvo Dílo přátel umění a knihy, 1945. 249 s.

POLÁKOVÁ, Marta. Sloboda objavovať tanec. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2010. 165 s. ISBN 978-80-89369-23-2.

RELLICHOVÁ, Ludmila. Taneční tvorba pro děti a s dětmi: ukázky taneční tvorby jako výsledku výchovně vzdělávacího procesu. 1. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2009. 67 s. ISBN 978-80-7068-237-1.

TUFNELL, CRICKMAY: Body Space Image, Notes Towards Improvisatition and Performance, Virago Press Ltd, 1990. ISBN 978-185381131.

Hodnoticí metody a kritéria

Předmětem zkoušky je vytvoření choreografie malého rozsahu (do 5 min) na zadané téma vycházející z probíraných tematických okruhů, která je dokončením choreografické studie vytvořené v zimním semestru. Choreografie bude dodána ve formě videonahrávky. Součástí zkoušky bude její obhajoba, diskuze a ústní reflexe zhlédnutých choreografií s přihlédnutím ke specializaci studenta.

Další požadavky – docházka 80% a aktivita ve výuce, tvorba portfolia (sledování současné choreografické scény)

Poznámka

Informace ke kombinované formě:

Předmět probíhá kombinovanou formou kontaktní i bezkontaktní výuky v poměru cca 1:4, tj. 36 hodin distančně, 14 hodin prezenčně za semestr.

Součástí výuky ve druhém semestru je intenzivní soustředěná bloková výuka hlavních předmětů.

Výuka kombinuje vyučovací metody monologické, aplikační, interaktivní, podporuje samostudium a kritické myšlení studenta.

Kontakt v distanční formě bude zajištěn:

telefonicky, emailem, videohovory

prostřednictvím skupinové platformy pro komunikaci mezi studenty (sociální sítě, internet, aplikace, moodle atd.)

Samostatná práce studenta v rámci bezkontaktní výuky sestává z:

nastudování vybrané literatury k daným tématům

zhlédnutí doporučených videí z internetových zdrojů

aplikace informací z internetových zdrojů ve vlastní pedagogické a tvůrčí praxi

vytvoření videonahrávky se záznamem vlastní choreografie na zadané téma, která vychází a dokončuje práci ze zimního semestru

Student si z následujících témat vybere jedno, které bude zkoumat pohybově a zpracuje je do technických cvičení, pohybových, či tanečních her, či tematické improvizace pro konkrétní věkovou kategorii a bude jej aplikovat do své pedagogické praxe.

Vytvoří také krátkou choreografickou studii na zadané téma a dodá ji ve formě videonahrávky.

Tematické okruhy

-hudba - motiv hudební a motiv pohybový, vztah k hudbě rytmický – dynamický – emotivní,

-způsoby práce s hudbou – vztah mezi jednotlivými hudebními složkami a pohybem

-vhodnost volby hudební předlohy ve vztahu k tématu, věku a příležitosti

-základní kompoziční vztahy - kontrast a jednota, vrchol dynamický – emotivní – obsahový,

-forma – ekvivalent pohybové a hudební formy, dramatická výstavba, koláž

-témata a jejich inspirační zdroje ve vztahu k věkové kategorii

-realizace choreografie na jevišti – základy práce se světlem a zvukem, organizace představení

Doporučenou složkou předmětu Základy choreografie pro pedagogiku je návštěva krajského nebo celostátního kola taneční přehlídky (pořádané MŠMT nebo NIPOS ARTAMA, případně jinými odbornými organizacemi) s přihlédnutím na specializaci studenta.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů