Hudební teorie - systematika 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
186HTSY2 ZK 5 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 104 až 129 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student charakterizuje zvukové a souzvukové jevy z hlediska jejich konsonantnosti a disonantnosti v tradičním i novodobém pojetí. Jejich větší celky pak systemizuje z formového a tektonického hlediska. Definuje nové pojmy „blok hudby“ a „tektonickou strukturu“. Student pak uvedené pojmy používá ve své analytické práci. Identifikuje kontrasty a scelovací prostředky a vymezuje jejich souhru ve skladbě. Student se orientuje ve stěžejních pracích z oblasti stavby skladeb.

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Předmět odkrývá na začátku charakteristiku zvukových a souzvukových jevů. Jejich větší celky systemizuje z formového a tektonického hlediska. Tradiční pojmosloví rozšiřuje o „blok hudby“ a „tektonickou strukturu“. Nové pojmy uvádí do analytické praxe. V rámci nově stanovených pohledů na hudební strukturu pak definuje souhru kontrastů a scelovacích prostředků. V závěru komparuje stěžejní publikace o stavbě skladeb.

Tematické okruhy:

●Konsonance a disonance v tradičním i novodobém pojetí

●Harmonické pole

●Hudební forma, hudební žánr – odlišnosti

●Hudební formy a tektonika – vzájemné vztahy

●Tektonické funkce

●Tektonická identifikace strukturálních částí

●Bloky hudby a jejich hranice

●Tektonické struktury a jejich systematika v oblasti kvantitativní i kvalitativní

●Kontrasty a scelovací prostředky

●Skladatelská práce v duchu tektonických zákonitostí

●Tektonická linie skladby

●Významné práce o stavbě skladeb v minulosti a současnosti

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

JANEČEK, Karel. Tektonika: Nauka o stavbě skladeb. Praha: Supraphon, 1968.

JANEČEK, Karel. Základy moderní harmonie. 1. Praha: Československé akademie věd, 1965.

RISINGER, Karel. Nauka o harmonii XX. století. Praha: Editio Supraphon, 1978.

RISINGER, Karel. Nauka o hudební tektonice 20. století: 1. díl. 1. Praha: NAMU, 1998. ISBN 80-85883-34-1.

TICHÝ, Vladimír. Harmonické pole. Živá hudba 2002. Praha: Hudební fakulta Akademie múzických umění v nakladatelství Togga, 2003, 51–58.

Doporučená literatura:

HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. 2., dopln. vyd. Praha: Supraphon, 1972.

JANEČEK, Karel. Hudební formy. Praha: SNKLHU, 1955.

KRESÁNEK, Jozef. Tektonika. 1. Bratislava: ASCO Art & Science, 1994. ISBN 80-901416-7-6.

RISINGER, Karel. Nauka o hudební tektonice. 2. díl. Praha: Akademie múzických umění, hudební fakulta, 1998. ISBN 80-85883-34-1.

TICHÝ, Vladimír. Harmonicky myslet a slyšet. 2.oprav. a rozš. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2011. Hudební pedagogika. ISBN 978-80-7331-199-5.

Konsonance a disonance z hlediska hudby 2O. století.: Sborník referátů z HT semináře SČSKU dne 17. 12. 1985 v Praze. 1. Praha, 1985.

Hodnoticí metody a kritéria

Zkouška se skládá ze dvou částí:

a)Ústní zkouška, ve které student prokáže znalosti látky uvedené v anotaci předmětu.

b)Obhajoba seminární práce na samostatně zvolené téma k problematice látky předmětu Hudební teorie - systematika 1 nebo Hudební teorie - systematika 2 (v rozsahu min. 10 normostran).

Známka je stanovena 50 % z ústní zkoušky a 50 % z výsledku obhajoby seminární práce.

Minimální požadovaná docházka 90 %.

Poznámka

nejsou

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů